Rychlejší přístup než prohlížeči!
83 vztahy: Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, Adolf Fridrich VI. Meklenburský, Adolf z Cambridge, Alžběta Anhaltská, Amalie von Hohenzollern-Sigmaringen, Amálie Hesensko-Homburská, Antibes, Antonie Sasko-Altenburská, Ústřední mocnosti, Augusta Hesensko-Kaselská, Augusta z Cambridge, Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská, Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická, Černá Hora, Černohorci, Černohorské království, Řím, Bar (Černá Hora), Bedřiška Vilemína Pruská, Berlín, Cetinje, Danilo Alexandr Petrović-Njegoš, Dynastie, Dynastie Meklenburských, Dynastie Petrovićů-Njegošů, Eduard Sasko-Altenburský, Elena Černohorská, Francie, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Meklenbursko-Střelická, Fridrich Anhaltsko-Desavský, Fridrich Hesensko-Kasselský, Fridrich I. Anhaltský, Fridrich Sasko-Altenburský, Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický, Itálie, Jiří III., Jiří Meklenbursko-Střelický, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853), Karlsruhe, Karolina Nasavsko-Usingenská, Karolina z Ansbachu, Konstantin Konstantinovič Ruský, Korunní princ, Královský palác Cetinje, Královský palác v Baru, Království Jugoslávie, Leopold IV. Anhaltský, Ludvík Karel Pruský, ..., Marie Antoinette Muratová, Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880), Marie Meklenburská, Michael Černohorský, Němčina, Neustrelitz, Nikola I. Petrović-Njegoš, Pravoslaví, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Seznam dánských královen, Seznam italských králů, Seznam italských královen, Titulární král, Vévoda, Vídeň, Viktor Emanuel III., Vilém II. Pruský, 1. březen, 17. únor, 1880, 1898, 1899, 1921, 1935, 1939, 1946, 21. únor, 24. leden, 24. září, 26. červenec, 27. červenec, 7. březen. Rozbalte index (33 více) »
Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický
Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický (Jiří Adolf Fridrich Viktor Arnošt Adalbert Gustav Vilém Wellington; 22. července 1848, Neustrelitz – 11. června 1914, Berlín) byl od roku 1904 meklenbursko-střelickým velkovévodou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Adolf Fridrich VI. Meklenburský
Adolf Fridrich VI.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Adolf Fridrich VI. Meklenburský · Vidět víc »
Adolf z Cambridge
Adolf z Cambridge (Adolf Frederik; 24. února 1774, Londýn – 8. července 1850, Piccadilly) byl desátým dítětem a sedmým synem britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Adolf z Cambridge · Vidět víc »
Alžběta Anhaltská
Alžběta Anhaltská (7. září 1857 – 20. července 1933) byla sňatkem s Adolfem Fridrichem V. v letech 1904 až 1914 meklenbursko-střelickou velkovévodkyní.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Alžběta Anhaltská · Vidět víc »
Amalie von Hohenzollern-Sigmaringen
Amalie von Hohenzollern-Sigmaringen (Amalie Antoinette Karoline Adrienne, Prinzessin von Hohenzollern-Sigmaringen; 30. dubna 1815, Sigmaringen – 14. ledna 1841, Sigmaringen) byla členkou rodu Hohenzollern-Sigmaringen a hohenzollernsko-sigmaringenskou princeznou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Amalie von Hohenzollern-Sigmaringen · Vidět víc »
Amálie Hesensko-Homburská
Amálie Hesensko-Homburská (Christiane Amalie, Landgräfin von Hessen-Homburg; 29. června 1774 – 3. února 1846) byla hesensko-homburskou lankraběnkou a sňatkem dědičnou princeznou anhaltsko-desavskou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Amálie Hesensko-Homburská · Vidět víc »
Antibes
Antibes je město v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Antibes · Vidět víc »
Antonie Sasko-Altenburská
Antonie Sasko-Altenburská (Antonie Šarlota Marie Josefina Karolina Frýda; 17. dubna 1838, Bamberk – 13. října 1908, Berchtesgaden) byla sasko-altenburskou princeznou a sňatkem anhaltská vévodkyně.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Antonie Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Ústřední mocnosti
Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Ústřední mocnosti · Vidět víc »
