42 vztahy: Abeceda, Akcent (hebrejština), Aramejština, Archaismus, Asýrie, Babylonie, Bible, Codex Leningradensis, Diplomacie, Fénické písmo, Gezer, Gramatika, Hebrejština, Hebrejské písmo, Izraelské království, Izraelský národ, Jeruzalém, Judské království, Lakiš, Masoretský text, Nářečí, Nikud, Ostrakon, Palestina, Samaří, Samohláska, Slovní zásoba, Souhláska, Starověké dějiny Židů, Svitky od Mrtvého moře, Tanach, 1. století, 1. století př. n. l., 10. století př. n. l., 1008, 12. století př. n. l., 14. století př. n. l., 2. století př. n. l., 5. století př. n. l., 6. století př. n. l., 7. století př. n. l., 9. století.
Abeceda
Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.
Nový!!: Klasická hebrejština a Abeceda · Vidět víc »
Akcent (hebrejština)
; akcenty vyznačeny modře Akcent plní v hebrejštině trojí funkci: označuje přízvučnou slabiku slova, zároveň má však také melodickou a interpunkční funkci.
Nový!!: Klasická hebrejština a Akcent (hebrejština) · Vidět víc »
Aramejština
Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.
Nový!!: Klasická hebrejština a Aramejština · Vidět víc »
Archaismus
Archaismus je označení pro zastaralý jazykový prvek (z dřívější podoby jazyka).
Nový!!: Klasická hebrejština a Archaismus · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Klasická hebrejština a Asýrie · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Klasická hebrejština a Babylonie · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Klasická hebrejština a Bible · Vidět víc »
Codex Leningradensis
#PŘESMĚRUJ Leningradský kodex.
Nový!!: Klasická hebrejština a Codex Leningradensis · Vidět víc »
Diplomacie
Ger van Elk, ''Symmetry of Diplomacy'', 1975, Groninger Museum. Pod pojmem diplomacie se rozumí pěstování styků mezi různými státy a řešení mezinárodních problémů.
Nový!!: Klasická hebrejština a Diplomacie · Vidět víc »
Fénické písmo
Fénické písmo bylo ve starověku souhláskové písmo používané pro zaznamenání textů ve féničtině a později i v dalších příbuzných kanaánských jazycích.
Nový!!: Klasická hebrejština a Fénické písmo · Vidět víc »
Gezer
Gezerské kultické návrší Gezer bylo významné starověké město v Izraeli.
Nový!!: Klasická hebrejština a Gezer · Vidět víc »
Gramatika
Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).
Nový!!: Klasická hebrejština a Gramatika · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Klasická hebrejština a Hebrejština · Vidět víc »
Hebrejské písmo
vokalizovaný text (dole) Hebrejské písmo je písmo, jímž se zaznamenává hebrejština, jidiš, ladino a dříve též například slovanský lešon Kena’an.
Nový!!: Klasická hebrejština a Hebrejské písmo · Vidět víc »
Izraelské království
Izraelské království (hebrejsky, někdy také „severní království“ oproti „jižnímu“ judskému) byl státní útvar, který existoval mezi lety 930–722 př.
Nový!!: Klasická hebrejština a Izraelské království · Vidět víc »
Izraelský národ
#PŘESMĚRUJ Izraelské kmeny.
Nový!!: Klasická hebrejština a Izraelský národ · Vidět víc »
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Nový!!: Klasická hebrejština a Jeruzalém · Vidět víc »
Judské království
Judské království byl státní útvar, jenž existoval mezi lety 930–586 př.
Nový!!: Klasická hebrejština a Judské království · Vidět víc »
Lakiš
#PŘESMĚRUJ Lachiš.
Nový!!: Klasická hebrejština a Lakiš · Vidět víc »
Masoretský text
Masoretský text je hebrejský (či v jistých případech aramejský) text Starého zákona opatřený masoretskými vokalizačními znaky, resp.
Nový!!: Klasická hebrejština a Masoretský text · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Klasická hebrejština a Nářečí · Vidět víc »
Nikud
akcenty Nikud, doslova „tečkování“ nebo „punktace“, je označení pro vokalizaci hebrejského písma, tedy systém znamének vyznačující samohlásky v hebrejském textu psaném souhláskovým písmem.
Nový!!: Klasická hebrejština a Nikud · Vidět víc »
Ostrakon
Kimóna syna Miltiada Ostrakon (střední rod, mn. č. ostraka) je řecké slovo označující „střep hliněné nádoby“.
Nový!!: Klasická hebrejština a Ostrakon · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Klasická hebrejština a Palestina · Vidět víc »
Samaří
Zbytky hradeb Zříceniny fora Římské divadlo Samaří (שומרון Šomron, Σεβαστη Sebasté) bylo město v Samařsku v dnešním Izraeli, v oblasti palestinské autonomie na západním břehu Jordánu, asi 10 km severozápadně od moderního města Náblus (ve starověku Sichem).
Nový!!: Klasická hebrejština a Samaří · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Klasická hebrejština a Samohláska · Vidět víc »
Slovní zásoba
Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Nový!!: Klasická hebrejština a Slovní zásoba · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Klasická hebrejština a Souhláska · Vidět víc »
Starověké dějiny Židů
Starověké dějiny Židů lze vymezit těmito mezníky: první zmínky o izraelském národě ve 13. století př. n. l. na jedné straně a islámskou expanzí na počátku 7. století n. l. na druhé straně.
Nový!!: Klasická hebrejština a Starověké dějiny Židů · Vidět víc »
Svitky od Mrtvého moře
Izajáše (Iz 57,17–59,9; 1QIsab) Svitky od Mrtvého moře (někdy Kumránské svitky) jsou nálezy starověkých svitků a jejich zlomků nalezených poblíž Mrtvého moře, zejména v Kumránu.
Nový!!: Klasická hebrejština a Svitky od Mrtvého moře · Vidět víc »
Tanach
Tanach je akronym, kterým se v židovství označují posvátné spisy, které jsou součástí Bible (resp. Starého zákona).
Nový!!: Klasická hebrejština a Tanach · Vidět víc »
1. století
1.
Nový!!: Klasická hebrejština a 1. století · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Klasická hebrejština a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
10. století př. n. l.
border.
Nový!!: Klasická hebrejština a 10. století př. n. l. · Vidět víc »
1008
Bez popisu.
Nový!!: Klasická hebrejština a 1008 · Vidět víc »
12. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Klasická hebrejština a 12. století př. n. l. · Vidět víc »
14. století př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Klasická hebrejština a 14. století př. n. l. · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Klasická hebrejština a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Klasická hebrejština a 5. století př. n. l. · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Klasická hebrejština a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
7. století př. n. l.
Sedmé století před naším letopočtem začalo v roce 700 př. n. l. a skončilo v roce 601 př. n. l. Bylo to období, kdy na Apeninském poloostrově vzkvétala civilizace Etrusků.
Nový!!: Klasická hebrejština a 7. století př. n. l. · Vidět víc »
9. století
9.
Nový!!: Klasická hebrejština a 9. století · Vidět víc »