Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Alžběta Sasko-Altenburská, Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Alexandra Sasko-Altenburská, Altenburg, Amálie Württemberská, Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský, Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský, Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická, Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská, Berlín, Ernestina Sasko-Výmarská, Francie, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Sasko-Altenburský, Generál admirál, Gmunden, Jiří Sasko-Altenburský, Jiří V. Hannoverský, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolína Erbašsko-Fürstenauská, Kongresové Polsko, Konstantin Nikolajevič Ruský, Ludvík Württemberský, Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Marie Sasko-Altenburská, Namiestnik, Napoleonské války, Oldenburg, Paříž, Pavlovsk, Petrohrad, Pravoslaví, Seznam hannoverských panovníků, Tereza Sasko-Altenburská (1823–1915), Wettinové, 1789, 1834, 1848, 1868, 25. listopad, 27. srpen.
Alžběta Sasko-Altenburská
Alžběta Sasko-Altenburská (26. března 1826 – 2. února 1896) byla dcerou Josefa Sasko-Altenburského a Amálie Württemberské a sňatkem oldenburskou velkovévodkyní.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Alžběta Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Alexandra Sasko-Altenburská
Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Altenburg
Altenburg Altenburg (česky dříve Starohrad) je město v německém Durynsku.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Altenburg · Vidět víc »
Amálie Württemberská
Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Amálie Württemberská · Vidět víc »
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský (19. dubna 1688, Výmar – 19. ledna 1748, Eisenach) byl sasko-výmarským vévodou a od roku 1741 vévodou sasko-výmarsko-eisenašským.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »
Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich II.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Arnošt Fridrich II. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich III.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická (Šarlota Georgina Luisa Frederika; 17. listopadu 1769, Hannover – 14. května 1818, Hildburghausen) byla členkou rodu Meklenbursko-Střelických a narozením meklenbursko-střelická vévodkyně.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská (27. července 1713, Weferlingen – 2. března 1747, Ilmenau) byla německou šlechtičnou z rodu Hohenzollernů a sňatkem sasko-výmarskou a sasko-eisenašskou vévodkyní.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Berlín · Vidět víc »
Ernestina Sasko-Výmarská
Ernestina Sasko-Výmarská (4. ledna 1740, Výmar – 10. června 1786, Hildburghausen) byla sasko-výmarsko-eisenašskou princeznou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Ernestina Sasko-Výmarská · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Francie · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Sasko-Altenburský
Fridrich Sasko-Altenburský (29. dubna 1763 – 29. září 1834) byl sasko-hidburghausenským (1780–1826) a sasko-altenburským (1826–1834) vévodou.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Fridrich Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Generál admirál
Generál admirál či admirál generál byla námořní hodnost užívána ve více námořnictvech.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Generál admirál · Vidět víc »
Gmunden
Gmunden je okresní město ležící na severním břehu Traunsee v rakouském Salzkammergutu.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Gmunden · Vidět víc »
Jiří Sasko-Altenburský
Jiří Sasko-Altenburský (24. července 1796 – 3. srpna 1853) byl sasko-altenburským vévodou.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Jiří Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Jiří V. Hannoverský
Jiří V. (Georg Friedrich Alexander Karl Ernst August; 27. května 1819 – 12. června 1878) byl poslední hannoverský král, jediné dítě a následník krále Arnošta Augusta.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Jiří V. Hannoverský · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karolína Erbašsko-Fürstenauská
Karolína Erbašsko-Fürstenauská (29. září 1700 – 7. května 1758) byla erbašsko-fürstenauskou hraběnkou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Karolína Erbašsko-Fürstenauská · Vidět víc »
Kongresové Polsko
Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Kongresové Polsko · Vidět víc »
Konstantin Nikolajevič Ruský
Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Ludvík Württemberský
Ludvík Württemberský (30. srpna 1756 – 20. září 1817) byl druhým synem Fridricha II.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Ludvík Württemberský · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Marie Sasko-Altenburská
Marie Sasko-Altenburská (14. dubna 1818, Hildburghausen – 9. ledna 1907, Gmunden) byla sňatkem s Jiřím V. Hannoverským, vnukem Jiřího III., hannoverskou královnou.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Marie Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Namiestnik
Namiestnik (polsky, rusky) je polský výraz pro místodržitele (guvernéry) Kongresového Polska pod ruskou nadvládou v letech 1815 až 1874 nebo místokrál ruských carů, kteří byli tehdy zároveň polskými králi.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Namiestnik · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Napoleonské války · Vidět víc »
Oldenburg
Oldenburg (dolnoněmecky: Ollnborg) je město s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt) v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Oldenburg · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Paříž · Vidět víc »
Pavlovsk
Pavlovsk může být.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Pavlovsk · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Petrohrad · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Pravoslaví · Vidět víc »
Seznam hannoverských panovníků
Brunšvicko-Lüneburský vévoda Arnošt August (1629–1698) byl roku 1692 povýšen na římskoněmeckého kurfiřta, čímž získal významné právo podílet se na volbě římsko-německého císaře.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Seznam hannoverských panovníků · Vidět víc »
Tereza Sasko-Altenburská (1823–1915)
Tereza Sasko-Altenburská (9. října 1823 – 3. dubna 1915) byla saská princezna z ernestinské linie Wettinů.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Tereza Sasko-Altenburská (1823–1915) · Vidět víc »
Wettinové
Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a Wettinové · Vidět víc »
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a 1789 · Vidět víc »
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a 1834 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a 1848 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a 1868 · Vidět víc »
25. listopad
25.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a 25. listopad · Vidět víc »
27. srpen
27.
Nový!!: Josef Sasko-Altenburský a 27. srpen · Vidět víc »
