30 vztahy: Šest nauk Náropy, Ňingmapa, Düsum Khjenpa, Dharma, Drukpa Kagjü, Gampopa, Gelugpa, Guru, Indie, Kadampa, Karma Kagjü, Karma Pakši, Karmapa, Mahámudra, Maitripa, Marpa Čhökji Lodö, Milaräpa, Náropa, Sakjapa, Tibet, Tibetština, Tibetský buddhismus, Tulku, Vadžrajána, Wylieho transliterace tibetštiny, 1012, 1079, 1096, 11. století, 1154.
Šest nauk Náropy
Šest Dharm Náropy (Tib. ནཱ་རོ་ཆོས་དྲུག་ Nāro Chödrug, wilie.na-ro'i-chos-drug), evropskou a západní kulturou chybně překládáno též Šest Náropových jóg.
Nový!!: Kagjüpa a Šest nauk Náropy · Vidět víc »
Ňingmapa
Klášter Samye Ňingmapa (tibetsky རྙིང་མ་, ve Wylieho transkipci Rňing-ma-pa) je jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu.
Nový!!: Kagjüpa a Ňingmapa · Vidět víc »
Düsum Khjenpa
Düsum Khjenpa (1110 - 1193) byl 1.
Nový!!: Kagjüpa a Düsum Khjenpa · Vidět víc »
Dharma
Symbol ''dharmy'' uprostřed indické vlajky Dharma (sanskrt: धर्म; pálijsky धम्म, dhamma; tibetsky ལྷ་ཆོས, čhö) je indický nábožensko-filosofický termín, odvozený od sanskrtského slovního kořene dhri, znamenající „způsob bytí“.
Nový!!: Kagjüpa a Dharma · Vidět víc »
Drukpa Kagjü
Drukpa Kargyud, také Dugpa Kagyü (Wyl. Brug pa bka brgyud) je jednou ze škol tradice Kagjü a dominantní náboženská tradice tibetského buddhismu v Bhútánu.
Nový!!: Kagjüpa a Drukpa Kagjü · Vidět víc »
Gampopa
Gampopa (1079-1153) byl zakladatelem školy Kagjüpa, jedné ze čtyř velkých škol tibetského buddhismu.
Nový!!: Kagjüpa a Gampopa · Vidět víc »
Gelugpa
Congkhapy Gelugpa (ve Wylieho transkipci Dge-lugs-pa), neboli „Cesta ctnostné řehole“ či „Škola vzorné ctnosti“ je poslední ze čtyř škol tibetského buddhismu, známá též jako Žlutá škola nebo Škola žlutých čepic.
Nový!!: Kagjüpa a Gelugpa · Vidět víc »
Guru
Guru, v dévanágarí गुरु, je sanskrtské slovo, které v češtině znamená duchovní učitel a je běžně používané ve védské filosofii, především pak v náboženských a filosofických směrech jako hinduismus, buddhismus a sikhismus; v odvětvích duchovního rozvoje jako meditace a jóga, prakticky ve všech odvětvích védské literatury.
Nový!!: Kagjüpa a Guru · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Kagjüpa a Indie · Vidět víc »
Kadampa
Kadampa (tibetsky བཀའ་གདམས་པ་, ve Wylieho transkipci Bka'-gdams-pa) je první historicky doložená škola tibetského buddhismu.
Nový!!: Kagjüpa a Kadampa · Vidět víc »
Karma Kagjü
Kreslená thangka se stromem útočistě Karma Kagjü je linií školy Kagjü, jedné ze čtyř velkých škol tibetského buddhismu, která je někdy označována jako škola Červených čepic (spolu se školami Ňingma a Sakja, zatímco škola Gelug je někdy nazývána školou Žlutých čepic).
Nový!!: Kagjüpa a Karma Kagjü · Vidět víc »
Karma Pakši
Karma Pakši (1204–1283) byl tibetský mnich, 2.
Nový!!: Kagjüpa a Karma Pakši · Vidět víc »
Karmapa
Vlajka karmapy Jeho Svatost Karmapa je považován za nejdéle vědomě se zrozujícího lamu (tib. tulku) Tibetu a je označován jako „živý buddha“.
