Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Říšská rada (Rakousko), Cyrilice, Drohobyč, Halič, Haličský zemský sněm, Halyč, Ivan Franko, Ivano-Frankivsk, Kurie (volby), Lvov, Lvovská univerzita, Místodržitelství, Předlitavsko, Polština, Polský klub, Rakousko-Uhersko, Rusíni, Ternopil, Ukrajinci, Vasyl Stefanyk, Vídeňská univerzita, Volby do Říšské rady 1885, Volby do Říšské rady 1891, Volby do Říšské rady 1897, Volby do Říšské rady 1901, Volby do Říšské rady 1907, 1848, 1877, 1885, 1901, 1907, 1908, 1916, 3. prosinec, 4. leden.
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Cyrilice · Vidět víc »
Drohobyč
Drohobyč je město v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jihozápadně od Lvova; spadá pod Lvovskou oblast (jejímž je druhým největším městem) a je centrem Drohobyčského rajónu; v letech 1939–1959 bylo centrem Drohobyčské oblasti.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Drohobyč · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Halič · Vidět víc »
Haličský zemský sněm
Haličský zemský sněm (polsky Sejm Krajowy Galicji, oficiálně Zemský sněm Království Haličského a Lodoměřského, Sejm Krajowy Królestwa Galicji i Lodomerii) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Halič v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Haličský zemský sněm · Vidět víc »
Halyč
Halyč je jedním z nejstarších měst Ukrajiny.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Halyč · Vidět víc »
Ivan Franko
Ivan Jakovyč Franko (27. srpna 1856, Nahujevyči u Drohobyče – 28. května 1916 Lvov) byl haličský rodák, občan Rakousko-Uherska, ukrajinský básník, spisovatel, dramatik, esejista a literární kritik, organizátor kulturního života, národní buditel, politik, historik, etnograf, filozof a překladatel.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Ivan Franko · Vidět víc »
Ivano-Frankivsk
Ivano-Frankivsk (dříve častěji uváděný rusky jako Ivano-Frankovsk a do roku 1962 Stanislav, ukrajinsky Станісла́в, polsky Stanisławów,; / Stanislew) je historické město a správní středisko v Ivanofrankivské oblasti na západě Ukrajiny.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Ivano-Frankivsk · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Kurie (volby) · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Lvov · Vidět víc »
Lvovská univerzita
Lvovská univerzita, původně Universitas Leopolensis, nyní oficiálně Lvovská národní univerzita Ivana Franka (Ľvivs’kyj narodnyj universytet imeni Ivana Franka), je univerzita sídlící v západoukrajinském Lvově, jedna z nejstarších univerzit na východ od Visly.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Lvovská univerzita · Vidět víc »
Místodržitelství
Místodržitelství (Statthalterei) byl nejvyšší úřad jednotlivých rakouských korunních zemí, který zde pod vedením místodržitele (místodržícího) jmenovaného císařem vykonával státní správu.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Místodržitelství · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Předlitavsko · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Polština · Vidět víc »
Polský klub
Polský klub (polsky Koło Polskie, německy Polenclub) byla parlamentní skupina na Říšské radě reprezentující v 2.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Polský klub · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rusíni
Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Rusíni · Vidět víc »
Ternopil
Ternopil (česky a či) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Seret.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Ternopil · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Ukrajinci · Vidět víc »
Vasyl Stefanyk
Vasyl Semenovyč Stefanyk (ukrajinskou cyrilicí Василь Семенович Стефаник; 2. květnajul. 14. květnagreg. 1871 Rusiv u Sňatyna, Halič — 7. prosince 1936 tamtéž) byl ukrajinský spisovatel a rakouský spisovatel a politik ukrajinské národnosti z Haliče, na počátku 20.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Vasyl Stefanyk · Vidět víc »
Vídeňská univerzita
Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Vídeňská univerzita · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1885
Volby do Říšské rady 1885 byly volby konané ve dnech 1., 3. a 5. června 1885 v Předlitavsku.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Volby do Říšské rady 1885 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1891
Volby do Říšské rady 1891 byly volby konané ve dnech 2. a 4. března 1891 v Předlitavsku.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Volby do Říšské rady 1891 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1897
Volby do Říšské rady 1897 byly volby konané v březnu 1897 v Předlitavsku.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Volby do Říšské rady 1897 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1901
Volby do Říšské rady roku 1901 byly volby konané v období 12. prosince 1900 – 18. ledna 1901 v Předlitavsku.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Volby do Říšské rady 1901 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1907
Volby do Říšské rady roku 1907 byly volby konané 14. a 23. května 1907 v Předlitavsku.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a Volby do Říšské rady 1907 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 1848 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 1877 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 1885 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 1901 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 1907 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 1908 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 1916 · Vidět víc »
3. prosinec
3.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 3. prosinec · Vidět víc »
4. leden
4.
Nový!!: Ksenofont Ochrymovyč a 4. leden · Vidět víc »
