Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Japonština

Index Japonština

Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí.

138 vztahy: Abeceda, Ablativ, Aglutinační jazyk, Ainština, Aktuální větné členění, Akuzativ, Alofon, Altajské jazyky, Alveolární nazála, Alveolární souhláska, Angličtina, Aproximantní souhláska, Artikulace, Šanghaj, Čas (mluvnice), Čínština, Čínská republika, Číslo (mluvnice), Řečtina, Baskičtina, Bilabiální nazála, Bilabiální souhláska, Dativ, Diakritické znaménko, Francouzština, Fráze (syntax), Frikativní souhláska, Gairaigo, Genitiv, Glotální souhláska, Hepburnův přepis, Hiragana, Hlavní věta, Homonymum, Indoevropské jazyky, Infinitiv, Instrumentál, Iroha, Japonci, Japonsko, Japonsko-rjúkjúské jazyky, Jednotné číslo, Jmenný rod, Jonaguni, Kana (písmo), Kandži, Katakana, Kúkai, Kognát, Korejština, ..., Kurziva, Laterální souhláska, Latina, Latinka, Mluvnický pád, Množné číslo, Mora (lingvistika), Nagoja, Nazální souhláska, Němčina, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá alveolopalatální frikativa, Neznělá bilabiální frikativa, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá glotální frikativa, Neznělá velární ploziva, Nizozemština, Noviny, Obchodní společnost, Období Džómon, Osoba (mluvnice), Otazník, Palatální aproximanta, Palatální souhláska, Palau, Partikule, Přídavné jméno, Příslovce, Příslovečné určení, Přítomný čas, Přechodník, Předložka, Předmět (mluvnice), Předpona, Předseda vlády, Peníze, Perština, Pero, Plozivní souhláska, Podmět, Podstatné jméno, Pojem, Portugalština, Postalveolární souhláska, Prajazyk, Prezident, Rómadži, Rýže, Reduplikace, Reformy Meidži, Rjúkjú, Rodina, Samohláska, Sanskrt, S’-čchuan, Slabika, Slovesný rod, Slovesný způsob, Sloveso, Slovosled, Souhláska, Spojka (slovní druh), Spona (sloveso), Sufix, Sumerština, Tokio, Trpný rod, Tvarosloví, Uvulární nazála, Uvulární souhláska, Výslovnost, Věta (lingvistika), Větný člen, Vedlejší věta, Velární souhláska, Verberantní souhláska, Vokálová harmonie, Zaměstnanec, Zájmeno, Znělá alveolární frikativa, Znělá alveolární ploziva, Znělá bilabiální ploziva, Znělá labiovelární aproximanta, Znělá velární ploziva, Znělost, 16. století, 5. století. Rozbalte index (88 více) »

Abeceda

Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.

Nový!!: Japonština a Abeceda · Vidět víc »

Ablativ

Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, který se objevuje v některých jazycích, např.

Nový!!: Japonština a Ablativ · Vidět víc »

Aglutinační jazyk

Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.

Nový!!: Japonština a Aglutinační jazyk · Vidět víc »

Ainština

Ainština, neboli Ainu (アイヌ イタク, Aynu Itak; japonsky: アイヌ語, Ainu-go) je řeč, kterou mluví etnická skupina Ainu na severu japonského ostrova Hokkaidó.

Nový!!: Japonština a Ainština · Vidět víc »

Aktuální větné členění

Aktuální členění větné (též aktuální členění výpovědi, zkratka AČV; někdy kladeno synonymně i s termínem funkční větná perspektiva (functional sentence perspective, FSP), kterým se ale někdy označuje jen pojetí tzv. brněnské školy (Jan Firbas), německy Thema-Rhema-Gliederung) je základní princip určující pořadí větných členů v jazycích s tzv.

Nový!!: Japonština a Aktuální větné členění · Vidět víc »

Akuzativ

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Akuzativ · Vidět víc »

Alofon

Alofon ve fonetice a fonologii označuje jeden z možných zvuků, tedy způsobů artikulace určitého fonému.