Nový!!: Kagjüpa a Karmapa · Vidět víc »
Mahámudra
Mahámudra (tib. Chagchen, wylie Phyag chen, také Chagya Chenpo, wylie; phyag rgya chen po, doslova velký symbol, Velká pečeť) je buddhistická nauka většinou předávaná podle tradice Kagju.
Nový!!: Kagjüpa a Mahámudra · Vidět víc »
Maitripa
Maitripa (1007-1077) byl buddhistický mistr vadžrajány.
Nový!!: Kagjüpa a Maitripa · Vidět víc »
Marpa Čhökji Lodö
Marpa Čhökji Lodö (མར་པ་ལོ་ཙཱ་བ་ཆོས་ཀྱི་བློ་གྲོས་, marpa lotsawa choskyi blogros, 1012–1097), zvaný též Marpa Překladatel (tibetsky lócawa) či pouze Marpa, byl tibetský Ngagpa a myslitel.
Nový!!: Kagjüpa a Marpa Čhökji Lodö · Vidět víc »
Milaräpa
Milaräpa (1040 - 1123), rodinným příjmením Thöpaga, byl tibetský buddhistický Ngagpa a básník.
Nový!!: Kagjüpa a Milaräpa · Vidět víc »
Náropa
Náropa (1016 – 1100), též Narópa, byl velký indický učenec, se svým učitelem Tilopou patřili k největším mahásiddhům.
Nový!!: Kagjüpa a Náropa · Vidět víc »
Sakjapa
Ústřední postava školy Sakjapa, 41. patriarcha Sakja Trizin,Ngawang Künga Sakjapa (tibetsky ས་སྐྱ་, ve Wylieho transkipci Sa skya), čili Škola šedé země, je jednou z velkých škol tibetského buddhismu.
Nový!!: Kagjüpa a Sakjapa · Vidět víc »
Tibet
Tibet (西藏 Si-cang, pinyin Xīzàng, tibetsky བོད་, Wylie Bod) je Čínou okupovaný stát, dělí se na Tibetskou autonomní oblast a dvě další provincie Čching-chaj (Amdo) a zhruba polovina provincie S’-čchuan (Kham).
Nový!!: Kagjüpa a Tibet · Vidět víc »
Tibetština
Tibetština je jazyk spadající do skupiny tibetobarmských jazyků, která je součástí sinotibetské jazykové rodiny.
Nový!!: Kagjüpa a Tibetština · Vidět víc »
Tibetský buddhismus
Tibetské kolo dharmy Buddhy Gautamy v Sikkimu, Indie Buddhismus se do Tibetu poprvé dostal v 7. století, avšak plně se rozvinul až v 8. století zásluhou indických učenců, buddhistického pandity Šantarakšity a velkého duchovního mistra Padmasambhavy.
Nový!!: Kagjüpa a Tibetský buddhismus · Vidět víc »
Tulku
Tulku (tib.: སྤྲུལ་སྐུ་, Wylie: sprul sku) je původem tibetské slovo, které označuje lámu nebo jinou významnou osobnost tibetského buddhismu, která je pokládána za převtělence svého předchůdce.
Nový!!: Kagjüpa a Tulku · Vidět víc »
Vadžrajána
Dordže, zvonek a mala. Vadžrajána (tib. rdo rje theg pa, skt. vadžrajána, वज्रयान, čínsky ťin-kang čcheng 金剛乘, japonsky kongódžó 金剛乗) také tantrajána, mantrajána, je jednou ze tří hlavních cest buddhismu (vedle mahájány a théravády).
Nový!!: Kagjüpa a Vadžrajána · Vidět víc »
Wylieho transliterace tibetštiny
Souhlásky Samohlásky Wylieho transliterační schéma je metoda přepisu tibetského písma do latinky s pomocí znaků dostupných na anglické klávesnici.
Nový!!: Kagjüpa a Wylieho transliterace tibetštiny · Vidět víc »
1012
Bez popisu.
Nový!!: Kagjüpa a 1012 · Vidět víc »
1079
Bez popisu.
Nový!!: Kagjüpa a 1079 · Vidět víc »
1096
Bez popisu.
Nový!!: Kagjüpa a 1096 · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Kagjüpa a 11. století · Vidět víc »
1154
Bez popisu.
Nový!!: Kagjüpa a 1154 · Vidět víc »