40 vztahy: Aglutinační jazyk, Altajské jazyky, Azbuka, Čas (mluvnice), Čína, Číslo (mluvnice), Cyrilice, Jmenný rod, Kalmycko, Kalmykové, Kazachstán, Kyrgyzstán, Latinizace v Sovětském svazu, Latinka, Mezinárodní fonetická abeceda, Mluvnický pád, Mongolština, Mongolské jazyky, Mongolské písmo, Mongolsko, Ojrati, Osoba (mluvnice), Palatalizace, Přídavné jméno, Plozivní souhláska, Podstatné jméno, Rusko, Samohláska, Skloňování, Slovesný rod, Slovesný vid, Slovesný způsob, Sloveso, Souhláska, Sufix, Todo bičig, Turkické jazyky, Ugrické jazyky, UNESCO, Vokálová harmonie.
Aglutinační jazyk
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.
Nový!!: Kalmyčtina a Aglutinační jazyk · Vidět víc »
Altajské jazyky
Altajské jazyky jsou hypotetickou jazykovou rodinou, jež se má údajně rozléhat především na území Asie a nepatrně ve východní části Evropy.
Nový!!: Kalmyčtina a Altajské jazyky · Vidět víc »
Azbuka
Azbuka může označovat následující písma vycházející z hlaholice – podle prvních písmen link.
Nový!!: Kalmyčtina a Azbuka · Vidět víc »
Čas (mluvnice)
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.
Nový!!: Kalmyčtina a Čas (mluvnice) · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Kalmyčtina a Čína · Vidět víc »
Číslo (mluvnice)
Číslo je gramatická kategorie jmen i sloves, která udává počet účastníků děje.
Nový!!: Kalmyčtina a Číslo (mluvnice) · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Kalmyčtina a Cyrilice · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Kalmyčtina a Jmenný rod · Vidět víc »
Kalmycko
upright.
Nový!!: Kalmyčtina a Kalmycko · Vidět víc »
Kalmykové
Kalmykové (kalmycky хальмг, хальмгуд, калмыки, халимаг) je západomongolský národ žijící převážně v Kalmycké republice, která je součástí Ruské federace.
Nový!!: Kalmyčtina a Kalmykové · Vidět víc »
Kazachstán
Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.
Nový!!: Kalmyčtina a Kazachstán · Vidět víc »
Kyrgyzstán
Kyrgyzstán, plným názvem Kyrgyzská republika, je stát ve střední Asii.
Nový!!: Kalmyčtina a Kyrgyzstán · Vidět víc »
Latinizace v Sovětském svazu
Výtisk kazašských novin psaných latinkou z doby latinizace Latinizace je označení pro proces probíhající v Sovětském svazu ve 20.
Nový!!: Kalmyčtina a Latinizace v Sovětském svazu · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Kalmyčtina a Latinka · Vidět víc »
Mezinárodní fonetická abeceda
Mezinárodní fonetická abeceda Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet, IPA, Alphabet phonétique international, API) je znakový systém navržený jazykovědci k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky.
Nový!!: Kalmyčtina a Mezinárodní fonetická abeceda · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Kalmyčtina a Mluvnický pád · Vidět víc »
Mongolština
Mongolština je nejvýznamnějším jazykem ze skupiny mongolských jazyků a hlavním jazykem v Mongolsku.
Nový!!: Kalmyčtina a Mongolština · Vidět víc »
Mongolské jazyky
350px Mongolské jazyky jsou podle dnes již málo přijímané teorie o existenci altajské jazykové rodiny považovány za jednu z jejích větví.
Nový!!: Kalmyčtina a Mongolské jazyky · Vidět víc »
Mongolské písmo
Mongolské písmo (mongolsky mongolským písmem Mongγol bičig, mongolskou cyrilicí Монгол бичиг, Mongol bičig), případně tradiční mongolské písmo, nebo staromongolské písmo, je první písmo navržené speciálně pro mongolštinu.
Nový!!: Kalmyčtina a Mongolské písmo · Vidět víc »
Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).
Nový!!: Kalmyčtina a Mongolsko · Vidět víc »
Ojrati
Ojrati jsou příslušníci západomongolských kmenů a lze je definovat do dvou kategorií.
Nový!!: Kalmyčtina a Ojrati · Vidět víc »
Osoba (mluvnice)
Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).
Nový!!: Kalmyčtina a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »
Palatalizace
Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum.
Nový!!: Kalmyčtina a Palatalizace · Vidět víc »
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Nový!!: Kalmyčtina a Přídavné jméno · Vidět víc »
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Nový!!: Kalmyčtina a Plozivní souhláska · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Kalmyčtina a Podstatné jméno · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Kalmyčtina a Rusko · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Kalmyčtina a Samohláska · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Kalmyčtina a Skloňování · Vidět víc »
Slovesný rod
Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.
Nový!!: Kalmyčtina a Slovesný rod · Vidět víc »
Slovesný vid
Vid (aspekt) je mluvnická kategorie slovesa, která postihuje vztah k plynutí času.
Nový!!: Kalmyčtina a Slovesný vid · Vidět víc »
Slovesný způsob
Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.
Nový!!: Kalmyčtina a Slovesný způsob · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Kalmyčtina a Sloveso · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Kalmyčtina a Souhláska · Vidět víc »
Sufix
Sufix je v lingvistice označení pro morfém připojovaný za kořen slova.
Nový!!: Kalmyčtina a Sufix · Vidět víc »
Todo bičig
Todo bičig (ojratsky, – tod bičg, – tod bičig, burjatsky – todo bešeg, nebo jen todo), překladem jasné písmo, je abeceda vytvořená v roce 1648 ojratským buddhistickým mnichem Zajou Panditou pro ojratštinu.
Nový!!: Kalmyčtina a Todo bičig · Vidět víc »
Turkické jazyky
Turkické jazyky jsou jednou z větví altajské jazykové rodiny, ale někdy jsou pokládány za samostatnou jazykovou rodinu.
Nový!!: Kalmyčtina a Turkické jazyky · Vidět víc »
Ugrické jazyky
Ugrické jazyky jsou skupinou jazyků spadající do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Kalmyčtina a Ugrické jazyky · Vidět víc »
UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.
Nový!!: Kalmyčtina a UNESCO · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Kalmyčtina a Vokálová harmonie · Vidět víc »