Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Kvantová mechanika

Index Kvantová mechanika

akustice). Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

149 vztahy: Absolutně černé těleso, Akce (fyzika), Akustika, Albert Einstein, Amplituda pravděpodobnosti, Anihilace, Atom, Atomové jádro, Bohrův model atomu, Boson, Chaos, Chemická vazba, Chemie, Comptonův jev, David Bohm, De Broglieova vlna, Diracova rovnice, Diskrétní spektrum, Dualita částice a vlnění, Elektromagnetické vlny, Elektromagnetické záření, Elektron, Elektronika, Energie, Erwin Schrödinger, Evanescentní vlna, Fermion, Fotoelektrický jev, Foton, Fourierova transformace, Fullereny, Fyzika, Gnozeologie, Gustav Kirchhoff, Hamiltonův operátor, Hamiltonovská formulace mechaniky, Heinrich Rudolf Hertz, Hermitovský operátor, Hilbertův prostor, Hmotnost, Hustota pravděpodobnosti, Hybnost, Imaginární jednotka, Interakce, Interference, Internet, Interpretace kvantové mechaniky, John Stewart Bell, Kinetická energie, Klasická mechanika, ..., Kleinova–Gordonova rovnice, Klidová hmotnost, Kodaňská interpretace, Kolaps vlnové funkce, Kvantová chemie, Kvantová elektrodynamika, Kvantová fyzika, Kvantová kryptografie, Kvantová teorie pole, Kvantování, Kvantové číslo, Kvantové provázání, Kvantový počítač, Kvantum, Laser, Latina, Lineární harmonický oscilátor, Louis de Broglie, Makroskopický a mikroskopický, Maticová kvantová mechanika, Max Born, Max Planck, Měření, Mobilní telefon, Molekula, Moment hybnosti, Monochromatické záření, Nerozlišitelné částice, Neutron, Niels Bohr, Nobelova cena, Obecná teorie relativity, Operátor, Paul Dirac, Paul Ehrenfest, Pauliho vylučovací princip, Příroda, Pevné částice, Planckův vyzařovací zákon, Planckova konstanta, Počítač, Poissonova rovnice, Portable Document Format, Postkvantová kryptografie, Postulát, Pravděpodobnostní popis, Princip korespondence, Princip neurčitosti, Princip superpozice, Rentgenové záření, Rozdělení pravděpodobnosti, Rozměr, Rychlost, Schrödingerova rovnice, Silná interakce, Slabá interakce, Speciální teorie relativity, Spektrum, Spin, Standardní model, Statistická fyzika, Statistický soubor, Sternův–Gerlachův experiment, Subatomární částice, Supratekutost, Supravodivost, Tón, Teorie pravděpodobnosti, Teorie relativity, Tranzistor, Tunelový jev, Vesmír, Vlastní vektory a vlastní čísla, Vlnová funkce, Vodík, Werner Heisenberg, Youngův experiment, Záření gama, Zdravý rozum, Zeemanův jev, 1802, 1860, 1887, 1900, 1905, 1913, 1918, 1921, 1923, 1925, 1926, 1927, 1928, 1935, 1957, 1986, 1989, 1994, 1999. Rozbalte index (99 více) »

Absolutně černé těleso

Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.

Nový!!: Kvantová mechanika a Absolutně černé těleso · Vidět víc »

Akce (fyzika)

Akce (účinek) ve fyzice je měřitelná veličina, která popisuje časový vývoj fyzikálního systému.

Nový!!: Kvantová mechanika a Akce (fyzika) · Vidět víc »

Akustika

Umělý všesměrový zdroj zvuku v akustické bezodrazové komoře sloužící ke studiu akustiky Akustika je rozsáhlý vědní obor, zabývající se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením, vnímáním zvuku sluchem a přenosu prostorem až po vnímání lidskými smysly.

Nový!!: Kvantová mechanika a Akustika · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Nový!!: Kvantová mechanika a Albert Einstein · Vidět víc »

Amplituda pravděpodobnosti

Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.

