Rychlejší přístup než prohlížeči!
175 vztahy: Adelheid Sasko-Meiningenská, Adolf z Cambridge, Alžběta Žofie Sasko-Altenburská, Alžběta Hannoverská, Alfréd Britský, Amelia Britská, Američané, Americká válka za nezávislost, Angličtina, Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská, Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, Arnošt August I. Hannoverský, Astronomie, August Frederik, vévoda ze Sussexu, August Sasko-Weissenfelský, Augusta Žofie Hannoverská, Augusta Hesensko-Kaselská, Augusta Sasko-Gothajská, Šarlota Hannoverská, Šarlota Meklenbursko-Střelická, Španělsko, Švédsko, Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská, Žofie Britská, Žofie Dorotea z Celle, Žofie Hannoverská, Řím, Éléonore Desmier d'Olbreuse, Bad Homburg vor der Höhe, Bedřich August Hannoverský, Berlín, Bipolární afektivní porucha, Bitva u Lipska, Bitva u Saratogy, Bitva u Trafalgaru, Boston, Bostonské pití čaje, Braunschweig, Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství, Brunšvicko-lüneburské vévodství, Buckinghamský palác, Cecilia Underwood, vévodkyně z Inverness, Charles Watson-Wentworth, Cheltenham (Spojené království), Coburg, Daň z příjmů, Deklarace nezávislosti Spojených států amerických, Dobytí Yorktownu, Duševní porucha, Eduard August Hannoverský, ..., Eduard August Hannoverský (1767), Eleonora Sasko-Eisenašská, Francie, Francouzština, Frankfurt nad Mohanem, Frederik Ludvík Hannoverský, Frederika Meklenbursko-Střelická, Frederika Pruská, Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský, Fridrich I. Württemberský (1754–1816), Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský, Geografie, Hannover, Hannoverská dynastie, Hannoverské království, Historiografie, Horatio Nelson, Indie, Irsko, Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský, Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský, Jiří I., Jiří II., Jiří IV., Kanada, Karel Anhaltsko-Zerbstský, Karolina Brunšvická, Karolina z Ansbachu, Katedrála svatého Blažeje (Brunšvik), Kníže-biskup, Kolkový zákon (1765), Korunovace, Království Velké Británie, Krypta, Kurfiřt, Latina, Londýn, Ludwigsburg, Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská, Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská, Marie Hannoverská (1776), Massachusetts, Matematika, Meiningen, Metabolismus, Monarchie, Napoleon Bonaparte, Němčina, New York, Nová Anglie, Offenbach am Main, Osmanská říše, Osnabrück, Parlament Spojeného království, Přírodní vědy, Polní maršál, Porfyrie, Princ z Walesu, Prusko, Rakousko, Regent, Robert Jenkinson, Sedmiletá válka, Severní Amerika, Seznam hannoverských panovníků, Seznam württemberských panovníků, Smrt, Sněmovna lordů, Spencer Perceval, Spojené království Velké Británie a Irska, Spojené státy americké, St James's Palace, Stuttgart, Toryové, Trzebiatów, Vévoda z Albany, Vévoda z Yorku, Vídeňský kongres, Velká francouzská revoluce, Viktorie (britská královna), Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Vilém IV. Britský, Welfové, Westminsterské opatství, Weymouth, Whigové, William Pitt, Windsor (hrad), 1. leden, 12. říjen, 14. březen, 1738, 1760, 1761, 1762, 1763, 1765, 1773, 1775, 1776, 1778, 1781, 1783, 1788, 1793, 1795, 1798, 1800, 1801, 1803, 1804, 1806, 1810, 1811, 1812, 1813, 1814, 1815, 1818, 1820, 22. září, 25. říjen, 29. leden, 4. červen, 8. září. Rozbalte index (125 více) »
Adelheid Sasko-Meiningenská
Adelheid Sasko-Meiningenská (13. srpna 1792, Meiningen – 2. prosince 1849, Middlesex, Anglie) byla jako manželka britského krále Viléma IV. britská královna.
Nový!!: Jiří III. a Adelheid Sasko-Meiningenská · Vidět víc »
Adolf z Cambridge
Adolf z Cambridge (Adolf Frederik; 24. února 1774, Londýn – 8. července 1850, Piccadilly) byl desátým dítětem a sedmým synem britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jiří III. a Adolf z Cambridge · Vidět víc »
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská (10. října 1619, Halle – 20. prosince 1680, Gotha) byla sasko-altenburskou princeznou a sňatkem sasko-gothajskou vévodkyní.
