Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Achdut ha-avoda, Alija, Arabské povstání v Palestině 1936–1939, Beba Idelson, Berlín, Britský mandát Palestina, Chajim-Moše Šapira, Dánsko, Dnipro, Ha-Šomer ha-ca'ir, Izrael, Jagur, Jicchak Ben Aharon, Kibuc, Kneset, Konotop, Litva, Mapaj, Mapam, Maxim Gorkij, Ministr dopravy Izraele, Ministr vnitra Izraele, Moše Karmel, Petach Tikva, Politik, Rodné jméno, Ruské impérium, Sibiř, Sionismus, Sovětský svaz, Tel Aviv, Ukrajina, Volby do Knesetu 1949, Volby do Knesetu 1961, 15. listopad, 17. prosinec, 1895, 1955, 1959, 1962, 1965, 28. květen, 3. listopad, 4. květen.
Achdut ha-avoda
Achdut ha-avoda (doslova „Jednota práce“) byla sociálně demokratická politická strana, která existovala pod různými názvy v britské mandátní Palestině a Izraeli.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Achdut ha-avoda · Vidět víc »
Alija
Alija (doslova „cesta vzhůru“, „výstup“) je souhrnný název pro židovskou imigraci do Palestiny a od roku 1948 do Státu Izrael.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Alija · Vidět víc »
Arabské povstání v Palestině 1936–1939
Abd al-Kadir al-Husajni (uprostřed), jeden z velitelů arabských povstaleckých skupin Obrněný autobus využívaný židovskou komunitou během arabského povstání Převoz arabských zajatců v britském obrněném vlaku Speciálních nočních oddílů asistujících Britům proti arabským povstalcům Arabské povstání v Palestině (המרד הערבי הגדול, ha-Mered ha-Aravi ha-Gadol, doslova Velké arabské povstání, ثورة فلسطين) bylo povstání Arabů v mandátní Palestině v letech 1936–1939 namířené proti Židům a britské nadvládě.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Arabské povstání v Palestině 1936–1939 · Vidět víc »
Beba Idelson
Beba Idelson (rodným jménem Beba Trachtenberg,, ‎14. října 1895 – 5. prosince 1975) byla izraelská politička a poslankyně Knesetu za stranu Mapaj.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Beba Idelson · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Berlín · Vidět víc »
Britský mandát Palestina
Britský mandát Palestina, známý také jako Mandát pro Palestinu, bylo mandátní území Velké Británie, které jí bylo svěřeno Společností národů na Pařížské mírové konferenci z roku 1919.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Britský mandát Palestina · Vidět víc »
Chajim-Moše Šapira
Chajim-Moše Šapira (חיים משה שפירא, žil 26. března 1902 – 16. července 1970) byl izraelský politik a signatář izraelské deklarace nezávislosti.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Chajim-Moše Šapira · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Dánsko · Vidět víc »
Dnipro
Dnipro, také Dněpr (nebo Днепр, Dněpr) je ukrajinské město a centrum stejnojmenné oblasti, 400 km jihovýchodně od Kyjeva na soutoku Dněpru a Samary.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Dnipro · Vidět víc »
Ha-Šomer ha-ca'ir
Ha-Šomer ha-ca'ir (השומר הצעיר, doslova „Mladý strážce“, do angličtiny přepisováno jako HaShomer HaTzair) je sionistická, levicově orientovaná mládežnická organizace.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Ha-Šomer ha-ca'ir · Vidět víc »
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Izrael · Vidět víc »
Jagur
Jagur (יָגוּר, v oficiálním přepisu do angličtiny Yagur) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Haifském distriktu, v Oblastní radě Zevulun.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Jagur · Vidět víc »
Jicchak Ben Aharon
Jicchak Ben Aharon (יצחק בן אהרון, žil 17. červenec 1906 – 19. května 2006) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Mapam, Achdut ha-Avoda-Po'alej Cijon a Ma'arach.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Jicchak Ben Aharon · Vidět víc »
Kibuc
Kibuc Ejn Gev a Galilejské jezero Negevu Kibuc (v plurálu kibucim nebo kibucy) je označení pro zemědělskou, ale také průmyslovou osadu v Izraeli, která hospodaří formou kolektivního vlastnictví.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Kibuc · Vidět víc »
Kneset
Kneset (doslova „Shromáždění“) je jednokomorový zákonodárný orgán v Izraeli, který sídlí ve čtvrti Giv'at Ram v Jeruzalémě.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Kneset · Vidět víc »
Konotop
Konotop (Konotop) je město na severovýchodě Ukrajiny, s 83 tisíci obyvatel druhé největší sídlo Sumské oblasti.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Konotop · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Litva · Vidět víc »
