Rychlejší přístup než prohlížeči!
17 vztahy: Štěpánkovice, Berlín, Bohuslavice, Dolní Benešov, Hlučín, Kateřinky, Kobeřice, Pius X., Pruské království, Prusko, Stipendium, Sudice, Truhlář, 1831, 1909, 2. květen, 3. prosinec.
Štěpánkovice
Štěpánkovice (německy Schepankowitz nebo dříve Sczepankowitz, polsky Szczepankowice), místními často nazývaná „Palestina“, je obec na Hlučínsku.
Nový!!: Jan Bochenek a Štěpánkovice · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jan Bochenek a Berlín · Vidět víc »
Bohuslavice
Název Bohuslavice má více obcí.
Nový!!: Jan Bochenek a Bohuslavice · Vidět víc »
Dolní Benešov
Dolní Benešov (dříve Benešov u Hlučína; německy Beneschau nebo dříve Beneschau über Ratibor či Markt Beneschau; polsky Beneszów Dolny) je malé město ležící v okrese Opava, v údolí na levém břehu řeky Opavy na Hlučínsku, nedaleko hranic s Polskem.
Nový!!: Jan Bochenek a Dolní Benešov · Vidět víc »
Hlučín
Hlučín (německy Hultschin, polsky Hulczyn, slezsky Hulčyn, Hulčin, Hučín) je město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, 10 km severozápadně od Ostravy.
Nový!!: Jan Bochenek a Hlučín · Vidět víc »
Kateřinky
Názvem Kateřinky je označeno několik míst.
Nový!!: Jan Bochenek a Kateřinky · Vidět víc »
Kobeřice
Obec Kobeřice (dříve) leží ve Slezsku v okrese Opava, asi 15 km severovýchodně od Opavy v průměrné nadmořské výšce 251 m n. m.
Nový!!: Jan Bochenek a Kobeřice · Vidět víc »
Pius X.
Svatý Pius X., rodným jménem Giuseppe Melchiorre Sarto (2. června 1835, Riese – 20. srpna 1914, Vatikán), byl 257.
Nový!!: Jan Bochenek a Pius X. · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Jan Bochenek a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Jan Bochenek a Prusko · Vidět víc »
Stipendium
Stipendium je peněžitá podpora pro studenty a mladé vědce.
Nový!!: Jan Bochenek a Stipendium · Vidět víc »
Sudice
Název Sudice nese více obcí.
Nový!!: Jan Bochenek a Sudice · Vidět víc »
Truhlář
Německá truhlářská dílna, litografie kolem roku 1880 Truhlář při práci Truhlář nebo též stolař je řemeslník, který vyrábí a opravuje dřevěný nábytek, dřevěné části staveb (okna, dveře), případně i jiné užitkové předměty ze dřeva.
Nový!!: Jan Bochenek a Truhlář · Vidět víc »
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jan Bochenek a 1831 · Vidět víc »
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jan Bochenek a 1909 · Vidět víc »
2. květen
2.
Nový!!: Jan Bochenek a 2. květen · Vidět víc »
3. prosinec
3.
Nový!!: Jan Bochenek a 3. prosinec · Vidět víc »
