40 vztahy: Atom, Atomová hmotnostní konstanta, Brownův pohyb, Chaos, Definice, Difuze, Experiment, Fyzikální veličina, Hmotnost, Ideální plyn, Ion, Kapalina, Kinetická energie, Kmitání, Látka, Molekula, Osmotický tlak, Pevná látka, Pohyb, Potenciální energie, Relativní atomová hmotnost, Relativní molekulová hmotnost, Rovnovážná poloha, Rychlost, Sčítání, Síla, Skupenství, Směr, Spojité zobrazení, Statistická fyzika, Stlačitelnost, Těleso, Teorie, Teplo, Teplota, Termika, Termodynamika, Vazba, Vnitřní energie, Vzdálenost.
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Atom · Vidět víc »
Atomová hmotnostní konstanta
Atomová hmotnostní konstanta je rovna ¹⁄₁₂ klidové hmotnosti atomu C (uhlíku-12, tj. izotopu s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Atomová hmotnostní konstanta · Vidět víc »
Brownův pohyb
Znázornění Brownova pohybu na záznamu polohy nahodile se pohybující částice. Zobrazení téhož pohybu nezávisle v 32, 256 a 2048 krocích je znázorněno postupně světlejšími barvami Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Brownův pohyb · Vidět víc »
Chaos
Chaos (starořecky Χαος, též Chaeos Χαεος) je v řecké mytologii prvotní stav před stvořením světa.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Chaos · Vidět víc »
Definice
Definice (z latinského de.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Definice · Vidět víc »
Difuze
Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Difuze · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Experiment · Vidět víc »
Fyzikální veličina
Fyzikální veličina je, jako každá veličina, určitá vlastnost jevu, tělesa nebo látky, která má danou velikost, jež může být vyjádřena jako číslo a reference.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Fyzikální veličina · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Hmotnost · Vidět víc »
Ideální plyn
molekuly jsou barevně odlišeny pro snadnější sledování pohybu. Ideální (dokonalý) plyn je plyn, který má na rozdíl od skutečného plynu tyto ideální vlastnosti: je dokonale stlačitelný a bez vnitřního tření.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Ideální plyn · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Ion · Vidět víc »
Kapalina
Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Kapalina · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Kinetická energie · Vidět víc »
Kmitání
pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Kmitání · Vidět víc »
Látka
Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).
Nový!!: Kinetická teorie látek a Látka · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Molekula · Vidět víc »
Osmotický tlak
práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Osmotický tlak · Vidět víc »
Pevná látka
Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Pevná látka · Vidět víc »
Pohyb
Pohyb nebo také lokomoce je označení, které se používá tehdy, mění-li hmotné objekty svoji vzájemnou polohu, tvar, velikost, tepelné, elektrické nebo magnetické vlastnosti, skupenství, chemické složení, biologické vlastnosti apod.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Pohyb · Vidět víc »
Potenciální energie
tíhovou silou, která vozíky urychluje resp. zpomaluje. Potenciální energie (též polohová energie) je druh energie, kterou má každé těleso nacházející se v potenciálovém poli určité síly.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Potenciální energie · Vidět víc »
Relativní atomová hmotnost
Nukleonové číslo a relativní atomová hmotnost (zaokrouhlená) pro vodík Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Relativní atomová hmotnost · Vidět víc »
Relativní molekulová hmotnost
Relativní molekulová hmotnost (též poměrná molekulová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti molekuly a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Relativní molekulová hmotnost · Vidět víc »
Rovnovážná poloha
Rovnovážná poloha je poloha tuhého tělesa, při níž je výslednice všech sil působících na těleso nulová a výsledný moment všech sil je také nulový.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Rovnovážná poloha · Vidět víc »
Rychlost
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Rychlost · Vidět víc »
Sčítání
Sčítání je jednou ze základních operací v aritmetice.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Sčítání · Vidět víc »
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Síla · Vidět víc »
Skupenství
Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Skupenství · Vidět víc »
Směr
Slovo směr má více významů.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Směr · Vidět víc »
Spojité zobrazení
Spojité zobrazení je pojem z topologie a matematické analýzy.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Spojité zobrazení · Vidět víc »
Statistická fyzika
Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Statistická fyzika · Vidět víc »
Stlačitelnost
Stlačitelnost (objemová stlačitelnost) je definována jako záporná hodnota relativní změny objemu vzhledem ke změně tlaku, tzn.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Stlačitelnost · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Těleso · Vidět víc »
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Teorie · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Teplo · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Teplota · Vidět víc »
Termika
Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Termika · Vidět víc »
Termodynamika
Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Termodynamika · Vidět víc »
Vazba
Výraz vazba má mnoho významů, označujících svázanost různých věcí, a to buď v základním významu (svázání provazem či provázkem apod.), nebo v přeneseném (omezení pohybu, vzájemná závislost nebo přitažlivost, vzájemná souvislost).
Nový!!: Kinetická teorie látek a Vazba · Vidět víc »
Vnitřní energie
Vnitřní energie (též termodynamická energie) tělesa (termodynamického systému) je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Vnitřní energie · Vidět víc »
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Nový!!: Kinetická teorie látek a Vzdálenost · Vidět víc »