Rychlejší přístup než prohlížeči!
247 vztahy: Adolf Hitler, Aleksandar Ranković, Alexander Dubček, Aloysius Stepinac, Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie, Antonín Novotný, Arabsko-izraelský konflikt, Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974), Škoda (podnik), Špačince, Španělsko, Čenkov, Černá Hora, Černínský palác, Československý válečný kříž 1939, Československo, Četnici, Řád čestné legie, Řád Bílého lva za vítězství, Řád chryzantémy, Řád lázně, Řád zásluh o Italskou republiku, Římskokatolická církev, Bílý dům, Bělehrad, Bělehradská deklarace, BBC, Bihać, Bjelovar, Božena Novotná, Bolševici, Bosna a Hercegovina, Bratrství a jednota, Brijuni, Brionské plénum, Budapešť, Chorvati, Chorvatské jaro, Chorvatské Záhoří, Chorvatsko, Cyrilice, Džaváharlál Néhrú, Dohoda Tito–Šubašić, Domácí vězení, Dragoljub Mihailović, Druhá světová válka, Drvar, Edvard Beneš, Edvard Kardelj, Egypt, ..., Federalismus, Finsko, Fitzroy Maclean, Franklin Delano Roosevelt, Gamál Násir, Georgi Dimitrov, Hnutí nezúčastněných zemí, Hotel Devín, I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie), Indie, Indonésie, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Italské království, Ivan Šubašić, Ivan Ribar, Ivan Sergejevič Turgeněv, Ivo Lola Ribar, Jajce, Josef Smrkovský, Josif Vissarionovič Stalin, Jovanka Broz, Jugoslávští partyzáni, Jugoslávci, Jugoslávie, Jugoslávská exilová vláda, Jugoslávská lidová armáda, Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta, Karađorđevo, Karpaty, Kazaň, Kominforma, Kominterna, Konfederace, Kontrarevoluce, Kraljevica, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Kult osobnosti, Kumrovec, Lazar Koliševski, Lány (zámek, okres Kladno), Leonid Iljič Brežněv, Lepoglava, Lev Nikolajevič Tolstoj, Lublaň, Ludvík Svoboda, Luftwaffe (Wehrmacht), Maďarské království, Maďarské povstání, Mannheim, Maršál, Maršála Tita (ulice v Sarajevu), Maribor, Marko Nikezić, Míčovna (Pražský hrad), Milorad B. Protić, Milovan Djilas, Mnichov, Moša Pijade, Moskva, Na příkopě (Praha), Nacistické Německo, Národní divadlo, Národní galerie v Praze, Národní památník na Vítkově, Národní rada osvobození Jugoslávie, Německo, Neapol, Největší Chorvat, Nicolae Ceaușescu, Nikita Sergejevič Chruščov, Nikola Tesla, Nikolaj Alexandrovič Bulganin, Obrazárna Pražského hradu, Ogulin, Oldřich Černík, Omsk, Operace Barbarossa, Operace Rösselsprung (1944), Osa Berlín–Řím–Tokio, Paříž, Pakt Ribbentrop–Molotov, Pat Nixonová, Předsednictvo SFRJ, Peć, Petr II. Karađorđević, Petrohrad, Petropavlovská pevnost, Plitvická jezera, Plzeň, Plzeňská radnice, Podgorica, Politbyro, Pražský hrad, Praha, Prodaná nevěsta, Provolání Všemu lidu ČSSR, Pula, Rakousko-uherská armáda, Rakousko-Uhersko, Richard Nixon, Rijeka, Roztržka Tito–Stalin, Ruština, Rudá armáda, Rusko, Rusové, Samobor, Samospráva pracujících, Sarajevo, Severní Makedonie, Sisak, Slavonie, Slovinsko, Smederevo, Socialistická autonomní oblast Kosovo, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Socialistická republika Chorvatsko, Sokol (spolek), Sovětský svaz, Sportovní šerm, Srbové, Srbský nacionalismus, Srbsko, Staré purkrabství, Staroměstská radnice, Staroměstské náměstí, Stávkokaz, Stjepan Radić, Studentské nepokoje v Jugoslávii (1968), Sukarno, Svaz komunistů Chorvatska, Svaz komunistů Jugoslávie, Svaz komunistů Srbska, Svaz komunistické mládeže Jugoslávie, Tajná policie, Teheránská konference, Terst, Trnava, Užice, Užická republika, UDBA, Varšavská smlouva, Václavské náměstí, Vídeň, Vídeňské Nové Město, Východní blok, Veles (město), Velká hospodářská krize, Vidovdan, Vis, Vladimir Velebit, Volby do Ústavodárné skupštiny (1945), Winston Churchill, Záhřeb, Zdeněk Fierlinger, Zlatá ulička, Zvečan, 100 největších Britů, 14. leden, 16. květen, 1892, 1914, 1920, 1921, 1923, 1925, 1926, 1927, 1928, 1939, 1940, 1941, 1945, 1946, 1948, 1951, 1953, 1956, 1961, 1967, 1968, 1970, 1974, 1980, 1982, 1989, 2. únor, 28. duben, 29. listopad, 4. květen, 4. srpen, 5. duben, 5. kongres KPJ, 6. duben, 7. březen, 7. květen, 9. srpen. Rozbalte index (197 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Josip Broz Tito a Adolf Hitler · Vidět víc »
Aleksandar Ranković
Aleksandar Ranković (v srbské cyrilici Александар Ранковић, známý též pod přezdívkou Marko, 1909 Draževac – 1983 Dubrovnik) byl jugoslávský politik srbského původu, člen Politbyra a blízký spolupracovník prezidenta Tita (spolu s Edvardem Kardeljem).
Nový!!: Josip Broz Tito a Aleksandar Ranković · Vidět víc »
Alexander Dubček
Alexander Dubček (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968.
Nový!!: Josip Broz Tito a Alexander Dubček · Vidět víc »
Aloysius Stepinac
Blahoslavený Aloysius Viktor Stepinac (chorvatsky Alojzije Viktor Stepinac, 8. května 1898, Brezarić u obce Krašić, Království chorvatsko-slavonské, Rakousko-Uhersko – 10. února 1960, SFRJ) byl chorvatský kardinál a v letech 1937 až 1960 arcibiskup záhřebský.
Nový!!: Josip Broz Tito a Aloysius Stepinac · Vidět víc »
Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie
Znak Demokratické federativní Jugoslávie. Datum značí druhé zasedání AVNOJ. Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie (srbochorvatsky Antifašističko veće narodnog oslobođenja Jugoslavije, slovinsky Antifašistični svet narodne osvoboditve Jugoslavije, makedonsky Антифашистичко собрание за народно ослободување на Југославија, AVNOJ) byla politická organizace národněosvobozeneckých sil, které získaly určité části okupovaného království Jugoslávie pod svou kontrolou v časech druhé světové války.
