Rychlejší přístup než prohlížeči!
121 vztahy: Alamani, Anglie, Arcidiecéze remešská, Arnulf Korutanský, Austrasie, Řím, Barcelona, Bavorské vévodství, Bavorsko, Bazilika Saint-Denis, Belgie, Bitva v průsmyku Roncevaux (778), Burgundsko, Capua, Cáchy, Císař říše římské, Chlodvík I., Dolní Lotrinsko, Druhé Burgundské království, Einhard, Francie, Frankové, Franská říše, Galie, Gerberga Saská, Hesensko, Hugo Kapet, Italské království (středověk), Itálie, Jacques Le Goff, Jaderské moře, Kapetovci, Karel Dítě, Karel II. Holý, Karel III. Francouzský, Karel III. Tlustý, Karel Martel, Karel Veliký, Karel z Provence, Karloman I. Franský, Karloman II. Francouzský, Karloman Východofranský, Karolinská renesance, Katalánsko, Křesťanství, Langobardi, Lev III., Lombardie, Lothar I. Francouzský, Lothar I. Franský, ..., Lothar II. Lotrinský, Lotharingie, Ludvík I. Pobožný, Ludvík II. Italský, Ludvík II. Koktavý, Ludvík II. Němec, Ludvík III. Francouzský, Ludvík III. Mladší, Ludvík IV. Dítě, Ludvík IV. Francouzský, Ludvík V. Francouzský, Majordomus, Merovejci, Moravské knížectví, Neustrie, Ota I. Veliký, Paříž, Papež, Pipin I. Akvitánský, Pipin I. Starší, Pipin II. Prostřední, Pipin III. Krátký, Pipinovci, Poitiers, Provence, Pyreneje, Ratold Italský, Ravenna, Robertovci, Roland (rytíř), Sasko, Starověký Řím, Středofranská říše, Svatá říše římská, Svatopluk Lotrinský, Tassilo III. Bavorský, Troyes, Východofranská říše, Verdunská smlouva, Vita Karoli Magni, Vizigóti, Welfové, Západofranská říše, 1124, 481, 511, 615, 629, 639, 640, 676, 7. století, 700, 714, 732, 741, 751, 754, 768, 771, 778, 782, 814, 829, 840, 855, 876, 877, 887, 911, 987. Rozbalte index (71 více) »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Karlovci a Alamani · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Karlovci a Anglie · Vidět víc »
Arcidiecéze remešská
Arcidiecéze remešská (lat. Archidioecesis Montis Remensis, franc. Archidiocèse de Reims) je starobylá francouzská římskokatolická arcidiecéze, založená v průběhu 3. století.
Nový!!: Karlovci a Arcidiecéze remešská · Vidět víc »
Arnulf Korutanský
Svatopluk v mnišském rouše na Arnulfově dvoře ''(pařížský zlomek Dalimilovy kroniky)'' Arnulf Korutanský (850 – 8. prosince 899 Řezno) byl východofranským (877–899) a italským (894–899) králem a římským císařem (896–899), byl rovněž bavorským vévodou (887–899) a vládl také v Karantanii, v té době podřízené Bavorsku.
Nový!!: Karlovci a Arnulf Korutanský · Vidět víc »
Austrasie
Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců.
Nový!!: Karlovci a Austrasie · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Karlovci a Řím · Vidět víc »
Barcelona
Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.
Nový!!: Karlovci a Barcelona · Vidět víc »
Bavorské vévodství
Bavorské vévodství (německy Herzogtum Bayern, latinsky Ducatus Bavariae) byl historický státní útvar na větší části území dnešního Svobodného státu Bavorsko, které existovalo v několika podobách a s přestávkami od poloviny 6. století až do roku 1805.
Nový!!: Karlovci a Bavorské vévodství · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Karlovci a Bavorsko · Vidět víc »
Bazilika Saint-Denis
Bazilika Saint-Denis (či Basilique royale de Saint-Denis) je gotický kostel ve městě Saint-Denis na severním okraji Paříže a historicky sídlo stejnojmenného opatství.
