Rychlejší přístup než prohlížeči!
57 vztahy: Adolf Procházka, Alexander Niklitschek, Arcidiecéze pražská, Železniční trať Brno–Přerov, Židovský hřbitov v Kojetíně, Čeněk Slepánek, Římskokatolická farnost Kojetín, Beda Dudík, Boží muka, Bohumín, Brno, Budapešť, David Kaufmann, Dálnice D1, Eduard Hedvíček, FK Slavoj Kojetín-Kovalovice, František Antonín Šebesta, Goiteinové, Hulín, Husitství, Jan Tomáš Kuzník, Jana Berdychová, Jidiš, Josef Chytil, Karel Bíbr, Kojatín, Kojetín (hrad), Kojetín (nádraží), Kojetín I-Město, Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kojetín), Kovalovice (Kojetín), Kroměříž, Ludvík Jagellonský, Luhačovice, Marie Gardavská (malířka), Morava, Morový sloup, Němčice nad Hanou, Okres Přerov, Okresní město, Olomouc, Olomoucký kraj, Přerov, Pernštejnové, Popůvky (Kojetín), Prostějov, První písemná zmínka, Rabínský seminář (Budapešť), Silnice I/47, Silnice II/367, ..., Silnice II/436, Smírčí kříž, Středomoravská nářeční skupina, Synagoga v Kojetíně, Vyškov, 1233, 312. československá stíhací peruť RAF. Rozbalte index (7 více) »
Adolf Procházka
Adolf Procházka (5. srpna 1900 Napajedla – 8. května 1970 New York) byl český a československý právník, vysokoškolský učitel a poválečný politik Československé strany lidové; poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, ministr československé vlády a manžel významné lidovecké političky Heleny Koželuhové.
Nový!!: Kojetín a Adolf Procházka · Vidět víc »
Alexander Niklitschek
Alexander Niklitschek (12. března 1892 Kojetín farnost Kojetín – 1953 Vídeň) byl rakouský spisovatel.
Nový!!: Kojetín a Alexander Niklitschek · Vidět víc »
Arcidiecéze pražská
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha Arcidiecéze pražská je římskokatolická arcidiecéze ve středních Čechách.
Nový!!: Kojetín a Arcidiecéze pražská · Vidět víc »
Železniční trať Brno–Přerov
Železniční trať Brno–Přerov (v jízdním řádu je úsek Brno–Vyškov součástí tratě 260 a úsek Blažovice–Přerov součástí tratě 300) je jednokolejná elektrizovaná železniční trať.
Nový!!: Kojetín a Železniční trať Brno–Přerov · Vidět víc »
Židovský hřbitov v Kojetíně
Židovský hřbitov v Kojetíně se nachází v severní části města Kojetín, po pravé straně silnice II/367 na Uhřičice, asi 750 metrů severozápadně od někdejší kojetínské synagogy.
Nový!!: Kojetín a Židovský hřbitov v Kojetíně · Vidět víc »
Čeněk Slepánek
Vincenc „Čeněk“ Slepánek (20. června 1878 Suchdol u Konice – 21. října 1944 Kojetín) byl český spisovatel, básník, překladatel, novinář; kandidát Nobelovy ceny mírové v roce 1929 za Československo; editor revue Slavische Monatshefte, deníku Moravské rozhledy, Lidových zájmů a literárního plátku Naděje; zahraniční korespondent ''Národních listů'' a deníku Lidové noviny) v Rusku, Srbsku a Bulharsku; rakouský špion/diplomat ve Švýcarsku v letech 1917-1918; vězeň odsouzený za slovní útoky vůči prezidentu Masarykovi, jemuž udělil milost Edvard Beneš. Čeněk Slepánek sloužil jako pracovník finanční stráže na rakouské hranici (105–110 km) v Bukovině. Podle některých zdrojů byl Slepánek "vynikajícím členem" Maffie.
Nový!!: Kojetín a Čeněk Slepánek · Vidět víc »
Římskokatolická farnost Kojetín
Římskokatolická farnost Kojetín je územním společenstvím římských katolíků v rámci přerovského děkanátu olomoucké arcidiecéze s farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Nový!!: Kojetín a Římskokatolická farnost Kojetín · Vidět víc »
Beda Dudík
Beda Dudík, vlastním jménem František (v německé literatuře uváděn jako Beda Franz Dudik, 29. ledna 1815, Kojetín – 18. ledna 1890, Rajhrad), byl moravský historiograf a církevní historik, kněz a benediktinský mnich v Rajhradském klášteře.
Nový!!: Kojetín a Beda Dudík · Vidět víc »
Boží muka
Slovenská boží muka v meziválečném Československu (Ohrady, Slovensko). Neobvyklý typ (Pitárné na Osoblažsku) Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou.
Nový!!: Kojetín a Boží muka · Vidět víc »
Bohumín
Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.
