Rychlejší přístup než prohlížeči!
28 vztahy: Autobusové nádraží, Želetavka, Železniční napájecí soustava, Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice, Československé státní dráhy, Berlín, Císařsko-královské státní dráhy, Dačice (nádraží), Dopravna D3, Dráha císaře Františka Josefa, Hlavová stanice, Jednokolejná trať, Jemnice, Kostelec u Jihlavy (nádraží), Kraj Vysočina, Kraje v Česku, Město, Morava, Moravské Budějovice (nádraží), Nová Bystřice, Okres Třebíč, Rakouská severozápadní dráha, Schwarzenau, Slavonice (nádraží), Správa železnic, Třeboň (nádraží), Telč (nádraží), Vídeň.
Autobusové nádraží
Autobusové nádraží v Třebíči Autobusové nádraží (v jízdních řádech aut.nádr.) je účelová komunikace s větším počtem autobusových stání (zastávek) a odbavovací budovou.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Autobusové nádraží · Vidět víc »
Želetavka
Želetavka je levostranný přítok řeky Dyje, tekoucí na jihozápadě Moravy v okresech Třebíč, Jindřichův Hradec a Znojmo (tedy třemi různými kraji).
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Želetavka · Vidět víc »
Železniční napájecí soustava
SSSR. Železniční napájecí soustava (trakční soustava) je soubor technických zařízení, které slouží k přenosu elektrické energie ze stabilní soustavy do drážních vozidel.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Železniční napájecí soustava · Vidět víc »
Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice
Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 243) je jednokolejná regionální trať, která byla zprovozněna v roce 1896.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Železniční trať Moravské Budějovice – Jemnice · Vidět víc »
Československé státní dráhy
Československé státní dráhy (ČSD) byla státní organizace, která se zabývala správou železniční infrastruktury a provozováním železniční dopravy na území celého Československa.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Československé státní dráhy · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Berlín · Vidět víc »
Císařsko-královské státní dráhy
Císařsko-královské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB), od roku 1915 Císařsko-královské rakouské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen), byla státní železniční společnost působící v předlitavské části Rakousko-Uherska.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Císařsko-královské státní dráhy · Vidět víc »
Dačice (nádraží)
Dačice (německy Datschitz) jsou železniční stanice v severozápadní části města Dačice v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji v těsné blízkosti řeky Moravská Dyje.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Dačice (nádraží) · Vidět víc »
Dopravna D3
Lichoběžníková tabulka před dopravnou Malá Morávka Dopravna D3 je v českém železničním provozu na tratích provozovaných Správou železnic označení pro dopravny na tratích se zjednodušeným řízením drážní dopravy podle předpisu SŽ D3 (tzv. tratích D3).
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Dopravna D3 · Vidět víc »
Dráha císaře Františka Josefa
Síť železnic KFJB. Dráha císaře Františka Josefa (německý oficiální název: k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn, zkratka KFJB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou, mezi Českými Velenicemi a Chebem a mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Dráha císaře Františka Josefa · Vidět víc »
Hlavová stanice
Hlavová stanice Frankfurt nad Mohanem Hlavová stanice (laicky koncová stanice, úvraťová stanice) je železniční stanice, ze které mohou vlaky odjíždět pouze do stejného směru, resp.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Hlavová stanice · Vidět víc »
Jednokolejná trať
Jednokolejná trať u dolu Michal v Ostravě. Jednokolejná trať je v kolejovém drážním provozu trať, která je v úseku mezi dopravnami s kolejovým rozvětvením tvořená pouze jednou traťovou kolejí.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Jednokolejná trať · Vidět víc »
Jemnice
Jemnice je městem na jihozápadě Moravy ležícím v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, jihozápadně od města Třebíče.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Jemnice · Vidět víc »
Kostelec u Jihlavy (nádraží)
