Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Atomové jádro, Štěpná jaderná reakce, Chemická reakce, Chicagská univerzita, Elektrický náboj, Energie, Enrico Fermi, Foton, Fritz Strassmann, Ion, Izospin, Jaderná elektrárna, Jaderná fúze, Jaderná zbraň, Neutron, Nukleon, Nukleonové číslo, Nuklid, Otto Hahn, Proton, Radioaktivita, Subatomární částice, Uran (prvek), Zákon zachování energie, Zákon zachování hybnosti, Zákon zachování momentu hybnosti, 1938, 1942, 2. prosinec.
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Jaderná reakce a Atomové jádro · Vidět víc »
Štěpná jaderná reakce
Štěpná jaderná reakce Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.
Nový!!: Jaderná reakce a Štěpná jaderná reakce · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Jaderná reakce a Chemická reakce · Vidět víc »
Chicagská univerzita
Univerzita od parku Midway Plaisance Chicagská univerzita je americká soukromá univerzita sídlící v Chicagu ve státě Illinois.
Nový!!: Jaderná reakce a Chicagská univerzita · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Jaderná reakce a Elektrický náboj · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Jaderná reakce a Energie · Vidět víc »
Enrico Fermi
Fermiho patentový nákres neutronového reaktoru Enrico Fermi (29. září 1901 Řím – 28. listopadu 1954 Chicago) byl italský fyzik, známý svými výzkumy jaderných reakcí, kvantové teorie, částicové fyziky a statistické mechaniky.
Nový!!: Jaderná reakce a Enrico Fermi · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Jaderná reakce a Foton · Vidět víc »
Fritz Strassmann
Pamětní deska věnovaná Fritzi Strassmannovi a Otto Hahnovi za spoluobjevení štěpení. Nachází se v budově Otto-Hahn na Svobodné univerzitě v Berlíně (Thielallee 63, Berlín). Fritz Strassmann (22. února 1902 Boppard – 22. dubna 1980 Mohuč) byl německý chemik.
Nový!!: Jaderná reakce a Fritz Strassmann · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Jaderná reakce a Ion · Vidět víc »
Izospin
Izospin je fyzikální veličina, kterou zavedl v roce 1935 Eugene Paul Wigner, aby mohl popsat multiplety různých částic.
Nový!!: Jaderná reakce a Izospin · Vidět víc »
Jaderná elektrárna
289x289pixelů Jaderná elektrárna je výrobna elektrické energie resp.
Nový!!: Jaderná reakce a Jaderná elektrárna · Vidět víc »
Jaderná fúze
Jaderná či nukleární fúze je typ jaderné reakce, při které dochází ke slučování atomových jader lehčích prvků v jádra těžších prvků a zároveň k uvolnění energie.
Nový!!: Jaderná reakce a Jaderná fúze · Vidět víc »
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
Nový!!: Jaderná reakce a Jaderná zbraň · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Jaderná reakce a Neutron · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Jaderná reakce a Nukleon · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Jaderná reakce a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Jaderná reakce a Nuklid · Vidět víc »
Otto Hahn
Otto Emil Hahn (8. března 1879, Frankfurt nad Mohanem – 28. července 1968, Göttingen) byl německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii.
Nový!!: Jaderná reakce a Otto Hahn · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Jaderná reakce a Proton · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Jaderná reakce a Radioaktivita · Vidět víc »
Subatomární částice
kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.
Nový!!: Jaderná reakce a Subatomární částice · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Jaderná reakce a Uran (prvek) · Vidět víc »
Zákon zachování energie
Zákon zachování energie je jeden ze základních a nejčastěji používaných fyzikálních zákonů.
Nový!!: Jaderná reakce a Zákon zachování energie · Vidět víc »
Zákon zachování hybnosti
Zákon zachování hybnosti tvrdí, že hybnost izolované soustavy těles se zachovává.
Nový!!: Jaderná reakce a Zákon zachování hybnosti · Vidět víc »
Zákon zachování momentu hybnosti
Zákon zachování momentu hybnosti (též zákon zachování točivosti) říká, že v izolované soustavě se celkový moment hybnosti s časem nemění.
Nový!!: Jaderná reakce a Zákon zachování momentu hybnosti · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jaderná reakce a 1938 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jaderná reakce a 1942 · Vidět víc »
2. prosinec
2.
Nový!!: Jaderná reakce a 2. prosinec · Vidět víc »
