Rychlejší přístup než prohlížeči!
12 vztahy: Ústava, Čechoslovakismus, Březnová ústava, František Palacký, Korunní země, Kroměřížský sněm, Právo národů na sebeurčení, Rakouské císařství, Seznam poslanců Říšského sněmu Rakouského císařství (1848–1849), Volební cenzus, Zákonodárná moc, Země Koruny české.
Ústava
Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Ústava · Vidět víc »
Čechoslovakismus
Státní vlajka Československa první světové války. Čechoslovakismus znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa a československého jazyka.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Čechoslovakismus · Vidět víc »
Březnová ústava
Felix Schwarzenberg, jeden z tvůrců ústavy Březnová či Stadionova ústava je oktrojovaná ústava vydaná císařem Františkem Josefem I. v Olomouci roku 1849 po revoluci v Rakouském císařství, která se odehrála v předchozím roce.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Březnová ústava · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Kroměřížská ústava a František Palacký · Vidět víc »
Korunní země
Chorvatsko-Slavonsko 18. Bosna a Hercegovina Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer).
Nový!!: Kroměřížská ústava a Korunní země · Vidět víc »
Kroměřížský sněm
Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Kroměřížský sněm · Vidět víc »
Právo národů na sebeurčení
Právo národů na sebeurčení je principem, ze kterého některé státy odvozují svou legitimitu (například Slovensko v Ústavě Slovenské republiky, či tehdejší Československo), zatímco v jiných případech je pokládán za nepřípustný a destabilizující separatismus.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Právo národů na sebeurčení · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Kroměřížská ústava a Rakouské císařství · Vidět víc »
Seznam poslanců Říšského sněmu Rakouského císařství (1848–1849)
Toto je seznam poslanců ústavodárného Říšského sněmu Rakouského císařství v letech 1848–1849.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Seznam poslanců Říšského sněmu Rakouského císařství (1848–1849) · Vidět víc »
Volební cenzus
Volební cenzus je volební systém, který stanovuje nerovné volební právo a váha hlasů voličů je určována na základě specifického atributu voliče.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Volební cenzus · Vidět víc »
Zákonodárná moc
Zákonodárná moc je oprávnění vydávat zákony.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Zákonodárná moc · Vidět víc »
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Nový!!: Kroměřížská ústava a Země Koruny české · Vidět víc »
