Rychlejší přístup než prohlížeči!
37 vztahy: Akakiánské schizma, Anastasios I., Arabové, Ariánství, Avaři, Balkán, Boëthius, Byzantská říše, Císař, Hormisdas, Husrav I., Ilýrie, Isaurové, Jan I. (papež), Jemen, Justinián I., Kavkaz, Konstantinopol, Lazika, Niš, Ostrogóti, Panovník, Perská říše, Prokopios z Kaisareie, Slované, Theodorich Veliký, Tremissis, 1. srpen, 450, 470, 518, 523, 525, 526, 527, 578, 602.
Akakiánské schizma
Akakiánské schizma (484 až 519) představovalo první závažné schizma mezi západní a východní církví.
Nový!!: Justinus I. a Akakiánské schizma · Vidět víc »
Anastasios I.
Anastasios I. (Anastasius I.) (kolem 430 Dyrrhachium – 9./10. července 518 Konstantinopol) byl východořímským císařem v letech 491–518.
Nový!!: Justinus I. a Anastasios I. · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Justinus I. a Arabové · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Justinus I. a Ariánství · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Justinus I. a Avaři · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Justinus I. a Balkán · Vidět víc »
Boëthius
Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius (asi 480 Řím nebo u Říma – 25. října 524/525 Pavia) byl křesťanský teolog a filozof, někdy označovaný jako „poslední Říman“ a zároveň první filozof středověku.
Nový!!: Justinus I. a Boëthius · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Justinus I. a Byzantská říše · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Justinus I. a Císař · Vidět víc »
Hormisdas
Svatý Hormisdas (narozen okolo roku 450 ve Frosinone, zemřel 523, Řím) byl římským biskupem (papežem) od 20. července 514 do roku 523 (uvádí se 19. červenec).
Nový!!: Justinus I. a Hormisdas · Vidět víc »
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Nový!!: Justinus I. a Husrav I. · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Justinus I. a Ilýrie · Vidět víc »
Isaurové
#PŘESMĚRUJ Isaurie.
Nový!!: Justinus I. a Isaurové · Vidět víc »
Jan I. (papež)
Svatý Jan I. (narozen v Toskánsku, zemřel 526 v Ravenně) byl římským biskupem (papežem) od roku 523 (uvádí se 13. srpen) do roku 526 (uvádí se 18. květen).
Nový!!: Justinus I. a Jan I. (papež) · Vidět víc »
Jemen
Jemen, plným názvem Jemenská republika, je stát na jihu Arabského poloostrova v jihozápadní Asii.
Nový!!: Justinus I. a Jemen · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: Justinus I. a Justinián I. · Vidět víc »
Kavkaz
Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.
Nový!!: Justinus I. a Kavkaz · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Justinus I. a Konstantinopol · Vidět víc »
Lazika
Království Lazika (ლაზიკის სამეფო, lazikis samepo; Λαζική, Laziké; lazsky: ლაზიკა, Laziǩa, لازستان, Lazistán; Եգեր, Jeger), známé také jako království Egrisi (ეგრისის სამეფო, egrisis samepo) bylo starověkým gruzínským státním útvarem, jenž se rozkládal v západní části dnešní Gruzie.
Nový!!: Justinus I. a Lazika · Vidět víc »
Niš
Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.
Nový!!: Justinus I. a Niš · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Justinus I. a Ostrogóti · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Justinus I. a Panovník · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Justinus I. a Perská říše · Vidět víc »
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Nový!!: Justinus I. a Prokopios z Kaisareie · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Justinus I. a Slované · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Justinus I. a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Tremissis
Julia Nepa Tremissis ražený v Konstantinopoli za druhé vlády císaře Zenona Tremissis byla zlatá mince používaná Římany od dob pozdní antiky.
Nový!!: Justinus I. a Tremissis · Vidět víc »
1. srpen
1.
Nový!!: Justinus I. a 1. srpen · Vidět víc »
450
Rok 450 (CDL) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Justinus I. a 450 · Vidět víc »
470
Bez popisu.
Nový!!: Justinus I. a 470 · Vidět víc »
518
Rok 518 (DXVII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Justinus I. a 518 · Vidět víc »
523
Bez popisu.
Nový!!: Justinus I. a 523 · Vidět víc »
525
Bez popisu.
Nový!!: Justinus I. a 525 · Vidět víc »
526
Bez popisu.
Nový!!: Justinus I. a 526 · Vidět víc »
527
Bez popisu.
Nový!!: Justinus I. a 527 · Vidět víc »
578
Bez popisu.
Nový!!: Justinus I. a 578 · Vidět víc »
602
Bez popisu.
Nový!!: Justinus I. a 602 · Vidět víc »
