Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Alani, Altaj, Alty-čubové, Aralské jezero, Arguň, Asie, Šamanismus, Čolové, Čumulové, Církev Východu, Chuej-mové, Druhý turkutský kaganát, Dulo, Ejmürové, Feudalismus, Gótové, Hunové, Insignie prezidenta Turecka, Irtyš, Islám, Ječmen, Jenisejští Kyrgyzové, Kagan, Karlukové, Kaspické moře, Kypčakové, Monarchie, Oghuzové, Orchonští Turci, Pchin-jin, Pečeněhové, První turkutský kaganát, Sedmiříčí, Seznam turkických dynastií a zemí, Sibiř, Střední Asie, Syrdarja, Tarbagataj, Tataři, Tengrismus, Tobol (řeka), Tocharové, Turečtina, Turkické národy, Ujgurové, Ujgurský kaganát, Ural, Východní Turkestán, 10. století, 11. století, ..., 1220, 2. století, 3. století, 7. století, 880, 9. století. Rozbalte index (6 více) »
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Nový!!: Kimakové a Alani · Vidět víc »
Altaj
Altaj (rusky Алтай, Алтайские горы, Altajskie gory, kazašsky Алтай, Алтай таулары, Altaj taulary, mongolsky Алтай, Алтайн нуруу, Altajn nuruu, ujgursky ئالتاي تاغ تىزمىسى, transliterováno Altay tagh tizmisi, čínsky 阿尔泰山脉, pinyin Ā'ěrtài Shānmài, český přepis A-er-tchaj šan-maj) je téměř 2 000 km dlouhý a 600 km široký horský systém v centrální Asii na rozhraní Ruska, Kazachstánu, Číny a Mongolska.
Nový!!: Kimakové a Altaj · Vidět víc »
Alty-čubové
Čujské kmeny nebo Čujští Hunové (Alty-čub, doslovně: šest čujů, 处木昆, pchin-jinem Čchu-mu-chun, Алты чуб) byli potomky Asijských Hunů čili Siung-nuů.
Nový!!: Kimakové a Alty-čubové · Vidět víc »
Aralské jezero
Aralské jezero dříve též zvané Aralské moře (nebo, z turkického aral – „ostrov“ – tak se původně jmenovalo místo při ústí Amudarji a posléze celé jezero) je vysychající bezodtoké slané jezero na hranici kazachstánských oblastí Aktobské a Kyzylordské a Karakalpacké republiky v Uzbekistánu ve střední Asii.
Nový!!: Kimakové a Aralské jezero · Vidět víc »
Arguň
Arguň je řeka na hranicích Zabajkalského kraje v Rusku a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko v ČLR.
Nový!!: Kimakové a Arguň · Vidět víc »
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Nový!!: Kimakové a Asie · Vidět víc »
Šamanismus
Burjatský šaman na sibiřském ostrově Olchon Šamanismus je souhrn náboženských, magických, mystických a mytologických představ a rituálních praktik, známý u mnoha kultur v různých oblastech světa a existující nejspíš už od dob paleolitických lovců a sběračů.
Nový!!: Kimakové a Šamanismus · Vidět víc »
Čolové
Čolové (Čöllar, 處月 – pchin-jinem Čchu-jüe, Чуюэ) byl středověký název jednoho z turkotatarských etnik.
Nový!!: Kimakové a Čolové · Vidět víc »
Čumulové
Čumulové nebo Čomulové (Çomullar, جمل → Jml, 暨 – pchin-jinem Čchu-mi, Чуми) byl středověký název jednoho z tureckých etnik.
Nový!!: Kimakové a Čumulové · Vidět víc »
Církev Východu
Číny dynastie Jüan Církev Východu nebo perská církev, východosyrská církev, babylonská církev, nestoriánská církev či chaldejská církev byla východní křesťanská církev východosyrského obřadu se sídlem v Mezopotámii.
Nový!!: Kimakové a Církev Východu · Vidět víc »
Chuej-mové
Jemekové v roce 100 př. n. l. na poloostrově Liao-Tung podle Christofera Beckwitha Chuej-mové neboli Jemekové (pchin-jinem nebo v sinokorejské variantě pchin-jinem) byli předkové národa Turkického etnika Kimäků.