Nový!!: Japonština a Alofon · Vidět víc »

Altajské jazyky

Altajské jazyky jsou jazykovou rodinou rozšířenou především v Asii a nepatrně ve východní části Evropy.

Nový!!: Japonština a Altajské jazyky · Vidět víc »

Alveolární nazála

Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Alveolární nazála · Vidět víc »

Alveolární souhláska

Alveolára, též prealveolára, dásňová či předodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (lat. prae.

Nový!!: Japonština a Alveolární souhláska · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul na území Anglie.

Nový!!: Japonština a Angličtina · Vidět víc »

Aproximantní souhláska

Aproximanta je zvuk (souhláska), který při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.

Nový!!: Japonština a Aproximantní souhláska · Vidět víc »

Artikulace

Artikulace (vlastně „článkování, členění na články, části“, z lat. articulus – článek) může být.

Nový!!: Japonština a Artikulace · Vidět víc »

Šanghaj

Šanghaj (上海 Šang-chaj, pinyin) je s více než 27 miliony obyvatel nejlidnatější město Číny a významné hospodářské centrum této země.

Nový!!: Japonština a Šanghaj · Vidět víc »

Čas (mluvnice)

Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.

Nový!!: Japonština a Čas (mluvnice) · Vidět víc »

Čínština

Čínština, neboli čínské jazyky (汉语 / 漢語; Chan-jü nebo 中文; Čung-wen), je skupina příbuzných, ale v mnoha případech vzájemně nesrozumitelných jazyků, které patří do sinotibetské jazykové rodiny.

Nový!!: Japonština a Čínština · Vidět víc »

Čínská republika

Čínská republika (čínsky, tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó, hanyu pinyin Zhōnghuá Mínguó, český přepis Čung-chua min-kuo, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok, anglicky a mezinárodně Republic of China (Taiwan)), zkratka ROC, je stát všeobecně známý po roce 1949 pod názvem Tchaj-wan (též Taiwan; čínsky nebo, tongyong pinyin Táiwan, hanyu pinyin Táiwān, tchajwansky Tâi-oân).

Nový!!: Japonština a Čínská republika · Vidět víc »

Číslo (mluvnice)

Číslo je gramatická kategorie jmen i sloves, která udává počet účastníků děje.

Nový!!: Japonština a Číslo (mluvnice) · Vidět víc »

Řečtina

Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.

Nový!!: Japonština a Řečtina · Vidět víc »

Baskičtina

Baskičtina (baskicky: Euskara) je izolovaný jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny.

Nový!!: Japonština a Baskičtina · Vidět víc »

Bilabiální nazála

Bilabiální nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Bilabiální nazála · Vidět víc »

Bilabiální souhláska

Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiálních souhlásek Bilabiála, též obouretná souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem obou rtů (lat. labium.

Nový!!: Japonština a Bilabiální souhláska · Vidět víc »

Dativ

Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.

Nový!!: Japonština a Dativ · Vidět víc »

Diakritické znaménko

(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, maďarština, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.

Nový!!: Japonština a Diakritické znaménko · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franština) je románský jazyk, kterým se hovoří především ve Francii, Belgii, Švýcarsku, Kanadě a v mnoha zemích v Africe.

Nový!!: Japonština a Francouzština · Vidět víc »

Fráze (syntax)

Fráze nebo též bezprostřední složka ve formální lingvistice je složka hierarchické syntaktické struktury věty.

Nový!!: Japonština a Fráze (syntax) · Vidět víc »

Frikativní souhláska

Frikativa (také spiranta či třená souhláska), je zvuk, který při řeči vzniká těsným přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), čímž vzniká úžina, která stojí v cestě proudu vzduchu a je příčinou vzniku výrazného šumu.