Nový!!: Jiří III. a Alžběta Žofie Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Alžběta Hannoverská
Alžběta Hannoverská (22. května 1770, Londýn – 10. ledna 1840, Svobodné město Frankfurt) byla sedmým dítětem a třetí dcerou britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jiří III. a Alžběta Hannoverská · Vidět víc »
Alfréd Britský
Princ Alfréd Britský (22. září 1780 hrad Windsor – 20. srpna 1782 hrad Windsor) byl čtrnácté dítě a devátý a nejmladší syn krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jiří III. a Alfréd Britský · Vidět víc »
Amelia Britská
Princezna Amelia (7. srpna 1783, Windsor, Spojené království – 2. listopadu 1810, Windsor) byla britská princezna, patnácté, poslední dítě, a šestá dcera krále Jiřího III. Britského a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jiří III. a Amelia Britská · Vidět víc »
Američané
Spojených států amerických Američané jsou občané Spojených států amerických.
Nový!!: Jiří III. a Američané · Vidět víc »
Americká válka za nezávislost
Americká válka za nezávislost (1775–1783), někdy také americká revoluční válka (anglicky) byla válka mezi Královstvím Velké Británie a třinácti koloniemi v Severní Americe.
Nový!!: Jiří III. a Americká válka za nezávislost · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Jiří III. a Angličtina · Vidět víc »
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská (1. července 1627, Schwerin – 11. prosince 1669, Halle) byla německou šlechtičnou z rodu Meklenburských a sňatkem vévodkyní sasko-weissenfelskou.
Nový!!: Jiří III. a Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská · Vidět víc »
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (něm. Ernst August, 20. listopadu 1629, Herzberg am Harz – 23. leden 1698, Herrenhausen) byl od roku 1679 brunšvicko-lüneburský vévoda a kníže calenberský a první hannoverský kurfiřt od roku 1692 do své smrti.
Nový!!: Jiří III. a Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
Arnošt August I. Hannoverský
Arnošt August I. Hannoverský (5. června 1771, Buckinghamský palác Londýn – 18. listopadu 1851, Hannover) byl v letech 1837–1851 král hannoverský a vévoda Brunšvicko-Lüneburský.
Nový!!: Jiří III. a Arnošt August I. Hannoverský · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Jiří III. a Astronomie · Vidět víc »
August Frederik, vévoda ze Sussexu
August Frederik, vévoda ze Sussexu (anglicky Augustus Frederick, Duke of Sussex; 27. ledna 1773 Londýn – 21. dubna 1843 tamtéž) byl britský princ.
Nový!!: Jiří III. a August Frederik, vévoda ze Sussexu · Vidět víc »
August Sasko-Weissenfelský
August Sasko-Weissenfelský (13. srpna 1614, Drážďany – 4. června 1680, Halle) byl sasko-weissenfelským vévodou z rodu Wettinů a administrátorem magdeburského arcibiskuptví.
Nový!!: Jiří III. a August Sasko-Weissenfelský · Vidět víc »
Augusta Žofie Hannoverská
Augusta Žofie Hannoverská (8. listopadu 1768, Londýn – 22. září 1840, Londýn) byla šestým potomkem britského krále Jiřího III. a královny Šarloty.
Nový!!: Jiří III. a Augusta Žofie Hannoverská · Vidět víc »
Augusta Hesensko-Kaselská
Augusta Hesensko-Kaselská (25. července 1797, hrad Rumpenheim – 6. dubna 1889, Londýn) byla manželkou Adolfa z Cambridge, sedmého syna Jiřího III. a Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jiří III. a Augusta Hesensko-Kaselská · Vidět víc »
Augusta Sasko-Gothajská
Augusta Sachsen-Gotha (30. listopadu 1719, Gotha – 8. února 1772, Londýn) byla jako manželka následníka britského trůnu waleského prince Frederika Ludvíka v letech 1736–1751 waleská princezna, později nosila titul princezny-vdovy.
Nový!!: Jiří III. a Augusta Sasko-Gothajská · Vidět víc »
Šarlota Hannoverská
Šarlota, královská princezna(Charlotte Augusta Matilda; 29. září 1766, Buckinghamský palác – 5. října 1828, Ludwigsburg), byla dcerou britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické a sňatkem s württemberským králem Fridrichem I. württemberskou královnou.
Nový!!: Jiří III. a Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Šarlota Meklenbursko-Střelická (Sophie Charlotte von Mecklenburg-Strelitz) (19. května 1744, Mirow – 17. listopadu 1818, Kew) byla rozená princezna meklenbursko-střelická a jako manželka britského krále Jiřího III. britská královna.