Mapaj
Mapaj (מפא"י, akronym pro מפלגת פועלי ארץ ישראל, Mifleget Poalej Erec Jisra'el; doslova „Dělnická strana Izraele“) byla izraelská levicová politická strana, která byla dominantní politickou silou v Izraeli až do svého sloučení se Stranu práce v roce 1968.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Mapaj · Vidět víc »
Mapam
Mapam (מפ"ם, akronym názvu Mifleget ha-Poalim ha-Meuchedet,: מפלגת הפועלים המאוחדת, doslova „Sjednocená strana pracujících“,: حزب العمال الموحد, zkracováno na مبام) byla izraelská politická strana a jeden z předchůdců současné strany Merec.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Mapam · Vidět víc »
Maxim Gorkij
Maxim Gorkij Maxim Gorkij, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov – (28. března 1868, Nižnij Novgorod – 18. června 1936, Gorki-10, Moskevská oblast) byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Maxim Gorkij · Vidět víc »
Ministr dopravy Izraele
Ministr dopravy Izraele (sar ha-tachbura ve-ha-betichut ba-drachim) je člen izraelské vlády, který stojí v čele ministerstva dopravy.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Ministr dopravy Izraele · Vidět víc »
Ministr vnitra Izraele
Ministr vnitra Izraele (sar ha-pnim) je člen izraelské vlády, který stojí v čele ministerstva vnitra.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Ministr vnitra Izraele · Vidět víc »
Moše Karmel
Moše Karmel (hebrejsky: משה כרמל, 17. ledna 1911 – 14. srpna 2003) byl izraelský generál a politik.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Moše Karmel · Vidět víc »
Petach Tikva
Petach Tikva (hebrejsky פֶּתַח תִּקְוָה, doslova Brána k naději, arabsky بتاح تكفا, v oficiálním přepisu do angličtiny Petah Tiqwa, přepisováno též Petah Tikwa nebo Petah Tikva) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Petach Tikva · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Politik · Vidět víc »
Rodné jméno
Rodné jméno (běžně též křestní jméno) je u národů, které uplatňují vícejmennou antroponymickou soustavu, nedědičné osobní jméno, které spolu s děděným příjmením tvoří povinné oficiální dvoučlenné (popř. vícečlenné) osobní jméno, sloužící k občanskoprávní identifikaci každého jedince.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Rodné jméno · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Ruské impérium · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Sibiř · Vidět víc »
Sionismus
Dr. Theodor Herzl, duchovní otec sionismu Sionismus (ציונות, Cijonut) je ideový směr, který vznikl v druhé polovině 19. století mezi evropskými Židy.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Sionismus · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Sovětský svaz · Vidět víc »
Tel Aviv
Tel Aviv-Jaffa (hebrejsky, arabsky, Tal Abīb), obvykle jen Tel Aviv (doslova Jarní Pahorek), je druhé největší izraelské město s obyvateli.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Tel Aviv · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Ukrajina · Vidět víc »
Volby do Knesetu 1949
Volby do Ústavodárného shromáždění se v nově založeném Izraeli konaly 25. ledna 1949.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Volby do Knesetu 1949 · Vidět víc »
Volby do Knesetu 1961
Volby do pátého Knesetu se v Izraeli konaly 15. srpna 1961.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a Volby do Knesetu 1961 · Vidět víc »
15. listopad
15.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 15. listopad · Vidět víc »
17. prosinec
17.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 17. prosinec · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 1895 · Vidět víc »
1955
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 1955 · Vidět víc »
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 1959 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 1962 · Vidět víc »
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 1965 · Vidět víc »
28. květen
28.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 28. květen · Vidět víc »
3. listopad
3.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 3. listopad · Vidět víc »
4. květen
4.
Nový!!: Jisra'el Bar Jehuda a 4. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Israel Bar-Yehuda, Jisra'el Bar-Jehuda, Jisra'el Idelson, Yisrael Bar-Yehuda.