Nový!!: Japonština a Frikativní souhláska · Vidět víc »

Gairaigo

Gairaigo (外来語) je japonský výraz pro přejaté nebo „vypůjčené“ slovo a označuje přepis do japonštiny.

Nový!!: Japonština a Gairaigo · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Nový!!: Japonština a Genitiv · Vidět víc »

Glotální souhláska

Glotála, též hlasivková souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen v hlasivkové štěrbině (lat. glottis.

Nový!!: Japonština a Glotální souhláska · Vidět víc »

Hepburnův přepis

Hepburnův přepis, případně Hepburnova transkripce (Hepburnem Hebon-shiki Rōmaji, český přepis Hebonšiki rómadži, anglicky) je systém transkripce japonštiny do latinky (romanizace).

Nový!!: Japonština a Hepburnův přepis · Vidět víc »

Hiragana

Hiragana (ひらがな – hiragana, 平仮名 – zápis v kandži) je jedno ze dvou (druhým je katakana) japonských slabičných písem (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku a ne pouhou hlásku, i když jsou zde znaky i pro A, I, U, E a O), sestávající ze 46 symbolů (45 slabičných symbolů a písmeno n).

Nový!!: Japonština a Hiragana · Vidět víc »

Hlavní věta

Hlavní věta je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá.

Nový!!: Japonština a Hlavní věta · Vidět víc »

Homonymum

Homonymum (z řeckého ὅμος homos „tentýž, stejný“; ὄνομα onoma „jméno“) neboli slovo souzvučné je slovo, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) jako slovo jiného významu i původu.

Nový!!: Japonština a Homonymum · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Nový!!: Japonština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »

Infinitiv

'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.

Nový!!: Japonština a Infinitiv · Vidět víc »

Instrumentál

Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád.

Nový!!: Japonština a Instrumentál · Vidět víc »

Iroha

Iroha (いろは), nebo také báseň iroha (いろは歌; ihoha-uta) je starší systém řazení japonské slabičné abecedy godžúon (五十音, dosl. 50 zvuků), který existuje vedle standardního fonologického řazení podle souhlásek stylem a ka sa ta na ha ma ja ra wa n. Báseň je v podstatě pangramem, který v sobě obsahuje každou slabiku abecedy právě jednou.

Nový!!: Japonština a Iroha · Vidět víc »

Japonci

Japonci, vlastním jménem Nihondžin – „lid vycházejícího slunce“ (日本人), jsou etnická skupina, čítající asi 130 milionů příslušníků.

Nový!!: Japonština a Japonci · Vidět víc »

Japonsko

Japonsko (Nihonkoku/Nipponkoku) je císařský ostrovní stát ve východní Asii.

Nový!!: Japonština a Japonsko · Vidět víc »

Japonsko-rjúkjúské jazyky

Japonsko-rjúkjúské jazyky jsou jednou z jazykových rodin a jsou rozšířeny hlavně na ostrovech Japonska.

Nový!!: Japonština a Japonsko-rjúkjúské jazyky · Vidět víc »

Jednotné číslo

Jednotné číslo (singulár, lat. singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus.

Nový!!: Japonština a Jednotné číslo · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Nový!!: Japonština a Jmenný rod · Vidět víc »

Jonaguni

Jonaguni (jonagunsky, okinawsky) je ostrov v souostroví Jaejama.

Nový!!: Japonština a Jonaguni · Vidět víc »

Kana (písmo)

Kana (japonsky 仮名 – v kandži, かな v hiraganě) je souhrnný název pro japonské „slabičné“ (přesněji: moraické) „abecedy“, používané k fonetickému přepisu/zápisu, z nichž se v současnosti používají (a jsou oficiální) dvě.

Nový!!: Japonština a Kana (písmo) · Vidět víc »

Kandži

Kandži, často psané jako v angličtině Kanji, (漢字) je znakový systém používaný pro zápis japonštiny.

