Rychlejší přístup než prohlížeči!
71 vztahy: Alžběta Sasko-Altenburská (1865–1927), Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandra Sasko-Altenburská, Anna Petrovna, August Vilém Pruský (1722–1758), Šarlota Pruská (1798–1860), Žofie Dorota Pruská, Žofie Dorota Württemberská, Řád Bílého orla, Řád sv. Alexandra Něvského, Řád sv. Anny (Rusko), Řád sv. Ondřeje, Řád sv. Stanislava, Řád sv. Vladimíra, Bedřiška Braniborsko-Schwedtská, Dmitrij Konstantinovič Romanov, Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, Evžen Württemberský (1846-1877), Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich II. Evžen Württemberský, Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771), Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Generál admirál, Jiří I. Řecký, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská, Josef Sasko-Altenburský, Karel Alexandr Württemberský, Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolína Falcko-Zweibrückenská, Kateřina II. Veliká, Kongresové Polsko, Konstantin Konstantinovič Romanov, Konstantinovsk, Kristián August Anhaltsko-Zerbstský, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Augusta Thurn-Taxis, Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Mikuláš I. Pavlovič, Morganatické manželství, Namiestnik, Nikolaj Konstantinovič Romanov, Olga Konstantinovna Romanovová, ..., Pavel I. Ruský, Pavlovsk, Petr III. Ruský, Petrohrad, Rostovská oblast, Ruské impérium, Rusko, Věra Konstantinovna Romanovová, Velkokníže, Zimní palác, 1827, 1848, 1855, 1867, 1874, 1881, 1882, 1884, 1892, 21. září, 25. leden. Rozbalte index (21 více) »
Alžběta Sasko-Altenburská (1865–1927)
Alžběta Sasko-Altenburská (též Elezaveta Mavrikievna, celým jménem Alžběta Augusta Marie Anežka Sasko-Altenburská; 25. ledna 1865, Meiningen – 24. března 1927, Lipsko) byla dcera sasko-altenburského vévody Mořice a sňatkem s Konstantinem Konstantinovičem Romanovem ruská velkokněžna.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Alžběta Sasko-Altenburská (1865–1927) · Vidět víc »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Alexandra Sasko-Altenburská
Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Anna Petrovna
Anna Petrovna (v Moskvě – v Kielu) byla ruská velkokněžna, dcera cara Petra Velikého a matka cara Petra III.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Anna Petrovna · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Žofie Dorota Pruská
Žofie Dorota Pruská (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765) se narodila jako dcera Fridricha Viléma I. a Žofie Dorotey Hannoverské.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Žofie Dorota Pruská · Vidět víc »
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Řád Bílého orla
Řád Bílého orla nebo celým jménem Imperátorský a carský řád Bílého orla (rusky: Императорский и Царский Орден Белого Орла) byl původně polský řád založený králem Augustem II. Silným v roce 1713 a přijatý po roce 1831 do systému ruských řádů.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád Bílého orla · Vidět víc »
Řád sv. Alexandra Něvského
Řád svatého Alexandra Něvského nebo celým jménem Imperátorský Řád svatého Alexandra Něvského (rusky: Императорский Орден Святого Александра Невского) byl vysoký ruský záslužný řád vzácně udělovaný za vojenské a občanské zásluhy v jedné třídě.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Alexandra Něvského · Vidět víc »
Řád sv. Anny (Rusko)
Imperátorský Řád svaté Anny (rusky: Императорский орден Святой Анны) byl ruský řád založený původně holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Bedřichem v roce 1735 na paměť jeho manželky velkokněžny Anny Petrovny.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Anny (Rusko) · Vidět víc »
Řád sv. Ondřeje
Řád svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného (rusky Орден Святого апостола Андрея Первозванного), zkráceně také Řád svatého Ondřeje (Орден Святого Андрея) byl nejvyšší ruský řád udělovaný v letech 1698/9 až 1917.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Ondřeje · Vidět víc »
Řád sv. Stanislava
Řád svatého Stanislava nebo oficiálním celým jménem Imperátorský a carský řád svatého Stanislava (Императорский и Царский Орден Святого Станислава) byl původně polský záslužný řád založený králem Stanislavem II. Poniatowským 7.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Stanislava · Vidět víc »
Řád sv. Vladimíra
Řád svatého Vladimíra nebo celým jménem Imperátorský řád svatého, apoštolům rovného knížete Vladimíra (rusky: Императорский орден Святого Равноапостольного князя Владимира) byl ruský řád udělovaný za obecné zásluhy o stát.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Řád sv. Vladimíra · Vidět víc »
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Bedřiška Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Dmitrij Konstantinovič Romanov
Velkokníže Dmitrij Konstantinovič Dmitrij Konstantinovič Romanov, rusky Дмитрий Константинович Романов, (Strelna u Petrohradu – 28. ledna 1919, Petrohrad) byl ruský velkokníže, jeho imperátorská výsost, člen ruské carské rodiny.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Dmitrij Konstantinovič Romanov · Vidět víc »
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov · Vidět víc »
Evžen Württemberský (1846-1877)
Evžen Württemberský, plným jménem německy Herzog Wilhelm Eugen August Georg von Württemberg (20. srpna 1846, Bückeburg, Schaumburg-Lippe – 20. ledna 1877, Düsseldorf) byl člen württemberského panovnického domu.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Evžen Württemberský (1846-1877) · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich II.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Fridrich II. Evžen Württemberský · Vidět víc »