Nový!!: Josip Broz Tito a Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie · Vidět víc »
Antonín Novotný
Hrob bývalého prezidenta Antonína Novotného na hřbitově Malvazinky. Antonín Josef Novotný (10. prosince 1904 Letňany – 28. ledna 1975 Praha) byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa.
Nový!!: Josip Broz Tito a Antonín Novotný · Vidět víc »
Arabsko-izraelský konflikt
Válka roku 1948 Arabsko-izraelský konflikt nebo blízkovýchodní konflikt je dlouhotrvající konflikt na Blízkém východě mezi arabskými státy a Izraelem, který v minulosti často vyústil ve vojenské střety označované jako arabsko-izraelské války.
Nový!!: Josip Broz Tito a Arabsko-izraelský konflikt · Vidět víc »
Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974)
Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974) byla poslední z ústav SFRJ, přijata byla v únoru roku 1974.
Nový!!: Josip Broz Tito a Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974) · Vidět víc »
Škoda (podnik)
Okřídlený šíp – logo strojírenského podniku Škoda Letecký pohled na Plzeň, Škoda se nachází v levé dolní části obrázku Škoda byl strojírenský podnik založený v Plzni v roce 1866 Emilem Škodou.
Nový!!: Josip Broz Tito a Škoda (podnik) · Vidět víc »
Špačince
Špačince jsou obec na Slovensku, v okrese Trnava v Trnavském kraji.
Nový!!: Josip Broz Tito a Špačince · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Josip Broz Tito a Španělsko · Vidět víc »
Čenkov
Čenkov je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 11 km severně od Příbrami.
Nový!!: Josip Broz Tito a Čenkov · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Černá Hora · Vidět víc »
Černínský palác
Černínský palác je velká palácová původně raně barokní budova nacházející se v Praze 1 na Hradčanech na Loretánském náměstí (naproti Loretě).
Nový!!: Josip Broz Tito a Černínský palác · Vidět víc »
Československý válečný kříž 1939
Československý válečný kříž 1939 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno za účast v boji, který byl zahájen v roce 1939 a za prokázání vynikajícího činu v nebezpečí života nebo za obětování života.
Nový!!: Josip Broz Tito a Československý válečný kříž 1939 · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Josip Broz Tito a Československo · Vidět víc »
Četnici
Četnická vlajka Četnici byli příslušníci srbských národních paravojenských sborů, které se objevily poprvé v dobách balkánských válek na počátku 20.
Nový!!: Josip Broz Tito a Četnici · Vidět víc »
Řád čestné legie
Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Josip Broz Tito a Řád čestné legie · Vidět víc »
Řád Bílého lva za vítězství
Řád Bílého lva za vítězství, celý názvem Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“, je československé státní vyznamenání založené v roce 1945 exilovou vládou a potvrzeno 1946.
Nový!!: Josip Broz Tito a Řád Bílého lva za vítězství · Vidět víc »
Řád chryzantémy
Admirál Heihačiró Tógó byl jedním z šesti Japonců bez císařského původu, který obdržel řádový řetěz za svého života Řád chryzantémy (Hepburnův přepis Dai-kun'i kikka-shō) je nejvyšší japonský řád.
Nový!!: Josip Broz Tito a Řád chryzantémy · Vidět víc »
Řád lázně
Odznak, hvězda a řetěz velkého kříže řádu v občanské skupině Odznak, hvězda a řetěz velkého kříže řádu ve vojenské skupině Řád lázně, v češtině též Bathský řád (úplným názvem) je britský vojenský řád.
Nový!!: Josip Broz Tito a Řád lázně · Vidět víc »
Řád zásluh o Italskou republiku
Řádový odznak platný v letech 1951-2001 Řád za zásluhy Italské republiky (italsky Ordine al merito della Repubblica Italiana, zkratkou OMRI) je nejvyšší italské vyznamenání a řád, založené v roce 1951.
Nový!!: Josip Broz Tito a Řád zásluh o Italskou republiku · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bílý dům
Bílý dům - 1.patro Bílý dům - 2.patro Bílý dům je oficiálním sídlem a pracovištěm prezidenta Spojených států amerických, se kterým zde žije jeho rodina.
Nový!!: Josip Broz Tito a Bílý dům · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Josip Broz Tito a Bělehrad · Vidět víc »
Bělehradská deklarace
Bělehradská deklarace (srbochorvatsky Beogradska deklaracija) byla podepsána mezi SSSR a Jugoslávií během návštěvy N. S. Chruščova v Bělehradě v květnu a červnu 1955.
Nový!!: Josip Broz Tito a Bělehradská deklarace · Vidět víc »
BBC
British Broadcasting Corporation (BBC) je rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání ve Velké Británii.
Nový!!: Josip Broz Tito a BBC · Vidět víc »
Bihać
Bihać je město v Bosně a Hercegovině, nacházející se v blízkosti chorvatských hranic.
Nový!!: Josip Broz Tito a Bihać · Vidět víc »
Bjelovar
Bjelovar je město v Chorvatsku.
Nový!!: Josip Broz Tito a Bjelovar · Vidět víc »
Božena Novotná
Antonín Novotný na zasedání OSN v roce 1960, Božena Novotná v pravém horním rohu snímku Božena Novotná, rozená Fridrichová, (26. února 1910 Letňany farnosti Čakovice na stránkách Archivu hlavního města Prahy – 25. dubna 1980 Praha) byla první dáma Československa, manželka šestého československého prezidenta Antonína Novotného.
Nový!!: Josip Broz Tito a Božena Novotná · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Josip Broz Tito a Bolševici · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Josip Broz Tito a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Bratrství a jednota
Josipa Broza Tita, který se později stal základem tohoto mezi komunisty populárního hesla na jedné budově v Mostaru. Bratrství a jednota (srbochorvatsky браство и јединство/bratstvo i jedinstvo, slovinsky bratstvo in enotnost, makedonsky Братство и единство) bylo heslo jugoslávských partyzánů v dobách druhé světové války a jedno z hlavních hesel komunistického režimu socialistické Jugoslávie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Bratrství a jednota · Vidět víc »
Brijuni
Brijuni (také Brioni nebo Brijunski otoci) je skupina čtrnácti ostrovů v Jaderském moři.