Nový!!: Kojetín a Bohumín · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Kojetín a Brno · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Kojetín a Budapešť · Vidět víc »
David Kaufmann
David Kaufmann (hebrejsky:; 7. června 1852 – 6. července 1899 židovské náboženské obce v Karlových Varech) byl židovsko-rakouský knihovník a vysokoškolský učitel, původem z moravského Kojetína.
Nový!!: Kojetín a David Kaufmann · Vidět víc »
Dálnice D1
Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1.
Nový!!: Kojetín a Dálnice D1 · Vidět víc »
Eduard Hedvíček
Eduard Hedvíček (17. března 1878, Kojetín farnost Kojetín – 1947, Vídeň) byl rakouský státní úředník, který se pokusil o záchranu kancléře Dollfusse při nacistickém atentátu v roce 1934.
Nový!!: Kojetín a Eduard Hedvíček · Vidět víc »
FK Slavoj Kojetín-Kovalovice
Fotbalový klub Slavoj Kojetín-Kovalovice je moravský fotbalový klub z města Kojetín, který v sezoně 2016/17 sestoupil z Přeboru Olomouckého kraje do I. A třídy Olomouckého kraje (6. nejvyšší soutěž).
Nový!!: Kojetín a FK Slavoj Kojetín-Kovalovice · Vidět víc »
František Antonín Šebesta
František Antonín Šebesta, zvaný Sebastini (1724 Kojetín – 3. března 1789 Prostějov) byl moravský barokní malíř.
Nový!!: Kojetín a František Antonín Šebesta · Vidět víc »
Goiteinové
Goiteinové (někdy též nesprávně Goetinové) jsou rozvětvená židovská rodina původem z Moravy.
Nový!!: Kojetín a Goiteinové · Vidět víc »
Hulín
Hulín (německy Hullein) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 6 km severovýchodně od Kroměříže.
Nový!!: Kojetín a Hulín · Vidět víc »
Husitství
Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.
Nový!!: Kojetín a Husitství · Vidět víc »
Jan Tomáš Kuzník
Jan Tomáš Kuzník, psán také Kužník nebo Kuschnik (okolo 1716 Uhřičice – 13. dubna 1786 Kojetín farnost Kojetín) byl český kantor, básník a hudební skladatel.
Nový!!: Kojetín a Jan Tomáš Kuzník · Vidět víc »
Jana Berdychová
Jana Berdychová, rozená Dudíková (17. února 1909 Kojetín farnost Kojetín – 21. dubna 2007 Praha) byla univerzitní profesorka, sokolka a zakladatelka cvičení rodičů s dětmi.
Nový!!: Kojetín a Jana Berdychová · Vidět víc »
Jidiš
Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.
Nový!!: Kojetín a Jidiš · Vidět víc »
Josef Chytil
Hrob Josefa Chytila v Brně Josef Chytil (9. března 1812 Kojetín — 10. února 1861 Brno) byl český historik, archivář v Moravském zemském archivu a národní buditel působící zejména v Brně.
Nový!!: Kojetín a Josef Chytil · Vidět víc »
Karel Bíbr
Karel Bíbr (1. listopadu 1887, Kojetín – 19. března 1972, Nová Ves pod Pleší) byl český architekt, projektant a stavitel.
Nový!!: Kojetín a Karel Bíbr · Vidět víc »
Kojatín
Obec Kojatín se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina.
Nový!!: Kojetín a Kojatín · Vidět víc »
Kojetín (hrad)
Hrad Kojetín stával u Kojetína v lokalitě Suché louky, asi 1 km jihovýchodně od dnešního nádraží.
Nový!!: Kojetín a Kojetín (hrad) · Vidět víc »
Kojetín (nádraží)
Kojetín je železniční stanice v jižní části města Kojetín v okrese Přerov v Olomouckém kraji nedaleko řeky Moravy.
Nový!!: Kojetín a Kojetín (nádraží) · Vidět víc »
Kojetín I-Město
Kojetín I-Město je název městské části, část obce Kojetín v okrese Přerov.
Nový!!: Kojetín a Kojetín I-Město · Vidět víc »
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kojetín)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický chrám v městě Kojetín v okrese Přerov.
Nový!!: Kojetín a Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kojetín) · Vidět víc »
Kovalovice (Kojetín)
Kovalovice jsou vesnice, část města Kojetín v okrese Přerov.
Nový!!: Kojetín a Kovalovice (Kojetín) · Vidět víc »
Kroměříž
Kroměříž je město ve Zlínském kraji.
Nový!!: Kojetín a Kroměříž · Vidět víc »
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Nový!!: Kojetín a Ludvík Jagellonský · Vidět víc »
Luhačovice
Luhačovice jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 16 km jihovýchodně od okresního a zároveň i krajského města Zlín na říčce Šťávnice.
Nový!!: Kojetín a Luhačovice · Vidět víc »
Marie Gardavská (malířka)
Marie Gardavská (14. března 1871 Kojetín farnosti Kojetín – 6. června 1937, Kojetín farnosti Kojetín) byla česká malířka hanáckého folkloru.