Nový!!: Kimakové a Chuej-mové · Vidět víc »
Druhý turkutský kaganát
Druhý turkutský kaganát (𐱅𐰇𐰼𐰰:𐰃𐰠, Türük el) byl středověký staroturecký stát na území Mongolska a přilehlých částech dnešního Ruska (Zabajkalsko) a Číny (Vnitřní Mongolsko) s centrem v Ötükenu na břehu řeky Orchon.
Nový!!: Kimakové a Druhý turkutský kaganát · Vidět víc »
Dulo
Dulo (bulharsky Дуло) byla prabulharská dynastie vládnoucí v oblastech na sever od Černého moře a posléze na území kolem řeky Dunaje.
Nový!!: Kimakové a Dulo · Vidět víc »
Ejmürové
Tamga Ejmürů Ejmürové nebo Ajrumové (Eymür, Eymür boyu, Eyrum, Ājrīmlǖ, Ayrım, Eymur, Ayrum, Arum, Imer, ImirAzərbaycan toponimləri. „Ensiklopədik lüğat..“, – Bakı: Azərbaycan ensiklopediyası, 1999. səh. 55. 588s. (ázerbájdžánsky), Āyromlū, Āyrom, Imir, Eymir, Айрумы) jsou jeden z historicky primárních 24 kmenů Oguzských Turků.
Nový!!: Kimakové a Ejmürové · Vidět víc »
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Nový!!: Kimakové a Feudalismus · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Kimakové a Gótové · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Kimakové a Hunové · Vidět víc »
Insignie prezidenta Turecka
Insignie prezidenta Turecka jsou oficiální insignie prezidenta Turecké republiky.
Nový!!: Kimakové a Insignie prezidenta Turecka · Vidět víc »
Irtyš
Irtyš (ujgursky ئېرتىش دەرياسى, Ertiš därjasi, mongolsky Эрчис мөрөн, Èrčis mörön, čínsky 额尔齐斯河, pinyin Ertix Hé, É'ěrqísī Hé, český přepis E-er-čchi-s'-che, kazašsky Ертiс, Ertis, rusky Иртыш, Irtyš) je řeka v autonomní oblasti ČLR Sin-ťiang, Východokazachstánské a Pavlodarské oblasti v Kazachstánu a v Omské a Ťumeňské oblasti v Rusku.
Nový!!: Kimakové a Irtyš · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Kimakové a Islám · Vidět víc »
Ječmen
Ječmen (Hordeum) je rod čeledi lipnicovitých.
Nový!!: Kimakové a Ječmen · Vidět víc »
Jenisejští Kyrgyzové
Jenisejští Kyrgyzové, též Jenisejští Kirgizové (居骨, 纥骨, 结骨, pchin-jinem qigu, hegu, jiegu, obvyklou fonetikou: Čchi-ku, Che-ku, Ťie-ku), je označení turkických kmenů, které žily od starověku na horním toku Jeniseje, zejména na území Minusinské kotliny.
Nový!!: Kimakové a Jenisejští Kyrgyzové · Vidět víc »
Kagan
Kagan (pinyin kèhán,, staroturecky kaɣan) – Ka gan, Ka chan, Cha khan – Velký chán též Král králů je turkické označení panovníka státního útvaru zvaného kaganát.
Nový!!: Kimakové a Kagan · Vidět víc »
Karlukové
Karlukové nebo Üč-Oguzové, Üč-Karlukové (staroturecky: Znak písmene OK Znak písmene L Znak písmene R Znak písmene K → Karluk,: plurál → Karluklar,: حاللوه → Halluh,: حارلوق → Harluk, 葛逻禄 pchin-jinem Géluólù, obvyklou fonetikou: Kelolu, Kelu, Chololo, Chorlo, Harluut) byli středověkým turkickým kmenem sestaveným ze tří rodů, který žil v oblasti dnešního Žety-su (Sedmiříčí) podél karavanní cesty ze střední Asie do Číny.
Nový!!: Kimakové a Karlukové · Vidět víc »
Kaspické moře
alt.
Nový!!: Kimakové a Kaspické moře · Vidět víc »
Kypčakové
#PŘESMĚRUJ Kypčaci.
