18 vztahy: Arménská genocida, Arménské řeže, Berlín, Cenzura, Dějiny Arménie, Egyptologie, Enver Paša, Evangelismus, Franz Werfel, Karl Richard Lepsius, Merano, Mnichov, Orientalistika, První světová válka, 15. prosinec, 1858, 1926, 3. únor.
Arménská genocida
Kharpert, Osmanská říše, duben 1915 Arménská genocida je souhrnné označení pro zabití přibližně 1,5 milionu Arménů Turky během let 1915 a 1918.
Nový!!: Johannes Lepsius a Arménská genocida · Vidět víc »
Arménské řeže
#PŘESMĚRUJ Hamídijské masakry.
Nový!!: Johannes Lepsius a Arménské řeže · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Johannes Lepsius a Berlín · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Johannes Lepsius a Cenzura · Vidět víc »
Dějiny Arménie
Státní znak Arménské republiky Dějiny Arménie jsou dějinami území současné Arménské republiky, ale také arménského národa, jehož etnogeneze je předmětem diskusí a legend (pověst o praotci Haykovi), nicméně zhruba od 9.
Nový!!: Johannes Lepsius a Dějiny Arménie · Vidět víc »
Egyptologie
Egyptologie je věda zabývající se dějinami a všemi oblastmi starověkého Egypta, čili obdobím dějin Egypta přibližně 5 000 let př.
Nový!!: Johannes Lepsius a Egyptologie · Vidět víc »
Enver Paša
Enver Paša (turecky Enver Paşa, německy Enver Pascha), vlastním jménem İsmail Enver (22. listopadu 1881, Istanbul – 4. srpna 1922, Tádžikistán), byl osmanský ministr války a hlavní vojenský vůdce v průběhu první světové války.
Nový!!: Johannes Lepsius a Enver Paša · Vidět víc »
Evangelismus
#PŘESMĚRUJ protestantismus.
Nový!!: Johannes Lepsius a Evangelismus · Vidět víc »
Franz Werfel
Franz Viktor Werfel (10. září 1890, Praha – 26. srpna 1945, Beverly Hills, Kalifornie) byl český, německy píšící židovský spisovatel.
Nový!!: Johannes Lepsius a Franz Werfel · Vidět víc »
Karl Richard Lepsius
Karl Richard Lepsius (23. prosince 1810, Naumburg an der Saale – 10. července 1884, Berlín) byl pruský vědec – zakladatel německé egyptologie.
Nový!!: Johannes Lepsius a Karl Richard Lepsius · Vidět víc »
Merano
Merano (něm. Meran) je italské historické a lázeňské město v provincii Bolzano.
Nový!!: Johannes Lepsius a Merano · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Johannes Lepsius a Mnichov · Vidět víc »
Orientalistika
Orientalistika je interdisciplinární vědní obor zkoumající jazyky, historii, kulturu a společnost národů Orientu.
Nový!!: Johannes Lepsius a Orientalistika · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Johannes Lepsius a První světová válka · Vidět víc »
15. prosinec
15.
Nový!!: Johannes Lepsius a 15. prosinec · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Johannes Lepsius a 1858 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Johannes Lepsius a 1926 · Vidět víc »
3. únor
3.
Nový!!: Johannes Lepsius a 3. únor · Vidět víc »