Rychlejší přístup než prohlížeči!
32 vztahy: Advokátní koncipient, Ústava, Česká akademie věd a umění, České Budějovice, Bohuslav Rieger, Děkan, Doktor práv, Habilitace, Jan Kapras, Jižní Slované, Jiří Hoetzel, Karl Heller, Národní divadlo, Nedíl, Ottův slovník naučný, Přehořov, Praha, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Profesor, Pseudonym, Seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Slavistika, Slované, Uhersko, Vilibald Mildschuh, Zádruha, 11. leden, 1865, 1926, 1927, 1928, 3. prosinec.
Advokátní koncipient
Advokátní koncipient je právník, který je zaměstnán u určitého advokáta a který pod jeho dohledem jako školitele vykonává právní praxi, jejímž cílem je získat znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie, a připravuje se na advokátní zkoušku.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Advokátní koncipient · Vidět víc »
Ústava
Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Ústava · Vidět víc »
Česká akademie věd a umění
Česká akademie věd a umění (ČAVU) byla česká instituce pro podporu věd a umění existující v letech 1890–1952.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Česká akademie věd a umění · Vidět víc »
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a České Budějovice · Vidět víc »
Bohuslav Rieger
Bohuslav „Bohuš“ Rieger (5. října 1857 Praha farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském – 29. května 1907 Poučník u Karlštejna) byl český právník a profesor rakouských říšských dějin na české právnické fakultě v Praze.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Bohuslav Rieger · Vidět víc »
Děkan
Děkan (– obojí původním významem „hlava deseti“, převzato do ostatních jazyků:;; italsky a) je titul hodnostáře z univerzitního/vysokoškolského prostředí.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Děkan · Vidět víc »
Doktor práv
Doktor práv (ve zkratce JUDr. psané před jménem; dříve se též používala zkratka Dr. jur.) je akademický titul udělovaný v oblasti práva.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Doktor práv · Vidět víc »
Habilitace
#PŘESMĚRUJDocent.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Habilitace · Vidět víc »
Jan Kapras
Jan Kapras (17. ledna 1880 Brno – 13. května 1947 Nový Bydžov) byl český historik, právník a politik.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Jan Kapras · Vidět víc »
Jižní Slované
Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Jižní Slované · Vidět víc »
Jiří Hoetzel
Jiří Hoetzel (10. září 1874 Stanětice u Domažlic – 21. července 1961 Praha) byl profesorem správní vědy a správního práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Jiří Hoetzel · Vidět víc »
Karl Heller
Karl Heller (9. září 1872 Liběchovhttp://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0305709-Heller-Carl-18721944/ – 7. dubna 1944 Stockholm) byl československý politik německé národnosti a meziválečný senátor Národního shromáždění.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Karl Heller · Vidět víc »
Národní divadlo
Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Národní divadlo · Vidět víc »
Nedíl
Nedíl byla ve středověku a raném novověku forma majetkového spoluvlastnictví, kterou se rodiny snažily zamezit uplatnění práva odúmrti ze strany panovníka.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Nedíl · Vidět víc »
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný (s podtitulem Ilustrovaná encyklopædie obecných vědomostí), také Ottova encyklopedie, je česká encyklopedie z let 1888–1909.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Ottův slovník naučný · Vidět víc »
Přehořov
Obec Přehořov se nachází 3,5 km jihovýchodně od Soběslavi v okrese Tábor v Jihočeském kraji.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Přehořov · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Praha · Vidět víc »
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy (PF UK) je fakulta Univerzity Karlovy, která uskutečňuje vzdělávací a vědeckou činnost v oboru právo.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Právnická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Profesor · Vidět víc »
Pseudonym
Pseudonym je krycí jméno nebo umělecká značka, pod kterou autor publikuje své dílo nebo pod kterým člověk z jiného důvodu vystupuje v rámci komunikace s ostatními lidmi.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Pseudonym · Vidět víc »
Seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Toto je seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Slavistika
Slavistika je akademická disciplína, která se zabývá Slovany osídlenými zeměmi, slovanskými jazyky, literaturou a kulturou.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Slavistika · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Slované · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Uhersko · Vidět víc »
Vilibald Mildschuh
Vilibald Mildschuh (11. prosince 1878 Kroměříž – 24. ledna 1939 Praha) byl český ekonom a statistik.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Vilibald Mildschuh · Vidět víc »
Zádruha
Zádruha (též kuča) je právní institut vyskytující se u jihoslovanů v novověku, který spočívá v majetkovém společenství několika příbuzensky blízkých selských rodin.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a Zádruha · Vidět víc »
11. leden
11.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a 11. leden · Vidět víc »
1865
1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a 1865 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a 1927 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a 1928 · Vidět víc »
3. prosinec
3.
Nový!!: Karel Kadlec (právník) a 3. prosinec · Vidět víc »