Kostelec u Jihlavy (německy Wolframs) je železniční stanice v západní části obce Kostelec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina v těsné blízkosti řeky Jihlavy.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Kostelec u Jihlavy (nádraží) · Vidět víc »
Kraj Vysočina
Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Kraj Vysočina · Vidět víc »
Kraje v Česku
Přehled krajů Česka a jejich znaky Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Kraje v Česku · Vidět víc »
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Město · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Morava · Vidět víc »
Moravské Budějovice (nádraží)
Moravské Budějovice jsou železniční stanice v severní části města Moravské Budějovice v Kraji Vysočina v okrese Třebíč.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Moravské Budějovice (nádraží) · Vidět víc »
Nová Bystřice
Nová Bystřice (Neu-Bistritz, ale i Neu-Bystric nebo Wistritz) je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Nová Bystřice · Vidět víc »
Okres Třebíč
Přehled obecních znaků okresu Třebíč I.část Přehled obecních znaků okresu Třebíč II.část Bývalý okresní úřad v Třebíči. Okres Třebíč je okresem v Kraji Vysočina, celý okres leží na Moravě.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Okres Třebíč · Vidět víc »
Rakouská severozápadní dráha
Černými čarami je zde znázorněna síť ÖNWB, červenými pak síť majetkově spřízněné firmy SNDVB. Silnými čarami jsou vyznačeny tratě, které firmy přímo vlastnily; slabými tratě, na nichž firmy pouze provozovaly dopravu. Na mapě nejsou vyznačeny dvě tratě na jižní Moravě, na nichž ÖNWB v období 1874–1876 dopravu také provozovala.http://historie-trati.wz.cz/ Historie železničních tratí ČR, databáze; Sekera, Pavel Severozápadní nádraží v Praze. Po roce 1919 neslo název Praha Denisovo nádraží, po roce 1940 Praha Vltavské nádraží, po roce 1945 Praha Denisovo nádraží, po roce 1953 Praha - Těšnov Železnice, 150 let železnic v Praze, 1995, příloha str. V. Po roce 1985 po Severozápadním nádraží zůstávají pouze tyto dva oblouky Negrelliho viaduktu zašpiněné kouřem parních lokomotiv. Severozápadní nádraží ve Vídni na obraze Karla Kargera. Památkou na Severozápadní dráhu je i dodnes používaná kilometráž na jejích tratích. Tento kilometrovník u Lysé nad Labem udává vzdálenost z Vídně. Lokomotiva Severozápadní dráhy pro osobní vlaky. Stroj pochází ještě z 19. století, patrná je jeho archaická stavba s vnějším rámem. Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou. Každá ze společností měla své kolejiště na své straně budovy, která stála jako ostrovní uprostřed kolejiště. Takové uspořádání stanic v místě křížení s jinou železniční společností bylo pro Severozápadní dráhu typické. Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Prostředním žlebu. Nymburce. Každý domek byl rozdělen na čtyři části. Lidé zde bydlí dodnes. Rakouská severozápadní dráha, zkratka ÖNWB (německý oficiální název: Österreichische Nordwestbahn) byla privátní železniční společnost, jejíž síť se nacházela na území dnešního Česka a Rakouska.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Rakouská severozápadní dráha · Vidět víc »
Schwarzenau
#PŘESMĚRUJ Schwarzenau (Dolní Rakousy).
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Schwarzenau · Vidět víc »
Slavonice (nádraží)
Slavonice (dříve německy Zlabings) jsou železniční stanice v jihozápadní části moravského města Slavonice v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji nedaleko Slavonického potoka.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Slavonice (nádraží) · Vidět víc »
Správa železnic
Správa železnic, státní organizace (VKM: SŽCZ) je česká státní organizace, která hospodaří s železničními dráhami v majetku státu a plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy ve smyslu zákona o dráhách, zajišťuje provozování, provozuschopnost, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Správa železnic · Vidět víc »
Třeboň (nádraží)
Třeboň (dříve německy Wittingau) je železniční stanice v severní části města Třeboň v Jihočeském kraji v okrese Jindřichův Hradec.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Třeboň (nádraží) · Vidět víc »
Telč (nádraží)
Telč je železniční stanice ve východní části města Telč v okrese Jihlava v Kraji Vysočina nedaleko soustavy rybníků na Telčském potoce.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Telč (nádraží) · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Jemnice (nádraží) a Vídeň · Vidět víc »
