Rychlejší přístup než prohlížeči!
73 vztahy: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská, Španělsko, Židlochovice, Řád zlatého rouna, Římskokatolická církev, Berlín, Dobrovice, Dobrovice (zámek), Drážďany, Dvorský úřad, Dvorský hofmistr, Dvorský maršálek, Ferdinand August z Lobkovic, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Francie, František Josef z Valdštejna, František Maxmilián Kaňka, Habsburská monarchie, Harrachové, Hofburg, Itálie, Jan III. Sobieski, Jan Josef z Valdštejna, Jan Leopold z Trautsonu, Jiří Adam II. Bořita z Martinic, Josef I. Habsburský, Karel Ferdinand z Valdštejna, Karel VI., Kavalírská cesta, Leopold I., Lisabon, Loučeň, Loučeň (zámek), Maxmilián Quido z Martinic, Muzeum Vysočiny Třebíč, Nejvyšší dvorský komorník, Paříž, Paul Methuen, Polsko, Portugalsko, Savojsko, Svěřenství, Svijany, Tajný rada, Třebíč, Thun-Hohensteinové, Toulon, Univerzita Karlova, Valdštejnové, Válka o španělské dědictví, ..., Vídeň, Versailles (zámek), Vincennes, 1661, 1689, 1691, 1692, 1695, 1696, 1697, 1698, 1699, 1700, 1702, 1703, 1704, 1708, 1709, 1711, 1713, 4. květen, 7. leden, 9. duben. Rozbalte index (23 více) »
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 Lüneburg – 10. dubna 1742 Vídeň) pocházela z dolnoněmeckého rodu Welfů, byla dcerou vévody brunšvicko-lüneburského Jana Friedricha a jeho manželky, falcko-simmernské princezny Benedikty.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Španělsko · Vidět víc »
Židlochovice
Židlochovice (německy Groß Seelowitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Židlochovice · Vidět víc »
Řád zlatého rouna
Kolana s odznakem rytíře Řádu zlatého rouna (Vídeňská klenotnice) Řád zlatého rouna je rytířský řád, založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Řád zlatého rouna · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Berlín · Vidět víc »
Dobrovice
Dobrovice (jednotné číslo,, v místní mluvě běžně též původně hanlivé Picava) je město ve Středočeském kraji, okres Mladá Boleslav.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Dobrovice · Vidět víc »
Dobrovice (zámek)
Dobrovice je zámek ve stejnojmenném městě jihovýchodně od Mladé Boleslavi ve Středočeském kraji.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Dobrovice (zámek) · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Drážďany · Vidět víc »
Dvorský úřad
Dvorské úřady (případně dvorní, královské úřady nebo úřady královského dvora, německy Hofämter) byly orgány správy středověkého a raněnovověkého státu, později byly pouze čestnými úřady.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Dvorský úřad · Vidět víc »
Dvorský hofmistr
Dvorský hofmistr nebo také nejvyšší hofmistr, královský hofmistr, případně hofmistr královského dvora (německy Oberhofmeister, latinsky magister curiae regiae) byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Dvorský hofmistr · Vidět víc »
Dvorský maršálek
Dvorský maršálek (německy Hofmarschall), případně dvorní maršálek nebo také nejvyšší maršálek, královský maršálek, případně maršálek královského dvora byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Dvorský maršálek · Vidět víc »
Ferdinand August z Lobkovic
Ferdinand August Leopold kníže z Lobkovic (7. září 1655 Neustadt an der Waldnaab – 3. října 1715 Vídeň), třetí panující kníže z Lobkovic a vévoda zaháňský, byl český šlechtic, diplomat a dvořan.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Ferdinand August z Lobkovic · Vidět víc »
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Francie · Vidět víc »
František Josef z Valdštejna
František Josef Oktavián Ladislav hrabě z Valdštejna (25. října 1680 Mnichovo Hradiště – 24. února 1722 Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Valdštejnů.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a František Josef z Valdštejna · Vidět víc »
František Maxmilián Kaňka
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (městys Zlonice, okres Kladno) František Maxmilián Kaňka (19. srpna 1674 Praha-Staré Město – 14. července 1766 Praha-Staré Město) byl český barokní architekt.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a František Maxmilián Kaňka · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Harrachové
Zámek Rohrau, Rakousko, majetek Harrachů od roku 1524 Harrachové (Harrach zu Rohrau) jsou rakouský šlechtický rod českého původu.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Harrachové · Vidět víc »
Hofburg
Hofburg (česky Dvorní hrad) je hrad, respektive palácový komplex v centru Vídně, do roku 1918 rezidence habsburských a habsbursko-lotrinských panovníků.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Hofburg · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Itálie · Vidět víc »
