26 vztahy: Československý hudební slovník osob a institucí, Basso continuo, Flétna, Frankfurt nad Mohanem, Giovanni Pierluigi da Palestrina, Housle, Johann Sebastian Bach, Josef II., Josef Kohout (1738), Joseph Haydn, Kantáta, Katedrála svatého Štěpána (Vídeň), Loutna, Olomouc, Schwarzenbergové, Svatá říše římská, Vídeň, Wolfgang Amadeus Mozart, 1726, 1758, 1764, 1766, 1778, 1784, 26. srpen, 6. srpen.
Československý hudební slovník osob a institucí
Československý hudební slovník osob a institucí je nejrozsáhlejší slovník českých a slovenských hudebníků a hudebních institucí.
Nový!!: Karel Kohout a Československý hudební slovník osob a institucí · Vidět víc »
Basso continuo
Basso continuo, zkráceně continuo, také číslovaný bas, nebo generální bas (francouzsky: basse chiffrée, německy: Generalbass) je způsob vytváření (realizace) harmonické struktury skladby, při němž nástroj nebo skupina nástrojů hraje basovou linii a nad ní improvizuje harmonii podle číselných údajů skladatele.
Nový!!: Karel Kohout a Basso continuo · Vidět víc »
Flétna
Barokní flétny John William Godward: ''Sladká siesta letního dne'', 1891 Flétna je dechový hudební nástroj.
Nový!!: Karel Kohout a Flétna · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Karel Kohout a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Giovanni Pierluigi da Palestrina
Giovanni Pierluigi da Palestrina (kolem 1525, Palestrina – 2. února 1594, Řím) byl italský hudební skladatel a varhaník, vrcholný představitel renesanční hudby a v ní tzv.
Nový!!: Karel Kohout a Giovanni Pierluigi da Palestrina · Vidět víc »
Housle
Housle jsou strunný smyčcový nástroj se čtyřmi strunami laděnými v čistých kvintách: g, d¹, a¹, e².
Nový!!: Karel Kohout a Housle · Vidět víc »
Johann Sebastian Bach
Místa, kde J. S. Bach během svého života pobýval Johann Sebastian Bach (německá výslovnost: IPA:,; 31. březnaživotní data jsou sjednocena podle gregoriánského kalendáře, který byl v luteránských zemích zaveden až za Bachova života; podle juliánského kalendáře šlo o 21. březen 1685 Eisenach – 28. července 1750 Lipsko) byl německý hudební skladatel a virtuos hry na klávesové nástroje, považovaný za jednoho z největších hudebních géniů všech dob a završitele barokního hudebního stylu.
Nový!!: Karel Kohout a Johann Sebastian Bach · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Karel Kohout a Josef II. · Vidět víc »
Josef Kohout (1738)
Josef Kohout (pokřtěn Václav Josef Tomáš Kohout, používal také příjmení Kohaut, Kohault (4. května 1738 Žatec – ? 1793 Paříž) byl český skladatel a loutnista.
Nový!!: Karel Kohout a Josef Kohout (1738) · Vidět víc »
Joseph Haydn
Franz Joseph Haydn (31. března nebo 1. dubna 1732 Rohrau – 31. května 1809 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, přední představitel klasického období v hudbě, často označován jako „otec symfonie“ nebo „otec smyčcového kvarteta“.
Nový!!: Karel Kohout a Joseph Haydn · Vidět víc »
Kantáta
První stránka originálního autorského rukopisu kantáty „Was Gott tut, das ist wohlgetan“ BWV 98 od Johanna Sebastiana Bacha Kantáta (lat., it. cantare.
Nový!!: Karel Kohout a Kantáta · Vidět víc »
Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)
Katedrála svatého Štěpána (německy Stephansdom) ve Vídni je jedna z nejvýznamnějších rakouských gotických památek, současně také symbol Vídně.
Nový!!: Karel Kohout a Katedrála svatého Štěpána (Vídeň) · Vidět víc »
Loutna
Loutna je termín obecně označující Strunný nástroj, pro který je charakteristický vydutý korpus (mušle).
Nový!!: Karel Kohout a Loutna · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Karel Kohout a Olomouc · Vidět víc »
Schwarzenbergové
Schwarzenbergové jsou česko-německo-rakouský šlechtický rod, původem ze středofranského města Seinsheim v Bavorsku, kde jsou poprvé doloženi v roce 1172.
Nový!!: Karel Kohout a Schwarzenbergové · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Karel Kohout a Svatá říše římská · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Karel Kohout a Vídeň · Vidět víc »
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart, jméno podle křestního záznamu Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart (27. ledna 1756, Salcburk – 5. prosince 1791, Vídeň) byl rakouskýJe též považován za Němce, a to zejména v Německu.
Nový!!: Karel Kohout a Wolfgang Amadeus Mozart · Vidět víc »
1726
1726 (MDCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Kohout a 1726 · Vidět víc »
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Kohout a 1758 · Vidět víc »
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Kohout a 1764 · Vidět víc »
1766
1766 (MDCCLXVI) byl 184.
Nový!!: Karel Kohout a 1766 · Vidět víc »
1778
1778 (MDCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel Kohout a 1778 · Vidět víc »
1784
1784 (MDCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel Kohout a 1784 · Vidět víc »
26. srpen
26.
Nový!!: Karel Kohout a 26. srpen · Vidět víc »
6. srpen
6.
Nový!!: Karel Kohout a 6. srpen · Vidět víc »