Nový!!: Jiří III. a Šarlota Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Jiří III. a Španělsko · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Jiří III. a Švédsko · Vidět víc »
Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská
Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská (5. prosince 1630, Schleswig – 12. prosince 1680, Coswig) byla holštýnsko-gottorpskou princeznou a sňatkem anhaltsko-zerbstskou kněžnou, v letech 1667 až 1674 pak vládla jako regentka po dobu nezletilosti svého syna.
Nový!!: Jiří III. a Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská · Vidět víc »
Žofie Britská
Žofie Britská (Sophia Matilda; 3. listopadu 1777, Buckinghamský palác, Londýn – 27. května 1848, Kensingtonský palác, Londýn) byla dvanáctým dítětem a pátou dcerou krále Jiřího III. a královny Šarloty.
Nový!!: Jiří III. a Žofie Britská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Jiří III. a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.
Nový!!: Jiří III. a Žofie Hannoverská · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Jiří III. a Řím · Vidět víc »
Éléonore Desmier d'Olbreuse
Éléonore Desmier d'Olbreuse (3. ledna 1639, Deux-Sèvres, Francouzské království – 5. února 1722, Celle, Prusko) byla francouzská šlechtična.
Nový!!: Jiří III. a Éléonore Desmier d'Olbreuse · Vidět víc »
Bad Homburg vor der Höhe
Bad Homburg vor der Höhe je lázeňské město ve spolkové zemi Hesensko.
Nový!!: Jiří III. a Bad Homburg vor der Höhe · Vidět víc »
Bedřich August Hannoverský
Bedřich August Hannoverský, vévoda z Yorku a Albany (16. srpna 1763 Londýn – 5. ledna 1827 Londýn) byl britský a německý princ z Hannoverské dynastie.
Nový!!: Jiří III. a Bedřich August Hannoverský · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jiří III. a Berlín · Vidět víc »
Bipolární afektivní porucha
Bipolární afektivní porucha (BAP), známá také jako maniakální deprese (MD) nebo pod starším označením maniodepresivní psychóza (MDP), maniodeprese (MD) je závažná duševní porucha, při níž se střídá stav mánie a deprese.
Nový!!: Jiří III. a Bipolární afektivní porucha · Vidět víc »
Bitva u Lipska
Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.
Nový!!: Jiří III. a Bitva u Lipska · Vidět víc »
Bitva u Saratogy
Bez popisu.
Nový!!: Jiří III. a Bitva u Saratogy · Vidět víc »
Bitva u Trafalgaru
Bitva u Trafalgaru se odehrála 21. října 1805 u jihozápadního atlantického pobřeží Španělska, asi 20 km jižně od Cádizu.
Nový!!: Jiří III. a Bitva u Trafalgaru · Vidět víc »
Boston
Boston je hlavní město amerického státu Massachusetts, největší město Nové Anglie a významný přístav, ležící na východním pobřeží USA.
Nový!!: Jiří III. a Boston · Vidět víc »
Bostonské pití čaje
Bostonské pití čaje Bostonské pití čaje neboli Bostonský čajový dýchánek (anglicky Boston Tea Party) byl protest amerických kolonistů proti britskému impériu, při kterém bylo v bostonském přístavu zničeno mnoho (přibližně 342) beden lisovaného čaje.
Nový!!: Jiří III. a Bostonské pití čaje · Vidět víc »
Braunschweig
Braunschweig je město v Brunšvicku, na jihovýchodě německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Jiří III. a Braunschweig · Vidět víc »
Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství
Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství (oficiálně, německy Kurfürstentum Braunschweig-Lüneburg) neboli Hannoverské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Hannover, zkráceně Kurhannover) byl stát Svaté říše římské národa německého, který ležel v Dolnosaském kraji v severní části dnešního Německa.
Nový!!: Jiří III. a Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství · Vidět víc »
Brunšvicko-lüneburské vévodství
Brunšvicko-lüneburské vévodství (německy Herzogtum Braunschweig-Lüneburg), přesněji Vévodství brunšvické a lüneburské, byl historický německý státní útvar na území Svaté říše římské.
Nový!!: Jiří III. a Brunšvicko-lüneburské vévodství · Vidět víc »
Buckinghamský palác
Buckinghamský palác je oficiální londýnské sídlo britského panovníka a největší královská pracovna na světě.
