Rychlejší přístup než prohlížeči!
33 vztahy: Arcidiecéze berlínská, Říšský konkordát, Řím, Římskokatolická církev, Berlín, Clemens August von Galen, Diecéze eichstättská, Diecéze münsterská, Kardinál, Kardinál-kněz, Katedrála svaté Hedviky Slezské, Kostel Sant'Agata dei Goti, Nacismus, Němci, Německo, Pius XI., Pius XII., Seznam kardinálů jmenovaných Piem XII., Seznam kardinálů zemřelých ve 20. století, 18. únor, 1880, 1912, 1932, 1933, 1935, 1946, 1950, 21. prosinec, 28. říjen, 29. červenec, 30. srpen, 31. srpen, 5. červenec.
Arcidiecéze berlínská
Arcidiecéze berlínská (lat. Archidioecesis Berolinensis) je římskokatolická arcidiecéze, která se nachází na severu Německa, sídlem arcibiskupa je Berlín.
Nový!!: Konrad von Preysing a Arcidiecéze berlínská · Vidět víc »
Říšský konkordát
Podpis konkordátu v Římě. Jako Říšský konkordát se označuje konkordát mezi Německem a Svatým stolcem podepsaný 20. července 1933 kardinálem Pacellim a vicekancléřem von Papenem a ratifikovaný Německem 10. září téhož roku.
Nový!!: Konrad von Preysing a Říšský konkordát · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Konrad von Preysing a Řím · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Konrad von Preysing a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Konrad von Preysing a Berlín · Vidět víc »
Clemens August von Galen
Blahoslavený Clemens August hrabě von Galen (16. března 1878 – 22. března 1946) byl německý šlechtic a kardinál, biskup münsterský (1933–1946).
Nový!!: Konrad von Preysing a Clemens August von Galen · Vidět víc »
Diecéze eichstättská
Diecéze Eichstätt (lat. Dioecesis Eystettensis) je katolická diecéze v Bavorsku v Německu.
Nový!!: Konrad von Preysing a Diecéze eichstättská · Vidět víc »
Diecéze münsterská
Diecéze Münster (německy Bistum Münster, latinsky Dioecesis Monasteriensis) je diecéze římskokatolické církve v severozápadním Německu, v metropoli Kolín nad Rýnem.
Nový!!: Konrad von Preysing a Diecéze münsterská · Vidět víc »
Kardinál
řádem čestné legie Condoleezzou Riceovou ve Vatikánu (8. února 2005) Pojem kardinál (– stěžej, na níž se otáčejí dveře, narážka na volební právo kardinálů) původně znamenal hlavního faráře v Římě, pak se tak označovali kněží 25 římských titulů a dnes označuje příslušníka sboru (kolegia) kardinálů (lat. sacrum collegium) – nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných (kreovaných) papežem.
Nový!!: Konrad von Preysing a Kardinál · Vidět víc »
Kardinál-kněz
Alfredo Ottaviani, ''kardinál-jáhen'' (1958-1967), ''kardinál-protojáhen'' (1961-1967) a ''kardinál-kněz'' (1967–1979) Kardinál-kněz je člen prostřední kardinálské třídy (ordo).
Nový!!: Konrad von Preysing a Kardinál-kněz · Vidět víc »
Katedrála svaté Hedviky Slezské
Katedrála svaté Hedviky (německy Sankt-Hedwigs-Kathedrale) je hlavní a největší římskokatolická katedrála v Berlíně, katedrála berlínské římskokatolické arcidiecéze, od roku 1927 nese titul Basilica minor.
Nový!!: Konrad von Preysing a Katedrála svaté Hedviky Slezské · Vidět víc »
Kostel Sant'Agata dei Goti
Kostel Sant'Agata dei Goti (Chiesa di Sant'Agata dei Goti) je jeden z kostelů Říma, na via Mazzarino, ve čtvrti Monti.
Nový!!: Konrad von Preysing a Kostel Sant'Agata dei Goti · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Konrad von Preysing a Nacismus · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Konrad von Preysing a Němci · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Konrad von Preysing a Německo · Vidět víc »
Pius XI.
Pius XI. před zvolením Ambrogio Damiano Achille Ratti (31. května 1857 Desio – 10. února 1939 Vatikán) byl papežem katolické církve (od roku 1922) a suverénem státu Vatikán. Některými historiky je považován za největšího papeže 20. století.
Nový!!: Konrad von Preysing a Pius XI. · Vidět víc »
Pius XII.
Ctihodný Pius XII., rodným jménem Eugenio Maria Giuseppe Giovanni Pacelli, (2. března 1876, Řím – 9. října 1958, Castel Gandolfo) byl od 2.
Nový!!: Konrad von Preysing a Pius XII. · Vidět víc »
Seznam kardinálů jmenovaných Piem XII.
Papež Pius XII.
Nový!!: Konrad von Preysing a Seznam kardinálů jmenovaných Piem XII. · Vidět víc »
Seznam kardinálů zemřelých ve 20. století
Toto je seznam kardinálů zemřelých ve 20. století.
Nový!!: Konrad von Preysing a Seznam kardinálů zemřelých ve 20. století · Vidět víc »
18. únor
18.
Nový!!: Konrad von Preysing a 18. únor · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Konrad von Preysing a 1880 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Konrad von Preysing a 1912 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Konrad von Preysing a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Konrad von Preysing a 1933 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Konrad von Preysing a 1935 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Konrad von Preysing a 1946 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Konrad von Preysing a 1950 · Vidět víc »
21. prosinec
21.
Nový!!: Konrad von Preysing a 21. prosinec · Vidět víc »
28. říjen
28.
Nový!!: Konrad von Preysing a 28. říjen · Vidět víc »
29. červenec
29.
Nový!!: Konrad von Preysing a 29. červenec · Vidět víc »
30. srpen
30.
Nový!!: Konrad von Preysing a 30. srpen · Vidět víc »
31. srpen
31.
Nový!!: Konrad von Preysing a 31. srpen · Vidět víc »
5. červenec
5.
Nový!!: Konrad von Preysing a 5. červenec · Vidět víc »