Nový!!: Josip Broz Tito a Brijuni · Vidět víc »
Brionské plénum
Brionské plénum Jako Brionské plénum je označováno 4.
Nový!!: Josip Broz Tito a Brionské plénum · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Budapešť · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Josip Broz Tito a Chorvati · Vidět víc »
Chorvatské jaro
Deklarace Chorvatské jaro (chorvatsky Hrvatsko proljeće, kolokviálně i MASPOK (masovni pokret, doslova masové hnutí)) byl liberalizační proces v Socialistické republice Chorvatsko v období titoistické Jugoslávie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Chorvatské jaro · Vidět víc »
Chorvatské Záhoří
Krajina v oblasti chorvatského Záhoří, pohled z hradu Veliki Tabor. Chorvatské Záhoří (chorvatsky Zagorje, či také Hrvatsko Zagorje) je oblast Chorvatska mezi Záhřebem, slovinskou hranicí, Mezimuřím a Podrávskem.
Nový!!: Josip Broz Tito a Chorvatské Záhoří · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Chorvatsko · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Josip Broz Tito a Cyrilice · Vidět víc »
Džaváharlál Néhrú
Džaváharlál Néhrú (14. listopadu 1889 v Iláhábádu – 27. května 1964 v Novém Dillí) byl indický politik, jeden z hlavních představitelů Indického národního kongresu, klíčová postava Indického hnutí za nezávislost a první, dlouholetý ministerský předseda nezávislé Indie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Džaváharlál Néhrú · Vidět víc »
Dohoda Tito–Šubašić
Dohoda Tito–Šubašić (srbochorvatsky v latince sporazum Tito–Šubašić, v cyrilici споразум Тито–Шубашић) byla uzavřena mezi oběma státníky (Josipem Brozem Titem za komunistické partyzány a Ivanem Šubašićem za Jugoslávskou exilovou vládu) na ostrově Vis dne 16. června 1944.
Nový!!: Josip Broz Tito a Dohoda Tito–Šubašić · Vidět víc »
Domácí vězení
Domácí vězení je v historii jedním z nejdéle známých druhů trestu, který spočívá v omezení svobody pohybu a pobytu pachatele.
Nový!!: Josip Broz Tito a Domácí vězení · Vidět víc »
Dragoljub Mihailović
Dragoljub „Draža“ M. Mihailović (26. dubna 1893, Ivanjica – 17. července 1946, Bělehrad) známý též pod jménem Čiča, byl srbský generál.
Nový!!: Josip Broz Tito a Dragoljub Mihailović · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Josip Broz Tito a Druhá světová válka · Vidět víc »
Drvar
Drvar (v srbské cyrilici Дрвар), v dobách socialistické Jugoslávie Titov Drvar (v srbské cyrilici Титов Дрвар) je město v západní Bosně a Hercegovině, na území Kantonu 10 ve Federaci Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Josip Broz Tito a Drvar · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Josip Broz Tito a Edvard Beneš · Vidět víc »
Edvard Kardelj
Edvard Kardelj, pseudonym Sperans či Krištof (27. ledna 1910, Lublaň – 10. února 1979, Lublaň) byl slovinský marxistický teoretik, politik a státník, blízký spolupracovník maršála Josipa Broze Tita.
Nový!!: Josip Broz Tito a Edvard Kardelj · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Josip Broz Tito a Egypt · Vidět víc »
Federalismus
Ostatní formy vlády Federalismus je systém vládnutí na území, kde existuje dělba politické moci mezi ústředními orgány se sídlem v hlavním městě a orgány nižších administrativně-územních jednotek, které mohou mít různé názvy (stát, spolková země, kanton, provincie...). Zatímco rozhodující celostátní kompetence, například právo řídit měnový systém či přijímat zahraničněpolitické rozhodnutí, si vyhrazuje centrum, podřízené celky nejednou disponují významnou politickou autonomií (například v otázkách školství, zdravotnictví, sociálních zařízení, silniční infrastruktury apod.).
Nový!!: Josip Broz Tito a Federalismus · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Finsko · Vidět víc »
Fitzroy Maclean
Fitzroy Maclean (11. března 1911 – 15. června 1996) byl skotský voják, politik a spisovatel.
Nový!!: Josip Broz Tito a Fitzroy Maclean · Vidět víc »
Franklin Delano Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945) byl americký politik a státník, 32. prezident USA v letech 1933–1945.
Nový!!: Josip Broz Tito a Franklin Delano Roosevelt · Vidět víc »
Gamál Násir
Gamál Abd an-Násir (15. ledna 1918 Alexandrie – 28. září 1970 Káhira) byl egyptský voják a státník, prezident Egypta od roku 1956 až do své smrti.
Nový!!: Josip Broz Tito a Gamál Násir · Vidět víc »
Georgi Dimitrov
Georgi Dimitrov Michajlov (uváděný někdy po ruském způsobu jako Georgi Michajlovič Dimitrov a v češtině též jako Jiří Dimitrov, 18. června 1882 Kovačevci u Perniku – 2. července 1949 sanatorium Barvicha u Moskvy) byl bulharský komunistický politik, státník, revolucionář a bojovník komunistického hnutí.
Nový!!: Josip Broz Tito a Georgi Dimitrov · Vidět víc »
Hnutí nezúčastněných zemí
Pozorovatelé bez plného členství Hnutí nezúčastněných zemí (států) je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států).
Nový!!: Josip Broz Tito a Hnutí nezúčastněných zemí · Vidět víc »
Hotel Devín
Hotel Devín je hotel v Bratislavě postavený mezi roky 1952 až 1954.
Nový!!: Josip Broz Tito a Hotel Devín · Vidět víc »
I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie)
I.
Nový!!: Josip Broz Tito a I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie) · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Josip Broz Tito a Indie · Vidět víc »
Indonésie
Indonésie, plným názvem Indonéská republika, je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy.
Nový!!: Josip Broz Tito a Indonésie · Vidět víc »
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Nový!!: Josip Broz Tito a Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa · Vidět víc »
Italské království
Italské království (italsky) bylo evropským státem vzniklým v roce 1861 sjednocením Itálie pod vládou savojské dynastie, jediného královského rodu italského původu, která vládla v jednom z italských států, Sardinském království.
Nový!!: Josip Broz Tito a Italské království · Vidět víc »
Ivan Šubašić
Ivan Šubašić (7. května 1892, Vukova Gorica – 22. března 1955, Záhřeb) byl jugoslávský meziválečný politik chorvatské národnosti, poslední bán Chorvatska a předseda exilové jugoslávské vlády, která sídlila v době druhé světové války v Londýně.
