Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Konstantin Nikolajevič Ruský

Index Konstantin Nikolajevič Ruský

Konstantin Nikolajevič velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855-1881.

51 vztahy: Alžběta Sasko-Altenburská (1865–1927), Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandra Sasko-Altenburská, Anna Petrovna, August Vilém Pruský (1722–1758), Šarlota Pruská (1798–1860), Žofie Dorota Pruská, Žofie Dorota Württemberská, Řád Bílého orla, Řád sv. Alexandra Něvského, Řád sv. Anny (Rusko), Řád sv. Ondřeje, Řád sv. Stanislava, Řád sv. Vladimíra, Řecko, Bedřiška Braniborsko-Schwedtská, Dmitrij Konstantinovič Romanov, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771), Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Generál admirál, Jiří I. Řecký, Josef Sasko-Altenburský, Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolína Falcko-Zweibrückenská, Kateřina II. Veliká, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Augusta Thurn-Taxis, Mikuláš I. Pavlovič, Morganatické manželství, Nikolaj Konstantinovič Romanov, Olga Konstantinovna Romanovová, Pavel I. Ruský, Petr III. Ruský, Petrohrad, Ruské impérium, Věra Konstantinovna Romanovová, 1848, 1855, 1867, 1874, 1881, 1882, ..., 1884. Rozbalte index (1 více) »

Alžběta Sasko-Altenburská (1865–1927)

Alžběta Sasko-Altenburská (též Elezaveta Mavrikievna, celým jménem Alžběta Augusta Marie Anežka Sasko-Altenburská; 25. ledna 1865, Meiningen – 24. března 1927, Lipsko) byla dcera Sasko-altenburského vévody Mořice a sňatkem s Konstantinem Konstantinovičem ruská velkokněžna.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Alžběta Sasko-Altenburská (1865–1927) · Vidět víc »

Alžběta Sasko-Hildburghausenská

Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »

Alexandr II. Nikolajevič

Alexandr II.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »

Alexandra Sasko-Altenburská

Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Sankt-Petěrburg) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »

Anna Petrovna

Anna Petrovna (v Moskvě – v Kielu) byla ruská velkokněžna, dcera cara Petra Velikého a matka cara Petra III.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Anna Petrovna · Vidět víc »

August Vilém Pruský (1722–1758)

August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II..

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »

Šarlota Pruská (1798–1860)

Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »

Žofie Dorota Pruská

Žofie Dorota Pruská (25. ledna 1719 - 13. listopadu 1765) se narodila jako dcera Fridricha Viléma I. a Žofie Dorotey Hannoverské.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Žofie Dorota Pruská · Vidět víc »

Žofie Dorota Württemberská

Sofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Řád Bílého orla

Řád Bílého orla nebo celým jménem Imperátorský a carský řád Bílého orla (rusky: Императорский и Царский Орден Белого Орла) byl původně polský řád založený králem Augustem II. Silným v roce 1713 a přijatý po roce 1831 do systému ruských řádů.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád Bílého orla · Vidět víc »

Řád sv. Alexandra Něvského

Řád svatého Alexandra Něvského nebo celým jménem Imperátorský Řád svatého Alexandra Něvského (rusky: Императорский Орден Святого Александра Невского) byl vysoký ruský záslužný řád vzácně udělovaný za vojenské a občanské zásluhy v jedné třídě.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Alexandra Něvského · Vidět víc »

Řád sv. Anny (Rusko)

Imperátorský Řád svaté Anny (rusky: Императорский Орден Святой Анны) byl ruský řád založený původně holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Bedřichem v roce 1735 na paměť svojí manželky velkokněžny Anny Petrovny.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Anny (Rusko) · Vidět víc »

Řád sv. Ondřeje

Řád svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného (rusky Орден Святого апостола Андрея Первозванного), zkráceně také Řád svatého Ondřeje (Орден Святого Андрея) byl nejvyšší ruský řád udělovaný v letech 1698/9 až 1917.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Ondřeje · Vidět víc »

Řád sv. Stanislava

Řád svatého Stanislava nebo oficiálním celým jménem Imperátorský a carský řád svatého Stanislava (rusky: Императорский и Царский Орден Святого Станислава) byl původně polský záslužný řád založený králem Stanislavem II. Poniatowským 7.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Stanislava · Vidět víc »

Řád sv. Vladimíra

Řád svatého Vladimíra nebo celým jménem Imperátorský řád svatého, apoštolům rovného knížete Vladimíra (rusky: Императорский орден Святого Равноапостольного князя Владимира) byl ruský řád udělovaný za obecné zásluhy o stát.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Vladimíra · Vidět víc »

Řecko

Řecko (nebo Ελλάς), oficiálně Řecká republika (Ελληνική Δημοκρατία), je stát ležící v jižní Evropě – na jihu Balkánského poloostrova.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řecko · Vidět víc »

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Bedřiška Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »

Dmitrij Konstantinovič Romanov

Velkokníže Dmitrij Konstantinovič Dmitrij Konstantinovič Romanov, rusky Дмитрий Константинович Романов, (Strelna u Petrohradu – 28. ledna 1919, Petrohrad) byl ruský velkokníže, jeho imperátorská výsost, člen ruské carské rodiny.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Dmitrij Konstantinovič Romanov · Vidět víc »

Frederika Hesensko-Darmstadtská

Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »

Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská

Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 - 25. února 1805) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »

Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)

Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) · Vidět víc »

Fridrich Vilém II.