Augusta Hesensko-Kaselská
Augusta Hesensko-Kaselská (25. července 1797, hrad Rumpenheim – 6. dubna 1889, Londýn) byla manželkou Adolfa z Cambridge, sedmého syna Jiřího III. a Šarloty Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Augusta Hesensko-Kaselská · Vidět víc »
Augusta z Cambridge
Augusta z Cambridge (19. července 1822 – 5. prosince 1916) byla členka britské královské rodiny a vnučka Jiřího III. Sňatkem s Fridrichem Vilémem se stala meklenbursko-střelickou velkovévodkyní.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Augusta z Cambridge · Vidět víc »
Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská (Charlotte Friederike, Herzogin zu Mecklenburg, Charlotte Frederikke) (4. prosince 1784, Ludwigslust – 13. července 1840, Řím) byla meklenburská vévodkyně z meklenbursko-zvěřínské linie a první manželka pozdějšího dánského krále Kristiána VIII.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská · Vidět víc »
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická (Šarlota Georgina Luisa Frederika; 17. listopadu 1769, Hannover – 14. května 1818, Hildburghausen) byla členkou rodu Meklenbursko-Střelických a narozením meklenbursko-střelická vévodkyně.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Černá Hora · Vidět víc »
Černohorci
Černohorci (černohorsky Црногорци/Crnogorci) jsou jihoslovanský národ, žijící především v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Černohorci · Vidět víc »
Černohorské království
Černohorské království (srbsky: Краљевина Црнa Горa, Kraljevina Crna Gora) byla konstituční monarchie v jihovýchodní Evropě na Balkáně, existující od 28. srpna 1910 do 28. listopadu 1918.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Černohorské království · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Řím · Vidět víc »
Bar (Černá Hora)
Bar (v srbské cyrilcii Бар, italsky Antivari, albánsky Tivari) je město na černohorském pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Bar (Černá Hora) · Vidět víc »
Bedřiška Vilemína Pruská
Bedřiška Vilemína Pruská (celým jménem Bedřiška Vilemína Luisa Pruská, 30. září 1796, Berlín – 1. ledna 1850, Dessau) byla dcerou Ludvíka Karla Pruského a Frederiky Meklenbursko-Střelické a členkou rodu Hohenzollernů.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Bedřiška Vilemína Pruská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Berlín · Vidět víc »
Cetinje
Cetinje je město v Černé Hoře, ležící v jižní části země, 35 km jihozápadně od hlavního města Podgorice.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Cetinje · Vidět víc »
Danilo Alexandr Petrović-Njegoš
Danilo Alexandr Petrović-Njegoš (29. června 1871 – 24. září 1939), známý spíše jako Danilo III., byl černohorským korunním princem, nejstarším ze tří synů (pátým potomkem) černohorského knížete a později krále Nikoly I. Petroviće-Njegoše a jeho ženy, kněžny a královny Mileny Teodózie Vukotić.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Danilo Alexandr Petrović-Njegoš · Vidět víc »
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Dynastie · Vidět víc »
Dynastie Meklenburských
Dynastie Meklenburských (německy Haus Mecklenburg), nebo jen Meklenburkové, Meklenburští (Mecklenburští) či Niklotovci je německý šlechtický rod a panovnická dynastie s polabskoslovanskými kořeny v rodě Obodritů.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Dynastie Meklenburských · Vidět víc »
Dynastie Petrovićů-Njegošů
Dynastie Petrovićů-Njegošů (srbsky: Династија Петровић-Његош, Dinastija Petrović-Njegoš) nebo jen Petrovićové-Njegošové je starý srbský/černohorský šlechtický rod původem z hranic Černé Hory s Bosnou, jenž v letech 1696–1918 tvořil postupně vládnoucí vladyckou, knížecí a nakonec královskou dynastii v Černé Hoře.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Dynastie Petrovićů-Njegošů · Vidět víc »
Eduard Sasko-Altenburský
Eduard Sasko-Altenburský (Eduard Karel Vilém Kristián; 3. července 1804, Hildburghausen – 16. května 1852, Mnichov) byl německý princ z vévodského rodu Sasko-Hilburghausen (od roku 1826 Sasko-Altenburg).