Nový!!: Josip Broz Tito a Ivan Šubašić · Vidět víc »
Ivan Ribar
Ivan Ribar (vlevo) s Josipem Brozem Titem (vpravo) v legendární bitvě na Sutjesce Ivan Ribar (21. ledna 1881, Karlovac, Rakousko-Uhersko – 2. února 1968, Záhřeb, SFRJ) byl jugoslávský politik chorvatské národnosti, spolubojovník Josipa Broze Tita v partyzánské válce za osvobození Jugoslávie od fašismu.
Nový!!: Josip Broz Tito a Ivan Ribar · Vidět víc »
Ivan Sergejevič Turgeněv
Ivan Sergejevič Turgeněv (Spasskoje u Orlu – Bougival) byl ruský realistický spisovatel, prozaik, básník, dramatik, publicista a překladatel.
Nový!!: Josip Broz Tito a Ivan Sergejevič Turgeněv · Vidět víc »
Ivo Lola Ribar
Ivo Lola Ribar (23. dubna 1916 – 27. listopadu 1943) byl jugoslávský komunista a partyzán chorvatské národnosti.
Nový!!: Josip Broz Tito a Ivo Lola Ribar · Vidět víc »
Jajce
Jajce (v srbské cyrilici Јајце) je město v Bosně a Hercegovině.
Nový!!: Josip Broz Tito a Jajce · Vidět víc »
Josef Smrkovský
Josef Smrkovský (26. února 1911 Velenka – 15. ledna 1974 Praha) byl československý politik a funkcionář KSČ během pražského jara 1968, kdy zastával funkci předsedy Národního shromáždění ČSSR.
Nový!!: Josip Broz Tito a Josef Smrkovský · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Josip Broz Tito a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Jovanka Broz
Jovanka Budisavljević Broz (v srbské cyrilici Јованка Будисављевић Броз, počeštěně také jako Jovanka Brozová; 7. prosince 1924, Pećane, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců - 20. října 2013, Bělehrad, Srbsko) byla jugoslávská partyzánka, politička a choť jugoslávského prezidenta, Josipa Broze Tita.
Nový!!: Josip Broz Tito a Jovanka Broz · Vidět víc »
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.
Nový!!: Josip Broz Tito a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »
Jugoslávci
Jugoslávci je etnonymum pro ty obyvatele jihoslovanských zemí, kteří se hlásili/hlásí k jugoslávské národnosti.
Nový!!: Josip Broz Tito a Jugoslávci · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Josip Broz Tito a Jugoslávie · Vidět víc »
Jugoslávská exilová vláda
Jugoslávská exilová vláda (v jugoslávské historiografii jako Jugoslávská vláda ve vyhnanství, srbochrovatsky Jugoslovenska vlada u izbeglištvu/Југословенска влада у избеглиштву) působila od dubnové války (1941) až do března roku 1945.
Nový!!: Josip Broz Tito a Jugoslávská exilová vláda · Vidět víc »
Jugoslávská lidová armáda
Jugoslávská lidová armáda (a Југословенска народна армијa, Jugoslavenska narodna armija, Jugoslovanska ljudska armada) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.
Nový!!: Josip Broz Tito a Jugoslávská lidová armáda · Vidět víc »
Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta
Kaple svatého Václava je jižní chórová kaple v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta · Vidět víc »
Karađorđevo
Karađorđevo je název více míst v Srbsku.
Nový!!: Josip Broz Tito a Karađorđevo · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: Josip Broz Tito a Karpaty · Vidět víc »
Kazaň
Kazaň je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu a jedním z největších měst v Rusku.
Nový!!: Josip Broz Tito a Kazaň · Vidět víc »
Kominforma
Kominforma či Informbyro (oficiálně Informační byro komunistických a dělnických stran, rusky Информационное бюро коммунистическихи рабочихпартий, Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij) byla Moskvou řízená mezinárodní organizace komunistických stran.
Nový!!: Josip Broz Tito a Kominforma · Vidět víc »
Kominterna
Kominterna (Komunistická internacionála), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919.
Nový!!: Josip Broz Tito a Kominterna · Vidět víc »
Konfederace
KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.
Nový!!: Josip Broz Tito a Konfederace · Vidět víc »
Kontrarevoluce
Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.
Nový!!: Josip Broz Tito a Kontrarevoluce · Vidět víc »
Kraljevica
Frankopanský hrad v Kraljevici Kraljevica je město a přímořské letovisko v Chorvatsku v Přímořsko-gorskokotarské župě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Kraljevica · Vidět víc »
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Vidět víc »
Kult osobnosti
Stalinův pomník v Praze na Letné Kult osobnosti je veřejné rituální uctívání významné politické osobnosti, které je založeno na adoraci, vyjadřování nejvyšší úcty autoritě a vyznávání její nadpřirozené výjimečnosti, která má podobu kultu „boha“ světského náboženství.
Nový!!: Josip Broz Tito a Kult osobnosti · Vidět víc »
Kumrovec
Kumrovec je opčina v chorvatském Záhoří (Krapinsko-zagorská župa), na hranici se Slovinskem, cca 50 km severně od Záhřebu.
Nový!!: Josip Broz Tito a Kumrovec · Vidět víc »
Lazar Koliševski
Lazar Koliševski (makedonsky: Лазар Колишевски; 12. února 1914 Sveti Nikole – 6. července 2000 Skopje) byl jugoslávský partyzán a komunistický politik, klíčový Titův spojenec v Socialistické republice Makedonie (dnes nezávislá Severní Makedonie).
Nový!!: Josip Broz Tito a Lazar Koliševski · Vidět víc »
Lány (zámek, okres Kladno)
Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji západně od Prahy.
Nový!!: Josip Broz Tito a Lány (zámek, okres Kladno) · Vidět víc »
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Nový!!: Josip Broz Tito a Leonid Iljič Brežněv · Vidět víc »
Lepoglava
Lepoglava je město v Chorvatsku, ve Varaždinské župě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Lepoglava · Vidět víc »
Lev Nikolajevič Tolstoj
Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.
Nový!!: Josip Broz Tito a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Josip Broz Tito a Lublaň · Vidět víc »
Ludvík Svoboda
Ludvík Svoboda, KCB (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979 Praha) byl československý voják a politik, účastník prvního a druhého odboje a v letech 1968–1975 sedmý prezident Československa.
Nový!!: Josip Broz Tito a Ludvík Svoboda · Vidět víc »
Luftwaffe (Wehrmacht)
Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.