Nový!!: Jiří III. a Buckinghamský palác · Vidět víc »
Cecilia Underwood, vévodkyně z Inverness
Cecilia Underwood, vévodkyně z Inverness (1785/89 – 1. srpna 1873, Londýn) byla původně milenka prince Augusta Frederika, vévody ze Sussexu (šestého syna krále Jiřího III.). Díky úmluvě o sňatcích členů britské královské rodiny z roku 1772 nakonec uzavřeli sňatek.
Nový!!: Jiří III. a Cecilia Underwood, vévodkyně z Inverness · Vidět víc »
Charles Watson-Wentworth
Charles Watson-Wentworth, 2.
Nový!!: Jiří III. a Charles Watson-Wentworth · Vidět víc »
Cheltenham (Spojené království)
Cheltenham (nebo též Cheltenham Spa, tedy „Lázně Cheltenham“) je velké lázeňské město v hrabství Gloucestershire v Anglii.
Nový!!: Jiří III. a Cheltenham (Spojené království) · Vidět víc »
Coburg
Coburg, česky též Koburk, je městský okres v bavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg.
Nový!!: Jiří III. a Coburg · Vidět víc »
Daň z příjmů
Daň z příjmů je daň uložená fyzickým nebo právnickým osobám, která se liší v závislosti na příslušném příjmu nebo zisku (zdanitelný příjem).
Nový!!: Jiří III. a Daň z příjmů · Vidět víc »
Deklarace nezávislosti Spojených států amerických
Deklarace nezávislosti je dokument, kterým Třináct kolonií deklarovalo svou nezávislost na Velké Británii a kterým ospravedlnilo své konání.
Nový!!: Jiří III. a Deklarace nezávislosti Spojených států amerických · Vidět víc »
Dobytí Yorktownu
#PŘESMĚRUJ Bitva u Yorktownu (1781).
Nový!!: Jiří III. a Dobytí Yorktownu · Vidět víc »
Duševní porucha
ekonomickou nerovností obyvatelstva se zvýšeným výskytem duševních poruch Duševní poruchy (nebo také psychické poruchy, duševní nemoci, duševní onemocnění, duševní choroby) představují skupinu onemocnění a poruch, které ovlivňují především lidské myšlení, prožívání nebo vztahy s okolím.
Nový!!: Jiří III. a Duševní porucha · Vidět víc »
Eduard August Hannoverský
#PŘESMĚRUJ Eduard August Hannoverský (1767).
Nový!!: Jiří III. a Eduard August Hannoverský · Vidět víc »
Eduard August Hannoverský (1767)
Vévoda Eduard August Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.
Nový!!: Jiří III. a Eduard August Hannoverský (1767) · Vidět víc »
Eleonora Sasko-Eisenašská
Eleonora Sasko-Eisenašská (Eleonora Erdmuthe Luisa; 13. dubna 1662, Friedewald – 9. září 1696, Pretzsch) byla německá princezna z rodu Wettinů a sňatkem nejdříve braniborsko-ansbašskou markraběnkou a posléze saskou kurfiřtkou.
Nový!!: Jiří III. a Eleonora Sasko-Eisenašská · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Jiří III. a Francie · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Jiří III. a Francouzština · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Jiří III. a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Frederik Ludvík Hannoverský
Frederik Ludvík Hannoverský (1. února 1707, Hannover – 31. března 1751, Leicester House, Londýn) byl princ z Walesu, následník trůnu Velké Británie, nejstarší syn britského krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, dcery Jana Fridricha, markraběte Brandenburg-Ansbach.
Nový!!: Jiří III. a Frederik Ludvík Hannoverský · Vidět víc »
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Nový!!: Jiří III. a Frederika Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Frederika Pruská
Frederika Pruská (Frederika Šarlota Ulrika Kateřina; 7. května 1767, Charlottenburg – 6. srpna 1820, Surrey) se narodila jako pruská princezna, nejstarší dcera pruského krále Fridricha Viléma II. Sňatkem s princem Bedřichem Augustem, druhým synem krále Jiřího III., se stala také britskou princeznou.
Nový!!: Jiří III. a Frederika Pruská · Vidět víc »
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský (15. července 1646, Gotha – 2. srpna 1691, Friedrichswerth) byl v letech 1675 až 1691 sasko-gothajsko-altenburským vévodou.
Nový!!: Jiří III. a Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský · Vidět víc »
Fridrich I. Württemberský (1754–1816)
Fridrich I. Württemberský (6. listopadu 1754, Trzebiatów – 30. října 1816, Stuttgart) byl první württemberský král, syn Fridricha II. Evžena, vévody württemberského, a Bedřišky Braniborsko-Schwedtské.
Nový!!: Jiří III. a Fridrich I. Württemberský (1754–1816) · Vidět víc »
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
Fridrich II.