Nový!!: Japonština a Kandži · Vidět víc »

Katakana

Katakana (psáno カタカナ v katakaně a 片仮名 v kandži) je jedno ze dvou (druhým je hiragana) japonských slabičných písem (ve slabičném písmu jeden znak představuje celou slabiku), sestávající ze 48 symbolů (47 slabičných symbolů a písmeno n).

Nový!!: Japonština a Katakana · Vidět víc »

Kúkai

88 chrámů Kóbó Daišiho Kúkai (空海; 27. července 774, Zencúdži, Šikoku – 22. dubna 835, hora Kója, prefektura Wakajama), často nazýván podle posmrtně přiděleného jména Kóbó Daiši (弘法 大師, Velký mistr mocného zákona), byl japonský buddhistický mnich, učenec, básník a zakladatel japonské buddhistické školy Šingon.

Nový!!: Japonština a Kúkai · Vidět víc »

Kognát

Kognát (z latinského cognatus, společného původu) je právní a antropologický pojem pro příbuzenství v přímé linii, a to po otci i po matce.

Nový!!: Japonština a Kognát · Vidět víc »

Korejština

Korejština (한국말 / 조선말; Hangukmal / Čosŏnmal) je jazyk, kterým mluví kolem 78 milionů lidí v Jižní a Severní Koreji, ale i komunity korejských emigrantů po celém světě (hlavně v Číně, Rusku, Spojených státech, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Brazílii a na Filipínách).

Nový!!: Japonština a Korejština · Vidět víc »

Kurziva

Font Garamond v základním a kurzivním řezu, kde krom celkového zaoblení si lze povšimnout běžných změn písmen: protažení f pod řádek, redukce bříška a Kurziva (variantně i -zí- a -si-, též polokurziva, či italika) je v typografii řez písma, písmo vyznačující se mírným sklonem doprava a drobnými změnami podoby u některých písmen oproti základnímu typu písma, bližší psacímu písmu.

Nový!!: Japonština a Kurziva · Vidět víc »

Laterální souhláska

Laterála, též boková souhláska, je zvuk, který při řeči vzniká tak, že proud vzduchu prochází přes boky jazyka, přičemž špička jazyka se dotýká v horní části ústní dutiny.

Nový!!: Japonština a Laterální souhláska · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua latina) je mrtvý indoevropský jazyk.

Nový!!: Japonština a Latina · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je nejpoužívanější písmo na světě.

Nový!!: Japonština a Latinka · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin) ke slovesu či jiným větným členům.

Nový!!: Japonština a Mluvnický pád · Vidět víc »

Množné číslo

Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.

Nový!!: Japonština a Množné číslo · Vidět víc »

Mora (lingvistika)

Mora (plurál mory, přídavné jméno: morový; symbol μ) je fonologická jednotka určující váhu slabiky.

Nový!!: Japonština a Mora (lingvistika) · Vidět víc »

Nagoja

Poloha Nagoje na mapě prefektury Aiči Nagojský hrad Nagoja (名古屋市; Nagoja-ši) je čtvrté největší město v Japonsku.

Nový!!: Japonština a Nagoja · Vidět víc »

Nazální souhláska

Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.

Nový!!: Japonština a Nazální souhláska · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Japonština a Němčina · Vidět víc »

Neznělá alveolární frikativa

Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Neznělá alveolární frikativa · Vidět víc »

Neznělá alveolární ploziva

Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Neznělá alveolární ploziva · Vidět víc »

Neznělá alveolopalatální frikativa

Neznělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Japonština a Neznělá alveolopalatální frikativa · Vidět víc »

Neznělá bilabiální frikativa

Neznělá bilabiální frikativa je souhláska, vyskytující se v některých jazycích.

Nový!!: Japonština a Neznělá bilabiální frikativa · Vidět víc »

Neznělá bilabiální ploziva

Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Neznělá bilabiální ploziva · Vidět víc »

Neznělá glotální frikativa

Neznělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Japonština a Neznělá glotální frikativa · Vidět víc »

Neznělá velární ploziva

Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Japonština a Neznělá velární ploziva · Vidět víc »

Nizozemština

Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.

