Rychlejší přístup než prohlížeči!
21 vztahy: Berlín, Brusel, Cáchy, Cestopis, Josef Hráský, Josef Kunský, Kolín nad Rýnem, Konstantinopol, Magdeburk, Modřany, Paříž, Palestina, Praha, Vambeřice, Václav Krolmus, Vídeň, Zbraslav, 13. červenec, 1783, 1854, 8. květen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jan Žvejkal a Berlín · Vidět víc »
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Nový!!: Jan Žvejkal a Brusel · Vidět víc »
Cáchy
Mapa města Katedrála Panny Marie v Cáchách Stará radnice M. Merian, Cáchy kolem 1647 Cáchy (výslovnost, v místním nářečí Oche,,,, nebo) jsou historické a lázeňské město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Jan Žvejkal a Cáchy · Vidět víc »
Cestopis
Cestopis je prozaický literární žánr, který můžeme podle jeho funkce zařadit jak do literatury dokumentární (publicistické), tak do literatury umělecké (zábavné).
Nový!!: Jan Žvejkal a Cestopis · Vidět víc »
Josef Hráský
Josef Hráský (31. prosince 1905, Slavoňov – 20. října 1981, Praha) byl český archivář.
Nový!!: Jan Žvejkal a Josef Hráský · Vidět víc »
Josef Kunský
Josef Kunský (6. října 1903 Sušice – 21. září 1977 tamtéž) byl český geomorfolog a vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Jan Žvejkal a Josef Kunský · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Jan Žvejkal a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Jan Žvejkal a Konstantinopol · Vidět víc »
Magdeburk
#PŘESMĚRUJ Magdeburg.
Nový!!: Jan Žvejkal a Magdeburk · Vidět víc »
Modřany
Modřany jsou od 1.
Nový!!: Jan Žvejkal a Modřany · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Jan Žvejkal a Paříž · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Jan Žvejkal a Palestina · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Jan Žvejkal a Praha · Vidět víc »
Vambeřice
Vambeřice jsou vesnice a zároveň významné poutní místo s mnoha sakrálními památkami v okrese Kladsko v polském Dolnoslezském vojvodství, nazývané také Slezský Jeruzalém.
Nový!!: Jan Žvejkal a Vambeřice · Vidět víc »
Václav Krolmus
Václav Krolmus, také Váceslav nebo Věnceslav Grolmus s přídomkem Březinský (3. října 1790 Březinka u Bělé pod Bezdězem – 24. října 1861 Praha farnost při Strahovském klášteře na Hradčanech v Praze) byl český vlastenecký kněz, sběratel lidové slovesnosti, spisovatel vlastivědné a náboženské literatury a archeolog.
Nový!!: Jan Žvejkal a Václav Krolmus · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Jan Žvejkal a Vídeň · Vidět víc »
Zbraslav
Zbraslav je evidenční část a katastrální území na jihu Prahy, též bývalé město.
Nový!!: Jan Žvejkal a Zbraslav · Vidět víc »
13. červenec
13.
Nový!!: Jan Žvejkal a 13. červenec · Vidět víc »
1783
1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jan Žvejkal a 1783 · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jan Žvejkal a 1854 · Vidět víc »
8. květen
8.
Nový!!: Jan Žvejkal a 8. květen · Vidět víc »