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Generál admirál
Generál admirál či admirál generál byla námořní hodnost užívána ve více námořnictvech.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Generál admirál · Vidět víc »
Jiří I. Řecký
Jiří I. Řecký (24. prosince 1845 Kodaň, Dánsko – 18. března 1913 Soluň, Řecko) byl v letech 1863–1913 řecký král z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Jiří I. Řecký · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská (24. října 1712, zámek Gottorf – 30. května 1760, Paříž) byla německou regentkou, sňatkem s Kristiánem Augustem anhaltsko-zerbstskou kněžnou a v letech 1747 až 1752 regentkou za nezletilého syna Fridricha Augusta.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská · Vidět víc »
Josef Sasko-Altenburský
Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789, Hildburghausen – 25. listopadu 1868, Altenburg) byl sasko-altenburským vévodou.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Josef Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Karel Alexandr Württemberský
Karel Alexandr Württemberský (německy Karl či Carl Alexander von Württemberg-Winnental 24. ledna 1684 Stuttgart – 12. března 1737 Ludwigsburg) byl německý vojevůdce a v letech 1733 až 1737 jedenáctý vládnoucí vévoda württemberský.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karel Alexandr Württemberský · Vidět víc »
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (29. dubna 1700, Stockholm – 18. července 1739, Rolfshagen) byl vévoda Holštýnsko-Gottorpský v letech 1702–1739.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Kongresové Polsko
Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Kongresové Polsko · Vidět víc »
Konstantin Konstantinovič Romanov
Konstantin Konstantinovič Romanov či Konstantin Konstantinovič Ruský (22. srpna 1858 – 15. června 1915) byl ruský velkokníže, vnuk cara Mikuláše I. a poměrně známý básník a dramatik.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Konstantin Konstantinovič Romanov · Vidět víc »
Konstantinovsk
Konstantinovsk je město v Rostovské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Konstantinovsk · Vidět víc »
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský (29. listopadu 1690 Dornburg – 16. března 1747 Zerbst) byl německý askánský princ a Anhaltsko-dornburský.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Kristián August Anhaltsko-Zerbstský · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Marie Augusta Thurn-Taxis
Marie Augusta Thurn-Taxis (11. srpna 1706, Frankfurt nad Mohanem – 1. února 1756, Göppingen) byla členka rodu Thurn-Taxisů a sňatkem také vévodkyně württemberská.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Marie Augusta Thurn-Taxis · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Morganatické manželství · Vidět víc »
Namiestnik
Namiestnik (polsky, rusky) je polský výraz pro místodržitele (guvernéry) Kongresového Polska pod ruskou nadvládou v letech 1815 až 1874 nebo místokrál ruských carů, kteří byli tehdy zároveň polskými králi.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Namiestnik · Vidět víc »
Nikolaj Konstantinovič Romanov
Nikolaj Konstantinovič Romanov rusky Великий князь Николай Константинович (Sankt-Petěrburg –, Taškent) byl ruský velkokníže, člen ruského panovnického domu.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Nikolaj Konstantinovič Romanov · Vidět víc »
Olga Konstantinovna Romanovová
Olga Konstantinovna Romanovová (řecky: Όλγα; 3. září 1851, Pavlovsk – 18. června 1926, Pau) byla jako manželka krále Jiřího I. řecká královna.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Olga Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Pavlovsk
Pavlovsk může být.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Pavlovsk · Vidět víc »
Petr III. Ruský
Petr III.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Petr III. Ruský · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Petrohrad · Vidět víc »
Rostovská oblast
Rostova na Donu Rostovská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Rostovská oblast · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Rusko · Vidět víc »
Věra Konstantinovna Romanovová
Věra Konstantinovna Romanovová (16. únor 1854, Sankt Petersburg, Ruská říše – 11. dubna 1912, Stuttgart, Německo) byla ruská velkokněžna a adoptivní dcera württemberského krále Karla I. a jeho manželky, královny Olgy Nikolajevny, jejíž byla neteří.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Věra Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »
Velkokníže
Titul velkokníže (rus. великий князь – velikij kňaz) nosili.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Velkokníže · Vidět víc »
Zimní palác
Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a Zimní palác · Vidět víc »
1827
1827 (MDCCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1827 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1848 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1855 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1867 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1874 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1881 · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1882 · Vidět víc »
1884
1884 (MDCCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1884 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 1892 · Vidět víc »
21. září
21.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 21. září · Vidět víc »
25. leden
25.
Nový!!: Konstantin Nikolajevič Ruský a 25. leden · Vidět víc »