Nový!!: Josip Broz Tito a Luftwaffe (Wehrmacht) · Vidět víc »
Maďarské království
Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.
Nový!!: Josip Broz Tito a Maďarské království · Vidět víc »
Maďarské povstání
Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956.
Nový!!: Josip Broz Tito a Maďarské povstání · Vidět víc »
Mannheim
Mannheim (německá výslovnost: IPA) je po Stuttgartu druhým největším městem spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Josip Broz Tito a Mannheim · Vidět víc »
Maršál
Karta Maršál z roku 1455 Maršál (v odvozené podobě i maršálek) je slovo používané v rámci oficiálních titulů v celé řadě organizací a společenských odvětví.
Nový!!: Josip Broz Tito a Maršál · Vidět víc »
Maršála Tita (ulice v Sarajevu)
Maršála Tita (Maršala Tita, Маршала Тита, obecně známá spíše jako Titova ulice — Titova ulica) je jedna z hlavních ulic v centru Sarajeva, hlavního města Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Josip Broz Tito a Maršála Tita (ulice v Sarajevu) · Vidět víc »
Maribor
Maribor je druhé největší město ve Slovinsku a sídlo stejnojmenné územně-správní jednotky (občiny).
Nový!!: Josip Broz Tito a Maribor · Vidět víc »
Marko Nikezić
Marko Nikezić (v srbské cyrilici Марко Никезић; 13. června 1921, Bělehrad – 9. ledna 1991) byl srbský a jugoslávský komunistický politik.
Nový!!: Josip Broz Tito a Marko Nikezić · Vidět víc »
Míčovna (Pražský hrad)
Míčovna je podlouhlá renesanční budova v Královské zahradě Pražského hradu, která původně sloužila ke hraní míčových her.
Nový!!: Josip Broz Tito a Míčovna (Pražský hrad) · Vidět víc »
Milorad B. Protić
Milorad B. Protić (6. srpna 1911 Bělehrad – 29. října 2001 tamtéž) byl jugoslávský astronom.
Nový!!: Josip Broz Tito a Milorad B. Protić · Vidět víc »
Milovan Djilas
Milovan Đilas, přezdívaný Đido (Милован Ђилас, výslovnost; 4. června 1911, Podbišće, Kolašin, Černá Hora – 20. dubna 1995, Bělehrad) byl jugoslávský srbský politik z Černé Hory a marxistický teoretik.
Nový!!: Josip Broz Tito a Milovan Djilas · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Josip Broz Tito a Mnichov · Vidět víc »
Moša Pijade
Moša Pijade Moša Pijade (srbsky Моша Пијаде; 4. ledna 1890 – 15. března 1957) (také přezdívaný Čiča Janko, „Strýček Janko“) byl prominentní jugoslávský komunistický politik a partyzán.
Nový!!: Josip Broz Tito a Moša Pijade · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Josip Broz Tito a Moskva · Vidět víc »
Na příkopě (Praha)
#PŘESMĚRUJ Na příkopě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Na příkopě (Praha) · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Josip Broz Tito a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národní divadlo
Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice.
Nový!!: Josip Broz Tito a Národní divadlo · Vidět víc »
Národní galerie v Praze
#PŘESMĚRUJ Národní galerie Praha.
Nový!!: Josip Broz Tito a Národní galerie v Praze · Vidět víc »
Národní památník na Vítkově
Vítkov Detailní pohled na památník Pohled na památník v noci Národní památník na Vítkově je funkcionalistický památník, jehož hrubá stavba byla postavena v letech 1929–1933 na vrchu Vítkově v Praze podle projektu Jana Zázvorky.
Nový!!: Josip Broz Tito a Národní památník na Vítkově · Vidět víc »
Národní rada osvobození Jugoslávie
Národní rada osvobození Jugoslávie (srbochorvatsky Nacionalni komitet oslobođenja Jugoslavije, slovinsky Nacionalni komite osvoboditve Jugoslavije, makedonsky Национален комитет за ослободување на Југославија, NKOJ) byl v dobách druhé světové války nejvyšší orgán moci komunistických partyzánů pod vedením Josipa Broze Tita.
Nový!!: Josip Broz Tito a Národní rada osvobození Jugoslávie · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Josip Broz Tito a Německo · Vidět víc »
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Neapol · Vidět víc »
Největší Chorvat
Největší Chorvat (Chorvatsky: Najveći Hrvat) byla soutěž, kterou podle vzoru britské soutěže Great Britons vyhlásil v roce 2003 chorvatský týdeník Nacional.
Nový!!: Josip Broz Tito a Největší Chorvat · Vidět víc »
Nicolae Ceaușescu
Nicolae Ceaușescu (26. ledna 1918, Scornicești, Rumunské království – 25. prosince 1989, Târgoviște, Rumunská socialistická republika) byl rumunský politik, v období od 9. prosince 1967 do 22. prosince 1989 prezident Rumunské socialistické republiky, od 22. března 1965 do 22.
Nový!!: Josip Broz Tito a Nicolae Ceaușescu · Vidět víc »
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nový!!: Josip Broz Tito a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »
Nikola Tesla
Nikola Tesla (10. července 1856, Smiljan, Rakouské císařství – 7. ledna 1943, New York) byl vynálezce, fyzik a konstruktér elektrických strojů, zařízení a přístrojů srbské národnosti, dlouhodobě žijící v Americe.
Nový!!: Josip Broz Tito a Nikola Tesla · Vidět víc »
Nikolaj Alexandrovič Bulganin
Nikolaj Alexandrovič Bulganin (Nižnij Novgorod – 24. února 1975, Moskva) byl prominentní sovětský politik, který působil jako ministr obrany (1953–1955) a předseda rady ministrů SSSR (1955–1958).
Nový!!: Josip Broz Tito a Nikolaj Alexandrovič Bulganin · Vidět víc »
Obrazárna Pražského hradu
Vstup (dále) do Obrazárny Pražského hradu Obrazárna Pražského hradu na druhém hradním nádvoří, je součástí Pražského hradu.
Nový!!: Josip Broz Tito a Obrazárna Pražského hradu · Vidět víc »
Ogulin
Ogulin je město v Chorvatsku, v Karlovacké župě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Ogulin · Vidět víc »
Oldřich Černík
Oldřich Černík (27. října 1921, Ostrava – 19. října 1994, Praha) byl český komunistický politik, československý premiér v letech 1968–1970.
Nový!!: Josip Broz Tito a Oldřich Černík · Vidět víc »
Omsk
Omsk je město v Ruské federaci, na jižní Sibiři.