Nový!!: Karlovci a Bazilika Saint-Denis · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Karlovci a Belgie · Vidět víc »
Bitva v průsmyku Roncevaux (778)
Bitva v průsmyku Roncevaux (francouzská podoba jména, ve španělštině Roncesvalles, v baskičtině Orreaga) v roce 778 je legendami opředenou bitvou, v níž početná baskická armáda zničila zadní voj armády Karla Velikého při jeho návratu z invaze na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Karlovci a Bitva v průsmyku Roncevaux (778) · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: Karlovci a Burgundsko · Vidět víc »
Capua
Capua je italské město v provincii Caserta v Kampánii na řece Volturno asi 25 km severně od Neapole.
Nový!!: Karlovci a Capua · Vidět víc »
Cáchy
Mapa města Katedrála Panny Marie v Cáchách Stará radnice M. Merian, Cáchy kolem 1647 Cáchy (výslovnost, v místním nářečí Oche,,,, nebo) jsou historické a lázeňské město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Nový!!: Karlovci a Cáchy · Vidět víc »
Císař říše římské
František II., poslední císař římské říše Císař říše římské byl titul panovníka Svaté říše římské užívaný od středověku do roku 1806.
Nový!!: Karlovci a Císař říše římské · Vidět víc »
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Nový!!: Karlovci a Chlodvík I. · Vidět víc »
Dolní Lotrinsko
Dolní Lotrinsko neboli Dolnolotrinské vévodství, resp.
Nový!!: Karlovci a Dolní Lotrinsko · Vidět víc »
Druhé Burgundské království
Druhé Burgundské království (francouzsky) je historický termín pro vrcholně středověké Burgundské království (latinsky), od 12. století zvané jako Arelatské království (latinsky, v moderní francouzštině) neboli zkráceně Arelat podle hlavního města Arles na území Burgundska.
Nový!!: Karlovci a Druhé Burgundské království · Vidět víc »
Einhard
Einhard nebo Eginhard (775 Maingau – 14. březen 840 Seligenstadt) byl franský kněz, řeholník a opat, učenec a spisovatel, významná postava karolinské renesance.
Nový!!: Karlovci a Einhard · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Karlovci a Francie · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Karlovci a Frankové · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Karlovci a Franská říše · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Karlovci a Galie · Vidět víc »
Gerberga Saská
Gerberga Saská (913 – 5. května 969) byla lotrinská vévodkyně a poté západofranská královna, manželka krále Ludvíka IV.
Nový!!: Karlovci a Gerberga Saská · Vidět víc »
Hesensko
Hesensko je spolková země ve středním Německu o rozloze 21 115 km².
Nový!!: Karlovci a Hesensko · Vidět víc »
Hugo Kapet
Hugo Kapet (Hugues Capet; 939–941, Dourdan – 24. října 996, Melun) byl král západofranské říše (987–996) z rodu Robertovců, který je považován za prvního francouzského krále a zakladatele dynastie Kapetovců.
Nový!!: Karlovci a Hugo Kapet · Vidět víc »
Italské království (středověk)
Italské království (latinsky Regnum Italiae nebo Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia) byl v letech 888–962 nezávislý státní útvar zahrnující většinu Apeninského poloostrova (Benevento přijalo lenní svazky).
Nový!!: Karlovci a Italské království (středověk) · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Karlovci a Itálie · Vidět víc »
Jacques Le Goff
Jacques Le Goff (1. ledna 1924, Toulon – 1. dubna 2014, Paříž) byl francouzský historik zabývající se dějinami středověku.
Nový!!: Karlovci a Jacques Le Goff · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Karlovci a Jaderské moře · Vidět víc »
Kapetovci
Kapetovci jsou původem franský šlechtický rod, doložený již v 7. století.
Nový!!: Karlovci a Kapetovci · Vidět víc »
Karel Dítě
Karel Dítě (cca 849, Frankfurt nad Mohanem – 29. září 866, Buzançais) byl králem Akvitánie v letech 855–866, v opozici proti Pipinovi II.
Nový!!: Karlovci a Karel Dítě · Vidět víc »
Karel II. Holý
Karel II. Holý Karel II.
Nový!!: Karlovci a Karel II. Holý · Vidět víc »
Karel III. Francouzský
Karel III.
