78 vztahy: Alexandr Vasiljevič Suvorov, Ústava z 3. května 1791, Žmuď, Barská konfederace, Bitva u Pragy, Bydhošť, Bzura, Chełm, Dělení Polska, Domobrana, Emigrace, Exil, Francie, Fridrich Vilém II., Germanizace, Habsburská monarchie, Hugo Kołłątaj, Invaze, Itálie, Jakobíni, Jakub Jasiński, Jan Henryk Dąbrowski, Józef Antoni Poniatowski, Kartáčový náboj, Kateřina II. Veliká, Katolictví, Kosa, Liberum veto, Lipsko, Manufaktura, Mobilizace, Napoleonské války, Osvícenství, Paříž, Pavel I. Ruský, Píka, Petrohrad, Polsko-litevská unie (1569–1795), Praga (Varšava), Pravoslaví, Pruské království, Prusko, Radom, Rakousko-turecká válka (1787–1791), Ranhojič, Republika obou národů, Rusifikace, Ruské impérium, Rusko-švédské války, Rusko-polská válka, ..., Rusko-turecká válka (1787–1792), Sejm, Sekera, Soldateska, Stanislav II. August Poniatowski, Svaté přijímání, Svatý týden, Szczekociny, Tadeusz Kościuszko, Varšava, Varšavské knížectví, Velká francouzská revoluce, Velkopolsko (historické území), Velmož, Vilnius, Zlaté svobody, 12. říjen, 16. listopad, 1772, 1788, 1792, 1793, 1794, 1795, 1796, 1797, 18. století, 24. březen. Rozbalte index (28 více) »
Alexandr Vasiljevič Suvorov
Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Alexandr Vasiljevič Suvorov · Vidět víc »
Ústava z 3. května 1791
Jana Matejka z roku 1891 Ústava z 3.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Ústava z 3. května 1791 · Vidět víc »
Žmuď
Žmuď, Žemaitsko nebo Dolní Litva (žemaitsky Žemaitėjė) je jedním z pěti etnografických regionů Litvy.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Žmuď · Vidět víc »
Barská konfederace
Barská konfederace byl svaz polské šlechty, který vznikl v roce 1768 v Baru (dnešní Ukrajina), tedy v pohraničním městě Ruské říše, jehož se v tom roce zmocnili vzbouření polští šlechtici (hrabata Adam Stanisław Krasiński a Kazimierz Pułaski).
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Barská konfederace · Vidět víc »
Bitva u Pragy
Dne 4. listopadu roku 1794 se u varšavského předměstí Pragy odehrálo vojenské střetnutí označované jako bitva u Varšavy, nebo též bitva u Pragy.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Bitva u Pragy · Vidět víc »
Bydhošť
Bydhošť (panorama) Bydhošť je hlavní město Kujavsko-pomořského vojvodství v severním Polsku na soutoku řek Brdy a Visly.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Bydhošť · Vidět víc »
Bzura
Bzura je řeka v Mazovském vojvodství a Lodžském vojvodství v Polsku, v Středopolské nížině, levý přítok Visly o délce 166 km.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Bzura · Vidět víc »
Chełm
Chełm je historické město ve východním Polsku.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Chełm · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Dělení Polska · Vidět víc »
Domobrana
Reliéf bitvy u Lexingtonu Domobrana neboli rezervní armáda (armáda rezervistů-záložníků), anglicky militia, německy Landsturm, zastarale landšturm (příslušník landšturmák), je vojenský termín, označující součást vojska (armády) povolávanou do zbroje pouze v době války.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Domobrana · Vidět víc »
Emigrace
Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Emigrace · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Exil · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Francie · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Germanizace
Germanizace, také poněmčování, označuje šíření německého obyvatelstva, jazyka a kultury na ovládaných územích, jejichž obyvatelé nebyli Němci.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Germanizace · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hugo Kołłątaj
Hugo Kołłątaj (1. května 1750, Dederkały Wielkie – 28. února 1812, Varšava), byl polský osvícenský kněz, politik, myslitel, učitel, dějepisec, geolog, zeměpisec, rektor Krakovské univerzity a spoluautor první evropské demokratické ústavy z 3. května 1791.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Hugo Kołłątaj · Vidět víc »
Invaze
Invaze amerických vojsk na Aleutské ostrovy 12. května 1943 Invaze (z latinského invasio – vniknutí) je překvapivý, násilný, hromadný vpád, vniknutí ozbrojených složek zpravidla na cizí státní území.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Invaze · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Itálie · Vidět víc »
Jakobíni
