Rychlejší přístup než prohlížeči!
60 vztahy: Alžběta zu Wied, Amálie Hesensko-Darmstadtská, Antoinette Murat, Antonie Portugalská, Řád Luisin, Bádenské velkovévodství, Berlín, Bitva u Hradce Králové, Brusel, Bukurešť, Domnitor, Dvůr Králové nad Labem, Filip Belgický (1837–1905), Hohenzollernové, Infant, Joachim Murat, Kašpar Hauser, Karel Antonín Hohenzollernský, Karel Fridrich Bádenský, Karel I. Rumunský, Karel Ludvík Bádenský, Karel Ludvík Fridrich Bádenský, Karlsruhe, Karolína Falcko-Zweibrückenská, Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská, Kateřina z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst, Laken, Leopold Hohenzollernský, Lisabon, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Luisa z Thurnu a Taxisu, Mannheim, Maršál, Marie Hohenzollernská, Mnichov, Napoleon Bonaparte, Němčina, Německé císařství, Neuwied, Petr V. Portugalský, Poručenství, Pruské království, Seznam flanderských hrabat, Seznam představitelů Rumunska, Sigmaringen, Stéphanie de Beauharnais, Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen, Záškrt, Zámek Peleș, Zähringové, ..., 1813, 1814, 1818, 1848, 1849, 1869, 1885, 19. červen, 1900, 21. říjen. Rozbalte index (10 více) »
Alžběta zu Wied
Pavlína Alžběta Otýlie Aloisie z Wiedu (29. prosince 1843 – 2. března 1916) byla první rumunská královna a manželka krále Karla I. Široce známá je pod svým literárním pseudonymem Carmen Sylva.
Nový!!: Josefína Bádenská a Alžběta zu Wied · Vidět víc »
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 1754 – 21. června 1832) byla dcerou Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a Karolíny Zweibrückenské.
Nový!!: Josefína Bádenská a Amálie Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Antoinette Murat
#PŘESMĚRUJ Marie Antoinette Muratová.
Nový!!: Josefína Bádenská a Antoinette Murat · Vidět víc »
Antonie Portugalská
Infantka Antonie Portugalská (celým jménem: Antónia María Fernanda Micaela Gabriela Rafaela Francisca de Assis Ana Gonzaga Silvéria Júlia Augusta de Saxe-Coburgo e Bragança; 17. února 1845, Lisabon – 27. prosince 1913, Sigmaringen) byla portugalská infantka z dynastie Braganzů, dcera královny Marie II. Portugalské a jejího krále chotě Ferdinanda II. Portugalského.
Nový!!: Josefína Bádenská a Antonie Portugalská · Vidět víc »
Řád Luisin
Královský pruský řád Luisin, zkráceně také Řád Luisin (Louisenorden), byl pruský dámský řád.
Nový!!: Josefína Bádenská a Řád Luisin · Vidět víc »
Bádenské velkovévodství
Bádenské velkovévodství (německy Großherzogtum Baden) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Josefína Bádenská a Bádenské velkovévodství · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Josefína Bádenská a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Hradce Králové
Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19.
Nový!!: Josefína Bádenská a Bitva u Hradce Králové · Vidět víc »
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Nový!!: Josefína Bádenská a Brusel · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Josefína Bádenská a Bukurešť · Vidět víc »
Domnitor
"Domnitor" Karel I. Rumunský Domnitor (pl. domnitori) je někdejší oficiální titul panovníků Spojeného rumunského knížectví v letech 1859 až 1881.
Nový!!: Josefína Bádenská a Domnitor · Vidět víc »
Dvůr Králové nad Labem
Město Dvůr Králové nad Labem je položené na horním toku řeky Labe a nachází se v okrese Trutnov, v Královéhradeckém kraji.
Nový!!: Josefína Bádenská a Dvůr Králové nad Labem · Vidět víc »
Filip Belgický (1837–1905)
Filip Belgický, hrabě flanderský (24. března 1837 Laeken – 17. listopadu, 1905 Laeken) z koburské dynastie byl druhorozeným synem belgického krále Leopolda I. a jeho ženy Luisy Orleánské, dcery francouzského krále Ludvíka Filipa I.) Princ Filip byl bratrem krále Leopolda II. a otec Alberta I. Mimo jiné vlastnil panství Fulnek na Moravě.
Nový!!: Josefína Bádenská a Filip Belgický (1837–1905) · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Josefína Bádenská a Hohenzollernové · Vidět víc »
Infant
Koruna infantů Infant nebo ženská podoba infantka (z latinského.
Nový!!: Josefína Bádenská a Infant · Vidět víc »
Joachim Murat
Joachim-Napoléon Murat (25. března 1767, La Bastide-Fortunière – 13. října 1815) byl francouzský maršál, kníže Murat, velkovévoda z Bergu a Kleve, v letech 1808–1815 neapolský král.