Nový!!: Karlovci a Karel III. Francouzský · Vidět víc »
Karel III. Tlustý
Karel III.
Nový!!: Karlovci a Karel III. Tlustý · Vidět víc »
Karel Martel
Karel Martel (688 – 16. či 22. října 741) byl franský vévoda, princ, válečník a od roku 718 až do své smrti majordomus Austrasie, Neustrie a faktický vládce Franské říše.
Nový!!: Karlovci a Karel Martel · Vidět víc »
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Nový!!: Karlovci a Karel Veliký · Vidět víc »
Karel z Provence
Karel z Provence (asi 845 – 24. ledna 863, klášter St-Pierre-les-Nonnains, dnešní Lyon) byl potomkem Karla Velikého a nejmladším synem císaře a krále Lothara I..
Nový!!: Karlovci a Karel z Provence · Vidět víc »
Karloman I. Franský
Karloman I. Franský (751 Soissons – 771 Samoussy) byl franský král v letech 768 až 771, pocházel z rodu Karlovců.
Nový!!: Karlovci a Karloman I. Franský · Vidět víc »
Karloman II. Francouzský
Karloman II.
Nový!!: Karlovci a Karloman II. Francouzský · Vidět víc »
Karloman Východofranský
Karloman Východofranský (okolo roku 830 – 22. září 880, Altötting) byl od roku 876 až do své smrti vévodou bavorským a králem východofranským a v letech 877 až 879 také králem italským.
Nový!!: Karlovci a Karloman Východofranský · Vidět víc »
Karolinská renesance
#PŘESMĚRUJ Karolínská renesance.
Nový!!: Karlovci a Karolinská renesance · Vidět víc »
Katalánsko
Katalánsko je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Karlovci a Katalánsko · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Karlovci a Křesťanství · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Karlovci a Langobardi · Vidět víc »
Lev III.
Lev III. korunuje Karla Velikého (francouzský rukopis, 14. stol.) Rafael Santi: Lev III. korunuje Karla Velikého (detail fresky ve Vatikánu, 1516) Svatý Lev III. (okolo 750 Řím – 12. června 816 tamt.) byl papežem od 26. prosince 795 až do své smrti v roce 816. Roku 800 korunoval během vánočních bohoslužeb v chrámu sv. Petra v Římě Karla Velikého císařem říše římské. Tak mohla Karlova franská říše po třech stoletích aspoň formálně navázat na západořímskou říši starověku, jakkoli se od ní fakticky lišila.
Nový!!: Karlovci a Lev III. · Vidět víc »
Lombardie
Lombardie je oblast v severozápadní Itálii, rozkládající se od Alp až k údolí řeky Pád.
Nový!!: Karlovci a Lombardie · Vidět víc »
Lothar I. Francouzský
#PŘESMĚRUJ Lothar Francouzský.
Nový!!: Karlovci a Lothar I. Francouzský · Vidět víc »
Lothar I. Franský
Svatý Lothar I. (795 – 29. září 855) byl římským císařem, franckým a později italským králem a bavorským vévodou.
Nový!!: Karlovci a Lothar I. Franský · Vidět víc »
Lothar II. Lotrinský
Lothar II. (asi 835 – 8. srpna 869 Piacenza) byl králem Lotharingie z dynastie Karlovců.
Nový!!: Karlovci a Lothar II. Lotrinský · Vidět víc »
Lotharingie
Lotharingie (název od latinského Lotharii regnum) byl krátkodobý státní útvar v západní Evropě vytvořený v důsledku Verdunské smlouvy jako část tzv.
Nový!!: Karlovci a Lotharingie · Vidět víc »
Ludvík I. Pobožný
Hrabana Maura z roku 826 Ludvík I. Pobožný či Zbožný (německy: Ludwig der Fromme; francouzsky: Louis le Pieux; 778 Chasseneuil u Poitiers – 20. června 840 Ingelheim) byl římský král a císař, syn Karla Velikého.
Nový!!: Karlovci a Ludvík I. Pobožný · Vidět víc »
Ludvík II. Italský
Ludvík II. také nazývaný Mladší (825 – 12. srpna 875) byl italský král a císař Karolínské říše z Karlovské dynastie, nejstarší syn císaře Lothara I. Roku 840 se stal italským králem společně s jeho otcem a roku 850 byl papežem Lvem IV. korunován spolucísařem.
