Rychlejší přístup než prohlížeči!
37 vztahy: Adolf von Baeyer, American Academy of Arts and Sciences, Augit, Berlín, Chemie, Franklinit, Humboldtova univerzita, Krušné hory, Krystalografie, Metalurgie, Meteorit, Mineralogie, Museum für Naturkunde, Německá akademie věd Leopoldina, Německo, Přírodní vědy, Profesor, Promoce, Pruská akademie věd, Schneeberg (Sasko), Wilhelm Karl von Haidinger, 1. duben, 1813, 1840, 1846, 1850, 1854, 1855, 1859, 1862, 1867, 1872, 1874, 1879, 1899, 2009, 28. prosinec.
Adolf von Baeyer
Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer (31. října 1835 Berlín – 20. srpna 1917 Starnberg) byl německý chemik, který syntetizoval indigo a v roce 1905 získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Adolf von Baeyer · Vidět víc »
American Academy of Arts and Sciences
#PŘESMĚRUJ Americká akademie umění a věd.
Nový!!: Carl Rammelsberg a American Academy of Arts and Sciences · Vidět víc »
Augit
Model krystalu augitu Augit (Werner, 1792), chemický vzorec (Ca, Na)(Mg, Fe, Al, Ti), je minerál ze skupiny jednoklonných pyroxenů.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Augit · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Berlín · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Chemie · Vidět víc »
Franklinit
Franklinit (Berthier, 1819), chemický vzorec (Zn,Mn,Fe)2+(Fe,Mn)3+2O4, je krychlový minerál.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Franklinit · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Krušné hory
Krušné hory jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Krušné hory · Vidět víc »
Krystalografie
Ledové krystalky Krystalografie (řecky krústallos - česky čirý led nebo skalní krystal, gráphein - česky psát) je věda, která se zabývá studiem krystalů, jejich reálnou a ideální strukturou, vývojem, tvorbou, poruchami, jejich vlastnostmi a uspořádáním atomů v krystalických pevných látkách.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Krystalografie · Vidět víc »
Metalurgie
Ruční zpracování kovu Bessemerův konvertor Metalurgie (česky též hutnictví; z řeckého metallourgos, pracovník s kovem http://www.ajaonline.org/sites/default/files/AJA1134Amzallag_0.pdf - Nassim Amzallag: From Metallurgy to Bronze Age Civilizations: The Synthetic Theory Používání metalurgických postupů při zpracovávání kovů je pak doloženo u mnoha kultur a civilizací. Příkladem jsou antická a středověká království, říše Středního a Blízkého východu, antický Egypt, Anatolie (dnešní Turecko), Incká říše, Řecká i Římská říše v antické Evropě, středověká Evropa, staré i středověké Japonsko, Čína a Indie, atd. Dlouho před tím, než se staly běžnými v Evropě, byly mnohé výrobní postupy a zařízení používané v metalurgii známé v Číně (jde například o vysokou pec, lití železa, výrobu oceli, ale i hydraulické kovací lisy).
Nový!!: Carl Rammelsberg a Metalurgie · Vidět víc »
Meteorit
Meteorit (siderit) Meteorit je menší kosmické těleso (původně meteoroid), které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země, popřípadě jiné planety.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Meteorit · Vidět víc »
Mineralogie
Minerály Mineralogie (nerostopis) je vědecká disciplína, zabývající se minerály (nerosty), jejich vnitřní stavbou, vzhledem, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, jejich vznikem a přeměnami v přírodě a také možnostmi technického využití.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Mineralogie · Vidět víc »
Museum für Naturkunde
Museum für Naturkunde (Muzeum přírodní historie) je jedno z největších přírodovědeckých muzeí v současném Německu.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Museum für Naturkunde · Vidět víc »
Německá akademie věd Leopoldina
Německá akademie přírodních věd Leopoldina (Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina), krátce Leopoldina, je sdružení německých vědců, založené roku 1652, od roku 1687 s latinským přívlastkem Leopoldina (podle císaře Leopolda I.) a od roku 2008 s názvem „Leopoldina – Národní akademie věd“ (Leopoldina – Nationale Akademie der Wissenschaften).
Nový!!: Carl Rammelsberg a Německá akademie věd Leopoldina · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Německo · Vidět víc »
Přírodní vědy
Přírodní vědy je označení pro soubor věd zkoumajících vědeckými metodami řád a zákony, kterými se řídí vesmír, vycházející z přírodní filosofie.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Přírodní vědy · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Profesor · Vidět víc »
Promoce
Promoce na právnické fakultě UK (1937). Studenti při promoci. President Yeshivské University Richard Joel při promocích. Promoce (z lat. promotio, od pro-moveo, postrčit, podpořit, přeneseně též povýšit) je obvykle slavnostní akademický obřad (ceremoniál) udělení akademického titulu jednotlivým osobám, který následuje po jejich řádném formálním ukončení vysokoškolského studia či rigorózního řízení.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Promoce · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Schneeberg (Sasko)
Schneeberg je město v německé spolkové zemi Sasko.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Schneeberg (Sasko) · Vidět víc »
Wilhelm Karl von Haidinger
Wilhelm Karl rytíř von Haidinger (5. února 1795, Vídeň – 19. března 1871, Dornbach) byl rakouský mineralog, geolog, fyzik a optik.
Nový!!: Carl Rammelsberg a Wilhelm Karl von Haidinger · Vidět víc »
1. duben
1.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1. duben · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1813 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1840 · Vidět víc »
1846
1846 (MDCCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1846 · Vidět víc »
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1850 · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1854 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1855 · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1859 · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1862 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1867 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1872 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1874 · Vidět víc »
1879
1879 (MDCCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1879 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 1899 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 2009 · Vidět víc »
28. prosinec
28.
Nový!!: Carl Rammelsberg a 28. prosinec · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Carl Friedrich Rammelsberg, Karl Friedrich August Rammelsberg, Karl Friedrich Rammelsberg, Karl Rammelsberg.