Nový!!: Jiří III. a Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský · Vidět víc »
Geografie
Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.
Nový!!: Jiří III. a Geografie · Vidět víc »
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Jiří III. a Hannover · Vidět víc »
Hannoverská dynastie
Znak Hannoverské dynastie Hannoverská dynastie je pojmenování, které se nejčastěji používá pro původně německou dynastii, vládnoucí ve Velké Británii od roku 1714 do roku 1901.
Nový!!: Jiří III. a Hannoverská dynastie · Vidět víc »
Hannoverské království
Hannoverské království (Königreich Hannover) vzniklo v říjnu roku 1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu.
Nový!!: Jiří III. a Hannoverské království · Vidět víc »
Historiografie
Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.
Nový!!: Jiří III. a Historiografie · Vidět víc »
Horatio Nelson
Horatio Nelson, 1.
Nový!!: Jiří III. a Horatio Nelson · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Jiří III. a Indie · Vidět víc »
Irsko
Irsko (také a, Irská republika) je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova. Irsko sousedí na severu s částí Spojeného království – Severním Irskem. Jeho břehy omývá na západě Atlantský oceán, na východě Irské moře, na jihovýchodě Svatojiřský průliv a na jihu Keltské moře. Irsko je unitární parlamentní republika v čele s prezidentem. Hlavním městem je Dublin. Samostatné Irsko je výsledkem mnoholetého boje za nezávislost na Spojeném království Velké Británie a Irska. 29. prosince 1937 se Irská republika stala nástupcem Irského svobodného státu, jenž byl založen 6. prosince 1922. Ačkoliv se irský hrubý domácí produkt na hlavu ve světovém měřítku pohybuje mezi první desítkou, v závislosti na zdroji, bývalo Irsko jedním z nejchudších států západní Evropy a mělo vysokou míru emigrace. V 50. letech 20. století byla zavedena ekonomie protekcionismu a Irsko se v roce 1973 připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii). V 80. letech 20. století vedla ekonomická krize Irsko k započetí velkých ekonomických reforem. Následná liberální ekonomická politika (mj.
Nový!!: Jiří III. a Irsko · Vidět víc »
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský (18. října 1654 – 22. března 1686) byl od roku 1667 braniborsko-ansbašský markrabě a otec budoucí anglické královny Karoliny z Ansbachu.
Nový!!: Jiří III. a Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský (12. července 1634, Výmar – 16. září 1686, Marksuhl) byl v letech 1671 až 1686 sasko-eisenašským vévodou.
Nový!!: Jiří III. a Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Jiří III. a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří II.
#PŘESMĚRUJ Jiří II. Britský.
Nový!!: Jiří III. a Jiří II. · Vidět víc »
Jiří IV.
Jiří IV. (12. srpen 1762 Londýn – 26. červen 1830 Windsor) byl panovník Spojeného království Velké Británie a Irska a Hannoveru od smrti svého otce Jiřího III. 29. ledna 1820 do své smrti.
Nový!!: Jiří III. a Jiří IV. · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Jiří III. a Kanada · Vidět víc »
Karel Anhaltsko-Zerbstský
Karel Anhaltsko-Zerbstský (16. října 1652, Zerbst – 3. listopadu 1718, Zerbst) byl německý princ z rodu Askánců a vládce anhaltsko-zerbstského knížectví.
Nový!!: Jiří III. a Karel Anhaltsko-Zerbstský · Vidět víc »
Karolina Brunšvická
Karolina Brunswick-Wolfenbüttel, (Caroline Amalie Elisabeth von Braunschweig-Wolfenbüttel; 17. května 1768, Brunšvik – 7. srpna 1821, Londýn) byla jako manželka britského krále Jiřího IV. britskou královnou.
Nový!!: Jiří III. a Karolina Brunšvická · Vidět víc »
Karolina z Ansbachu
Karolina z Ansbachu (německy Wilhelmina Charlotte Caroline von Brandenburg-Ansbach, 1. března 1683, Ansbach, Bavorsko – 20. listopadu 1737, Londýn, Velká Británie) byla rodem bavorská princezna a jako manželka britského krále Jiřího II. královna Velké Británie.
Nový!!: Jiří III. a Karolina z Ansbachu · Vidět víc »
Katedrála svatého Blažeje (Brunšvik)
Katedrála svatého Blažeje a svatého Jana v Brunšviku,, je původně kolegiátní kostel v dolnosaském městě Braunschweigu.