Nový!!: Karlovci a Ludvík II. Italský · Vidět víc »
Ludvík II. Koktavý
Ludvík II.
Nový!!: Karlovci a Ludvík II. Koktavý · Vidět víc »
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Nový!!: Karlovci a Ludvík II. Němec · Vidět víc »
Ludvík III. Francouzský
Ludvík III.
Nový!!: Karlovci a Ludvík III. Francouzský · Vidět víc »
Ludvík III. Mladší
Ludvík III.
Nový!!: Karlovci a Ludvík III. Mladší · Vidět víc »
Ludvík IV. Dítě
Ludvík IV.
Nový!!: Karlovci a Ludvík IV. Dítě · Vidět víc »
Ludvík IV. Francouzský
Ludvík IV. Ludvík IV.
Nový!!: Karlovci a Ludvík IV. Francouzský · Vidět víc »
Ludvík V. Francouzský
Ludvík V. Francouzský (967 – 21. května 987), zvaný též Lenivý, byl západofranský král v letech 986 až 987 a také poslední legitimní mužský příslušník rodu Karlovců.
Nový!!: Karlovci a Ludvík V. Francouzský · Vidět víc »
Majordomus
Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu.
Nový!!: Karlovci a Majordomus · Vidět víc »
Merovejci
Merovejci byla první dynastie vládnoucí Franské říši od nastoupení Chlodvíka roku 481 do nástupu dynastie Karlovců roku 751.
Nový!!: Karlovci a Merovejci · Vidět víc »
Moravské knížectví
Moravské knížectví byl středověký státní útvar existující přibližně od roku 830 do roku 1055 (v letech 833–907 bylo součástí Velkomoravské říše a od roku 1030 do roku 1055 bylo údělem v Českého knížectví) přibližně na území dnešní Moravy a části dolních Rakous a Záhoří na Slovensku.
Nový!!: Karlovci a Moravské knížectví · Vidět víc »
Neustrie
Neustrie (latinsky Neustria či Neustrasia) byla v období 511–737 říše Franků v severozápadní části dnešní Francie mezi Loirou a Scheldou, které vládl rod Merovejců.
Nový!!: Karlovci a Neustrie · Vidět víc »
Ota I. Veliký
Ota I. Veliký (23. listopadu 912 Wallhausen – 7. května 973 Memleben) byl synem Jindřicha I. Ptáčníka, vévoda saský a východofranský král (od 936), král italský (od 951) a první císař Svaté říše římské (od 962).
Nový!!: Karlovci a Ota I. Veliký · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Karlovci a Paříž · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Karlovci a Papež · Vidět víc »
Pipin I. Akvitánský
Pipin I. Akvitánský (797 – 13. listopadu nebo 13. prosince 838, Ingelheim) byl král Akvitánie z karlovské dynastie.
Nový!!: Karlovci a Pipin I. Akvitánský · Vidět víc »
Pipin I. Starší
Svatý Pipin I. (Starší též Pipin z Landenu, asi 580–640) byl majordom Austrasie, který se významným způsobem zasadil o vládu Chlothara II., když se s biskupem Arnulfem z Met postavil proti franské královně Brunhildě.
Nový!!: Karlovci a Pipin I. Starší · Vidět víc »
Pipin II. Prostřední
Pipin II.
Nový!!: Karlovci a Pipin II. Prostřední · Vidět víc »
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Nový!!: Karlovci a Pipin III. Krátký · Vidět víc »
Pipinovci
Pipinovci nebo Arnulfingové byli během merovejského období franská aristokratická rodina původem z Austrasie.
Nový!!: Karlovci a Pipinovci · Vidět víc »
Poitiers
Katedrála z Grand‘rue Ukřižování, vitráž ze 12. století Notre-Dame-la-Grande, 11. století Poitiers je město ležící na řece Clain na západě centrální Francie, asi 320 km jihozápadně od Paříže.
Nový!!: Karlovci a Poitiers · Vidět víc »
Provence
Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.
Nový!!: Karlovci a Provence · Vidět víc »
Pyreneje
Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.
Nový!!: Karlovci a Pyreneje · Vidět víc »
Ratold Italský
Ratold byl králem Itálie, vládnoucím přibližně měsíc v roce 896.
Nový!!: Karlovci a Ratold Italský · Vidět víc »
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Nový!!: Karlovci a Ravenna · Vidět víc »
Robertovci
Robertovci byli v 8.–10.
Nový!!: Karlovci a Robertovci · Vidět víc »
Roland (rytíř)
Rytíř Roland († 15. srpna 778, Roncevaux v Pyrenejích) byl vojenský velitel a náčelník Bretaňské marky na severozápadě Franské říše za vlády Karla Velikého.
Nový!!: Karlovci a Roland (rytíř) · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Karlovci a Sasko · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Karlovci a Starověký Řím · Vidět víc »
Středofranská říše
Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.
Nový!!: Karlovci a Středofranská říše · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Karlovci a Svatá říše římská · Vidět víc »
Svatopluk Lotrinský
Svatopluk Lotrinský (Zventibold, Zwentibald, Swentiboldo, Sventibaldo, Sanderbald) (870 – 13. srpna 900) byl příslušníkem rodu Karlovců a nelegitimním synem římského císaře Arnulfa Korutanského.
Nový!!: Karlovci a Svatopluk Lotrinský · Vidět víc »
Tassilo III. Bavorský
Blahoslavený Tassilo III. (asi 741–796) byl poslední bavorský vévoda z rodu Agilolfingů, vládnoucí mezi léty 748 až 788.
Nový!!: Karlovci a Tassilo III. Bavorský · Vidět víc »
Troyes
Katedrála sv. Petra a Pavla od jihu Katedrála, západní průčelí Radnice Troyes je francouzské město ležící asi 150 kilometrů jihovýchodně od Paříže na řece Seině, v départementu Aube a v regionu Grand Est.
Nový!!: Karlovci a Troyes · Vidět víc »
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Nový!!: Karlovci a Východofranská říše · Vidět víc »
Verdunská smlouva
Rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou: Ludvík II. Němec ''oranžově'', Karel II. Holý ''modře'', Lothar I. ''zeleně'' Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 ve městě Verdunu rozdělila Franskou říši na tři království ovládaná syny Ludvíka I. Pobožného.
Nový!!: Karlovci a Verdunská smlouva · Vidět víc »
Vita Karoli Magni
Vita Karoli Magni nebo Vita Caroli MagniSprávný latinský název spisu je Vita Caroli Magni, ale většinou se vlivem starofrancouzštiny používá přepis jména Karolus; v (klasické) latinské abecedě je jen C, písmeno K se původně používalo jen pro přepis řeckých slov.
Nový!!: Karlovci a Vita Karoli Magni · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Karlovci a Vizigóti · Vidět víc »
Welfové
Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských.
Nový!!: Karlovci a Welfové · Vidět víc »
Západofranská říše
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Nový!!: Karlovci a Západofranská říše · Vidět víc »
1124
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 1124 · Vidět víc »
481
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 481 · Vidět víc »
511
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 511 · Vidět víc »
615
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 615 · Vidět víc »
629
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 629 · Vidět víc »
639
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 639 · Vidět víc »
640
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 640 · Vidět víc »
676
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 676 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Karlovci a 7. století · Vidět víc »
700
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 700 · Vidět víc »
714
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 714 · Vidět víc »
732
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 732 · Vidět víc »
741
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 741 · Vidět víc »
751
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 751 · Vidět víc »
754
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 754 · Vidět víc »
768
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 768 · Vidět víc »
771
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 771 · Vidět víc »
778
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 778 · Vidět víc »
782
Před Konstantinopolí se naposledy objevuje arabská armáda.
Nový!!: Karlovci a 782 · Vidět víc »
814
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 814 · Vidět víc »
829
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 829 · Vidět víc »
840
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 840 · Vidět víc »
855
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 855 · Vidět víc »
876
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 876 · Vidět víc »
877
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 877 · Vidět víc »
887
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 887 · Vidět víc »
911
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 911 · Vidět víc »
987
Bez popisu.
Nový!!: Karlovci a 987 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Dynastie Karlovců, Karlovská dynastie.