Nový!!: Josefína Bádenská a Joachim Murat · Vidět víc »
Kašpar Hauser
Kašpar Hauser (Kaspar Hauser, * údajně 30. dubna 1812 na neznámém místě — 17. prosince 1833 Ansbach) je jméno, pod kterým byl známý mladík, jehož skutečná identita nebyla nikdy objasněna.
Nový!!: Josefína Bádenská a Kašpar Hauser · Vidět víc »
Karel Antonín Hohenzollernský
Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví.
Nový!!: Josefína Bádenská a Karel Antonín Hohenzollernský · Vidět víc »
Karel Fridrich Bádenský
Karel Fridrich Bádenský (22. listopadu 1728, Karlsruhe – 10. června 1811, Karlsruhe) byl bádenský panovník a sjednotitel Bádenska, markrabě Bádensko-Durlašský (1738–1771), Bádensko-Bádenský (1761–1771), později markrabě bádenský (1771–1803/1806), ještě později kurfiřt bádenský (1803–1806) a nakonec první bádenský velkovévoda (1806–1811).
Nový!!: Josefína Bádenská a Karel Fridrich Bádenský · Vidět víc »
Karel I. Rumunský
Karel I. Rumunský, (rumunsky Carol I, rodným jménem Karl Eitel Friedrich Zephyrinus Ludwig von Hohenzollern-Sigmaringen, 20. dubna 1839 – 10. října 1914) byl původem německý princ z dynastie Hohenzollernů, který byl roku 1866 zvolen rumunským domnitorem (vládcem/knížetem) následujícím po svržení Alexandra Jana Cuzy, a roku 1881 se stal prvním rumunským králem, jímž pak byl až do své smrti.
Nový!!: Josefína Bádenská a Karel I. Rumunský · Vidět víc »
Karel Ludvík Bádenský
Karel Ludvík Bádenský (14. února 1755 Karlsruhe – 16. prosince 1801 Pforzheim) byl následníkem bádenského markrabství.
Nový!!: Josefína Bádenská a Karel Ludvík Bádenský · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Karel Ludvík Fridrich, německy Karl Ludwig Friedrich von Baden (8. června 1786, Karlsruhe – 8. prosince 1818, Rastatt) byl od 10. června roku 1811 bádenský velkovévoda.
Nový!!: Josefína Bádenská a Karel Ludvík Fridrich Bádenský · Vidět víc »
Karlsruhe
Karlsruhe je město ležící na břehu řeky Rýn na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko blízko německo-francouzských hranic.
Nový!!: Josefína Bádenská a Karlsruhe · Vidět víc »
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Nový!!: Josefína Bádenská a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská (11. července 1723, Darmstadt – 8. dubna 1783, Paříž) byla bádenská markraběnka, amatérská umělkyně, vědkyně, sběratelka a salonistka.
Nový!!: Josefína Bádenská a Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Kateřina z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst
Kateřina z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (Kateřina Vilemína Marie Josefa; 19. ledna 1817, Stuttgart – 15. února 1893, Freiburg im Breisgau) byla členkou rodu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst a sňatkem rodu Hohenzollern-Sigmaringen a hohenzollernsko-sigmaringenskou kněžnou.
Nový!!: Josefína Bádenská a Kateřina z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst · Vidět víc »
Laken
Laeken je severozápadní obytná část Bruselu, hlavního města Belgie.
Nový!!: Josefína Bádenská a Laken · Vidět víc »
Leopold Hohenzollernský
Leopold Hohenzollernský (celým jménem Leopold Stephan Karl Anton Gustav Eduard Tassilo Fürst von Hohenzollern; 22. září 1835 – 8. června 1905), byl německý princ ze švábské větve Hohenzollernů, jejíž hlavou byl v letech 1885 až 1905.
Nový!!: Josefína Bádenská a Leopold Hohenzollernský · Vidět víc »
Lisabon
Lisabon (portugalsky Lisboa /ližboa/) je hlavní a největší město Portugalska.
Nový!!: Josefína Bádenská a Lisabon · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Josefína Bádenská a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa z Thurnu a Taxisu
Luisa z Thurnu a Taxisu (Luisa Matylda Vilemína Marie Maxmiliana; 1. června 1859, Dischingen – 20. června 1948, Sigmaringen) byla členkou rodu Thurn-Taxisů a sňatkem princeznou z Hohenzollern-Sigmaringen.