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Eduard Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Elena Černohorská
Elena Petrović-Njegoš Černohorská (také Helena Savojská; 8. ledna 1873, Cetinje – 28. listopadu 1952, Montpellier; černohorsky: Јелена Петровић-Његош Црногорскa) byla rodem černohorskou princeznou a sňatkem etiopskou císařovnou a albánskou a italskou královnou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Elena Černohorská · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Francie · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Frederika Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Fridrich Anhaltsko-Desavský
Pamětní deska věnovaná Fridrichovi Fridrich Anhaltsko-Desavský (27. prosince 1769, Dessau – 27. května 1814, tamtéž) byl princ askánský a dědičný vévoda Anhaltska-Desavska.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Fridrich Anhaltsko-Desavský · Vidět víc »
Fridrich Hesensko-Kasselský
Fridrich Hesensko-Kasselský (11. září 1747 – 20. května 1837) byl mladším členem dynastie vládnoucí v hesensko-kasselském lankrabství a dánský generál.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Fridrich Hesensko-Kasselský · Vidět víc »
Fridrich I. Anhaltský
Fridrich I. Anhaltský (Leopold Fridrich František Mikuláš; 29. dubna 1831, Dessau – 24. ledna 1904, Ballenstedt) byl německý princ z rodu Askánců, který vládl v letech 1871 až 1904 anhaltskému vévodství.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Fridrich I. Anhaltský · Vidět víc »
Fridrich Sasko-Altenburský
Fridrich Sasko-Altenburský (29. dubna 1763 – 29. září 1834) byl sasko-hidburghausenským (1780–1826) a sasko-altenburským (1826–1834) vévodou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Fridrich Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický
Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický (Fridrich Vilém Karel Jiří Arnošt Adolf Gustav; 17. října 1819, Neustrelitz – 30. května 1904, Neustrelitz) byl od roku 1860 meklenbursko-střelickým velkovévodou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Fridrich Vilém Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Itálie · Vidět víc »
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Jiří III. · Vidět víc »
Jiří Meklenbursko-Střelický
Jiří Meklenbursko-Střelický (Jiří Fridrich Karel Josef; 12. srpna 1779, Hannover – 6. září 1860, Neustrelitz) byl od roku 1816 meklenbursko-střelickým velkovévodou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Jiří Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853)
#PŘESMĚRUJ Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785–1853).
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853) · Vidět víc »
Karlsruhe
Karlsruhe je město ležící na břehu řeky Rýn na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko blízko německo-francouzských hranic.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Karlsruhe · Vidět víc »
Karolina Nasavsko-Usingenská
Karolina Nasavsko-Usingenská (4. dubna 1762 – 17. srpna 1823) byla nejstarší dcerou nasavsko-usingenského knížete Karla Viléma a manželkou Fridricha Hesensko-Kasselského.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Karolina Nasavsko-Usingenská · Vidět víc »
Karolina z Ansbachu
Karolina z Ansbachu (německy Wilhelmina Charlotte Caroline von Brandenburg-Ansbach, 1. března 1683, Ansbach, Bavorsko – 20. listopadu 1737, Londýn, Velká Británie) byla rodem bavorská princezna a jako manželka britského krále Jiřího II. královna Velké Británie.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Karolina z Ansbachu · Vidět víc »
Konstantin Konstantinovič Ruský
#PŘESMĚRUJ Konstantin Konstantinovič Romanov.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Konstantin Konstantinovič Ruský · Vidět víc »
Korunní princ
William, princ z Walesu, následník britského trůnu Korunní princ je označení následníka trůnu.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Korunní princ · Vidět víc »
Královský palác Cetinje
Černohorský královský palác, nebo také Palác krále Nikoly I. (černohorsky: dворац kраља Николе, dvorač kralja Nikole) se nachází v černohorském městě Cetinje a více než 50 let sloužil jako sídlo černohorské královské rodiny.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Královský palác Cetinje · Vidět víc »
Královský palác v Baru
Letní palác krále Nikoly I. se nachází v černohorském plážovém letovisku Baru.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Královský palác v Baru · Vidět víc »
Království Jugoslávie
Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Království Jugoslávie · Vidět víc »
Leopold IV. Anhaltský
Leopold IV.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Leopold IV. Anhaltský · Vidět víc »
Ludvík Karel Pruský
