Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Alexanderplatz, Avenue des Champs-Élysées, Berlín, Braniborské markrabství, Bulvár, Charlottenburg, Charlottenburg-Wilmersdorf, Fifth Avenue, Křišťálová noc, Kurfiřt, Nacismus, Německý kancléř, Německo, New York, Otto von Bismarck, Paříž, Pamětní kostel císaře Viléma, Parní tramvaj, Postupimské náměstí, Rozdělení Berlína, S-Bahn v Berlíně, U-Bahn v Berlíně, Uhlandstraße (stanice metra v Berlíně), Unter den Linden, Východní Berlín, Velká hospodářská krize, Západní Berlín, 1542, 1685, 1767, 1787, 1886, 19. století, 1920–1929, 1938, 5. květen.
Alexanderplatz
Alexanderplatz z Berliner Fernsehturm Alexanderplatz (Alexandrovo náměstí) je centrální náměstí v Berlíně, v městské části Mitte.
Nový!!: Kurfürstendamm a Alexanderplatz · Vidět víc »
Avenue des Champs-Élysées
Avenue des Champs-Élysées (česky Elysejská pole) je bulvár v Paříži v 8. obvodu.
Nový!!: Kurfürstendamm a Avenue des Champs-Élysées · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Kurfürstendamm a Berlín · Vidět víc »
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Nový!!: Kurfürstendamm a Braniborské markrabství · Vidět víc »
Bulvár
Le Boulevard St. Denis, Paříž, Jean Béraud Bulvár je široká městská ulice, která bývá často postavena na místech bývalých městských hradeb.
Nový!!: Kurfürstendamm a Bulvár · Vidět víc »
Charlottenburg
Charlottenburg je čtvrť Berlína, kde se nachází palácová stavba zámek Charlottenburg, největší zámek v Berlíně.
Nový!!: Kurfürstendamm a Charlottenburg · Vidět víc »
Charlottenburg-Wilmersdorf
Charlottenburg-Wilmersdorf je čtvrtý městský obvod Berlína, který vznikl v roce 2001 sloučením obvodů Charlottenburg a Wilmersdorf.
Nový!!: Kurfürstendamm a Charlottenburg-Wilmersdorf · Vidět víc »
Fifth Avenue
Fifth Avenue je hlavní ulice v centru Manhattanu v New Yorku.
Nový!!: Kurfürstendamm a Fifth Avenue · Vidět víc »
Křišťálová noc
Den poté – zničená výloha židovského obchodu NDR z roku 1963 Oběť atentátu, Ernst vom Rath Křišťálová noc, někdy též označovaná jako Listopadový pogrom či Říšský pogrom, byl protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech.
Nový!!: Kurfürstendamm a Křišťálová noc · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Kurfürstendamm a Kurfiřt · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Kurfürstendamm a Nacismus · Vidět víc »
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Nový!!: Kurfürstendamm a Německý kancléř · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Kurfürstendamm a Německo · Vidět víc »
New York
New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.
Nový!!: Kurfürstendamm a New York · Vidět víc »
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Nový!!: Kurfürstendamm a Otto von Bismarck · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Kurfürstendamm a Paříž · Vidět víc »
Pamětní kostel císaře Viléma
Protestantský Pamětní kostel císaře Viléma je kostel v centru německé metropole Berlína.
Nový!!: Kurfürstendamm a Pamětní kostel císaře Viléma · Vidět víc »
Parní tramvaj
Lokomotiva parní tramvaje Brněnská parní tramvaj v čele s lokomotivou ''Caroline'' na historické jízdě Parní tramvaj je tramvaj poháněná parním strojem.
Nový!!: Kurfürstendamm a Parní tramvaj · Vidět víc »
Postupimské náměstí
Potsdamer Platz Postupimské náměstí (Potsdamer Platz) leží ve středu Berlína na někdejší hranici Západního a Východního Berlína.
Nový!!: Kurfürstendamm a Postupimské náměstí · Vidět víc »
Rozdělení Berlína
Schematická mapka rozdělení Berlína Rozdělení Berlína do čtyř sektorů, z nichž pak vznikl Západní Berlín a Východní Berlín, patří k nejznámějším důsledkům studené války mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války.
Nový!!: Kurfürstendamm a Rozdělení Berlína · Vidět víc »
S-Bahn v Berlíně
Plán sítě S-Bahn v Berlíně Berlínský S-Bahn je nejstarším z S-Bahnů v Německu.
Nový!!: Kurfürstendamm a S-Bahn v Berlíně · Vidět víc »
U-Bahn v Berlíně
U-Bahn (zkr. Untergrundbahn) představuje v Berlíně páteř zdejší městské hromadné dopravy.
Nový!!: Kurfürstendamm a U-Bahn v Berlíně · Vidět víc »
Uhlandstraße (stanice metra v Berlíně)
Uhlandstraße je stanice metra v Berlíně, ležící v městské části Charlottenburg ve správním obvodě Charlottenburg-Wilmersdorf na křižovatce ulice Kurfürsterdamm a Uhlandstraße.
Nový!!: Kurfürstendamm a Uhlandstraße (stanice metra v Berlíně) · Vidět víc »
Unter den Linden
Unter den Linden („Pod lipami“) je bulvár v berlínském obvodu Mitte.
Nový!!: Kurfürstendamm a Unter den Linden · Vidět víc »
Východní Berlín
Východní Berlín je neoficiální označení východní části Berlína, sovětského sektoru po druhé světové válce.
Nový!!: Kurfürstendamm a Východní Berlín · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: Kurfürstendamm a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Západní Berlín
Západní Berlín je označení pro západní část Berlína od rozdělení města v letech 1948–1949 do sjednocení Německa v roce 1990.
Nový!!: Kurfürstendamm a Západní Berlín · Vidět víc »
1542
Bez popisu.
Nový!!: Kurfürstendamm a 1542 · Vidět víc »
1685
1685 (MDCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Kurfürstendamm a 1685 · Vidět víc »
1767
1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Kurfürstendamm a 1767 · Vidět víc »
1787
1787 (MDCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Kurfürstendamm a 1787 · Vidět víc »
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Kurfürstendamm a 1886 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Kurfürstendamm a 19. století · Vidět víc »
1920–1929
Roky 1920–1929, souhrnně zvané 20.
Nový!!: Kurfürstendamm a 1920–1929 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Kurfürstendamm a 1938 · Vidět víc »
5. květen
5.
Nový!!: Kurfürstendamm a 5. květen · Vidět víc »
