39 vztahy: Alexandra Fedorivová, Atletika na letních olympijských hrách, Atletika na Letních olympijských hrách 2008, Atletika na Letních olympijských hrách 2012, Běh na 200 m, Běh na 4 × 100 m, Běh na 4 × 400 m, Běh na 400 metrů, Berlín, Göteborg, Glasgow, Halové mistrovství světa v atletice, Halové mistrovství světa v atletice 2008, Halové mistrovství světa v atletice 2012, Halové světové rekordy v atletice – ženy, International Olympic Committee, Jevgenija Poljakovová, Julija Čermošanská, Kingston, Lehká atletika, Mistrovství Evropy v atletice, Mistrovství Evropy v atletice 2006, Mistrovství Evropy v atletice do 23 let, Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2003, Mistrovství světa v atletice, Mistrovství světa v atletice 2009, Mistrovství světa v atletice 2013, Novočerkassk, Olesja Forševová, Olga Kotljarovová, Olga Zajcevová (atletka), Peking, Rusko, Sprint, 1983, 2006, 2008, 28. leden, 4. březen.
Alexandra Fedorivová
Alexandra Andrejevna Fedorivová (* 13. září 1988, Moskva) je ruská atletka, sprinterka a překážkářka.
Nový!!: Julija Guščinová a Alexandra Fedorivová · Vidět víc »
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Julija Guščinová a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 2008
Atletické disciplíny na Letních olympijských hrách 2008 se uskutečnily od 15. do 24. srpna v Pekingu na ústředním Pekingském národním stadiónu („Ptačí hnízdo“) a v jeho okolí.
Nový!!: Julija Guščinová a Atletika na Letních olympijských hrách 2008 · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 2012
Atletické disciplíny na Letních olympijských hrách 2012 probíhaly od 3. do 12. srpna na olympijském stadiónu a v okolí ulice Mall v Londýně.
Nový!!: Julija Guščinová a Atletika na Letních olympijských hrách 2012 · Vidět víc »
Běh na 200 m
#PŘESMĚRUJ Běh na 200 metrů.
Nový!!: Julija Guščinová a Běh na 200 m · Vidět víc »
Běh na 4 × 100 m
#PŘESMĚRUJ Běh na 4 × 100 metrů.
Nový!!: Julija Guščinová a Běh na 4 × 100 m · Vidět víc »
Běh na 4 × 400 m
#PŘESMĚRUJ Běh na 4 × 400 metrů.
Nový!!: Julija Guščinová a Běh na 4 × 400 m · Vidět víc »
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle.
Nový!!: Julija Guščinová a Běh na 400 metrů · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Julija Guščinová a Berlín · Vidět víc »
Göteborg
Göteborg (výslovnost, počeštěně obvykle /jéteborg/) je druhé největší švédské město, leží v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat.
Nový!!: Julija Guščinová a Göteborg · Vidět víc »
Glasgow
Glasgow je největší skotské město a po Londýnu a Birminghamu třetí největší ve Spojeném království.
Nový!!: Julija Guščinová a Glasgow · Vidět víc »
Halové mistrovství světa v atletice
Halové mistrovství světa v atletice je mezinárodní atletický šampionát, který se odehrává pod záštitou IAAF, s malou výjimkou každé dva roky.
Nový!!: Julija Guščinová a Halové mistrovství světa v atletice · Vidět víc »
Halové mistrovství světa v atletice 2008
Luis Puig Palace 12.
Nový!!: Julija Guščinová a Halové mistrovství světa v atletice 2008 · Vidět víc »
Halové mistrovství světa v atletice 2012
Ataköy Athletics Arena 14.
Nový!!: Julija Guščinová a Halové mistrovství světa v atletice 2012 · Vidět víc »
Halové světové rekordy v atletice – ženy
Přehled halových světových atletických rekordů žen podle disciplín.
Nový!!: Julija Guščinová a Halové světové rekordy v atletice – ženy · Vidět víc »
International Olympic Committee
#PŘESMĚRUJ Mezinárodní olympijský výbor.