Nový!!: Josip Broz Tito a Omsk · Vidět víc »
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Nový!!: Josip Broz Tito a Operace Barbarossa · Vidět víc »
Operace Rösselsprung (1944)
Operace Rösselsprung, známá v jugoslávské historiografii jako Výsadek v Drvaru (srbochorvatsky Desant na Drvar/Десант на Дрвар) byla německá ofenziva, provedená v závěrečných měsících druhé světové války.
Nový!!: Josip Broz Tito a Operace Rösselsprung (1944) · Vidět víc »
Osa Berlín–Řím–Tokio
Státy Osy Jako Osa Berlín–Řím, později Osa Berlín–Řím–Tokio, zkráceně Fašistická osa nebo jen Osa, se označovalo vojensko-politické uskupení nacistického Německa, Itálie a následně Japonska.
Nový!!: Josip Broz Tito a Osa Berlín–Řím–Tokio · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Josip Broz Tito a Paříž · Vidět víc »
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Nový!!: Josip Broz Tito a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »
Pat Nixonová
Patricia „Pat“ Thelma Catherine Ryanová Nixonová (16. března 1912, Ely, Nevada – 22. června 1993, Park Ridge, New Jersey) byla manželkou 37.
Nový!!: Josip Broz Tito a Pat Nixonová · Vidět víc »
Předsednictvo SFRJ
Předsednictvo Socialistické federativní republiky Jugoslávie (nebo též Prezídium SFRJ) byla kolektivní hlava Socialistické federativní republiky Jugoslávie od května 1980 do roku 1992, kdy zůstali již jen čtyři z původních osmi členů.
Nový!!: Josip Broz Tito a Předsednictvo SFRJ · Vidět víc »
Peć
Peć (srbsky Пећ, albánsky Peja/Pejë) je město a stejnojmenná oblast v západní části Kosova, východně od pohoří Prokletije.
Nový!!: Josip Broz Tito a Peć · Vidět víc »
Petr II. Karađorđević
Petr II.
Nový!!: Josip Broz Tito a Petr II. Karađorđević · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Josip Broz Tito a Petrohrad · Vidět víc »
Petropavlovská pevnost
Pevnost svatých apoštolů Petra a Pavla, nebo též Petropavlovská pevnost (rusky: Петропа́вловская кре́пость, oficiálně Sanktpetěrburská /Санкт-Петербургская/, v letech 1914–1917 — Petrohradská pevnost – /Петроградская крепость/) je pevnost v Petrohradu, nacházející se na Zaječím ostrově v ústí řeky Něvy.
Nový!!: Josip Broz Tito a Petropavlovská pevnost · Vidět víc »
Plitvická jezera
Plitvická jezera jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku.
Nový!!: Josip Broz Tito a Plitvická jezera · Vidět víc »
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Nový!!: Josip Broz Tito a Plzeň · Vidět víc »
Plzeňská radnice
Plzeňská radnice je renesanční stavba na náměstí Republiky 1 v Plzni.
Nový!!: Josip Broz Tito a Plzeňská radnice · Vidět víc »
Podgorica
Podgorica (černohorsky v cyrilici: Подгорица) je hlavní a největší město Černé Hory a zároveň ekonomické, kulturní a vzdělávací centrum země.
Nový!!: Josip Broz Tito a Podgorica · Vidět víc »
Politbyro
Politbyro, zkratka z politické byro (rusky: политическое бюро́, politická kancelář) je nejvyšší orgán některých komunistických stran a představuje jejich nejužší politické vedení.
Nový!!: Josip Broz Tito a Politbyro · Vidět víc »
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Nový!!: Josip Broz Tito a Pražský hrad · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Praha · Vidět víc »
Prodaná nevěsta
Prodaná nevěsta je komická opera o třech dějstvích Bedřicha Smetany na libreto Karla Sabiny.
Nový!!: Josip Broz Tito a Prodaná nevěsta · Vidět víc »
Provolání Všemu lidu ČSSR
Provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky bylo vyhlášení předsednictva ÚV KSČ k občanům ČSSR ze dne 21. srpna 1968, ve kterém byla invaze vojsk Varšavské smlouvy označena za popření základních norem mezinárodního práva a které informovalo občany, že vojska obsazují československé území proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí.
Nový!!: Josip Broz Tito a Provolání Všemu lidu ČSSR · Vidět víc »
Pula
Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola, maďarsky Póla) je chorvatské město, které se nachází na západě země, v jižní části Istrijského poloostrova, 70 km jihozápadně od Rijeky, 87 km jižně od Terstu a 137 km severozápadně od Zadaru.
Nový!!: Josip Broz Tito a Pula · Vidět víc »
Rakousko-uherská armáda
Uniformy rakousko-uherské armády kolem 1900 "Alarm im Feldquartier" ("Poplach v polním ležení") Signum Laudis Přilba rakousko-uherského dragounského důstojníka Rakousko-uherská armáda (německy Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte (v překladu do češtiny Rakousko-uherské pozemní síly), chorvatsky Austro-ugarska vojska) bylo označení pozemních vojsk Rakousko-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska.
Nový!!: Josip Broz Tito a Rakousko-uherská armáda · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Josip Broz Tito a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Richard Nixon
Richard Milhous Nixon (9. ledna 1913 Yorba Linda, Kalifornie – 22. dubna 1994 New York) byl 37.
Nový!!: Josip Broz Tito a Richard Nixon · Vidět víc »
Rijeka
Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.
Nový!!: Josip Broz Tito a Rijeka · Vidět víc »
Roztržka Tito–Stalin
Východoněmecká karikatura „řezníka Tita“, plánujícího napadení komunistických států, 1951 K roztržce mezi Titem a Stalinem došlo v letech 1948 až 1953.
Nový!!: Josip Broz Tito a Roztržka Tito–Stalin · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Josip Broz Tito a Ruština · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Josip Broz Tito a Rudá armáda · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Josip Broz Tito a Rusko · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Josip Broz Tito a Rusové · Vidět víc »
Samobor
Samobor je město v Chorvatsku, administrativně spadá pod Záhřebskou župu; od hlavního města leží nedaleko jihozápadním směrem - dnes patří k jeho předměstím.
Nový!!: Josip Broz Tito a Samobor · Vidět víc »
Samospráva pracujících
Hotel Bauen v Buenos Aires, zabrán a samosprávně řízen od roku 2003 Samospráva pracujících je forma rozhodování na pracovištích ve kterém si pracovníci sami volí možnosti organizace práce (jako jsou např. otázky péče o zákazníka, obecné metody výroby, plánování, dělba práce atd.) namísto vlastníků či tradičních nadřízených pracovníků, kteří říkají dělníkům co dělat, jak to dělat a kde to dělat.
