Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie, Bělehrad, Berlín, Dragoljub Mihailović, Generálpodplukovník, Jugoslávští partyzáni, Jugoslávská lidová armáda, Lublaň, Oděsa, Osvobodilna fronta, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Slovinci, Slovinsko, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Socialistická republika Slovinsko, Taškent, Vídeň, Velezrada, Velvyslanec, Zákonodárné sbory Slovinska, 1896, 1978, 24. duben, 3. leden.
Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie
Znak Demokratické federativní Jugoslávie. Datum značí druhé zasedání AVNOJ. Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie (srbochorvatsky Antifašističko veće narodnog oslobođenja Jugoslavije, slovinsky Antifašistični svet narodne osvoboditve Jugoslavije, makedonsky Антифашистичко собрание за народно ослободување на Југославија, AVNOJ) byla politická organizace národněosvobozeneckých sil, které získaly určité části okupovaného království Jugoslávie pod svou kontrolou v časech druhé světové války.
Nový!!: Jaka Avšič a Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Jaka Avšič a Bělehrad · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jaka Avšič a Berlín · Vidět víc »
Dragoljub Mihailović
Dragoljub „Draža“ M. Mihailović (26. dubna 1893, Ivanjica – 17. července 1946, Bělehrad) známý též pod jménem Čiča, byl srbský generál.
Nový!!: Jaka Avšič a Dragoljub Mihailović · Vidět víc »
Generálpodplukovník
Generálpodplukovník je generálská hodnost vzniklá v Jugoslávské lidové armádě a užívaná i armádami některých nástupnických států Jugoslávie.
Nový!!: Jaka Avšič a Generálpodplukovník · Vidět víc »
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.
Nový!!: Jaka Avšič a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »
Jugoslávská lidová armáda
Jugoslávská lidová armáda (a Југословенска народна армијa, Jugoslavenska narodna armija, Jugoslovanska ljudska armada) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.
Nový!!: Jaka Avšič a Jugoslávská lidová armáda · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Jaka Avšič a Lublaň · Vidět víc »
Oděsa
Oděsa je město na jižní Ukrajině, hlavní město Oděské oblasti se dvěma největšími ukrajinskými přístavy na pobřeží Černého moře, 440 km jižně od Kyjeva a 45 km východně od moldavských hranic.
Nový!!: Jaka Avšič a Oděsa · Vidět víc »
Osvobodilna fronta
Ochranná rota oddílu Kozjan na setkání Osvobozenecké fronty v parku Srebrne v Plešivaci. 15. srpna 1944. Osvobozenecká fronta (OF) byla slovinská politická organizace, která vznikla v reakci na okupaci Slovinska za druhé světové války.
Nový!!: Jaka Avšič a Osvobodilna fronta · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Jaka Avšič a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Jaka Avšič a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Slovinci
Slovinci jsou jihoslovanský národ žijící hlavně ve Slovinsku.
Nový!!: Jaka Avšič a Slovinci · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Jaka Avšič a Slovinsko · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Jaka Avšič a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Socialistická republika Slovinsko
Socialistická republika Slovinsko (zkráceně SR Slovinsko; slovinsky Socialistična republika Slovenija, SR Slovenija) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Jaka Avšič a Socialistická republika Slovinsko · Vidět víc »
Taškent
Taškent z vesmíru Ulice v Taškentu Taškent (uzbecky Toshkent, v cyrilici Тошкент, rusky Ташкент) je hlavní a nejlidnatější město Uzbekistánu.
Nový!!: Jaka Avšič a Taškent · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Jaka Avšič a Vídeň · Vidět víc »
Velezrada
Velezrada je zločin spočívající v jednání proti státu, jehož je člověk občanem.
Nový!!: Jaka Avšič a Velezrada · Vidět víc »
Velvyslanec
'''Velvyslanci''', autor: Hans Holbein mladší Velvyslanec je oficiální představitel, který jako nejvýše postavený diplomat obvykle zastupuje stát v zahraničí.
Nový!!: Jaka Avšič a Velvyslanec · Vidět víc »
Zákonodárné sbory Slovinska
Zákonodárné sbory ve Slovinsku vznikly po druhé světové válce.
Nový!!: Jaka Avšič a Zákonodárné sbory Slovinska · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jaka Avšič a 1896 · Vidět víc »
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jaka Avšič a 1978 · Vidět víc »
24. duben
24.
Nový!!: Jaka Avšič a 24. duben · Vidět víc »
3. leden
3.
Nový!!: Jaka Avšič a 3. leden · Vidět víc »
