Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Karel Hermann-Otavský

Index Karel Hermann-Otavský

Karel Hermann-Otavský, též Karel Herrmann z Otavských, (2. května 1866 Kostelec nad Černými lesy farnost Kostelec nad Černými lesy – 4. září 1939 Horní Černošice) byl český právník, profesor obchodního a směnečného práva a první rektor Univerzity Karlovy po vzniku samostatného Československa.

47 vztahy: Antonín Hobza, Černošice, Československo, Berlín, Cenný papír, Děkan, Doktor práv, Duševní vlastnictví, Gabriel Pecháček, Habilitace, Inaugurace, Jan Kotěra, Jaromír Čelakovský, Jaroslav Heyrovský, Josef Zubatý (indolog), Karel Otavský, Karlík, Kostelec nad Černými lesy, Leopold Heyrovský, Leopold Heyrovský (právník), Obchodní právo, Obchodní společnost, Ottův slovník naučný, Písek (město), Pojištění, Praha, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Profesor, Rektor, Seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Seznam rektorů Univerzity Karlovy, Slaný, Směnka, Sub auspiciis, Univerzita Karlova, Vilém Funk, Vrchní soud v Praze, 1866, 1904, 1905, 1918, 1920, 1922, 1923, 1939, 2. květen, 4. září.

Antonín Hobza

Antonín Hobza (6. ledna 1876 Rokytnice nad Rokytnou – 6. září 1954 Praha) byl český právník, profesor církevního a mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a akademik ČSAV.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Antonín Hobza · Vidět víc »

Černošice

Černošice (německy Cernositz či Tschernositz) jsou město ve Středočeském kraji, okres Praha-západ.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Černošice · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Berlín · Vidět víc »

Cenný papír

Cenné papíry jsou zpravidla akcie, dluhopisy, podílové listy, státní pokladniční poukázky, směnky a další finanční nástroje.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Cenný papír · Vidět víc »

Děkan

Děkan (– obojí původním významem „hlava deseti“, převzato do ostatních jazyků:;; italsky a) je titul hodnostáře z univerzitního/vysokoškolského prostředí.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Děkan · Vidět víc »

Doktor práv

Doktor práv (ve zkratce JUDr. psané před jménem; dříve se též používala zkratka Dr. jur.) je akademický titul udělovaný v oblasti práva.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Doktor práv · Vidět víc »

Duševní vlastnictví

Duševním vlastnictvím se rozumějí práva k nakládání s díly, vynálezy a jinými výsledky procesu lidské tvořivosti, zkoumání a myšlení.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Duševní vlastnictví · Vidět víc »

Gabriel Pecháček

Gabriel Pecháček, křižovnický portrét, kolem 1900 Gabriel Pecháček (25. října 1855, Praha – 20. dubna 1931, Praha) byl český katolický teolog.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Gabriel Pecháček · Vidět víc »

Habilitace

#PŘESMĚRUJDocent.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Habilitace · Vidět víc »

Inaugurace

Kapitolu Inaugurace (řidčeji inaugurování) je slavnostní společenský obřad či ceremonie, která představuje veřejné uvedení (instalaci) konkrétního člověka do jeho nové funkce, respektive do jeho úřadu.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Inaugurace · Vidět víc »

Jan Kotěra

Hrob Arch. Jana Kotěry na Vinohradském hřbitově Bohumila Kafky na budově Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Univerzity Karlovy v Praze, Jan Kotěra a Ladislav Machoň, 1926–1929 Jan Karel Zdenko Kotěra (18. prosince 1871 Brno – 17. dubna 1923 Praha) byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, návrhář nábytku a malíř.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Jan Kotěra · Vidět víc »

Jaromír Čelakovský

Jaromír Čelakovský (21. března 1846 Vratislav – 16. října 1914 Praha) byl český právní historik, novinář, archivář a mladočeský politik.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Jaromír Čelakovský · Vidět víc »

Jaroslav Heyrovský

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv.Františka na pražském Starém Městě – 27. března 1967 Praha-Smíchov) byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Jaroslav Heyrovský · Vidět víc »

Josef Zubatý (indolog)

Josef Zubatý (20. dubnadle matriky narozených JIL N14 • 1847-1855 se Josef Zubatý narodil 21. dubna v čp.321/I. 1855 Praha farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském – 21. března 1931 Praha) byl český indolog, překladatel indické literatury, etymolog, hudebník a později také bohemista.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Josef Zubatý (indolog) · Vidět víc »