Nový!!: Jiří III. a Katedrála svatého Blažeje (Brunšvik) · Vidět víc »
Kníže-biskup
Atributy užívané knížaty-biskupy: klobouk s šesti střapci, kříž a berla reprezentuje duchovní správu biskupovu, meč, knížecí klobouk a plášť odkazuje na světskou správu Arcidiecéze a volební diecéze, stav z roku 1500 augsburský (1591–1598) Kníže-biskup (kníže biskup, německy Fürstbischof, latinsky Princeps Episcopus), popřípadě kníže-arcibiskup (německy Fürsterzbischof, latinsky Princeps Archiepiscopus) byl biskup (nebo arcibiskup), kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu.
Nový!!: Jiří III. a Kníže-biskup · Vidět víc »
Kolkový zákon (1765)
Kolkový zákon z roku 1765 byl zákon, kterým parlament Spojeného království uvalil daň na britské kolonie v Americe.
Nový!!: Jiří III. a Kolkový zákon (1765) · Vidět víc »
Korunovace
Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.
Nový!!: Jiří III. a Korunovace · Vidět víc »
Království Velké Británie
Království Velké Británie, oficiálně jen Velká Británie (anglicky Great Britain), byl samostatný stát, který existoval v letech 1707 až 1801.
Nový!!: Jiří III. a Království Velké Británie · Vidět víc »
Krypta
Krypta baziliky sv. Jiří na Pražském hradě Krypta (přes lat. crypta z řec. krypté, franc. cryptes, skrytá chodba či kaple) je obvykle podzemní klenutá kaple pod kostelem, nebo chodba s galerií hrobů v katakombách, kde byli pohřbeni světci, panovníci či jiné významné duchovní nebo s církví spjaté osoby.
Nový!!: Jiří III. a Krypta · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Jiří III. a Kurfiřt · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Jiří III. a Latina · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Jiří III. a Londýn · Vidět víc »
Ludwigsburg
Ludwigsburg je německé velké okresní město, ležící asi 12 km severně od Stuttgartu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Jiří III. a Ludwigsburg · Vidět víc »
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská (2. září 1648 – 7. ledna 1681) byla německá šlechtična a sňatkem sasko-gothajsko-altenburská vévodkyně.
Nový!!: Jiří III. a Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská · Vidět víc »
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská (13. října 1679 – 11. října 1740) byla anhaltsko-zerbstskou princeznou a sňatkem s Fridrichem II.
Nový!!: Jiří III. a Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská · Vidět víc »
Marie Hannoverská (1776)
Marie Hannoverská (25. dubna 1776, Londýn – 30. dubna 1857, Weymouth) byla jedenáctým dítětem a čtvrtou dcerou britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jiří III. a Marie Hannoverská (1776) · Vidět víc »
Massachusetts
Massachusetts (anglická výslovnost, výslovnost v češtině, oficiálně) je stát nacházející se na východním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti Nové Anglie severovýchodního regionu USA.
Nový!!: Jiří III. a Massachusetts · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Jiří III. a Matematika · Vidět víc »
Meiningen
Meiningen je město ve Spolkové země Durynsko (Thüringen) a je hlavním městem zemského okresu Šmalkaldy-Meiningen.
Nový!!: Jiří III. a Meiningen · Vidět víc »
Metabolismus
Metabolismus (z řeckého metabolé – změna, přeměna) neboli energetická a látková přeměna je soubor chemických reakcí v organismech, které udržují jejich život.
Nový!!: Jiří III. a Metabolismus · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Jiří III. a Monarchie · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Jiří III. a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Jiří III. a Němčina · Vidět víc »
New York
New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.
Nový!!: Jiří III. a New York · Vidět víc »
Nová Anglie
Nová Anglie na mapě USA Typická vesnice v Nové Anglii Nová Anglie (New England) je oblast mezi New Yorkem a Kanadou, severovýchodní cíp USA s největším městem Bostonem, který tvoří šest států, původních britských kolonií.
Nový!!: Jiří III. a Nová Anglie · Vidět víc »
Offenbach am Main
Offenbach je město v německé spolkové zemi Hesensko.
Nový!!: Jiří III. a Offenbach am Main · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Jiří III. a Osmanská říše · Vidět víc »
Osnabrück
Radnice Osnabrück je německé město ve spolkové zemi Dolní Sasko.
Nový!!: Jiří III. a Osnabrück · Vidět víc »
Parlament Spojeného království
Parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska je nejvyšší orgán zákonodárné moci Spojeného království a Britských zámořských teritorií.