Nový!!: Japonština a Nizozemština · Vidět víc »

Noviny

Stánek s novinami (Argentina) Noviny jsou pravidelně vycházející publikace (periodikum), které denně (deník, často kromě neděle) nebo nejméně týdně (týdeník) přinášejí nejnovější události ze všech možných oblastí a co nejrychleji o nich informují co nejširší veřejnost.

Nový!!: Japonština a Noviny · Vidět víc »

Obchodní společnost

Obchodní společnosti v legislativě České republiky upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, který nabyl účinnosti k 1.

Nový!!: Japonština a Obchodní společnost · Vidět víc »

Období Džómon

Období Džómon (縄文時代; Džómon džidai) je japonské prehistorické období trvající přibližně od roku 10 000 př. n. l. až do roku 300 př. n. l. Termín Džómon v japonštině znamená „provazový vzor“ a vztahuje se ke keramice, která byla tímto způsobem zdobená.

Nový!!: Japonština a Období Džómon · Vidět víc »

Osoba (mluvnice)

Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).

Nový!!: Japonština a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »

Otazník

Otazník (?) je interpunkční znaménko, které se používá pro ukončení věty tázací.

Nový!!: Japonština a Otazník · Vidět víc »

Palatální aproximanta

Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Japonština a Palatální aproximanta · Vidět víc »

Palatální souhláska

Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat. palatum durum.

Nový!!: Japonština a Palatální souhláska · Vidět víc »

Palau

Palauská republika je ostrovní prezidentská republika ležící v Tichém oceáně asi 500 km východně od Filipín.

Nový!!: Japonština a Palau · Vidět víc »

Partikule

Partikule (latinsky particula – dílek, částka, částečka nebo kousek) může být.

Nový!!: Japonština a Partikule · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavné jméno (též adjektivum, z latinského nomen adiectivum, Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu – Anotátorská příručka, Marie Mikulová a kol.

Nový!!: Japonština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Příslovce

Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.

Nový!!: Japonština a Příslovce · Vidět víc »

Příslovečné určení

Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost.

Nový!!: Japonština a Příslovečné určení · Vidět víc »

Přítomný čas

Přítomný čas (prézens (2. pád prézentu), z lat. praesens) je slovesný čas, který v různých jazycích vyjadřuje především v současnosti probíhající děje nebo trvající stavy.

Nový!!: Japonština a Přítomný čas · Vidět víc »

Přechodník

Přechodník (transgresiv) je v lingvistice tvar slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje.

Nový!!: Japonština a Přechodník · Vidět víc »

Předložka

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.

Nový!!: Japonština a Předložka · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Nový!!: Japonština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Předpona

Přidáním předpony dochází ke změně významu slova. Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova.

Nový!!: Japonština a Předpona · Vidět víc »

Předseda vlády

Předseda vlády (nebo také ministerský předseda, premiér či první ministr) je v parlamentním systému hlavou nejvyššího exekutivního orgánu ve státě: vlády.

Nový!!: Japonština a Předseda vlády · Vidět víc »

Peníze

Peníze jsou z hlediska ekonomické teorie takový statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo), tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn v nějaké ekonomice se realizuje jeho prostřednictvím.

Nový!!: Japonština a Peníze · Vidět víc »

Perština

světle zelená oblast naznačuje rozšíření perštiny Perština, (místní název: فارسی, fārsī) je indoevropský jazyk.

Nový!!: Japonština a Perština · Vidět víc »

Pero

náhled Pero je rohovitý derivát pokožky ptáků, ale také některých tzv.

Nový!!: Japonština a Pero · Vidět víc »

Plozivní souhláska

Plozivní souhláska (ploziva, okluziva) je zvuk, který při řeči vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.

Nový!!: Japonština a Plozivní souhláska · Vidět víc »

Podmět

Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.