Nový!!: Kimakové a Kypčakové · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Kimakové a Monarchie · Vidět víc »
Oghuzové
Oghuzští Turci nebo Oghuzové, též Oguzové (a Oğuzlar, Oʻgʻuzlar, Оғыздар, Oğyzdar, Ονξοι → Oufi, اغوز → Oghūz, أوغوز → Ūghūz a varianty: Ghuzz, Guozz, Kuz, Oğuz, Okuz, Ouz, Ouzoi, Uğuz a Uz) byli raně-středověkou historickou kmenovou konfederaci turkiců ve střední Asii.
Nový!!: Kimakové a Oghuzové · Vidět víc »
Orchonští Turci
#PŘESMĚRUJ Turkuti.
Nový!!: Kimakové a Orchonští Turci · Vidět víc »
Pchin-jin
Pchin-jin, též pinyin (čínsky 拼音, v samotném pchin-jinu pīnyīn, doslova „hláskování“; celým názvem schéma čínské hláskové abecedy, čínsky 汉语拼音方案, hànyǔ pīnyīn fāng'àn, chan-jü pchin-jin fang-an) je oficiální systém romanizace standardní čínštiny v kontinentální Číně a do určité míry na Tchaj-wanu.
Nový!!: Kimakové a Pchin-jin · Vidět víc »
Pečeněhové
Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.
Nový!!: Kimakové a Pečeněhové · Vidět víc »
První turkutský kaganát
První turkutský kaganát (staroturecky Znak písmene KZnak písmene UZnak písmene RZnak písmene UZnak písmene TZnak písmene KZnak písmene UZnak písmene K → Kök Türük, čínsky 突厥 汗国, pchin-jin: Tūjué hánguó) neboli Göktürkský kaganát byl středověký staroturecký stát na území Mongolska, Střední Asie (dnešní Kazachstán), Číny (Vnitřní Mongolsko) a Ruska v oblasti Ötükenu, s centrem v Ordu, na břehu řeky Orchon.
Nový!!: Kimakové a První turkutský kaganát · Vidět víc »
Sedmiříčí
Džungárie, která zahrnuje i Sedmiříčí Sedmiříčí je geografická a historická oblast ve Střední Asii.
Nový!!: Kimakové a Sedmiříčí · Vidět víc »
Seznam turkických dynastií a zemí
Zde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byly turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úředním turkickým jazykem.
Nový!!: Kimakové a Seznam turkických dynastií a zemí · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Kimakové a Sibiř · Vidět víc »
Střední Asie
sovětské oficiální vymezení (nejužší), obecné současné vymezení a vymezení UNESCO (nejširší) Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.
Nový!!: Kimakové a Střední Asie · Vidět víc »
Syrdarja
Syrdarja (ve starověku nazývaná Jaxartes) je nejdelší řeka ve Střední Asii.
Nový!!: Kimakové a Syrdarja · Vidět víc »
Tarbagataj
Tarbagataj (kazašsky Тарбағатай, Tarbağataj, rusky хребет Тарбагатай, hrebet Tarbagataj, čínsky 塔尔巴哈台山, Tarbagatay Shan, pinyin Tǎěrbāhātái shān, český přepis Tcha-er-pa-cha-tchaj-šan) je horské pásmo ležící ve Východním Kazachstánu a v severozápadní části Ujgurska.
Nový!!: Kimakové a Tarbagataj · Vidět víc »
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Nový!!: Kimakové a Tataři · Vidět víc »
Tengrismus
jurty) je symbolem tengrismu jakutských tengristů Tengrismus či tengriánství je šamanistické domorodé náboženství národů mongolských a turkických národů, jehož nejvyšším božstvem je nebeský Tengri.
Nový!!: Kimakové a Tengrismus · Vidět víc »
Tobol (řeka)
Tobol je řeka v Kostanajské oblasti v Kazachstánu a v Kurganské a Ťumeňské oblasti v Rusku.
Nový!!: Kimakové a Tobol (řeka) · Vidět víc »
Tocharové
"Tocharové" Dřevěná deska s textem v tocharštině Tocharové, také zvaní Aršiové nebo Asianité, v antických řeckých pramenech pak Asioi, bylo etnikum indoevropského původu, které žilo v oblasti Tarimské pánve v dnešním Sin-ťiangu na západě Číny.
Nový!!: Kimakové a Tocharové · Vidět víc »
Turečtina
Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.
Nový!!: Kimakové a Turečtina · Vidět víc »
Turkické národy
Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.