Jan III. Sobieski
Jan III.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Jan III. Sobieski · Vidět víc »
Jan Josef z Valdštejna
Jan Josef hrabě z Valdštejna, také z Waldsteinu (německy Johann Joseph Graf von Waldstein; 26. června 1684 – 22. dubna 1731) byl český šlechtic ze starobylého rodu Valdštejnů.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Jan Josef z Valdštejna · Vidět víc »
Jan Leopold z Trautsonu
Jan Leopold Donát kníže z Trautsonu (Johann Leopold Donatus Fürst von Trautson, Reichsgraf von Falkenstein, Freiherr zu Sprechenstein; 2. května 1659 Vídeň – 28. října 1724 Sankt Pölten) byl rakouský šlechtic, dvořan a politik.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Jan Leopold z Trautsonu · Vidět víc »
Jiří Adam II. Bořita z Martinic
Jiří Adam II.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Jiří Adam II. Bořita z Martinic · Vidět víc »
Josef I. Habsburský
Josef I. (26. července 1678 Vídeň – 17. dubna 1711 Vídeň) byl římský císař, uherský a český král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Josef I. Habsburský · Vidět víc »
Karel Ferdinand z Valdštejna
Hrabě Karel Ferdinand Maxmilián z Valdštejna (1634 – 9. dubna 1702 Vídeň, německy) byl český šlechtic z hrádecké větve starobylého rodu Valdštejnů (Waldsteinů), uplatnil se jako významný diplomat ve službách Habsburků, později zastával vlivné hodnosti u císařského dvora ve Vídni.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Karel Ferdinand z Valdštejna · Vidět víc »
Karel VI.
Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Karel VI. · Vidět víc »
Kavalírská cesta
Kavalírská cesta (německy Kavalierstour, Länderreise, anglicky grand tour, z francouzštiny "velká cesta") označovala v období přibližně od renesance do přelomu 18.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Kavalírská cesta · Vidět víc »
Leopold I.
Leopold I. (9. června 1640 Vídeň – 5. května 1705 Vídeň) původem z dynastie Habsburků, čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Leopold I. · Vidět víc »
Lisabon
Lisabon (portugalsky Lisboa /ližboa/) je hlavní a největší město Portugalska.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Lisabon · Vidět víc »
Loučeň
Loučeň je městys v okrese Nymburk ležící 12 km na sever od Nymburka.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Loučeň · Vidět víc »
Loučeň (zámek)
Pohled z nádvoří se světelným labyrintem Zámek Loučeň je barokní zámek, který se nachází v městysu Loučeň v okrese Nymburk.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Loučeň (zámek) · Vidět víc »
Maxmilián Quido z Martinic
Maxmilián Guidobald hrabě z Martinic (16. březen 1664, Praha – 30. červen 1733, Vídeň) byl český šlechtic ze starobylého rodu Martiniců, zastával vysoké funkce u císařského dvora, vlastnil statky v severních Čechách a na Vysočině.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Maxmilián Quido z Martinic · Vidět víc »
Muzeum Vysočiny Třebíč
Muzeum Vysočiny Třebíč je muzeum zřizované krajem Vysočina zejména pro území okresu Třebíč; pobočná pracoviště a expozice má v Třebíči, v Moravských Budějovicích a v Jemnici.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Muzeum Vysočiny Třebíč · Vidět víc »
Nejvyšší dvorský komorník
Nejvyšší dvorský komorník, případně nejvyšší komorník nebo nejvyšší komoří (oberster Hofkämmerer, Obersthofkämmerer nebo Oberstkämmerrer, latinsky cubiculariorum magister) byl dvorský, nikoliv zemský úřad, který původně spravoval knížecí nebo královské šaty, skvosty a hotové peníze.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Nejvyšší dvorský komorník · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Paříž · Vidět víc »
Paul Methuen
Sir Paul Methuen (19. prosince 1672 – 11. dubna 1757) byl britský diplomat, dvořan a politik.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Paul Methuen · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Polsko · Vidět víc »
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Portugalsko · Vidět víc »
Savojsko
Savojsko (arpitánsky Savouè) je historický region, který se nachází na území nejzápadnější části Alp.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Savojsko · Vidět víc »
Svěřenství
Svěřenství (neboli fideikomis, případně též rodinný fideikomis) je historický institut pozůstalostního řízení a jde o nezcizitelný majetkový soubor, jehož vlastnictví náleží všem čekatelům svěřenství, avšak držitelem je v konkrétním okamžiku vždy osoba určená posloupností stanovenou zakladatelem svěřenství a uvedená ve zřizovací listině (například nejstarší žijící potomek zakladatele svěřenství).