Nový!!: Josip Broz Tito a Samospráva pracujících · Vidět víc »
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Nový!!: Josip Broz Tito a Sarajevo · Vidět víc »
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Josip Broz Tito a Severní Makedonie · Vidět víc »
Sisak
Sisak je město ve středním Chorvatsku.
Nový!!: Josip Broz Tito a Sisak · Vidět víc »
Slavonie
Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Josip Broz Tito a Slavonie · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Josip Broz Tito a Slovinsko · Vidět víc »
Smederevo
Smederevo (v srbské cyrilici Смедерево) je město na východě Srbska, správní středisko Podunajského okruhu.
Nový!!: Josip Broz Tito a Smederevo · Vidět víc »
Socialistická autonomní oblast Kosovo
Socialistická autonomní oblast Kosovo (zkráceně SAO Kosovo; srbochorvatsky Socijalistička Autonomna Pokrajina Kosovo, SAP Kosovo; Социјалистичка Аутономна Покрајина Косово, САП Косово; albánsky Krahina Socialiste Autonome e Kosovës) byla socialistickou autonomní oblastí, jež byla součástí Socialistické republiky Srbsko.
Nový!!: Josip Broz Tito a Socialistická autonomní oblast Kosovo · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Socialistická republika Chorvatsko
Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Socialistická republika Chorvatsko · Vidět víc »
Sokol (spolek)
alt.
Nový!!: Josip Broz Tito a Sokol (spolek) · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Josip Broz Tito a Sovětský svaz · Vidět víc »
Sportovní šerm
Aténách Sportovní šerm je úpolový sport (tzn. zápolení, při němž soupeři překonávají živou sílu protivníka) sečnými nebo bodnými zbraněmi; kdysi byl součástí vojenského výcviku.
Nový!!: Josip Broz Tito a Sportovní šerm · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Josip Broz Tito a Srbové · Vidět víc »
Srbský nacionalismus
Ratka Mladiće doplněným nápisem „Srbští hrdinové“ v centru Bělehradu. Srbský nacionalismus je ideový koncept, který – podobně jako je tomu v případě jiných národů – předpokládá výlučnost srbského národa.
Nový!!: Josip Broz Tito a Srbský nacionalismus · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Josip Broz Tito a Srbsko · Vidět víc »
Staré purkrabství
#PŘESMĚRUJ Staré purkrabství (Pražský hrad).
Nový!!: Josip Broz Tito a Staré purkrabství · Vidět víc »
Staroměstská radnice
Staroměstská radnice v Praze byla založena roku 1338 (jako první v Čechách) na základě privilegia uděleného staroměstským měšťanům králem Janem Lucemburským.
Nový!!: Josip Broz Tito a Staroměstská radnice · Vidět víc »
Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Velký Rynek, německy Altstädter Ring) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec.
Nový!!: Josip Broz Tito a Staroměstské náměstí · Vidět víc »
Stávkokaz
Pinkertonova detektivní agentura chrání přicházející stávkokazy (USA 1884) Pulitzerovou cenou, zobrazuje stávkující, kteří surově bijí stávkokaze, který se snaží chránit sebe tím, že vytáhl kabát přes hlavu a obličej. Stávkokaz je zaměstnanec nebo jiný pracovník, který pracuje v době, kdy v provozu probíhá stávka.
Nový!!: Josip Broz Tito a Stávkokaz · Vidět víc »
Stjepan Radić
Střelba v jugoslávském parlamentu v roce 1928 - konec jedné etapy v dějinách státu a také i Stjepana Radiće, který byl zastřelen Stjepan Radić (Trebarjevo Desno u Sisaku 11. červen 1871 – 8. srpen 1928, Záhřeb) byl chorvatský politik v časech království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Nový!!: Josip Broz Tito a Stjepan Radić · Vidět víc »
Studentské nepokoje v Jugoslávii (1968)
Studentské nepokoje v Jugoslávii v roce 1968 byly součástí rozsáhlé vlny, která zachvátila celý západní svět.
Nový!!: Josip Broz Tito a Studentské nepokoje v Jugoslávii (1968) · Vidět víc »
Sukarno
Sukarno, starým pravopisem Soekarno, rodným jménem Kusno Sosrodihardjo (6. června 1901, Surabaya, Jáva – 21. června 1970, Jakarta) byl zakladatelem a prvním prezidentem Indonésie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Sukarno · Vidět víc »
Svaz komunistů Chorvatska
Památník na místě, kde byla chorvatská komunistická strana roku 1937 založena. Bývalé sídlo SKH v Záhřebu. Svaz komunistů Chorvatska (srbochorvatsky Savez komunista Hrvatske/Савез комуниста Хрватске, do roku 1952 známý jako Komunistická strana Chorvatska srbochorvatsky Komunistička partija Hrvatske/Комунистичка партија Хрватске) byla republiková organizace SKJ na území SR Chorvatsko.
Nový!!: Josip Broz Tito a Svaz komunistů Chorvatska · Vidět víc »
Svaz komunistů Jugoslávie
Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.
Nový!!: Josip Broz Tito a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »
Svaz komunistů Srbska
Svaz komunistů Srbska (srbochorvatsky Savez komunista Srbije, v cyrilici Савез комуниста Србије) byla republiková organizace Svazu komunistů Jugoslávie na území socialistické republiky Srbsko.
Nový!!: Josip Broz Tito a Svaz komunistů Srbska · Vidět víc »
Svaz komunistické mládeže Jugoslávie
Budova, ve které byl SKOJ na podzim 1919 založen Svaz komunistické mládeže Jugoslávie (srbochorvatsky Савез комунистичке омладине Југославије/Savez komunističke omladine Jugoslavije, zkratka SKOJ) byla mládežnická organizace Komunistické strany Jugoslávie.
Nový!!: Josip Broz Tito a Svaz komunistické mládeže Jugoslávie · Vidět víc »
Tajná policie
Tajná policie (někdy také politická policie) je výzvědná složka nebo policejní oddělení operující v utajení a často za hranou zákona ve snaze ochránit politickou moc diktátora nebo autoritativního režimu.
Nový!!: Josip Broz Tito a Tajná policie · Vidět víc »
Teheránská konference
Teheránská konference (s krycím názvem Eureka) byla jednou z vrcholných spojeneckých konferencí druhé světové války.