Fridrich Vilém II.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »

Fridrich Vilém III.

Fridrich Vilém III. (3. srpen 1770, Postupim, Prusko - 7. červen 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »

Generál admirál

Generál admirál či admirál generál byla námořní hodnost užívána ve více námořnictvech.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Generál admirál · Vidět víc »

Jiří I. Řecký

Jiří I. Řecký (24. prosince 1845 v Kodani, Dánsko – 18. března 1913 v Soluni, Řecko) byl v letech 1863–1913 řecký král z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Jiří I. Řecký · Vidět víc »

Josef Sasko-Altenburský

Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789 - 25. listopadu 1868) byl sasko-altenburským vévodou.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Josef Sasko-Altenburský · Vidět víc »

Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský

Karel Bedřich Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorfský (29. dubna 1700, Stockholm – 18. července 1739, Rolfshagen) byl vévoda Holštýnsko-Gottorpský v letech 1702–1739, uchazeč o švédský trůn v roce 1718 a otec ruského cara Petra III.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský · Vidět víc »

Karel II. Meklenbursko-Střelický

Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »

Karolína Falcko-Zweibrückenská

Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721 - 30. března 1774) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »

Kateřina II. Veliká

Kateřina II. Veliká Kateřina II.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »

Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský

Ludvík IX.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »

Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Luisa Meklenbursko-Střelická

Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »

Marie Augusta Thurn-Taxis

Marie Augusta Thurn-Taxis (11. srpna 1706, Frankfurt nad Mohanem — 1. února 1756, Göppingen) byla členka rodu Thurn-Taxisů a sňatkem také vévodkyně württemberská.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Marie Augusta Thurn-Taxis · Vidět víc »

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (ruština Николай I Павлович), Carskoje Selo u Sankt Petěrburgu – v Sankt Petěrburgu), z rodu Romanov-Holstein-Gottorp byl jako Mikuláš I. car ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 posledním polským králem. Byl třetím synem cara Pavla I. a jeho druhé ženy Marie Fjodorovny, rozené princezny Sophie Dorothey von Württemberg.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »

Morganatické manželství

Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existuje rovněž české označení nerovnorodý sňatek) je v kruzích evropské šlechty takové manželství, v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Morganatické manželství · Vidět víc »

Nikolaj Konstantinovič Romanov

Nikolaj Konstantinovič Romanov rusky Великий князь Николай Константинович (Sankt-Petěrburg –, Taškent) byl ruský velkokníže, člen ruského panovnického domu.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Nikolaj Konstantinovič Romanov · Vidět víc »

Olga Konstantinovna Romanovová

Olga Konstantinovna Romanovová (3. září 1851, Pavlovsk – 18. června 1926, Pau) byla rozená ruská velkokněžna z dynastie Romanovců a sňatkem řecká královna, titulovaná jako královna Helénů.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Olga Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »

Pavel I. Ruský

Pavel I. Petrovič (1. října 1754 – 23. března 1801) byl ruským carem v letech 1796–1801 a velmistrem Maltézského řádu v letech 1798–1801.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Pavel I. Ruský · Vidět víc »

Petr III. Ruský

Petr III.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Petr III. Ruský · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (rusky Санкт-Петербург, v českém přepisu do latinky Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na Питер (Pitěr)) má přes 5 000 000 obyvatel a je to druhé největší město Ruska.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Petrohrad · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium, také Ruská říše (rusky Российская империя, v předreformní podobě Pоссiйская Имперiя) byl státní útvar existující v letech 1721–1917; jedná se o třetí územně nejrozsáhlejší říši v dějinách lidstva.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Ruské impérium · Vidět víc »

Věra Konstantinovna Romanovová

Věra Konstantinovna Romanovová (16. únor 1854, Sankt Petersburg, Ruská říše – 11. dubna 1912, Stuttgart, Německo) byla ruská velkokněžna a adoptivní dcera württemberského krále Karla I. a jeho manželky, královny Olgy Nikolajevny, jejíž byla neteří.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Věra Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »

1848

1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1848 · Vidět víc »

1855

1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1855 · Vidět víc »

1867

1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1867 · Vidět víc »

1874

1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1874 · Vidět víc »

1881

1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1881 · Vidět víc »

1882

1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1882 · Vidět víc »

1884

1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1884 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Konstantin Nikolajevič Romanov.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »