Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Časopis Národního muzea, Čeští Němci, Čeština, Česká literatura, Berlín, Brno, Filologie, František Sušil, Göttingen, Germanistika, Heidelberg, Johann Feifalik, Kroměřížský sněm, Morava, Němčina, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Rožnov pod Radhoštěm, Rukopis královédvorský, Slavistika, Tuberkulóza, Vídeň, Znojmo, 15. únor, 1833, 1855, 1857, 1860, 1861, 1862, 30. červen.
Časopis Národního muzea
Časopis Národního muzea (krátce znám jako Muzejník, původním názvem Časopis Společnosti Wlastenského Museum w Čechách) je nejstarší český stále vycházející vědecký časopis.
Nový!!: Julius Feifalik a Časopis Národního muzea · Vidět víc »
Čeští Němci
Čeští, moravští a slezští Němci (Deutschböhmen, Deutschmährer, respektive Deutschschlesier), často jen zkráceně čeští Němci, je hromadné označení pro německojazyčné obyvatelstvo zemí Koruny české.
Nový!!: Julius Feifalik a Čeští Němci · Vidět víc »
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Nový!!: Julius Feifalik a Čeština · Vidět víc »
Česká literatura
Česká literatura je literatura psaná příslušníky českého etnika a jiných etnik tvořících na území českého státu.
Nový!!: Julius Feifalik a Česká literatura · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Julius Feifalik a Berlín · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Julius Feifalik a Brno · Vidět víc »
Filologie
Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj.
Nový!!: Julius Feifalik a Filologie · Vidět víc »
František Sušil
Hrob Františka Sušila František Sušil (14. června 1804 Nový Rousínov – 31. května 1868 Bystřice pod Hostýnem) byl moravský teolog a římskokatolický kněz, vydal sbírku téměř 2 400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými (vyšla po sešitech v letech 1853–1859, souborně pak roku 1860).
Nový!!: Julius Feifalik a František Sušil · Vidět víc »
Göttingen
Göttingen (dolnoněmecky Chöttingen, česky zastarale Gotinky) je město v německém Dolním Sasku.
Nový!!: Julius Feifalik a Göttingen · Vidět víc »
Germanistika
Germanistika je filologicky zaměřený obor, který se zabývá studiem německého jazyka, německou literaturou, kulturou a dějinami německy mluvících zemí.
Nový!!: Julius Feifalik a Germanistika · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Julius Feifalik a Heidelberg · Vidět víc »
Johann Feifalik
Johann Feifalik, česky též Jan Fejfalík (1798 – cca 1856), byl moravský a rakouský úředník a politik německé národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec rakouského Říšského sněmu.
Nový!!: Julius Feifalik a Johann Feifalik · Vidět víc »
Kroměřížský sněm
Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.
Nový!!: Julius Feifalik a Kroměřížský sněm · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Julius Feifalik a Morava · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Julius Feifalik a Němčina · Vidět víc »
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.
Nový!!: Julius Feifalik a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství · Vidět víc »
Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm (do roku 1912 pouze Rožnov, Rosenaw či Rožnau) je město o celkové rozloze 3 948,23 ha s rozsahem poloh přibližně 360–950 m n. m., většinou plochy v krajinné oblasti Rožnovská brázda, součásti Západních Beskyd, v rámci administrativně správním v okrese Vsetín ve Zlínském kraji na území České republiky.
Nový!!: Julius Feifalik a Rožnov pod Radhoštěm · Vidět víc »
Rukopis královédvorský
Rukopis královédvorský (RK) je rukopis obsahující české básně (nebo písně či zpěvy) tematicky spadající do raného středověku.
Nový!!: Julius Feifalik a Rukopis královédvorský · Vidět víc »
Slavistika
Slavistika je akademická disciplína, která se zabývá Slovany osídlenými zeměmi, slovanskými jazyky, literaturou a kulturou.
Nový!!: Julius Feifalik a Slavistika · Vidět víc »
Tuberkulóza
Tuberkulóza (z lat. tuberculum – hrbolek, nádorek), též TBC, dříve souchotiny či úbytě (oubytě), je infekční onemocnění způsobené bakteriemi ze skupiny ''Mycobacterium tuberculosis'' komplex s nejvýznamnějším zástupcem M. tuberculosis.
Nový!!: Julius Feifalik a Tuberkulóza · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Julius Feifalik a Vídeň · Vidět víc »
Znojmo
Znojmo (německy Znaim) je moravské město v okrese Znojmo a obec s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 65 km jihozápadně od Brna a 83 km severozápadně od Vídně.
Nový!!: Julius Feifalik a Znojmo · Vidět víc »
15. únor
15.
Nový!!: Julius Feifalik a 15. únor · Vidět víc »
1833
1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Julius Feifalik a 1833 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Julius Feifalik a 1855 · Vidět víc »
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Julius Feifalik a 1857 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Julius Feifalik a 1860 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Julius Feifalik a 1861 · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Julius Feifalik a 1862 · Vidět víc »
30. červen
30.
Nový!!: Julius Feifalik a 30. červen · Vidět víc »