Nový!!: Josefína Bádenská a Luisa z Thurnu a Taxisu · Vidět víc »
Mannheim
Mannheim (německá výslovnost: IPA) je po Stuttgartu druhým největším městem spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Josefína Bádenská a Mannheim · Vidět víc »
Maršál
Karta Maršál z roku 1455 Maršál (v odvozené podobě i maršálek) je slovo používané v rámci oficiálních titulů v celé řadě organizací a společenských odvětví.
Nový!!: Josefína Bádenská a Maršál · Vidět víc »
Marie Hohenzollernská
Marie Hohenzollernská (Marie Luise Alexandrine Karoline, 17. listopadu 1845 – 26. listopadu 1912) byla princezna Hohenzollern-Sigmaringen, později pouze Hohenzollernská, a matka krále Alberta I. Belgického.
Nový!!: Josefína Bádenská a Marie Hohenzollernská · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Josefína Bádenská a Mnichov · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Josefína Bádenská a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Josefína Bádenská a Němčina · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Josefína Bádenská a Německé císařství · Vidět víc »
Neuwied
St. Matthias Zámek Neuwied Dolní mlýn, Fahrerstr. 77 Opatství Rommersdorf Neuwied je město v německé spolkové zemi Porýní-Falc.
Nový!!: Josefína Bádenská a Neuwied · Vidět víc »
Petr V. Portugalský
Petr V. (16. září 1837, Lisabon – 11. listopad 1861, Lisabon; celým jménem Pedro de Alcântara Maria Fernando Miguel Rafael Gonzaga Xavier João António Leopoldo Vítor Francisco de Assis Júlio Amélio de Saxe-Coburgo-Gotha e Bragança), zvaný Nadějný byl prvorozený syn portugalského královského páru Marie II. a Ferdinanda II. a v letech 1853 až 1861 32.
Nový!!: Josefína Bádenská a Petr V. Portugalský · Vidět víc »
Poručenství
Poručenství je jeden ze statusových právních režimů náhradní rodinné péče, který se uplatní, pokud rodiče nezletilého dítěte (poručence) nehájí jeho zájmy a nespravují jeho záležitosti, resp.
Nový!!: Josefína Bádenská a Poručenství · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Josefína Bádenská a Pruské království · Vidět víc »
Seznam flanderských hrabat
Znak hraběte Flander Seznam flanderských hrabat obsahuje chronologicky řazené panovníky, vládnoucí na území Flanderského hrabství od 9. století.
Nový!!: Josefína Bádenská a Seznam flanderských hrabat · Vidět víc »
Seznam představitelů Rumunska
Rumunského království (1921-1947) Seznam představitelů Rumunska obsahuje přehled vrcholných představitelů rumunského státu, tzn.
Nový!!: Josefína Bádenská a Seznam představitelů Rumunska · Vidět víc »
Sigmaringen
Sigmaringen je německé město ležící na horním toku Dunaje v Bádensku-Württembersku a je hlavním městem stejnojmenného okresu.
Nový!!: Josefína Bádenská a Sigmaringen · Vidět víc »
Stéphanie de Beauharnais
Stéphanie de Beauharnais, Mannheim Stéphanie Louise Adrienne de Beauharnais, také Stephanie Napoleon, (28. srpna 1789 ve Versailles, Francie – 29. ledna 1860, Nizza, Francie) byla adoptivní dcera Napoleona Bonaparte, sňatkem pak velkovévodkyně bádenská.
Nový!!: Josefína Bádenská a Stéphanie de Beauharnais · Vidět víc »
Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen
Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen (Stephanie Josepha Friederike Wilhelmine Antonia; 15. červenec 1837 – 17. červenec 1859) byla portugalská královna, manželka Petra V. Portugalského z dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha.
Nový!!: Josefína Bádenská a Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen · Vidět víc »
Záškrt
Záškrt (též difterie či mázdřivka) je bakteriální infekční onemocnění člověka vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu.
Nový!!: Josefína Bádenská a Záškrt · Vidět víc »
Zámek Peleș
Zámek Peleș (rumunsky Castelul Peleș) je novorenesanční zámeček v rumunských Karpatech, nedaleko města Sinaia.
Nový!!: Josefína Bádenská a Zámek Peleș · Vidět víc »
Zähringové
Zähringové (německy Zähringen či Zähringer), také Zähringerové nebo Bádenští je původní bádenská panovnická dynastie.
Nový!!: Josefína Bádenská a Zähringové · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Josefína Bádenská a 1813 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josefína Bádenská a 1814 · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josefína Bádenská a 1818 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josefína Bádenská a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josefína Bádenská a 1849 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Josefína Bádenská a 1869 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josefína Bádenská a 1885 · Vidět víc »
19. červen
19.
Nový!!: Josefína Bádenská a 19. červen · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josefína Bádenská a 1900 · Vidět víc »
21. říjen
21.
Nový!!: Josefína Bádenská a 21. říjen · Vidět víc »