Ludvík Karel Pruský (Fridrich Ludvík Karel; 5. listopadu 1773, Postupim – 28. prosince 1796, Berlín) byl pruský princ, druhý syn a třetí potomek pruského krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Ludvík Karel Pruský · Vidět víc »
Marie Antoinette Muratová
Marie Antoinette Muratová, francouzsky: Marie Antoinette Murat, Princesse Murat (3. ledna 1793, Labastide-Murat, Lot, První Francouzská republika – 9. ledna 1847, Sigmaringen), členka rodu Muratů a sňatkem s Karlem von Hohenzollern-Sigmaringen členka rodu Hohenzollern-Sigmaringen a kněžna von Hohenzollern-Sigmaringen.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Marie Antoinette Muratová · Vidět víc »
Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880)
Marie Hesensko-Kasselská (21. ledna 1796 – 30. prosince 1880) byla manželkou velkovévody Jiřího Meklenbursko-Střelického.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880) · Vidět víc »
Marie Meklenburská
Marie Meklenburská (Viktorie Marie Augustýna Luisa Antonie Karolína Leopoldina; 8. května 1878, Neustrelitz – 14. října 1948, Bonn) se narodila jako nejstarší dcera velkovévody Adolfa Fridricha V. Meklenbursko-Střelického a jeho manželky Alžběty Anhaltské.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Marie Meklenburská · Vidět víc »
Michael Černohorský
Michael Černohorský (14. září 1908, Podgorica – 24. března 1986, Paříž) byl syn černohorského prince Mirka a Natálie Konstantinovićové.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Michael Černohorský · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Němčina · Vidět víc »
Neustrelitz
Neustrelitz (výslovnost; zastarale česky Nové Střelice) je německé město ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Neustrelitz · Vidět víc »
Nikola I. Petrović-Njegoš
Nikola I. Petrović-Njegoš (Никола I Петровић-Његош, 7. říjen 1841 – 1. březen 1921) byl černohorský vládce, panující mezi lety 1860–1910 jako druhý černohorský kníže a od roku 1910 do roku 1918 jako první a poslední černohorský král.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Nikola I. Petrović-Njegoš · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Pravoslaví · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Seznam dánských královen
Emma Normanská Dagmar Dánská/Přemyslovna Markéta Sambiria Izabela Habsburská Juliana Marie von Braunschweig-Wolfenbüttel Luisa Švédská Z důvodu unií byly dánské královny v letech 1380–1814 také norskými a v letech 1389–1520 také (s přerušeními) švédskými královnami.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Seznam dánských královen · Vidět víc »
Seznam italských králů
Znak Italského království používaný kolem roku 1890 Seznam italských králů zahrnuje italské panovníky, kteří byli uznáni jako italští králové nebo vládli takovému území, aby za ně mohli být považováni.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Seznam italských králů · Vidět víc »
Seznam italských královen
Lombardská koruna používaná u příležitosti italských korunovací až do 19. století. Seznam italských královen obsahuje jména manželek panovníků, kteří vládli v Itálii nebo její části (v závislosti na tehdejším politickém rozdělení Evropy).
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Seznam italských královen · Vidět víc »
Titulární král
Titulární král resp.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Titulární král · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Vévoda · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Vídeň · Vidět víc »
Viktor Emanuel III.
Viktor Emanuel III. Italský Viktor Emanuel III.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Viktor Emanuel III. · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
1. březen
1.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 1. březen · Vidět víc »
17. únor
17.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 17. únor · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 1880 · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 1898 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 1899 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 1921 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 1935 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 1939 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 1946 · Vidět víc »
21. únor
21.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 21. únor · Vidět víc »
24. leden
24.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 24. leden · Vidět víc »
24. září
24.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 24. září · Vidět víc »
26. červenec
26.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 26. červenec · Vidět víc »
27. červenec
27.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 27. červenec · Vidět víc »
7. březen
7.
Nový!!: Jutta Meklenbursko-Střelická a 7. březen · Vidět víc »