Mědiryt „Uzavření spolku Jakobínů v průběhu noci z 27. na 28. července 1794“ Jakobíni bylo původně označení členů nejvlivnějšího politického klubu, vzniklého v době Velké francouzské revoluce.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Jakobíni · Vidět víc »
Jakub Jasiński
Jakub Krzysztof Ignacy Jasiński (24. července 1761 ve Węglewě – 4. listopadu 1794 v bitvě u Varšavy) byl polský šlechtic, politik a generál.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Jakub Jasiński · Vidět víc »
Jan Henryk Dąbrowski
Jan Henryk Dąbrowski (2. srpna 1755, Pierzchów, poblíž Krakova – 6. června 1818 Winna Góra Poznaňské velkovévodství) byl polský generál, jeden z národních hrdinů Polska.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Jan Henryk Dąbrowski · Vidět víc »
Józef Antoni Poniatowski
Józef Antoni kníže Poniatowski (7. května 1763 ve Vídni – 19. října 1813 u Lipska) byl polský šlechtic, generál a ministr.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Józef Antoni Poniatowski · Vidět víc »
Kartáčový náboj
Skica Kartáčového náboje pro dělostřelectvo, detail plánu z Americké revoluce Kartáčový náboj či jen kartáč je dělostřelecký typ protipěchotní munice.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Kartáčový náboj · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Katolictví
#PŘESMĚRUJ Katolicismus.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Katolictví · Vidět víc »
Kosa
Části kosy:1. špička 2. čepel 3. ostří 4. pata 5. tang 6. kosiřík 7. kosiště 8. rukojeť Tradiční venkovská kosa Detail čepele kosy Kosa je zemědělský nástroj určený k obouručnímu sekání a řezání resp.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Kosa · Vidět víc »
Liberum veto
Liberum veto (česky „svoboda zakázat“) byl právní princip, který umožňoval jakémukoliv poslanci v polském sejmu, aby svým nesouhlasným prohlášením zrušil usnesení sejmu.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Liberum veto · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Lipsko · Vidět víc »
Manufaktura
Historická manufaktura na výrobu porcelánu, Augarten (Leopoldstadt, Rakousko). Manufaktura (z latinského manu facere pracovat rukama) je velká dílna, ve které je práce rozdělena mezi velký počet dělníků, z nichž každý dělá jen dílčí úkony, a to bez významného využití strojů.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Manufaktura · Vidět víc »
Mobilizace
Mobilizace označuje proces přípravy na válečný konflikt.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Mobilizace · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Napoleonské války · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Osvícenství · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Paříž · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Píka
Dvě řady pikenýrů Píka je dlouhá pěchotní dřevcová bodná zbraň, používaná v boji s nepřátelskou pěchotou i při obraně před jízdním útokem.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Píka · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Petrohrad · Vidět víc »
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská unie, oficiálně nazývaná Království polské a Velkoknížectví litevské bylo v letech 1569–1791 soustátí ve střední a východní Evropě.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Polsko-litevská unie (1569–1795) · Vidět víc »
Praga (Varšava)
Praga je historická čtvrť Varšavy.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Praga (Varšava) · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Pravoslaví · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Prusko · Vidět víc »
Radom
Radom je město v Mazovském vojvodství ve středním Polsku, ležící na řece Mleczna.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Radom · Vidět víc »
Rakousko-turecká válka (1787–1791)
Osmá rakousko-turecká válka se odehrávala v letech 1787 až 1791 v souvislosti s šestou rusko-tureckou válkou.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Rakousko-turecká válka (1787–1791) · Vidět víc »
Ranhojič
Ranhojič neboli felčar byl ve středověku praktický ošetřovatel a medik.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Ranhojič · Vidět víc »
Republika obou národů
#PŘESMĚRUJ Polsko-litevská unie (1569–1795) Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Republika obou národů · Vidět víc »
Rusifikace
Rusifikace je jazyková, kulturní a politická integrace a asimilace neruského obyvatelstva Ruské říše, resp.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Rusifikace · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko-švédské války