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Svěřenství · Vidět víc »
Svijany
Svijany jsou obec v okrese Liberec, ležící asi šest kilometrů západně od Turnova v blízkosti dálnice D10 z Prahy do Liberce.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Svijany · Vidět víc »
Tajný rada
Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Tajný rada · Vidět víc »
Třebíč
Třebíč (v místním nářečí Třebič nebo Střebič; Trebitsch) je město s rozšířenou působností, které se nachází na západě Moravy v okrese Třebíč v jihovýchodní části Kraje Vysočina a je po Jihlavě jeho druhým největším městem.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Třebíč · Vidět víc »
Thun-Hohensteinové
Thunové, od roku 1628 Thun-Hohenštejnové, či Hohensteinové jsou šlechtický rod původem z Jižního Tyrolska.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Thun-Hohensteinové · Vidět víc »
Toulon
Toulon je město a významný přístav na jihovýchodě Francie.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Toulon · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Valdštejnové
Erb pánů z Valdštejna v 13. století Erb pánů z Valdštejna v 16. století Valdštejnové (německy Waldstein nebo též Wallenstein) jsou starý český šlechtický rod, větev markvartického rozrodu, jejíž jméno je odvozeno od hradu Valdštejn.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Valdštejnové · Vidět víc »
Válka o španělské dědictví
Válka o španělské dědictví (1701–1714) představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Válka o španělské dědictví · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Vídeň · Vidět víc »
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Versailles (zámek) · Vidět víc »
Vincennes
Vincennes je město ve Francii v pařížské aglomeraci, které leží jihovýchodně od Paříže v departementu Val-de-Marne v regionu Île-de-France.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a Vincennes · Vidět víc »
1661
1661 (MDCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1661 · Vidět víc »
1689
1689 (MDCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1689 · Vidět víc »
1691
Památník bitvy u Slankamenu (bitva mezi Habsburky a Osmany) 1691 (MDCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1691 · Vidět víc »
1692
1692 (MDCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1692 · Vidět víc »
1695
1695 (MDCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1695 · Vidět víc »
1696
1696 (MDCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1696 · Vidět víc »
1697
1697 (MDCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1697 · Vidět víc »
1698
1698 (MDCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1698 · Vidět víc »
1699
1699 (MDCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1699 · Vidět víc »
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1700 · Vidět víc »
1702
1702 (MDCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1702 · Vidět víc »
1703
1703 (MDCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1703 · Vidět víc »
1704
1704 (MDCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1704 · Vidět víc »
1708
1708 (MDCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1708 · Vidět víc »
1709
1709 (MDCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1709 · Vidět víc »
1711
1711 (MDCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1711 · Vidět víc »
1713
1713 (MDCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 1713 · Vidět víc »
4. květen
4.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 4. květen · Vidět víc »
7. leden
7.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 7. leden · Vidět víc »
9. duben
9.
Nový!!: Karel Arnošt z Valdštejna a 9. duben · Vidět víc »