Nový!!: Jiří III. a Parlament Spojeného království · Vidět víc »
Přírodní vědy
Přírodní vědy je označení pro soubor věd zkoumajících vědeckými metodami řád a zákony, kterými se řídí vesmír, vycházející z přírodní filosofie.
Nový!!: Jiří III. a Přírodní vědy · Vidět víc »
Polní maršál
Polní maršál Josef Václav Radecký z Radče rakousko-uherské armády, s maršálskou hůlkou na fotografii z roku 1918 Polní maršál (Feldmarschall nebo Generalfeldmarschall, Field Marshal, maresciallo di campo) je vojenská hodnost užívaná v některých zemích.
Nový!!: Jiří III. a Polní maršál · Vidět víc »
Porfyrie
Porfyrie je skupina metabolických onemocnění, u nichž se projevuje porucha funkce enzymů řídících syntézu hemu v červených krvinkách.
Nový!!: Jiří III. a Porfyrie · Vidět víc »
Princ z Walesu
Odznak užívaný princem z Walesu Princ z Walesu (velšsky Tywysog Cymru, česky též kníže velšský či kníže velšské) je titul v současnosti vyhrazený pro zjevného dědice britského panovníka.
Nový!!: Jiří III. a Princ z Walesu · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Jiří III. a Prusko · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Jiří III. a Rakousko · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Jiří III. a Regent · Vidět víc »
Robert Jenkinson
Robert Jenkinson, 2.
Nový!!: Jiří III. a Robert Jenkinson · Vidět víc »
Sedmiletá válka
Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.
Nový!!: Jiří III. a Sedmiletá válka · Vidět víc »
Severní Amerika
Severní Amerika (anglicky North America, španělsky América del Norte nebo Norteamérica, francouzsky Amérique du Nord, nizozemsky Noord-Amerika, papiamentsky Nort Amerika, grónsky Amerika Avannarleq) je světadíl nacházející se zcela na západní a severní polokouli.
Nový!!: Jiří III. a Severní Amerika · Vidět víc »
Seznam hannoverských panovníků
Brunšvicko-Lüneburský vévoda Arnošt August (1629–1698) byl roku 1692 povýšen na římskoněmeckého kurfiřta, čímž získal významné právo podílet se na volbě římsko-německého císaře.
Nový!!: Jiří III. a Seznam hannoverských panovníků · Vidět víc »
Seznam württemberských panovníků
Znak Württemberska Seznam württemberských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí hrabata, vévody a krále.
Nový!!: Jiří III. a Seznam württemberských panovníků · Vidět víc »
Smrt
Lidská lebka, běžně používaná jako symbol smrti Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je (z biologického a lékařského hlediska) zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují.
Nový!!: Jiří III. a Smrt · Vidět víc »
Sněmovna lordů
Sněmovna lordů (House of Lords) je horní komora Parlamentu Spojeného království, do kterého dále patří panovník a Dolní sněmovna.
Nový!!: Jiří III. a Sněmovna lordů · Vidět víc »
Spencer Perceval
Spencer Perceval (1. listopad 1762 – 11. květen 1812) byl britský státník, člen strany Toryů a premiér.
Nový!!: Jiří III. a Spencer Perceval · Vidět víc »
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené království Velké Británie a Irska byla konstituční monarchie, rozkládající se na ostrovech Velká Británie a Irsko.
Nový!!: Jiří III. a Spojené království Velké Británie a Irska · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Jiří III. a Spojené státy americké · Vidět víc »
St James's Palace
St.
Nový!!: Jiří III. a St James's Palace · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Jiří III. a Stuttgart · Vidět víc »
Toryové
Toryové byli politickou stranou v Anglii a později Velké Británii, jejíž základy vznikly v 17. století a jež je známa svou opozicí vůči whigům.
Nový!!: Jiří III. a Toryové · Vidět víc »
Trzebiatów
Trzebiatów je město v okrese Gryfice v Západopomořanském vojvodství na severozápadě Polska.
Nový!!: Jiří III. a Trzebiatów · Vidět víc »
Vévoda z Albany
Vévoda z Albany (angl. Duke of Albany) je šlechtický titul udělovaný mladším synům skotských a později britských králů (po sjednocení Skotska a Anglie v roce 1707).
Nový!!: Jiří III. a Vévoda z Albany · Vidět víc »
Vévoda z Yorku
Princ Andrew, vévoda z Yorku Vévoda z Yorku (anglicky Duke of York, občas zkracován na "DOY") je anglický, respektive britský šlechtický titul patřící členům královské rodiny.
Nový!!: Jiří III. a Vévoda z Yorku · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Jiří III. a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Jiří III. a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.