Karel Otavský

Karel Otavský (11. června 1938 Praha – 12. dubna 2022 Praha) byl český historik umění – medievalista, se specializací na dějiny textilu a zlatnictví, vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Karel Otavský · Vidět víc »

Karlík

Obec Karlík se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 5 km západně od města Černošice.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Karlík · Vidět víc »

Kostelec nad Černými lesy

Kostelec nad Černými lesy je město ležící v okrese Praha-východ.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Kostelec nad Černými lesy · Vidět víc »

Leopold Heyrovský

Leopold Heyrovský, známý též jako Leo Heyrovský (25. listopadu 1892 Praha farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském – 29. června 1976 Praha) byl český právník a amatérský entomolog – koleopterolog světového jména.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Leopold Heyrovský · Vidět víc »

Leopold Heyrovský (právník)

Leopold Heyrovský (14. listopadu 1852 České Budějovice – 17. února 1924 Praha) byl český právník, rektor Univerzity Karlovy, profesor římského práva, zakladatel české romanistiky a otec prvního českého nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Leopold Heyrovský (právník) · Vidět víc »

Obchodní právo

Obchodní právo (komercialistika) je soubor právních norem především soukromého práva upravující postavení obchodníků (podnikatelů) a vztahy, do nichž obchodníci (podnikatelé) vstupují (včetně vztahů, na jejichž druhé straně stojí i neobchodníci).

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Obchodní právo · Vidět víc »

Obchodní společnost

Obchodní společnosti v legislativě České republiky upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, který nabyl účinnosti k 1.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Obchodní společnost · Vidět víc »

Ottův slovník naučný

Ottův slovník naučný (s podtitulem Ilustrovaná encyklopædie obecných vědomostí), také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie z let 1888–1909.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Ottův slovník naučný · Vidět víc »

Písek (město)

Písek (Pisek) je město ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji, 44 km severozápadně od Českých Budějovic, na řece Otavě.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Písek (město) · Vidět víc »

Pojištění

Pojištění je závazek pojistitele, potvrzený pojistnou smlouvou (pojistkou) pojistitele (zpravidla pojišťovny) s pojistníkem, který sjednává pojištění ve prospěch pojištěného (pojištěnce), vůči pojištěnci tlumit dopad (škodu) z určené negativní „škodní události“.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Pojištění · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Praha · Vidět víc »

Právnická fakulta Univerzity Karlovy

Právnická fakulta Univerzity Karlovy (PF UK) je fakulta Univerzity Karlovy, která uskutečňuje vzdělávací a vědeckou činnost v oboru právo.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Právnická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »

Profesor

Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Profesor · Vidět víc »

Rektor

Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Rektor · Vidět víc »

Seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Toto je seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy · Vidět víc »

Seznam rektorů Univerzity Karlovy

sv. Václavem, znak Univerzity Karlovy Toto je seznam rektorů Univerzity Karlovy v Praze.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Seznam rektorů Univerzity Karlovy · Vidět víc »

Slaný

Město Slaný je někdejší královské město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Slaný · Vidět víc »

Směnka

Předtištěná americká směnka na 1000 USD z roku 1840 Směnka je cenný papír vydaný buď ve formě na řad, nebo na jméno.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Směnka · Vidět víc »

Sub auspiciis

Prsten udílený při promoci „sub auspiciis“ v Rakousku Sub auspiciis je starobylá forma slavnostní promoce, při které je vynikajícímu absolventovi udílen akademický titul pod patronátem hlavy státu.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Sub auspiciis · Vidět víc »

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Univerzita Karlova · Vidět víc »

Vilém Funk

Vilém Funk (14. ledna 1875 Praha – 24. září 1955 Praha) byl rakouský a český právník, vysokoškolský profesor finančního práva a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, ve 30. letech rektor Univerzity Karlovy.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Vilém Funk · Vidět víc »

Vrchní soud v Praze

Vrchní soud v Praze je vrchní soud se sídlem v hlavním městě Praze s působností zejména pro českou část České republiky, pro zejména moravskou a celou slezskou je zřízen Vrchní soud v Olomouci.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a Vrchní soud v Praze · Vidět víc »

1866

1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 1866 · Vidět víc »

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 1904 · Vidět víc »

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 1905 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 1918 · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 1920 · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 1922 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 1923 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 1939 · Vidět víc »

2. květen

2.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 2. květen · Vidět víc »

4. září

4.

Nový!!: Karel Hermann-Otavský a 4. září · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Hermann Otavský, Karel Herman-Otavský.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »