Rychlejší přístup než prohlížeči!
38 vztahy: Černovice (Ukrajina), Česká severní dráha, Česká západní dráha, České obchodní dráhy, Československé státní dráhy, Österreichische Bundesbahnen, Bukovina (země), Císařsko-královské státní dráhy, Căile Ferate Române, Dráha císaře Františka Josefa, Dráha císařovny Alžběty, Duchcovsko-podmokelská dráha, Innsbruck, Ivano-Frankivsk, Kaiser Franz Joseph-Orientbahn, Krakov, Linec, Lvov, Magyar Államvasutak, Moravská pohraniční dráha, Moravsko-slezská ústřední dráha, Olomouc, Předlitavsko, Plzeň, Plzeňsko-březenská dráha, Polskie Koleje Państwowe, Pražsko-duchcovská dráha, Praha, Rakouská severozápadní dráha, Rakouská společnost místních drah, Rakouská společnost státní dráhy, Rakousko-Uhersko, Sedmihradsko, Severní dráha císaře Ferdinanda, Terst, Uhersko, Vídeň, Villach.
Černovice (Ukrajina)
Černovice (ukrajinsky Чернівці / Černivci, rumunsky Cernăuți, bělorusky Чарнаўцы / Čarnaŭcy, jidiš טשערנאָװיץ, hebrejsky צ׳רנוביץ, rusky Черновцы / Černovcy, polsky Czerniowce, slovensky Černovice, německy Czernowitz nebo Tschernowitz, maďarsky Csernovic, arménsky Չերնովից / Černovic̕) jsou oblastní město na jihozápadní Ukrajině na řece Prut na úpatí Karpat, historické zemské hlavní město Bukoviny a dnes správní středisko Černovické oblasti.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Černovice (Ukrajina) · Vidět víc »
Česká severní dráha
Česká severní dráha (německý oficiální název, zkratka BNB) byla soukromá železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila a provozovala síť tratí v severních a středních Čechách.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Česká severní dráha · Vidět víc »
Česká západní dráha
Česká západní dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Böhmische Westbahn, zkratka BWB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila trať z Prahy přes Plzeň do Furth im Wald na německých hranicích.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Česká západní dráha · Vidět víc »
České obchodní dráhy
Síť tratí BCB. České obchodní dráhy (německy k.k. privilegierte Böhmische Commercialbahnen, zkratka BCB) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která se zabývala stavbou a provozováním místních drah.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a České obchodní dráhy · Vidět víc »
Československé státní dráhy
Československé státní dráhy (ČSD) byla státní organizace, která se zabývala správou železniční infrastruktury a provozováním železniční dopravy na území celého Československa.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Československé státní dráhy · Vidět víc »
Österreichische Bundesbahnen
Österreichische Bundesbahnen (česky Rakouské spolkové dráhy), kód VKM ÖBB, je rakouský národní dopravce.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Österreichische Bundesbahnen · Vidět víc »
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Bukovina (země) · Vidět víc »
Císařsko-královské státní dráhy
Císařsko-královské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB), od roku 1915 Císařsko-královské rakouské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen), byla státní železniční společnost působící v předlitavské části Rakousko-Uherska.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Císařsko-královské státní dráhy · Vidět víc »
Căile Ferate Române
Căile Ferate Române (výslovnost), plným názvem Societatea Națională a Căilor Ferate Române, zkratka CFR nebo SNCFR, doslova „Rumunské železnice“, byla státem vlastněná železniční společnost v Rumunsku.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Căile Ferate Române · Vidět víc »
Dráha císaře Františka Josefa
Síť železnic KFJB. Dráha císaře Františka Josefa (německý oficiální název: k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn, zkratka KFJB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou, mezi Českými Velenicemi a Chebem a mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Dráha císaře Františka Josefa · Vidět víc »
Dráha císařovny Alžběty
Síť tratí Dráhy císařovny Alžběty. Dráha císařovny Alžběty (německy k.k. privilegierte Kaiserin Elisabeth-Bahn, zkratka KEB) byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která postavila a provozovala tratě mezi Vídní a Tyrolskem, hranicemi s Bavorskem a Českými Budějovicemi.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Dráha císařovny Alžběty · Vidět víc »
Duchcovsko-podmokelská dráha
prioritní výpůjčka DBE Duchcovsko-podmokelská dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft, zkratka DBE) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi Podmokly (dnes část Děčína), Duchcovem a Chomutovem.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Duchcovsko-podmokelská dráha · Vidět víc »
Innsbruck
Innsbruck (zastarale Inšpruk nebo Inomostí, latinsky Oenipontum) je hlavní město rakouské spolkové země Tyrolsko.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Innsbruck · Vidět víc »
Ivano-Frankivsk
Ivano-Frankivsk (dříve častěji uváděný rusky jako Ivano-Frankovsk a do roku 1962 Stanislav, ukrajinsky Станісла́в, polsky Stanisławów,; / Stanislew) je historické město a správní středisko v Ivanofrankivské oblasti na západě Ukrajiny.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Ivano-Frankivsk · Vidět víc »
Kaiser Franz Joseph-Orientbahn
#PŘESMĚRUJ Východní dráha císaře Františka Josefa.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Kaiser Franz Joseph-Orientbahn · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Krakov · Vidět víc »
Linec
Linec je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Linec · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Lvov · Vidět víc »
Magyar Államvasutak
Magyar Államvasutak, kód VKM MÁV (česky: Maďarské státní železnice), je národní železniční společnost v Maďarsku se sídlem v Budapešti.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Magyar Államvasutak · Vidět víc »
Moravská pohraniční dráha
Síť tratí MGB. Moravská pohraniční dráha (německy k.k. privilegierte Mährische Grenzbahn, zkratka MGB) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která v letech 1872–1874 postavila tratě mezi Šternberkem, Šumperkem, Zábřehem a Lichkovem.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Moravská pohraniční dráha · Vidět víc »
Moravsko-slezská ústřední dráha
Síť železnic MSCB, nedostavěná trať k Vlárskému průsmyku není zakreslena. Po propadu hospodaření firmy byla veškerá provozní údržba vozidel soustředěna do železniční stanice Krnov. Město Opava i slezský zemský výbor se mnohokráte snažily o začlenění Opavy do železniční sítě monarchie jako významného železničního uzlu. Moravsko-slezská ústřední dráha (německy k.k. privilegierte Mährisch-Schlesische Centralbahn, zkratka MSCB) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která postavila a provozovala tratě mezi Olomoucí, Opavou a Hlucholazy (tehdy pruské město Ziegenhals) a dnes už neexistující přeshraniční spojku z Krnova do tehdejších pruských Hlubčic.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Moravsko-slezská ústřední dráha · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Olomouc · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Předlitavsko · Vidět víc »
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Plzeň · Vidět víc »
Plzeňsko-březenská dráha
Plzeňsko-březenská dráha (německý oficiální název zkratka EPPK) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na tratích mezi Duchcovem, Mostem, Březnem u Chomutova, Plzní a hraničním přechodem v Železné Rudě.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Plzeňsko-březenská dráha · Vidět víc »
Polskie Koleje Państwowe
Vlak SKM Trójmiasto Polskie Koleje Państwowe S.A. (česky Polské státní dráhy, a. s., nebo Polské státní železnice, a. s.) je název někdejší unitární železnice ve vlastnictví polského státu.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Polskie Koleje Państwowe · Vidět víc »
Pražsko-duchcovská dráha
Síť tratí Pražsko-duchcovské dráhy Viadukt Podlešín na trati z Prahy do Mostu C. k. výs. železnice Pražsko-Duchcovská, německy k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn, zkráceně PDE, byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a Saska.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Pražsko-duchcovská dráha · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Praha · Vidět víc »
Rakouská severozápadní dráha
Černými čarami je zde znázorněna síť ÖNWB, červenými pak síť majetkově spřízněné firmy SNDVB. Silnými čarami jsou vyznačeny tratě, které firmy přímo vlastnily; slabými tratě, na nichž firmy pouze provozovaly dopravu. Na mapě nejsou vyznačeny dvě tratě na jižní Moravě, na nichž ÖNWB v období 1874–1876 dopravu také provozovala.http://historie-trati.wz.cz/ Historie železničních tratí ČR, databáze; Sekera, Pavel Severozápadní nádraží v Praze. Po roce 1919 neslo název Praha Denisovo nádraží, po roce 1940 Praha Vltavské nádraží, po roce 1945 Praha Denisovo nádraží, po roce 1953 Praha - Těšnov Železnice, 150 let železnic v Praze, 1995, příloha str. V. Po roce 1985 po Severozápadním nádraží zůstávají pouze tyto dva oblouky Negrelliho viaduktu zašpiněné kouřem parních lokomotiv. Severozápadní nádraží ve Vídni na obraze Karla Kargera. Památkou na Severozápadní dráhu je i dodnes používaná kilometráž na jejích tratích. Tento kilometrovník u Lysé nad Labem udává vzdálenost z Vídně. Lokomotiva Severozápadní dráhy pro osobní vlaky. Stroj pochází ještě z 19. století, patrná je jeho archaická stavba s vnějším rámem. Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou. Každá ze společností měla své kolejiště na své straně budovy, která stála jako ostrovní uprostřed kolejiště. Takové uspořádání stanic v místě křížení s jinou železniční společností bylo pro Severozápadní dráhu typické. Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Prostředním žlebu. Nymburce. Každý domek byl rozdělen na čtyři části. Lidé zde bydlí dodnes. Rakouská severozápadní dráha, zkratka ÖNWB (německý oficiální název: Österreichische Nordwestbahn) byla privátní železniční společnost, jejíž síť se nacházela na území dnešního Česka a Rakouska.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Rakouská severozápadní dráha · Vidět víc »
Rakouská společnost místních drah
Rakouská společnost místních drah (německy Österreichische Lokaleisenbahn-gesellschaft, zkratka ÖLEG) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku zaměřená na výstavbu a provozování místních drah.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Rakouská společnost místních drah · Vidět víc »
Rakouská společnost státní dráhy
Rakouská společnost státní dráhy (německý oficiální název: k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft, maďarský název Cs. k. szab. Osztrák-Magyar Államvasúttársaság, známá též pod zkratkou StEG, pozdější oficiální název Rakousko-Uherská společnost státní dráhy), byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, vlastnící a provozující železniční tratě v obou částech monarchie.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Rakouská společnost státní dráhy · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Sedmihradsko
Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Sedmihradsko · Vidět víc »
Severní dráha císaře Ferdinanda
Mapa železnic Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1849 (červeně). K dobudování dráhy do Krakova došlo v roce 1856 C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (zkratkou KFNB) byla rakouská železniční a těžební společnost založená v roce 1836.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Severní dráha císaře Ferdinanda · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Terst · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Uhersko · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Vídeň · Vidět víc »
Villach
Villach (slovinsky Beljak, italsky Villaco, česky Bělák) je druhým největším městem spolkové země Korutany v jižním Rakousku a sedmým největším městem celého Rakouska.
Nový!!: Císařsko-královské státní dráhy a Villach · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Císařsko-královské rakouské státní dráhy, K.k. Staatsbahnen, K.k. österreichische Staatsbahnen, Kaiserlich-königliche Staatsbahnen, Kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen, KkStB, Rakouské státní dráhy.