Rusko-švédské války zahrnují více válek probíhající mezi Ruskem a Švédskem.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Rusko-švédské války · Vidět víc »
Rusko-polská válka
Rusko-polská válka může označovat jeden z těchto vojenských konfliktů mezi Ruskem/Sovětským svazem a Polskem/polsko-litevskou Republikou obou národů.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Rusko-polská válka · Vidět víc »
Rusko-turecká válka (1787–1792)
Rusko-turecká válka 1787–1792 byl ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší, která chtěla získat území ztracená v roce 1774 poté, co prohrála válku s Ruskem.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Rusko-turecká válka (1787–1792) · Vidět víc »
Sejm
Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Sejm · Vidět víc »
Sekera
Sekera Čepel sekery zaseknutá ve dřevě Sekera nebo také sekyra je ruční pracovní nástroj, používaný především k opracovávání dřeva sekáním.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Sekera · Vidět víc »
Soldateska
Termín soldateska pochází z italštiny (soldatesca) a označuje skupinu „nekontrolovatelných vojáků“ nebo „surových válečníků“.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Soldateska · Vidět víc »
Stanislav II. August Poniatowski
Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Stanislav II. August Poniatowski · Vidět víc »
Svaté přijímání
Přerově nad Labem Svaté přijímání (sdílení společného) je v katolické církvi část mše, při které se požívá (přijímá) posvěcený chléb a víno při slavení eucharistie.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Svaté přijímání · Vidět víc »
Svatý týden
Svatý týden či Pašijový týden, příp.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Svatý týden · Vidět víc »
Szczekociny
Szczekociny je polské město na řece Pilici v okrese Zawiercie ve Slezském vojvodství.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Szczekociny · Vidět víc »
Tadeusz Kościuszko
Tadeusz Kościuszko jako generálporučík polského korunního vojska v době polsko-ruské války v roce 1792 Tadeusz Kościuszko, plným jménem Andrzej Tadeusz Bonawentura Kościuszko, v češtině též Tadeáš Kościuszko (4. února 1746 – 15. října 1817) byl polský a americký generál, pevnostní inženýr, účastnil se americké války za nezávislost, roznítil protiruské hnutí v rozdělovaném Polsku a byl nejvyšším vůdcem povstání v roce 1794.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Tadeusz Kościuszko · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Varšava · Vidět víc »
Varšavské knížectví
Varšavské knížectví či vévodství (polsky Księstwo Warszawskie; francouzsky Duché de Varsovie; německy Herzogtum Warschau) byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Varšavské knížectví · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Velkopolsko (historické území)
Velkopolsko je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Velkopolsko (historické území) · Vidět víc »
Velmož
polský velmož ze 17. století Velmož, nebo také magnát podle pozdně latinského magnas, velký muž, z latinského magnus (velký), označuje šlechtice nebo jiného člověka ve vysokém společenském postavení, ke kterému jej mohl předurčit jeho původ, bohatství či jiné přednosti.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Velmož · Vidět víc »
Vilnius
Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Vilnius · Vidět víc »
Zlaté svobody
''Konec moci Rzeczpospolity. Zlaté svobody. Zvolení'' 1573. Jan Matejko Zlaté svobody (polsky złota wolność) je hovorové označení svobod, práv a privilegií, náležících szlachtě v Republice obou národů.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a Zlaté svobody · Vidět víc »
12. říjen
12.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 12. říjen · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 16. listopad · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 1772 · Vidět víc »
1788
1788 (MDCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 1788 · Vidět víc »
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 1792 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 1793 · Vidět víc »
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 1794 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 1795 · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 1796 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 1797 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 18. století · Vidět víc »
24. březen
24.
Nový!!: Kościuszkovo povstání a 24. březen · Vidět víc »