Nový!!: Japonština a Podmět · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

Nový!!: Japonština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Pojem

Pojem (od pojímat) nebo také koncept je souhrnná myšlenková představa pro celou třídu obdobných jevů a skutečností, předmětů i abstraktních témat.

Nový!!: Japonština a Pojem · Vidět víc »

Portugalština

Portugalština (língua portuguesa) spadá mezi západní románské jazyky do iberorománské větve, spolu se španělštinou, katalánštinou a galicijštinou.

Nový!!: Japonština a Portugalština · Vidět víc »

Postalveolární souhláska

Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat. post.

Nový!!: Japonština a Postalveolární souhláska · Vidět víc »

Prajazyk

Termín prajazyk (řidčeji též protojazyk) označuje jazyk, jehož diferenciací vznikly další příbuzné jazyky či nářečí, a lze ho tak považovat za jejich společného předka.

Nový!!: Japonština a Prajazyk · Vidět víc »

Prezident

Prezident (předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.

Nový!!: Japonština a Prezident · Vidět víc »

Rómadži

Rómadži označuje přepis japonštiny do latinské abecedy.

Nový!!: Japonština a Rómadži · Vidět víc »

Rýže

Rýže (Oryza) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých.

Nový!!: Japonština a Rýže · Vidět víc »

Reduplikace

Reduplikace (z lat. reduplicatio) je výraz, který podle oboru a použití znamená.

Nový!!: Japonština a Reduplikace · Vidět víc »

Reformy Meidži

Reformy Meidži (明治維新, Meidži išin) byla série reforem japonského císaře Meidži (též přepisovaného anglicky jako Meiji), které začaly po roce 1869 měnit zastaralé feudální Japonsko v moderní industrializovaný stát podle evropského vzoru.

Nový!!: Japonština a Reformy Meidži · Vidět víc »

Rjúkjú

Rjúkjú (japonsky 琉球諸島, Rjúkjú-šotó (ostrovy Rjúkjú) nebo 南西諸島, Nansei-šotó (ostrovy Nansei)) je souostroví nacházející se v Tichém oceánu u východní hranice Východočínského moře.

Nový!!: Japonština a Rjúkjú · Vidět víc »

Rodina

Širší rodina Rodina je v sociologii solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí.

Nový!!: Japonština a Rodina · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Nový!!: Japonština a Samohláska · Vidět víc »

Sanskrt

Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam či saṁskr̥tam, v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.

Nový!!: Japonština a Sanskrt · Vidět víc »

S’-čchuan

S’-čchuan (česky tradičně Sečuán nebo Sečuánsko, čínsky: 四川; pinyin: sìchuān; překlad: Čtyři řeky) je provincie v Čínské lidové republice.

Nový!!: Japonština a S’-čchuan · Vidět víc »

Slabika

Slabika je nejmenší organizační jednotka řeči, kterou vyslovujeme, část slova vyslovená jedním nárazem dechového proudu.

Nový!!: Japonština a Slabika · Vidět víc »

Slovesný rod

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.

Nový!!: Japonština a Slovesný rod · Vidět víc »

Slovesný způsob

Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.

Nový!!: Japonština a Slovesný způsob · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Nový!!: Japonština a Sloveso · Vidět víc »

Slovosled

Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.

Nový!!: Japonština a Slovosled · Vidět víc »

Souhláska

Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Nový!!: Japonština a Souhláska · Vidět víc »

Spojka (slovní druh)

Spojka (konjunkce; lat. conjunctio) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty.

Nový!!: Japonština a Spojka (slovní druh) · Vidět víc »

Spona (sloveso)

Sponová slovesa se využívají v přísudku slovesně-jmenném (přísudek jmenný se sponou), kde jsou doplněna jménem.

Nový!!: Japonština a Spona (sloveso) · Vidět víc »

Sufix

Sufix je v lingvistice označení pro morfém připojovaný za kořen slova.