Nový!!: Kojetín a Marie Gardavská (malířka) · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Kojetín a Morava · Vidět víc »
Morový sloup
Kašna se sochou sv. Josefa, Praha – Karlovo náměstí, 1698 Mariánský sloup, Havlíčkův Brod, 1715 Praha-Troja, deska viničního sloupu Morový sloup nebo morová statue je typ monumentálního sochařského díla, které se od poloviny 16. století do konce 18. století stavělo na místě morových hřbitovů a zejména na veřejných prostranstvích měst v Evropě jako ochrana před morovou epidemií.
Nový!!: Kojetín a Morový sloup · Vidět víc »
Němčice nad Hanou
Němčice nad Hanou je malé město, které leží na levém (severním) břehu říčky Haná v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.
Nový!!: Kojetín a Němčice nad Hanou · Vidět víc »
Okres Přerov
Okres Přerov je okres na jihovýchodě Olomouckého kraje.
Nový!!: Kojetín a Okres Přerov · Vidět víc »
Okresní město
Okresní město (oficiálně sídlo okresu) je sídlo územní nebo územně-správní jednotky okres, v okresním městě zpravidla mají sídla správní orgány vykonávající svoji působnost na území okresu či detašovaná územní pracoviště správních orgánů s územní působností přesahující hranice okresu.
Nový!!: Kojetín a Okresní město · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Kojetín a Olomouc · Vidět víc »
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.
Nový!!: Kojetín a Olomoucký kraj · Vidět víc »
Přerov
Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².
Nový!!: Kojetín a Přerov · Vidět víc »
Pernštejnové
Páni z Pernštejna či Pernštejnové byli šlechtický rod původně z jihozápadní Moravy.
Nový!!: Kojetín a Pernštejnové · Vidět víc »
Popůvky (Kojetín)
Popůvky jsou vesnice, část města Kojetín v okrese Přerov.
Nový!!: Kojetín a Popůvky (Kojetín) · Vidět víc »
Prostějov
Vila Jana a Anastázie Neherových v Prostějově (autor Wylliama) Prostějov (hanácky Prostijov; Proßnitz) je statutární město na Moravě v Olomouckém kraji, 14 km jihozápadně od Olomouce a 50 km severovýchodně od Brna, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny.
Nový!!: Kojetín a Prostějov · Vidět víc »
První písemná zmínka
Zakládací listina litoměřické kapituly (revers), obsahující v posledních dvou řádcích nejstarší zápis v českém jazyce První písemná zmínka je označení nejstaršího písemného dokladu o určité vsi či městě, hradu, ale i objevu, technickém postupu atp.
Nový!!: Kojetín a První písemná zmínka · Vidět víc »
Rabínský seminář (Budapešť)
Rabínský seminář v Budapešti (Országos Rabbiképző – Zsidó Egyetem, nebo Országos Rabbiképző Intézet / Židovský teologický seminář - Universita židovských studií / Landesrabbinerschule in Budapest) je univerzita, která byla založena v roce 1877 a je tak je nejstarším dosud existujícím rabínským seminářem na světě.
Nový!!: Kojetín a Rabínský seminář (Budapešť) · Vidět víc »
Silnice I/47
Silnice I/47 je silnice I. třídy spojující Vyškov a Fulnek.
Nový!!: Kojetín a Silnice I/47 · Vidět víc »
Silnice II/367
Silnice II/367 je silnice II.
Nový!!: Kojetín a Silnice II/367 · Vidět víc »
Silnice II/436
Silnice II/436 je silnice II.
Nový!!: Kojetín a Silnice II/436 · Vidět víc »
Smírčí kříž
Dvojice smírčích křížů u Milhostova na Chebsku Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí.
Nový!!: Kojetín a Smírčí kříž · Vidět víc »
Středomoravská nářeční skupina
Středomoravská nářeční skupina Středomoravská nářeční skupina (také hanácká nářeční skupina) je skupina nářečí českého jazyka, užívaná přibližně na území střední části Moravy, nejvýrazněji její rysy můžeme pozorovat na území Hané.
Nový!!: Kojetín a Středomoravská nářeční skupina · Vidět víc »
Synagoga v Kojetíně
Synagoga v Kojetíně je dnes nečinná synagoga s barokními prvky nacházející se v obci Kojetín v okrese Přerov.
Nový!!: Kojetín a Synagoga v Kojetíně · Vidět víc »
Vyškov
Vyškov (hanácky Veškov, Wischau; dříve také Víškov) je město ležící v severní části Jihomoravského kraje v okrese Vyškov na řece Haná, 35 km severovýchodně od Brna.
Nový!!: Kojetín a Vyškov · Vidět víc »
1233
Bez popisu.
Nový!!: Kojetín a 1233 · Vidět víc »
312. československá stíhací peruť RAF
312.
Nový!!: Kojetín a 312. československá stíhací peruť RAF · Vidět víc »