Nový!!: Jiří III. a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Viktorií, pozdější britskou královnou (1821). F. X. Winterhalter, 1861) Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (plným jménem německy Maria Luisa Victoire von Sachsen-Coburg-Saalfeld,17. srpna 1786, Coburg – 17. března 1861, Frogmore House, Windsor) byla rodem saská princezna a sňatkem vévodkyně z Kentu, matka britské královny (královna matka) Viktorie.
Nový!!: Jiří III. a Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská · Vidět víc »
Vilém IV. Britský
Vilém IV. Britský Vilém IV. (21. srpna 1765, Londýn – 20. června 1837, Windsor) byl panovník Spojeného království Velké Británie a Irska a Hannoveru od 29. června 1830 do své smrti.
Nový!!: Jiří III. a Vilém IV. Britský · Vidět víc »
Welfové
Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských.
Nový!!: Jiří III. a Welfové · Vidět víc »
Westminsterské opatství
Westminsterské opatství (Westminster Abbey) – oficiální označení Kolegiátní chrám svatého Petra ve Westminsteru (The Collegiate Church of St Peter, Westminster) je chrám Anglikánské církve ve stavebním tvaru katedrály, postavený převážně v gotickém slohu, nacházející se v londýnském obvodu Westminster, nedaleko od Westminsterského paláce.
Nový!!: Jiří III. a Westminsterské opatství · Vidět víc »
Weymouth
Weymouth je pobřežní město v anglickém hrabství Dorset, ležící u Lamanšského průlivu, poblíž chráněné zátoky, do které ústí řeka Wey.
Nový!!: Jiří III. a Weymouth · Vidět víc »
Whigové
Whigové byli jedna ze dvou původních politických stran (druhou byli toryové) v Anglii a později ve Velké Británii od konce 17. století do poloviny 19. století.
Nový!!: Jiří III. a Whigové · Vidět víc »
William Pitt
William Pitt, 1.
Nový!!: Jiří III. a William Pitt · Vidět víc »
Windsor (hrad)
Hrad Windsor (anglicky Windsor Castle) je královská rezidence ve Windsoru v anglickém hrabství Berkshire, jen 30 kilometrů od Londýna.
Nový!!: Jiří III. a Windsor (hrad) · Vidět víc »
1. leden
1.
Nový!!: Jiří III. a 1. leden · Vidět víc »
12. říjen
12.
Nový!!: Jiří III. a 12. říjen · Vidět víc »
14. březen
14.
Nový!!: Jiří III. a 14. březen · Vidět víc »
1738
1738 (MDCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jiří III. a 1738 · Vidět víc »
1760
1760 (MDCCLX) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jiří III. a 1760 · Vidět víc »
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jiří III. a 1761 · Vidět víc »
1762
1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jiří III. a 1762 · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jiří III. a 1763 · Vidět víc »
1765
1765 (MDCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jiří III. a 1765 · Vidět víc »
1773
1773 (MDCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jiří III. a 1773 · Vidět víc »
1775
1775 (MDCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jiří III. a 1775 · Vidět víc »
1776
1776 (MDCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Jiří III. a 1776 · Vidět víc »
1778
1778 (MDCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jiří III. a 1778 · Vidět víc »
1781
1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Jiří III. a 1781 · Vidět víc »
1783
1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jiří III. a 1783 · Vidět víc »
1788
1788 (MDCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jiří III. a 1788 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jiří III. a 1793 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jiří III. a 1795 · Vidět víc »
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Jiří III. a 1798 · Vidět víc »
1800
1800 (MDCCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jiří III. a 1800 · Vidět víc »
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jiří III. a 1801 · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jiří III. a 1803 · Vidět víc »
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jiří III. a 1804 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jiří III. a 1806 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Jiří III. a 1810 · Vidět víc »
1811
1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jiří III. a 1811 · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jiří III. a 1812 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jiří III. a 1813 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jiří III. a 1814 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jiří III. a 1815 · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jiří III. a 1818 · Vidět víc »
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jiří III. a 1820 · Vidět víc »
22. září
22.
Nový!!: Jiří III. a 22. září · Vidět víc »
25. říjen
25.
Nový!!: Jiří III. a 25. říjen · Vidět víc »
29. leden
29.
Nový!!: Jiří III. a 29. leden · Vidět víc »
4. červen
4.
Nový!!: Jiří III. a 4. červen · Vidět víc »
8. září
8.
Nový!!: Jiří III. a 8. září · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Jiří III. Britský, Jiří III. Lauenburský.