Nový!!: Julija Guščinová a International Olympic Committee · Vidět víc »
Jevgenija Poljakovová
Jevgenija Jevgenijevna Poljakovová (* 29. května 1983, Moskva) je ruská atletka, která se věnuje nejkratším sprintům.
Nový!!: Julija Guščinová a Jevgenija Poljakovová · Vidět víc »
Julija Čermošanská
Julija Igorevna Čermošanská (* 6. ledna 1986, Brjansk) je ruská atletka, sprinterka.
Nový!!: Julija Guščinová a Julija Čermošanská · Vidět víc »
Kingston
Kingston je hlavní a největší město Jamajky.
Nový!!: Julija Guščinová a Kingston · Vidět víc »
Lehká atletika
Zlaté tretry v Ostravě Běžecký závod Skok do dálky Lehká atletika je jeden z nejstarších sportů.
Nový!!: Julija Guščinová a Lehká atletika · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice
Státy, které hostily evropský šampionát Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně.
Nový!!: Julija Guščinová a Mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 2006
Stadion Ullevi 11. srpna 2006 19.
Nový!!: Julija Guščinová a Mistrovství Evropy v atletice 2006 · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let je mezinárodní atletický šampionát sportovců do 23 let.
Nový!!: Julija Guščinová a Mistrovství Evropy v atletice do 23 let · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2003
Stadion Zdzisława Krzyszkowiaka 4.
Nový!!: Julija Guščinová a Mistrovství Evropy v atletice do 23 let 2003 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice
Mistrovství světa v atletice je sportovní akce celosvětového významu pořádaná Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF).
Nový!!: Julija Guščinová a Mistrovství světa v atletice · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 2009
12.
Nový!!: Julija Guščinová a Mistrovství světa v atletice 2009 · Vidět víc »
Mistrovství světa v atletice 2013
400 m překážek 14.
Nový!!: Julija Guščinová a Mistrovství světa v atletice 2013 · Vidět víc »
Novočerkassk
Novočerkassk je město v Ruské federaci, které spadá do Rostovské oblasti na jihozápadě země.
Nový!!: Julija Guščinová a Novočerkassk · Vidět víc »
Olesja Forševová
Olesja Alexandrovna Forševová rozená Krasnomovecová (rusky Олеся Александровна Форшева (Красномовец); * 8. července 1979, Nižnij Tagil) je bývalá ruská atletka, jejíž specializací byla hladká čtvrtka.
Nový!!: Julija Guščinová a Olesja Forševová · Vidět víc »
Olga Kotljarovová
Olga Ivanovna Kotljarovová (* 12. dubna 1976, Sverdlovsk) je ruská atletka, jejíž specializací je hladká čtvrtka a štafetové běhy.
Nový!!: Julija Guščinová a Olga Kotljarovová · Vidět víc »
Olga Zajcevová (atletka)
Olga Igorevna Zajcevová (* 10. listopadu 1984) je ruská atletka, sprinterka, jejíž specializací je běh na 400 metrů.
Nový!!: Julija Guščinová a Olga Zajcevová (atletka) · Vidět víc »
Peking
Peking je hlavní město Čínské lidové republiky.
Nový!!: Julija Guščinová a Peking · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Julija Guščinová a Rusko · Vidět víc »
Sprint
Mistrovství světa běh na 200 metrů, Helsinky 2005 Sprint je označení pro rychlý krátký sportovní nebo i motoristický závod, který je charakteristický tím, že dochází k maximálnímu fyzickému vypětí závodníka (nebo jeho technického prostředku) po celou dobu závodu, tento extrémně rychlý pohyb se nazývá sprintování.
Nový!!: Julija Guščinová a Sprint · Vidět víc »
1983
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Julija Guščinová a 1983 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Julija Guščinová a 2006 · Vidět víc »
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Julija Guščinová a 2008 · Vidět víc »
28. leden
28.
Nový!!: Julija Guščinová a 28. leden · Vidět víc »
4. březen
4.
Nový!!: Julija Guščinová a 4. březen · Vidět víc »