Rychlejší přístup než prohlížeči!
67 vztahy: Adam ze Schwarzenbergu, Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660), Albrecht Braniborsko-Ansbašský, Albrecht Fridrich Pruský, Albrecht z Valdštejna, Anna Jagellonská, Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská, Anna Pruská, Žofie Braniborsko-Ansbašská, Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská, Žofie Jagellonská (1464–1512), Žofie Lehnická, Berlín, Bitva u Lützenu, Bitva u Nördlingenu, Braniborsko, Braniborsko-Prusko, Ferdinand I. Habsburský, Ferdinand II. Štýrský, Frankfurt nad Odrou, Fridrich II. Lehnický, Fridrich IV. Falcký, Fridrich Vilém I. Braniborský, Gustav II. Adolf, Habsburkové, Hedvika Žofie Braniborská, Heidelberg, Hohenzollernové, Jan III. Klevský, Jan Jiří Braniborský, Jan Zikmund Braniborský, Jáchym Fridrich Braniborský, Jáchym II. Hektor Braniborský, Kaliningrad, Kateřina Braniborsko-Küstrinská, Léno, Luisa Šarlota Braniborská, Luisa Henrietta Oranžská, Magdalena Saská, Marie Eleonora Klevská, Marie Habsburská (1531–1581), Mor, Polské království, Pražský mír (1635), Protestantismus, Pruské vévodství, Prusko, Seznam braniborských markrabat, kurfiřtů, pruských vévodů, králů a německých císařů, Seznam kuronských a zemgalských vévodů, Seznam pruských panovníků, ..., Svatá říše římská, Třicetiletá válka, Varšava, Vilém z Jülich-Cleves-Bergu, Vladislav IV. Vasa, Zikmund III. Vasa, 1. prosinec, 1595, 1619, 1621, 1631, 1632, 1633, 1635, 1638, 1640, 3. listopad. Rozbalte index (17 více) »
Adam ze Schwarzenbergu
Adam hrabě ze Schwarzenbergu (německy Adam Graf von Schwarzenberg, nebo též von Schwartzenberg, 26. srpna 1583, Gimborn, Severní Porýní-Vestfálsko – 14. března 1641, Berlín-Špandava), byl vlivný poradce braniborského kurfiřta Jiřího Viléma.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Adam ze Schwarzenbergu · Vidět víc »
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Alžběta Šarlota Falcká (Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) · Vidět víc »
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Albrecht Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Albrecht Fridrich Pruský
Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553, Königsberg (Královec) – 27. srpna 1618, Fischhausen) byl od roku 1568 vládnoucí kníže Pruského vévodství, poslední Hohenzollern v pruské linii.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Albrecht Fridrich Pruský · Vidět víc »
Albrecht z Valdštejna
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (nebo také Vojtěch Václav Eusebius z Valdštejna, zkráceně též Valdštejn, v zahraniční literatuře také Wallenstein nebo Waldstein; Heřmanice u Jaroměře – 25. února 1634 Cheb) byl český vojevůdce a politik, vévoda meklenburský, frýdlantský a kníže hlohovský a zaháňský, vedle Jana Tserclaese Tillyho nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Albrecht z Valdštejna · Vidět víc »
Anna Jagellonská
Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín – 27. ledna 1547, Praha), také známá jako Anna Česká a Uherská, byla uherská, česká a římská královna a rakouská arcivévodkyně, manželka Ferdinanda I. (později císař Svaté říše římské).
