Rychlejší přístup než prohlížeči!
18 vztahy: Alchymie, August II. Silný, Berlín, Chemie, Drážďany, Ehrenfried Walther von Tschirnhaus, Fridrich I. Pruský, Kaolin, Kámen mudrců, Míšeň, Míšeňský porcelán, Porcelán, Prusko, Sasko, 13. březen, 1682, 1719, 4. únor.
Alchymie
Pietro Longhi (1702–1785) – ''Alchymisté'' Alchymie (arabsky al-kimijá) je obor lidského poznání, který měl jisté prvky z několika nynějších vědních oborů (fyzika, chemie, medicína) i z dalších oblastí (astrologie, magie).
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Alchymie · Vidět víc »
August II. Silný
Fridrich August I., známý jako August II.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a August II. Silný · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Berlín · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Chemie · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Drážďany · Vidět víc »
Ehrenfried Walther von Tschirnhaus
Ehrenfried Walther von Tschirnhaus (také Tschirnhauß, chybně Tschirnhausen; 10. dubna 1651, Kieslingswalde, Görlitz – 11. října 1708, Drážďany) byl německý přírodovědec, matematik a filosof z období raného osvícenství.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Ehrenfried Walther von Tschirnhaus · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Kaolin
Mrtníkem Kaolin Kaolin (někdy také kaolín) je hornina, která se skládá z minerálu kaolinit a drobných křemenných zrn, která ovlivňují viskozitu materiálu.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Kaolin · Vidět víc »
Kámen mudrců
Josepha Wrighta z Derby, 1771. Kámen mudrců (latinsky lapis philosophorum, arabsky ḥajar al-falāsifa) je v alchymii hypotetická látka, která je schopná katalyzovat přeměnu běžných kovů ve zlato.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Kámen mudrců · Vidět víc »
Míšeň
Pohled z vyhlídky Juchhöh na podzimní Míšeň Míšeň (pohled od dómu) Míšeň, Hintermauer 7 (foto: Jörg Blobelt) Míšeň je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, rozkládající se na Labi, 25 km severozápadně od centra Drážďan.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Míšeň · Vidět víc »
Míšeňský porcelán
Slavnostní tabule s míšeňským porcelánem Tančící pár, typická figurální miniatura Kändlerovy dílny z poloviny 18. století. ze zámku Lysice, druhé rokoko, kolem 1850 Míšeňský porcelán je první evropský porcelán.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Míšeňský porcelán · Vidět víc »
Porcelán
Míšeňský porcelán, J.J.Kändler: Pár sojek, 1735–1740 Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta, tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Porcelán · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Prusko · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a Sasko · Vidět víc »
13. březen
13.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a 13. březen · Vidět víc »
1682
1682 (MDCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a 1682 · Vidět víc »
1719
1719 (MDCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Johann Friedrich Böttger a 1719 · Vidět víc »
4. únor
4.
