Rychlejší přístup než prohlížeči!
22 vztahy: Alfred Weber, Anglie, Židé v Maďarsku, Berlín, Budapešť, Frankfurt nad Mohanem, Georg Simmel, György Lukács, Heidelberg, Londýn, London School of Economics, Martin Heidegger, Marxismus, Rakousko-Uhersko, Sociální filosofie, Sociologie, Sociologie vědění, Teorie generací, 1893, 1947, 27. březen, 9. leden.
Alfred Weber
Alfred Weber (30. července 1868 Erfurt – 2. května 1958 Heidelberg) byl německý národohospodář, sociolog a filosof, mladší bratr sociologa Maxe Webera.
Nový!!: Karl Mannheim a Alfred Weber · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Karl Mannheim a Anglie · Vidět víc »
Židé v Maďarsku
Židé v Maďarsku jsou významnou evropskou židovskou komunitou. Maďarsko je v současné Evropě výjimečné tím, že má stále poměrně početnou židovskou populaci i rušný židovský kulturní i náboženský život. Židovská populace v Maďarsku je dnes (2007) největší ve středo-východní Evropě a čítá zhruba 49 000 osob.
Nový!!: Karl Mannheim a Židé v Maďarsku · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Karl Mannheim a Berlín · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Karl Mannheim a Budapešť · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Karl Mannheim a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Georg Simmel
Georg Simmel Georg Simmel (německy:;1. března 1858 Berlín – 28. září 1918 Štrasburk) byl německý filosof, kritik a sociolog, představitel formální sociologie a filosofie života.
Nový!!: Karl Mannheim a Georg Simmel · Vidět víc »
György Lukács
György Lukács (maďarsky Lukács György; 13. dubna 1885 – 4. června 1971) byl židovsko-maďarský marxistický filosof a literární kritik.
Nový!!: Karl Mannheim a György Lukács · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Karl Mannheim a Heidelberg · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Karl Mannheim a Londýn · Vidět víc »
London School of Economics
Střecha knihovny LSE London School of Economics and Political Science (Londýnská škola ekonomie a politických věd), zkratka LSE, je jedna z nejznámějších vysokých škol v oblasti práva, ekonomie a společenských věd.
Nový!!: Karl Mannheim a London School of Economics · Vidět víc »
Martin Heidegger
Martin Heidegger (26. září 1889, Meßkirch – 26. května 1976, Freiburg im Breisgau) byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla.
Nový!!: Karl Mannheim a Martin Heidegger · Vidět víc »
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Nový!!: Karl Mannheim a Marxismus · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Karl Mannheim a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Sociální filosofie
#PŘESMĚRUJ Sociální filozofie.
Nový!!: Karl Mannheim a Sociální filosofie · Vidět víc »
Sociologie
Auguste Comte je považovaný za zakladatele sociologie Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností.
Nový!!: Karl Mannheim a Sociologie · Vidět víc »
Sociologie vědění
Sociologie vědění je sociologický směr studující vzájemné vztahy mezi společností a poznáním.
Nový!!: Karl Mannheim a Sociologie vědění · Vidět víc »
Teorie generací
Teorie generací nebo generační teorie – je sociální teorie představená významným maďarským sociologem židovského původu Karlem Mannheimem v jeho eseji (1928).
Nový!!: Karl Mannheim a Teorie generací · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karl Mannheim a 1893 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Karl Mannheim a 1947 · Vidět víc »
27. březen
27.
Nový!!: Karl Mannheim a 27. březen · Vidět víc »
9. leden
9.
Nový!!: Karl Mannheim a 9. leden · Vidět víc »