Nový!!: Japonština a Sufix · Vidět víc »

Sumerština

Sumerština je starověký vymřelý jazyk používaný v jižní části Mezopotámie od 4. tisíciletí př. n. l. Kolem 1900 př. n. l.

Nový!!: Japonština a Sumerština · Vidět víc »

Tokio

Tokio (japonsky: 東京) je hlavní město Japonska a sídlo japonského císaře.

Nový!!: Japonština a Tokio · Vidět víc »

Trpný rod

Trpný rod (pasivum) je mluvnická kategorie sloves (slovesný rod), kterou vyjadřujeme, že podmět není původcem děje, ale tento děj podmět „trpí“, je pasivní – na rozdíl od činného rodu (aktiva), kde podmět je aktivní, tj.

Nový!!: Japonština a Trpný rod · Vidět víc »

Tvarosloví

Tvarosloví neboli morfologie je lingvistická věda zabývající se ohýbáním (skloňování, časování) a pravidelným odvozováním slov pomocí předpon, přípon a vpon.

Nový!!: Japonština a Tvarosloví · Vidět víc »

Uvulární nazála

Uvulární nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Japonština a Uvulární nazála · Vidět víc »

Uvulární souhláska

Uvulární souhláska je souhláska, která je tvořena kontaktem zadní části jazyka s uvulou (čípkem) - to znamená podobně jako velární souhlásky, ale více vzadu v ústech.

Nový!!: Japonština a Uvulární souhláska · Vidět víc »

Výslovnost

Výslovnost slov, vět a celé řeči je způsob, kterým jedinec vytváří zvuky, z nichž se skládá mluvená řeč.

Nový!!: Japonština a Výslovnost · Vidět víc »

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Nový!!: Japonština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »

Větný člen

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury.

Nový!!: Japonština a Větný člen · Vidět víc »

Vedlejší věta

Vedlejší věta je věta v souvětí, která je závislá na jiné řídící větě.

Nový!!: Japonština a Vedlejší věta · Vidět víc »

Velární souhláska

Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s měkkým (zadním) patrem (lat. palatum velum.

Nový!!: Japonština a Velární souhláska · Vidět víc »

Verberantní souhláska

Verberanta (česky švih, anglicky flap nebo tap – mezi těmito pojmy je drobný rozdíl, který ale někteří vědci pomíjí) je typ souhlásky, která vzniká prudkým pohybem a krátkým dotekem artikulačních orgánů.

Nový!!: Japonština a Verberantní souhláska · Vidět víc »

Vokálová harmonie

Vokálová harmonie neboli samohlásková harmonie nebo harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova.

Nový!!: Japonština a Vokálová harmonie · Vidět víc »

Zaměstnanec

Zaměstnanec je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu (druhým je zaměstnavatel).

Nový!!: Japonština a Zaměstnanec · Vidět víc »

Zájmeno

Zájmeno (náměstka, nástupka, pronomen, z latinského pro-nomen - „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.

Nový!!: Japonština a Zájmeno · Vidět víc »

Znělá alveolární frikativa

Znělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Znělá alveolární frikativa · Vidět víc »

Znělá alveolární ploziva

Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Znělá alveolární ploziva · Vidět víc »

Znělá bilabiální ploziva

Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Japonština a Znělá bilabiální ploziva · Vidět víc »

Znělá labiovelární aproximanta

Znělá labiovelární aproximanta je souhláska, která se vyskytuje jen v některých jazycích.

Nový!!: Japonština a Znělá labiovelární aproximanta · Vidět víc »

Znělá velární ploziva

Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Japonština a Znělá velární ploziva · Vidět víc »

Znělost

Znělost je fonetická a fonologická vlastnost hlásek.

Nový!!: Japonština a Znělost · Vidět víc »

16. století

Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.

Nový!!: Japonština a 16. století · Vidět víc »

5. století

5.

Nový!!: Japonština a 5. století · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Japonsky, Japonský jazyk.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »