Rychlejší přístup než prohlížeči!
15 vztahy: Štětín, Berlín, Braniborské markrabství, Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví, Jáchym Fridrich Braniborský, Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský, Kateřina Braniborsko-Küstrinská, Kostřín, Krosno Odrzańskie, Luteránství, Welfové, Wolfenbüttel, 1518, 1574, 16. květen.
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Štětín · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Berlín · Vidět víc »
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Braniborské markrabství · Vidět víc »
Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví
Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví (německy Fürstentum Braunschweig-Wolfenbüttel), zkráceně Brunšvicko-Wolfenbüttelsko, byl drobný státní útvar na území dnešní Dolního Saska na severu Německa, ve kterém od středověku vládli knížata wolfenbüttelská.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví · Vidět víc »
Jáchym Fridrich Braniborský
Jáchym Fridrich Braniborský (27. ledna 1546 – 18. července 1608) byl braniborský kurfiřt, krnovský kníže a regent pruského vévodství (1605–1608) z rodu Hohenzollernů.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Jáchym Fridrich Braniborský · Vidět víc »
Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský
Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský (5. dubna 1539 – 25. dubna 1603) byl braniborsko-ansbašský markrabě, kníže krnovský a opolsko-ratibořský, regent pruský z franské větve dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
Kateřina Braniborsko-Küstrinská (10. srpna 1549 – 30. září 1602) byla rodem braniborsko-küstrinská markraběnka a sňatkem braniborská kurfiřtka.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Kateřina Braniborsko-Küstrinská · Vidět víc »
Kostřín
Kostřín je město na soutoku Odry a Warty v polském Lubušském vojvodství.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Kostřín · Vidět víc »
Krosno Odrzańskie
Krosno Odrzańskie je město v okrese Krosno Odrzańskie v Lubušském vojvodství na jihozápadě Polska.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Krosno Odrzańskie · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Luteránství · Vidět víc »
Welfové
Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Welfové · Vidět víc »
Wolfenbüttel
Wolfenbüttel je město v Německu, ve spolkové zemi Dolní Sasko.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a Wolfenbüttel · Vidět víc »
1518
Bez popisu.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a 1518 · Vidět víc »
1574
1574 (MDLXXIV) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a 1574 · Vidět víc »
16. květen
16.
Nový!!: Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská (braniborsko-kostřínská markraběnka) a 16. květen · Vidět víc »
