Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Železniční trať Bělehrad–Bar, Černá Hora, Berlínský kongres, Biogradska Gora, Bosna a Hercegovina, Druhá světová válka, Jugoslávští partyzáni, Ključ, Morača, Osmanská říše, Pravoslaví, Slované, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Socialistická republika Černá Hora, 15. listopad, 1565, 16. listopad, 17. století, 1878, 1943, 1944, 1975, 2011, 21. století, 29. prosinec.
Železniční trať Bělehrad–Bar
Viadukt Mala Rijeka Vlak nedaleko Virpazaru. Jeden ze železničních tunelů Železniční trať Bělehrad–Bar je významná železniční trať, která spojuje Srbsko a Černou Horu.
Nový!!: Kolašin a Železniční trať Bělehrad–Bar · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Kolašin a Černá Hora · Vidět víc »
Berlínský kongres
Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.
Nový!!: Kolašin a Berlínský kongres · Vidět víc »
Biogradska Gora
Biogradska Gora je název jednoho z pěti národních parků v Černé Hoře.
Nový!!: Kolašin a Biogradska Gora · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Kolašin a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Kolašin a Druhá světová válka · Vidět víc »
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.
Nový!!: Kolašin a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »
Ključ
Ključ Ključ je město a sídlo stejnojmenné opčiny v Bosně a Hercegovině v Unsko-sanském kantonu.
Nový!!: Kolašin a Ključ · Vidět víc »
Morača
Morača (v srbské cyrilici Морача) je jedna z nejvýznamnějších řek v Černé Hoře.
Nový!!: Kolašin a Morača · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Kolašin a Osmanská říše · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Kolašin a Pravoslaví · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Kolašin a Slované · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Kolašin a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Socialistická republika Černá Hora
Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Kolašin a Socialistická republika Černá Hora · Vidět víc »
15. listopad
15.
Nový!!: Kolašin a 15. listopad · Vidět víc »
1565
Bez popisu.
Nový!!: Kolašin a 1565 · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Kolašin a 16. listopad · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Kolašin a 17. století · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Kolašin a 1878 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Kolašin a 1943 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Kolašin a 1944 · Vidět víc »
1975
1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Kolašin a 1975 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Kolašin a 2011 · Vidět víc »
21. století
21.
Nový!!: Kolašin a 21. století · Vidět víc »
29. prosinec
29.
Nový!!: Kolašin a 29. prosinec · Vidět víc »
