60 vztahy: Austroslavismus, Đakovo, Černá Hora, Říšská rada (Rakousko), Balkán, Bedřich ze Schwarzenbergu, Chorvatsko, Dogma, Encyklika, Etnografie, František Palacký, Ilyrismus, Ilyrové, Ján Kollár, Joseph Othmar von Rauscher, Kardinál, Katedrála, Katolicismus, Kongregace pro evangelizaci národů, Konkordát, Lev XIII., Mecenáš, Osijek, Papež, Papežská neomylnost, Papežský stát, Pešť, Praha, Pravoslaví, Protestantismus, První vatikánský koncil, Rakousko-uherské vyrovnání, Slavonie, Slované, Slovensko, Spisovatel, Srbsko, Strossmayerovo náměstí, Teolog, Tomáš Garrigue Masaryk, Toskánsko, Vídeň, Vladimir Sergejevič Solovjov, Záhřeb, Záhřebská univerzita, 1815, 1850, 1860, 1866, 1867, ..., 1870, 1873, 1874, 1880, 1888, 1905, 1913, 22. březen, 4. únor, 8. duben. Rozbalte index (10 více) »
Austroslavismus
Národy Rakouska-Uherska (William R. Shepherd, 1911) Austroslavismus byl politický koncept a program, který měl řešit problémy Slovanů v Rakouském císařství a později v Rakousku-Uhersku.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Austroslavismus · Vidět víc »
Đakovo
Centrum Đakova Katedrála sv. Petra v Đakovu Đakovo (maďarsky Diakovár) je město v chorvatské Osijecko-baranjské župě.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Đakovo · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Černá Hora · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Balkán · Vidět víc »
Bedřich ze Schwarzenbergu
Bedřich Jan Josef Celestin kardinál kníže Schwarzenberg (někdy též v německé podobě Friedrich Johann Joseph Cölestin Fürst zu Schwarzenberg, 6. dubna 1809, Vídeň – 27. března 1885, Praha) byl římskokatolický kněz, od roku 1835 arcibiskup salcburský, od roku 1842 kardinál a od roku 1850 arcibiskup pražský.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Bedřich ze Schwarzenbergu · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Chorvatsko · Vidět víc »
Dogma
Dogma (pl. dogmata; řec. δόγμα dogma názor, učení; δοκεῖν dokein ukazovat se správným) je výslovné tvrzení čili teze, o němž se v dané oblasti nebo v určitém společenství příliš nepochybuje.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Dogma · Vidět víc »
Encyklika
vpravo Encyklika je papežský okružní list adresovaný původně biskupům, dnes zpravidla i kněžím a věřícím na celém světě.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Encyklika · Vidět víc »
Etnografie
Etnografie (z řeckého ethnos, kmen, národ, a grafein, popisovat), česky národopis, je společenská věda zkoumající a popisující modely chování, sociální organizaci, zvyky, hudbu a výtvarné umění v jednotlivých lidských kulturách a společnostech.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Etnografie · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a František Palacký · Vidět víc »
Ilyrismus
Ilyrismus (chorvatsky Ilirizam, v srbské cyrilici pak Илиризам) bylo politicko-kulturní hnutí, které se objevilo ve 30.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Ilyrismus · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Ilyrové · Vidět víc »
Ján Kollár
Ján Kollár, někdy také Jan Kollár (29. července 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň), byl básník, jazykovědec, historik a evangelický farář slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Ján Kollár · Vidět víc »
Joseph Othmar von Rauscher
Joseph Othmar kardinál rytíř von Rauscher (6. října 1797 Vídeň - 24. listopadu 1875, tamtéž) byl rakouský římskokatolický duchovní, knížecí biskup diecéze Graz-Seckau a v letech 1853 a 1861 arcibiskup arcidiecéze vídeňské.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Joseph Othmar von Rauscher · Vidět víc »
Kardinál
řádem čestné legie Condoleezzou Riceovou ve Vatikánu (8. února 2005) Pojem kardinál (– stěžej, na níž se otáčejí dveře, narážka na volební právo kardinálů) původně znamenal hlavního faráře v Římě, pak se tak označovali kněží 25 římských titulů a dnes označuje příslušníka sboru (kolegia) kardinálů (lat. sacrum collegium) – nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných (kreovaných) papežem.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Kardinál · Vidět víc »
Katedrála
Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce), též katedrální kostel nebo dóm, je křesťanské označení hlavního kostela diecéze, sídelního kostela biskupa nebo arcibiskupa.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Katedrála · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Katolicismus · Vidět víc »
Kongregace pro evangelizaci národů
Kongregace pro evangelizaci národů (lat. Congregatio pro Gentium Evangelizatione) byla jednou z kardinálských kongregací římské kurie.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Kongregace pro evangelizaci národů · Vidět víc »
Konkordát
Konkordát (lat. concordatum souhlas, úmluva) je mezinárodní smlouva uzavřená mezi Svatým stolcem a jiným státem, která většinou řeší práva, záležitostí a svobody vyznání pro katolickou církev v daném státě.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Konkordát · Vidět víc »
Lev XIII.
