Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Alexandr Veliký, Ammón, Antiochos IV. Epifanés, Artaxerxés III., Babylón, David, Debora, Deuterokanonický spis, Egypt, Goliáš, Izrael, Kniha Soudců, Kumrán, Ninive, Perská říše, Septuaginta, Starý zákon, Svatý Jeroným, Vetus Latina, Vulgata, 11. století, 1519, 1544, 170 př. n. l., 300 př. n. l..
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Kniha Júdit a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Ammón
Ammón (עַמּוֹן) byla země a starověké království nacházející se na severozápadě dnešního Jordánska.
Nový!!: Kniha Júdit a Ammón · Vidět víc »
Antiochos IV. Epifanés
Antiochos IV.
Nový!!: Kniha Júdit a Antiochos IV. Epifanés · Vidět víc »
Artaxerxés III.
Artaxerxés III. (řecky, staropersky Artachšaçá), původním jménem Óchos (staropersky Vahuka), byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců, vládnoucí v letech 359/358–338 př. n. l. Jeho otcem byl král Artaxerxés II., matkou Stateira, dcera Hydarnova.
Nový!!: Kniha Júdit a Artaxerxés III. · Vidět víc »
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Nový!!: Kniha Júdit a Babylón · Vidět víc »
David
David je mužské jméno pocházející z dávno zaniklé ugaritštiny (patřící stejně jako hebrejština do semitské jazykové skupiny), v níž znamená davidu „náčelník“, lidová etymologie jej spojuje s hebrejským dód „miláček“ a „strýček“.
Nový!!: Kniha Júdit a David · Vidět víc »
Debora
Dvora (דְּבוֹרָה, Dvora), v českém přepisu Debora (ekumenický překlad Debóra) je ženské biblické a rodné jméno hebrejského původu, které znamená „včela“.
Nový!!: Kniha Júdit a Debora · Vidět víc »
Deuterokanonický spis
Deuterokanonický spis (z řec. deuteros, druhý, a kanón, norma, pravidlo) je katolické označení pro biblický spis, který katolická a ortodoxní církev respektuje jako součást biblického kánonu, avšak který není součástí „prvního“ palestinského kánonu uznávaného židy a protestanty.
Nový!!: Kniha Júdit a Deuterokanonický spis · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Kniha Júdit a Egypt · Vidět víc »
Goliáš
David a Goliáš (Osmar Schindler, 1888). Andrea del Castagno, David a Goliáš na štítu. Kolem roku 1450. L. Ghiberti: David a Goliáš na vratech baptisteria ve Florencii Goliáš byl podle biblické 1. knihy Samuelovy pelištejský bojovník a zápasník, kterého pasáček a budoucí král David zabil kamenem z praku.
Nový!!: Kniha Júdit a Goliáš · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Kniha Júdit a Izrael · Vidět víc »
Kniha Soudců
Kniha Soudců, hebrejsky šoftim „soudci“, je sedmou z knih Starého zákona.
Nový!!: Kniha Júdit a Kniha Soudců · Vidět víc »
Kumrán
Umístění Kumránu Kumrán (někdy Qumran, Chirbet Kumrán – „Zřícenina Kumrán“) je archeologické naleziště na suché planině u severozápadního břehu Mrtvého moře ve Státě Palestina na Západním břehu Jordánu.
Nový!!: Kniha Júdit a Kumrán · Vidět víc »
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
Nový!!: Kniha Júdit a Ninive · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Kniha Júdit a Perská říše · Vidět víc »
Septuaginta
Septuaginta (z lat. septuaginta sedmdesát; odtud často označovaná pouze římskou číslicí LXX nebo řeckým Οʹ; řecky Μετάφραση των Εβδομήκοντα) je překlad Starého zákona do řečtiny a vůbec nejstarší zachovalý překlad Starého zákona, který vznikal v Alexandrii přibližně od 3. do 1. století př. n. l.
Nový!!: Kniha Júdit a Septuaginta · Vidět víc »
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Nový!!: Kniha Júdit a Starý zákon · Vidět víc »
Svatý Jeroným
Mistr Theodorik, ''Svatý Jeroným'', Praha, kolem roku 1370 ''Svatý Jeroným meditující na poušti'', Valletta, kolem roku 1600 Francisco de Zurbarán, ''Svatý Jeroným se svými žačkami sv. Pavlou Římskou a její dcerou sv. Eustochií'' Socha sv. Jeronýma, Betlém, dvůr baziliky Narození Páně '''Svatý''' Jeroným, původním jménem Sophronius Eusebius Hieronymus, také Hieronymus ze Stridonu (cca 342–347, Stridon, (nyní Mezimuřská župa, Chorvatsko) – 30. září 420, Betlém (Palestina)), byl křesťanský spisovatel, jeden z církevních Otců a učitelů církve, teolog a autor ''Vulgáty'', latinského překladu bible.
Nový!!: Kniha Júdit a Svatý Jeroným · Vidět víc »
Vetus Latina
Vercellský kodex) jako příklad ''latinae veteris''. Na této stránce je Janovo evangelium, 16:23-30.Vetus latina (lat. Versio vetus latina – starý latinský překlad) je nejstarší překlad Bible do latiny.
Nový!!: Kniha Júdit a Vetus Latina · Vidět víc »
Vulgata
Mistra Theodorika Vulgata je pozdně antický latinský překlad bible, který je převážně dílem církevního otce Jeronýma z přelomu 4.
Nový!!: Kniha Júdit a Vulgata · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Kniha Júdit a 11. století · Vidět víc »
1519
Bez popisu.
Nový!!: Kniha Júdit a 1519 · Vidět víc »
1544
Bez popisu.
Nový!!: Kniha Júdit a 1544 · Vidět víc »
170 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Kniha Júdit a 170 př. n. l. · Vidět víc »
300 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Kniha Júdit a 300 př. n. l. · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Jdt.
