Rychlejší přístup než prohlížeči!
82 vztahy: Alžběta zu Wied, Alexandr Ioan Cuza, Amálie Hesensko-Darmstadtská, Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu, Antoinette Murat, Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen, Arumuni, Balkánské války, Berlín, Berlínská konference, Bukurešť, Bulharsko, Cadrilater, Centrální mocnosti, Citadela, Curtea de Argeș, Domnitor, Ferdinand I. Rumunský, Hohenzollernové, Josefína Bádenská, Juliánský kalendář, Karel Antonín Hohenzollernský, Karel Ludvík Bádenský, Karel Ludvík Fridrich Bádenský, Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853), Katedrála, Koruna (klenot), Leopold Hohenzollernský, Makedonie (region), Münster, Napoleon III., Německo, Neuwied, Osmanská říše, Parlament, Pruská armáda, Prusko-dánská válka, První světová válka, Rumunština, Rumuni, Rumunské království, Rumunsko, Rusko, Rusko-turecká válka (1877–1878), Seznam představitelů Rumunska, Sigmaringen, Silistra, Sinaia, Spála, Spojená knížectví, ..., Srbsko, Státní převrat, Stéphanie de Beauharnais, Trojdohoda, Vlak, 10. únor, 10. říjen, 10. květen, 11. únor, 15. listopad, 16. říjen, 1839, 1843, 1857, 1861, 1866, 1869, 1870, 1874, 1877, 1878, 1881, 1883, 1914, 1916, 1947, 2. březen, 20. duben, 27. září, 29. červen, 8. září, 9. duben. Rozbalte index (32 více) »
Alžběta zu Wied
Pavlína Alžběta Otýlie Aloisie z Wiedu (29. prosince 1843 – 2. března 1916) byla první rumunská královna a manželka krále Karla I. Široce známá je pod svým literárním pseudonymem Carmen Sylva.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Alžběta zu Wied · Vidět víc »
Alexandr Ioan Cuza
Alexandr Ioan Cuza první vládce Spojeného Rumunska, circa 1865 Alexandr Jan Cuza (rumunsky: Alexandr Ioan Cuza) (20. březen 1820, Huși, Rumunsko – 15. květen 1873, Heidelberg, Německo) byl v letech 1859–1862 kníže Valašska a Moldávie a zároveň v letech 1859–1866 vládce resp.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Alexandr Ioan Cuza · Vidět víc »
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 1754 – 21. června 1832) byla dcerou Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a Karolíny Zweibrückenské.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Amálie Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu
Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu (6. března 1760, Paříž – 17. října 1841, Sigmaringen) byla dcerou prince Filipa Josefa ze Salm-Kyrburgu a princezny Marie Terezy de Hornes, nejstarší dcery a dědičky knížete Maxmiliána z Hornes.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu · Vidět víc »
Antoinette Murat
#PŘESMĚRUJ Marie Antoinette Muratová.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Antoinette Murat · Vidět víc »
Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen
Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen (20. června 1762, Sigmaringen – 17. října 1831, Sigmaringen) byl princ z Hohenzollern-Sigmaringen.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen · Vidět víc »
Arumuni
Arumuni nebo Aromuni nebo Kucovlasi, případně Valaši (rumunsky mj. Armãnj, Makedonji-armanji) je etnická skupina Románů roztroušená v horských regionech Severní Makedonie, v jižní a střední Albánii, v severním Řecku, v jižním Bulharsku a rumunské Dobrudži.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Arumuni · Vidět víc »
Balkánské války
Balkánské války je souhrnné označení pro sérii konfliktů, které probíhaly v letech 1912–1913 na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Balkánské války · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Berlín · Vidět víc »
Berlínská konference
Zástupci evropských mocností na konferenci Berlínská konference (německy Kongokonferenz) bylo mezinárodní jednání, které se konalo na přelomu let 1884 a 1885 v Berlíně.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Berlínská konference · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Bukurešť · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Bulharsko · Vidět víc »
Cadrilater