Fratelli D’Alessandri: Lev XIII. jako kardinál (1865) Nejstarší fotografie z intronizace papeže Lva XIII. (1878) Lászlo Fülöp Elek: Poslední portrét Lva XIII. (1900) Giulio Tadolini: Hrobka Lva XIII, bazilika Sv. Jana v Lateránu (1907) Lev XIII., vlastním jménem Vincenzo Gioacchino Raffaele Luigi Pecci (2. března 1810 Carpineto Romano – 20. července 1903 Apoštolský palác) byl 256.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Lev XIII. · Vidět víc »
Mecenáš
Mecenáš je člověk, který nezištně podporuje umění, resp.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Mecenáš · Vidět víc »
Osijek
Osijek (maďarsky Eszék, německy Esseg, v srbské cyrilici Осијек) je největší město v chorvatské Slavonii a čtvrté největší v zemi.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Osijek · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Papež · Vidět víc »
Papežská neomylnost
První vatikánský koncil Papežská neomylnost je v katolické teologii dogmatem, které tvrdí, že papeži coby římskému biskupovi přísluší neomylnost, „když s konečnou platností vyhlašuje nauku o víře a mravech jako nejvyšší pastýř a učitel všech věřících křesťanů, který své bratry povzbuzuje ve víře“ (Druhý vatikánský koncil, Lumen gentium 25).
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Papežská neomylnost · Vidět víc »
Papežský stát
Papežský stát (italsky Stato Pontificio, latinsky Status Pontificus, neboli také Dicio Pontificia), respektive Církevní stát (italsky Stato della Chiesa, latinsky Status Ecclesiasticus, také Patrimonium Sancti Petri), je název státního útvaru, který existoval ve střední části Apeninského poloostrova zhruba od 8. století do roku 1870.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Papežský stát · Vidět víc »
Pešť
Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Pešť · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Praha · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Pravoslaví · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Protestantismus · Vidět víc »
První vatikánský koncil
První vatikánský koncil První vatikánský koncil byl koncilem katolické církve (z jejího hlediska 20. ekumenickým), který svolal papež Pius IX. 29. června 1868 bulou Aeterni Patris.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a První vatikánský koncil · Vidět víc »
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Slavonie
Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Slavonie · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Slované · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Slovensko · Vidět víc »
Spisovatel
Antonem Pavlovičem Čechovem vydaný k výročí 150 let od jeho narození Spisovatel či spisovatelka je osoba, která se zabývá tvorbou vlastních literárních textů.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Spisovatel · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Srbsko · Vidět víc »
Strossmayerovo náměstí
Strossmayerovo náměstí (lidově Štrosmajerák, Štrosmajrák nebo Štros(s)) je náměstí a důležitý dopravní uzel v pražských Holešovicích, či přesněji v někdejších Bubnech.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Strossmayerovo náměstí · Vidět víc »
Teolog
''Knize hodinek vévody z Berry'' (Francie, kolem 1430): Čtyři serafové kolem trůnu a čtyřiadvacet starců (Zj 4,4). Podle tradice jde o dvanáct synů Jákobových a dvanáct Apoštolů, pod nimi je Jan Evangelista - Teolog Teolog (z řec. θεολόγος) je v širším či užším významu ten, kdo mluví o Bohu či ten, kdo se zabývá teologií.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Teolog · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Toskánsko
Toskánsko je kraj ve střední Itálii.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Toskánsko · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Vídeň · Vidět víc »
Vladimir Sergejevič Solovjov
Vladimir Sergejevič Solovjov (také Solověv nebo Solov'jev,, Moskva – Uzkoje u Moskvy) byl vlivný ruský filozof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Vladimir Sergejevič Solovjov · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Záhřeb · Vidět víc »
Záhřebská univerzita
Univerzita v Záhřebu (chorvatsky Sveučilište u Zagrebu, latinsky Universitas Studiorum Zagrabiensis), při svém vzniku Univerzita Františka Josefa I., je státní univerzita v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a Záhřebská univerzita · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1815 · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1850 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1860 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1866 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1867 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1870 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1873 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1874 · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1880 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1888 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1905 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 1913 · Vidět víc »
22. březen
22.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 22. březen · Vidět víc »
4. únor
4.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 4. únor · Vidět víc »
8. duben
8.
Nový!!: Josip Juraj Strossmayer a 8. duben · Vidět víc »