Nový!!: Josip Broz Tito a Teheránská konference · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Josip Broz Tito a Terst · Vidět víc »
Trnava
Trnava, chrám sv. Mikuláše od severu Stará univerzitní kolej a současná katedrála Trnava, Nová synagoga Trnava je krajské a okresní město v Trnavském kraji na západním Slovensku, 44 km severovýchodně od Bratislavy, v centru Trnavské pahorkatiny na řece Trnávce, ve výšce 146 m n. m.
Nový!!: Josip Broz Tito a Trnava · Vidět víc »
Užice
Užice (v srbské cyrilici Ужице, do roku 1992 Titovo Užice/Титово Ужице) je město v jihozápadním Srbsku (nedaleko pohoří Zlatibor).
Nový!!: Josip Broz Tito a Užice · Vidět víc »
Užická republika
Užická republika (srbsky Ужичка република) je název pro osvobozené území v rámci Jugoslávie (přesněji Srbska pod německou okupační správou).
Nový!!: Josip Broz Tito a Užická republika · Vidět víc »
UDBA
UDBA (UDBA nebo UDSA, později SDB nebo SDS) je zkratka označující tajnou policii působící ve Socialistické federativní republice Jugoslávie.
Nový!!: Josip Broz Tito a UDBA · Vidět víc »
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Nový!!: Josip Broz Tito a Varšavská smlouva · Vidět víc »
Václavské náměstí
Václavské náměstí (hovorově Václavák, německy Wenzelsplatz, dříve Svatováclavské náměstí, původně Koňský trh, německy Rossmarkt) je jedno z hlavních náměstí na Novém Městě v Praze.
Nový!!: Josip Broz Tito a Václavské náměstí · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Josip Broz Tito a Vídeň · Vidět víc »
Vídeňské Nové Město
Vídeňské Nové Město (německy Wiener Neustadt, Bécsújhely, Bečko Novo Mjesto) je statutární a okresní město v Dolním Rakousku, přibližně 50 km jižně od Vídně.
Nový!!: Josip Broz Tito a Vídeňské Nové Město · Vidět víc »
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Nový!!: Josip Broz Tito a Východní blok · Vidět víc »
Veles (město)
Veles (makedonsky a v dalších jihoslovanských jazycích Велес / Veles) je město a sídlo opštiny v Severní Makedonii.
Nový!!: Josip Broz Tito a Veles (město) · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: Josip Broz Tito a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Vidovdan
Vidovdan (v srbské cyrilici Видовдан, v bulharštině Vidovden, do češtiny přeložitelné jako Vítův den) je významným pravoslavným svátkem, který slaví srbská, i bulharská pravoslavná církev.
Nový!!: Josip Broz Tito a Vidovdan · Vidět víc »
Vis
Vis (řecky, italsky Lissa) je chorvatský ostrov v Jaderském moři.
Nový!!: Josip Broz Tito a Vis · Vidět víc »
Vladimir Velebit
Vladimir Velebit (19. srpna 1907, Zadar – 29. srpna 2004, Záhřeb) byl jugoslávský komunistický politik, partyzán, právník a diplomat, původem z Chorvatska.
Nový!!: Josip Broz Tito a Vladimir Velebit · Vidět víc »
Volby do Ústavodárné skupštiny (1945)
Volby do Ústavodárné skupštiny (srbochorvatsky v latince Izbori za ustavotvornu skupštinu, v cyrilici Избори за уставотворну скупштину) se konaly v Jugoslávii dne 11. listopadu 1945, šest měsíců po skončení druhé světové války.
Nový!!: Josip Broz Tito a Volby do Ústavodárné skupštiny (1945) · Vidět víc »
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Nový!!: Josip Broz Tito a Winston Churchill · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Josip Broz Tito a Záhřeb · Vidět víc »
Zdeněk Fierlinger
Zdeněk Fierlinger, křtěn Zdenko Jindřich Eugen Maria (11. července 1891 Olomouc – 2. května 1976 Praha) byl vysoký sociálně-demokratický a později komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1945–1946 (v prvních dvou poválečných vládách).
Nový!!: Josip Broz Tito a Zdeněk Fierlinger · Vidět víc »
Zlatá ulička
Zlatá ulička (oficiální název Zlatá ulička u Daliborky) na Pražském hradě se nachází mezi zdí jeho severního opevnění a starým purkrabstvím.
Nový!!: Josip Broz Tito a Zlatá ulička · Vidět víc »
Zvečan
Zvečan (v srbské cyrilici Звечан, albánsky Zveçan) je město na severu Kosova.
Nový!!: Josip Broz Tito a Zvečan · Vidět víc »
100 největších Britů
100 největších Britů (angl. 100 greatest Britons) je anketa, kterou uspořádala BBC, aby v ní její publikum určilo, které osobnosti považuje za největší Brity všech dob.
Nový!!: Josip Broz Tito a 100 největších Britů · Vidět víc »
14. leden
14.
Nový!!: Josip Broz Tito a 14. leden · Vidět víc »
16. květen
16.
Nový!!: Josip Broz Tito a 16. květen · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1892 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1914 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1921 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1923 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1925 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1927 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1928 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1940 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1941 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1945 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1946 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1948 · Vidět víc »
1951
1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1951 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1953 · Vidět víc »
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1956 · Vidět víc »
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1961 · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1967 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1968 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1970 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1974 · Vidět víc »
1980
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1980 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1982 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Broz Tito a 1989 · Vidět víc »
2. únor
2.
Nový!!: Josip Broz Tito a 2. únor · Vidět víc »
28. duben
28.
Nový!!: Josip Broz Tito a 28. duben · Vidět víc »
29. listopad
29.
Nový!!: Josip Broz Tito a 29. listopad · Vidět víc »
4. květen
4.
Nový!!: Josip Broz Tito a 4. květen · Vidět víc »
4. srpen
4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).
Nový!!: Josip Broz Tito a 4. srpen · Vidět víc »
5. duben
5.
Nový!!: Josip Broz Tito a 5. duben · Vidět víc »
5. kongres KPJ
#PŘESMĚRUJ 5. kongres Komunistické strany Jugoslávie.
Nový!!: Josip Broz Tito a 5. kongres KPJ · Vidět víc »
6. duben
6.
Nový!!: Josip Broz Tito a 6. duben · Vidět víc »
7. březen
7.
Nový!!: Josip Broz Tito a 7. březen · Vidět víc »
7. květen
7.
Nový!!: Josip Broz Tito a 7. květen · Vidět víc »
9. srpen
9.
Nový!!: Josip Broz Tito a 9. srpen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Josip Broz, Josip Broz-Tito, Josip Tito, Josip Tito-Broz, Maršál Tito, Titoismus.