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Anna Jagellonská · Vidět víc »
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská (23. dubna 1532, Hann. Münden – 20. března 1568, Gurjevsk) byla vévodkyně brunšvicko-lüneburská a později pruská.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská · Vidět víc »
Anna Pruská
Anna Pruská (3. července 1576, Königsberg – 30. srpna 1625, Berlín) byla dcera vévody Albrechta Fridricha Pruského a Marie Eleonory Klevské.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Anna Pruská · Vidět víc »
Žofie Braniborsko-Ansbašská
Žofie Braniborsko-Ansbašská (10. března 1485 Ansbach – 24. května 1537 Lehnice) byla braniborsko-ansbašská princezna a sňatkem lehnická kněžna.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Žofie Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská
Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (28. září 1636 – 6. srpna 1689) byla německá šlechtična.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Žofie Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská · Vidět víc »
Žofie Jagellonská (1464–1512)
Žofie Jagellonská (polsky Zofia Jagiellonka, německy Sofia Jagiellonka) (4. května 1464, Krakov – 5. října 1512, Ansbach) byla polskou královnou, litevskou kněžnou, braniborskou markraběnkou (1487) v Ansbachu a Bayreuthu.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Žofie Jagellonská (1464–1512) · Vidět víc »
Žofie Lehnická
Žofie Lehnická (1525 – 6. února 1546) byla dcerou knížete Fridricha II. Lehnického a jeho druhé manželky Žofie Braniborsko-Ansbašské.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Žofie Lehnická · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Lützenu
Bitva u Lützenu (16. listopadu 1632) se odehrála mezi císařskými vojsky pod vedením Albrechta z Valdštejna a švédskými a saskými vojsky pod vedením krále Gustava II. Adolfa.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Bitva u Lützenu · Vidět víc »
Bitva u Nördlingenu
Bitva u Nördlingenu je jedna z mnoha bitev třicetileté války, je však první porážkou švédských vojsk na německé půdě.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Bitva u Nördlingenu · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Braniborsko · Vidět víc »
Braniborsko-Prusko
Braniborsko-Prusko (německy Brandenburg-Preußen) byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Braniborsko-Prusko · Vidět víc »
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Ferdinand I. Habsburský · Vidět víc »
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Ferdinand II. Štýrský · Vidět víc »
Frankfurt nad Odrou
Frankfurt nad Odrou (oficiální německý název Frankfurt (Oder), dříve Frankfurt an der Oder, lužickosrbsky) je město v Německu, v Braniborsku.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Frankfurt nad Odrou · Vidět víc »
Fridrich II. Lehnický
Fridrich II.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Fridrich II. Lehnický · Vidět víc »
Fridrich IV. Falcký
Fridrich IV. (něm. Friedrich IV. von der Pfalz; 5. března 1574, Amberg – 19. září 1610, Heidelberg), zvaný „Upřimný“, byl kurfiřt falcký a zakladatel protestantské unie z Wittelsbašského rodu.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Fridrich IV. Falcký · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Gustav II. Adolf
Gustav II.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Gustav II. Adolf · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Habsburkové · Vidět víc »
Hedvika Žofie Braniborská
Hedvika Žofie Braniborská (14. července 1623 – 26. června 1683) byla sňatkem lankraběnka a regentka Hesensko-Kasselska.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Hedvika Žofie Braniborská · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Heidelberg · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Hohenzollernové · Vidět víc »
Jan III. Klevský
Jan III.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Jan III. Klevský · Vidět víc »
Jan Jiří Braniborský
Jan Jiří a jeho druhá manželka Sabina Jan Jiří Braniborský (11. září 1525 – 8. ledna 1598) byl kurfiřt a markrabě Braniborska.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Jan Jiří Braniborský · Vidět víc »
Jan Zikmund Braniborský
Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Jan Zikmund Braniborský · Vidět víc »
Jáchym Fridrich Braniborský
Jáchym Fridrich Braniborský (27. ledna 1546 – 18. července 1608) byl braniborský kurfiřt, krnovský kníže a regent pruského vévodství (1605–1608) z rodu Hohenzollernů.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Jáchym Fridrich Braniborský · Vidět víc »
Jáchym II. Hektor Braniborský