Nový!!: Kimakové a Turkické národy · Vidět víc »
Ujgurové
Ujgurové nebo Ujguři (ئۇيغۇر → Ýuyghur,Mair, Victor, „A Little Primer of Xinjiang Proper Nouns“ – „Malý základ podstaty správy Sin-ťiangu“. 2009-07-13, (anglicky).: plurál → Uygurlar, 維吾爾 pchin-jinem Wej-wu'er) jsou turkické etnikum střední Asie.
Nový!!: Kimakové a Ujgurové · Vidět víc »
Ujgurský kaganát
Ujgurský kaganát nebo Země Tokuz Oghuzů (staroturecky 𐱃𐰆𐰴𐰕:𐰆𐰍𐰕:𐰉𐰆𐰑𐰣, ئورخۇن ئۇيغۇر خانلىقى, anebo, Уйгурын хаант улс), byla říše vytvořena domorodou konfederací Turkitů pod vedením kmenové šlechty Orchonských Ujgurů (doslova „Devět klanů“ – „Tokuz Oghuz“).
Nový!!: Kimakové a Ujgurský kaganát · Vidět víc »
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Nový!!: Kimakové a Ural · Vidět víc »
Východní Turkestán
Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) Tarimské pánve v roce 1 př. n. l. Východní Turkestán (také Čínský Turkestán, Ujguristán či Ujgursko, (شەرقىي تۈركىستان, Шәрқий Түркистан, Shərqiy Turkistan), (tradičními znaky 東土耳其斯坦, zjednodušeně 东土耳其斯坦) je politický termín s více významy v závislosti na kontextu a použití a zároveň je územím, které tvořily v minulosti část Džungárie a nyní Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, největší oblast Čínské lidové republiky. Středověké perské toponymum „Turkestán“ a jeho deriváty nebyly používány místním obyvatelstvem a Čína měla svůj vlastní název pro tuto oblast již od dynastie Chan jako Si-jü (pchin-jin: Xiyu) tzv. „Západní oblasti”. V 18. století bylo toto území spolu s ostatními regiony kontrolovanými Čínou nazýváno Sin-ťiang. Historický název Ujgurů pro Tarimskou pánev je Altishahr, což znamená v ujgurštině „šest měst“ a souhrnně označuje šest nejasně definovaných měst jižně od pohoří Ťan-šan.Bellér-Hann, Ildikó (2008). "Place and People". Community Matters in Xinjiang, 1880-1949: Towards a Historical Anthropology of the Uyghur. Brill. pp. 35–38, 44–45. Před dobytím Džúngarského Chanátu a dobytí Altishahr byl „Východní Turkestán“ nazýván Moghulistán („země Mongolů“) a byl ovládán potomky Čingischána. Ujgurové požadovali, aby je dynastie Čching osvobodila od nadvlády Džungarů. Říše Čching se spojila s muslimským vládcem a porazila Džúngarský Chanát. Termín Východní Turkestán byl vytvořen ruskými Turkologisty např. Nikitou Bichurinem v 19. století s cílem nahradit pojem „Čínský Turkestán“, který odkazoval na Tarimskou pánev v jihozápadní části Sin-ťiang v provincii Říše Čching.Bellér-Hann, Ildikó (2007). Situating the Uyghurs between China and Central Asia. Ashgate Publishing. pp. 4–5, 32–40. Na počátku 20. století používali ujgurští separatisté a jejich podporovatelé pojmenování „Východní Turkestán“ (nebo „Ujguristán“) jako označení pro celou oblast Sin-ťiangu a také pro budoucí nezávislý stát v dnešním Sin-ťiangu (Ujgurské autonomní oblasti s potenciálním hlavním městem Urumči). Dávají přednost označení „Východní Turkestán“, aby zdůraznili spojení s jinými západními turkickými skupinami. V národních písemnostech si „Východní Turkestán“ udržel starší geografický význam. V Číně má tento termín negativní ohlas, protože jej užívají militantní skupiny. Čínská vláda aktivně odrazuje od jeho používání.
Nový!!: Kimakové a Východní Turkestán · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Kimakové a 10. století · Vidět víc »
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Nový!!: Kimakové a 11. století · Vidět víc »
1220
;Česko.
Nový!!: Kimakové a 1220 · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Kimakové a 2. století · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Kimakové a 3. století · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Kimakové a 7. století · Vidět víc »
880
Bez popisu.
Nový!!: Kimakové a 880 · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Kimakové a 9. století · Vidět víc »