Cadrilater (žlutě) na mapě Rumunska a Bulharska Cadrilater (doslova „čtyřúhelník“), také Jižní Dobrudža nebo Nová Dobrudža, je území na Balkánském poloostrově, které bylo součástí Velkého Rumunska a od roku 1940 patří Bulharsku.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Cadrilater · Vidět víc »
Centrální mocnosti
#PŘESMĚRUJ Ústřední mocnosti Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování ze synonyma.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Centrální mocnosti · Vidět víc »
Citadela
Casale Monferrato, Itálie. Citadela je vlevo. Jaca, Španělsko Citadela (z ital. citadella, malé město) je pevnost chránící město.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Citadela · Vidět víc »
Curtea de Argeș
Curtea de Argeș (Dvůr na řece Argeș) je město v Rumunsku na pravém břehu řeky Argeș v jižních Karpatech poblíž Pitești, nachází se v župě Argeș, v roce 2011 mělo 26 133 obyvatel.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Curtea de Argeș · Vidět víc »
Domnitor
"Domnitor" Karel I. Rumunský Domnitor (pl. domnitori) je někdejší oficiální titul panovníků Spojeného rumunského knížectví v letech 1859 až 1881.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Domnitor · Vidět víc »
Ferdinand I. Rumunský
Ferdinand I. Rumunský, rodným jménem Ferdinand Viktor Albert Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen (24. srpna 1865, Sigmaringen – 20. července 1927, Sinaia), byl druhý rumunský král z dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Ferdinand I. Rumunský · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Hohenzollernové · Vidět víc »
Josefína Bádenská
Josefína Bádenská, plným jménem německy Josephine Friederike Louise von Baden (21. října 1813, Mannheim – 19. června 1900, Sigmaringen), byla rodem bádenská princezna a sňatkem kněžna von Hohenzollern-Sigmaringen.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Josefína Bádenská · Vidět víc »
Juliánský kalendář
Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Juliánský kalendář · Vidět víc »
Karel Antonín Hohenzollernský
Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Karel Antonín Hohenzollernský · Vidět víc »
Karel Ludvík Bádenský
Karel Ludvík Bádenský (14. února 1755 Karlsruhe – 16. prosince 1801 Pforzheim) byl následníkem bádenského markrabství.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Karel Ludvík Bádenský · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Karel Ludvík Fridrich, německy Karl Ludwig Friedrich von Baden (8. června 1786, Karlsruhe – 8. prosince 1818, Rastatt) byl od 10. června roku 1811 bádenský velkovévoda.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Karel Ludvík Fridrich Bádenský · Vidět víc »
Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853)
#PŘESMĚRUJ Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785–1853).
Nový!!: Karel I. Rumunský a Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853) · Vidět víc »
Katedrála
Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce), též katedrální kostel nebo dóm, je křesťanské označení hlavního kostela diecéze, sídelního kostela biskupa nebo arcibiskupa.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Katedrála · Vidět víc »
Koruna (klenot)
Svaté říše římské ve vídeňské klenotnici, 12. století Svatováclavská koruna českých králů, Praha 1346 Koruna (z latinského corona – věnec, řecky κορώνα – věnec, koruna) je drahocenný klenot, používaný jako pokrývka hlavy, vyrobený většinou ze zlata a zdobený drahými kameny.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Koruna (klenot) · Vidět víc »
Leopold Hohenzollernský
Leopold Hohenzollernský (celým jménem Leopold Stephan Karl Anton Gustav Eduard Tassilo Fürst von Hohenzollern; 22. září 1835 – 8. června 1905), byl německý princ ze švábské větve Hohenzollernů, jejíž hlavou byl v letech 1885 až 1905.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Leopold Hohenzollernský · Vidět víc »
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Nový!!: Karel I. Rumunský a Makedonie (region) · Vidět víc »
Münster
Münster je německé město nacházející se v severní části spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Münster · Vidět víc »
Napoleon III.
Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Napoleon III. · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Německo · Vidět víc »
Neuwied
St. Matthias Zámek Neuwied Dolní mlýn, Fahrerstr. 77 Opatství Rommersdorf Neuwied je město v německé spolkové zemi Porýní-Falc.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Neuwied · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Osmanská říše · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Parlament · Vidět víc »
Pruská armáda
Standarta Pruské armády. Pruská armáda (německy: Königlich Preußische Armee) byla armáda Pruského království.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Pruská armáda · Vidět víc »
Prusko-dánská válka
Prusko-dánská válka (nebo tříletá válka) byla první série vojenských konfliktů v jižním Dánsku a severním Německu, které měly kořeny ve šlesvicko-holštýnské otázce, kdo by měl mít kontrolu nad vévodstvími Šlesvicko a Holštýnsko.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Prusko-dánská válka · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Karel I. Rumunský a První světová válka · Vidět víc »
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Rumunština · Vidět víc »
Rumuni
Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Rumuni · Vidět víc »
Rumunské království
Rumunské království (rumunsky Regatul României) byl nezávislý stát v Jihovýchodní Evropě v letech 1881–1947.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Rumunské království · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Rumunsko · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Rusko · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1877–1878)
Rusko-turecká válka (1877–1878), známá také jako bulharská osvobozenecká válka, byl válečný konflikt mezi Ruskou říší a Osmanskou říší.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Rusko-turecká válka (1877–1878) · Vidět víc »
Seznam představitelů Rumunska
Rumunského království (1921-1947) Seznam představitelů Rumunska obsahuje přehled vrcholných představitelů rumunského státu, tzn.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Seznam představitelů Rumunska · Vidět víc »
Sigmaringen
Sigmaringen je německé město ležící na horním toku Dunaje v Bádensku-Württembersku a je hlavním městem stejnojmenného okresu.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Sigmaringen · Vidět víc »
Silistra
Silistra je přístavní město na severovýchodě Bulharska, které leží na jižním břehu řeky Dunaj při hranici s Rumunskem.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Silistra · Vidět víc »
Sinaia
Sinaia je město v župě Prahova v Rumunsku.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Sinaia · Vidět víc »
Spála
Šarlach Spála, zastarale šarlach (lat. scarlatina) je infekční onemocnění způsobené streptokokem ''Streptococcus pyogenes'', streptokokem skupiny A. Nejčastěji postihuje děti ve věku od pěti do 15 let.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Spála · Vidět víc »
Spojená knížectví
Spojená knížectví (rumunsky Principatele Unite) byl rumunský státní útvar existující v letech 1858–1881.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Spojená knížectví · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Srbsko · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Státní převrat · Vidět víc »
Stéphanie de Beauharnais
Stéphanie de Beauharnais, Mannheim Stéphanie Louise Adrienne de Beauharnais, také Stephanie Napoleon, (28. srpna 1789 ve Versailles, Francie – 29. ledna 1860, Nizza, Francie) byla adoptivní dcera Napoleona Bonaparte, sňatkem pak velkovévodkyně bádenská.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Stéphanie de Beauharnais · Vidět víc »
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
Nový!!: Karel I. Rumunský a Trojdohoda · Vidět víc »
Vlak
Beroun Vlaková souprava v Argentině Vlaková souprava v Indonésii Vlak je jedno nebo několik pevně spojených vozidel, která jsou určená pro pohyb po železniční trati nebo jiné pevné dráze.
Nový!!: Karel I. Rumunský a Vlak · Vidět víc »
10. únor
10.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 10. únor · Vidět víc »
10. říjen
10.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 10. říjen · Vidět víc »
10. květen
10.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 10. květen · Vidět víc »
11. únor
11.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 11. únor · Vidět víc »
15. listopad
15.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 15. listopad · Vidět víc »
16. říjen
16.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 16. říjen · Vidět víc »
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1839 · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1843 · Vidět víc »
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1857 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1861 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1866 · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1869 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1870 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1874 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1877 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1878 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1881 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1883 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1914 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1916 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 1947 · Vidět víc »
2. březen
2.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 2. březen · Vidět víc »
20. duben
20.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 20. duben · Vidět víc »
27. září
27.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 27. září · Vidět víc »
29. červen
29.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 29. červen · Vidět víc »
8. září
8.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 8. září · Vidět víc »
9. duben
9.
Nový!!: Karel I. Rumunský a 9. duben · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Carol I. Rumunský, Karel Hohenzollern-Sigmaringen, Karel von Hohenzollern-Sigmaringen, Karl Eitel Friedrich Zephyrinus Ludwig of Hohenzollern-Sigmaringen.