Jáchym II.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Jáchym II. Hektor Braniborský · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Kaliningrad · Vidět víc »
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
Kateřina Braniborsko-Küstrinská (10. srpna 1549 – 30. září 1602) byla rodem braniborsko-küstrinská markraběnka a sňatkem braniborská kurfiřtka.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Kateřina Braniborsko-Küstrinská · Vidět víc »
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Léno · Vidět víc »
Luisa Šarlota Braniborská
Luisa Šarlota Braniborská (13. září 1617 – 29. srpna 1676) byla sňatkem kuronskou vévodkyní.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Luisa Šarlota Braniborská · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Magdalena Saská
Magdalena Saská (7. března 1507, Drážďany – 25. ledna 1534, Berlín) byla sňatkem braniborskou markraběnkou, což znamenalo korunní princeznou braniborského kurfiřtství.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Magdalena Saská · Vidět víc »
Marie Eleonora Klevská
Marie Eleonora Klevská (16. června 1550, Kleve – 1. června 1608, Königsberg) byla sňatkem pruská vévodkyně.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Marie Eleonora Klevská · Vidět víc »
Marie Habsburská (1531–1581)
Marie Habsburská (15. května 1531, Praha – 11. prosince 1581, zámek Hambach, Německo) byla vévodkyně z Jülichu, Kleve a Bergu, hraběnka z Ravensbergu.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Marie Habsburská (1531–1581) · Vidět víc »
Mor
Mor v širším, resp.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Mor · Vidět víc »
Polské království
Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Polské království · Vidět víc »
Pražský mír (1635)
Pražský mír ze 30. května 1635, uzavřený mezi císařem Ferdinandem II. a katolickou ligou na jedné straně a Kurfiřtstvím saským na straně druhé, ukončil konflikt mezi říšskými stavy a císařem v rámci třicetileté války, neboť tuto mírovou dohodu až na Bernarda Sasko-Výmarského a lankrabata z Hessen-Kasselu postupně ratifikovali všichni zeměpáni.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Pražský mír (1635) · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Protestantismus · Vidět víc »
Pruské vévodství
Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Pruské vévodství · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Prusko · Vidět víc »
Seznam braniborských markrabat, kurfiřtů, pruských vévodů, králů a německých císařů
#PŘESMĚRUJ Seznam braniborských panovníků.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Seznam braniborských markrabat, kurfiřtů, pruských vévodů, králů a německých císařů · Vidět víc »
Seznam kuronských a zemgalských vévodů
Znak Kuronsko-zemgalského vévodství Toto je seznam vévodů Kuronsko-Zemgalska, historického vévodství v Pobaltí.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Seznam kuronských a zemgalských vévodů · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Svatá říše římská · Vidět víc »
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Třicetiletá válka · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Varšava · Vidět víc »
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu (Vilém I. Klevský, Vilém V. z Jülich-Bergu) (28. července 1516, Düsseldorf – 5. ledna 1592, Düsseldorf) se narodil jako jediný syn vévody Jana III. Klevského a jeho manželky Marie z Jülich-Bergu.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Vilém z Jülich-Cleves-Bergu · Vidět víc »
Vladislav IV. Vasa
Vladislav IV.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Vladislav IV. Vasa · Vidět víc »
Zikmund III. Vasa
Zikmund III.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a Zikmund III. Vasa · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1. prosinec · Vidět víc »
1595
1595 (MDXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1595 · Vidět víc »
1619
1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1619 · Vidět víc »
1621
1621 (MDCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1621 · Vidět víc »
1631
1631 (MDCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1631 · Vidět víc »
1632
1632 (MDCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1632 · Vidět víc »
1633
1633 (MDCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1633 · Vidět víc »
1635
1635 (MDCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1635 · Vidět víc »
1638
1638 (MDCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1638 · Vidět víc »
1640
1640 (MDCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 1640 · Vidět víc »
3. listopad
3.
Nový!!: Jiří Vilém Braniborský a 3. listopad · Vidět víc »