Nový!!: Kvantová mechanika a Amplituda pravděpodobnosti · Vidět víc »

Anihilace

Anihilace je proces v částicové fyzice, při kterém dochází k zániku částice a její antičástice při jejich vzájemném setkání.

Nový!!: Kvantová mechanika a Anihilace · Vidět víc »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Nový!!: Kvantová mechanika a Atom · Vidět víc »

Atomové jádro

helia. Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.

Nový!!: Kvantová mechanika a Atomové jádro · Vidět víc »

Bohrův model atomu

Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.

Nový!!: Kvantová mechanika a Bohrův model atomu · Vidět víc »

Boson

Bosony (čteno bozony) jsou částice, které mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin.

Nový!!: Kvantová mechanika a Boson · Vidět víc »

Chaos

Slovo chaos označuje neuspořádanost, zmatek, změť.

Nový!!: Kvantová mechanika a Chaos · Vidět víc »

Chemická vazba

Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.

Nový!!: Kvantová mechanika a Chemická vazba · Vidět víc »

Chemie

Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία, česky lučba) je věda, která se zabývá vlastnostmi, složením, přípravou, strukturou anorganických a organických látek a jejich vzájemnými interakcemi.

Nový!!: Kvantová mechanika a Chemie · Vidět víc »

Comptonův jev

Comptonův jev (někdy také Comptonův rozptyl) je fyzikální děj, při kterém se při interakci elektromagnetického záření s atomy pevné látky mění vlnová délka záření v důsledku předání části své energie atomům nebo jejich elektronům.

Nový!!: Kvantová mechanika a Comptonův jev · Vidět víc »

David Bohm

David Joseph Bohm (20. prosince 1917, Wilkes-Barre – 27. října 1992, Londýn) byl americko-britský fyzik a představitel tzv.

Nový!!: Kvantová mechanika a David Bohm · Vidět víc »

De Broglieova vlna

Podle de Broglievy hypotézy, přiřazuje částicím látky (ať už elektronu, protonu či jiné částici) nejen vlastnosti částic ale také vlnové a tedy pohybující se částici připadá na základě této hypotézy určitá vlnová délka de Broglieho vlny.

Nový!!: Kvantová mechanika a De Broglieova vlna · Vidět víc »

Diracova rovnice

Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½. Popisuje například chování elektronu – to bylo Diracovou motivací k sestavení rovnice.

Nový!!: Kvantová mechanika a Diracova rovnice · Vidět víc »

Diskrétní spektrum

Jako diskrétní spektrum se v kvantové fyzice označuje takový rozsah pozorovatelné veličiny, ve kterém může při měření nabýt pouze diskrétních, vzájemně oddělených hodnot, netvořících spojitý interval.

Nový!!: Kvantová mechanika a Diskrétní spektrum · Vidět víc »

Dualita částice a vlnění

Fotoelektrický jev. Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce 1905 Albert Einstein pro objasnění fotoelektrického jevu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Dualita částice a vlnění · Vidět víc »

Elektromagnetické vlny

Elektromagnetickým vlněním (viz též elektromagnetické záření) nazýváme děj, při němž se prostorem šíří příčné vlnění elektrického a magnetického pole.

Nový!!: Kvantová mechanika a Elektromagnetické vlny · Vidět víc »

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Nový!!: Kvantová mechanika a Elektromagnetické záření · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Nový!!: Kvantová mechanika a Elektron · Vidět víc »

Elektronika

Elektronika je elektrotechnický obor, který studuje a využívá přístrojů fungujících na principu řízení toku elektronů nebo jiných elektricky nabitých částic, zejména pomocí polovodičů.

Nový!!: Kvantová mechanika a Elektronika · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Nový!!: Kvantová mechanika a Energie · Vidět víc »

Erwin Schrödinger

Busta Schrödingera - univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.

Nový!!: Kvantová mechanika a Erwin Schrödinger · Vidět víc »

Evanescentní vlna

Průnik evanescentní vlny do prostředí (dolní obrázek vpravo). Rozptyl na částici umístěné v evanescentní vlně. Evanescentní vlna je typ elektromagnetické vlny.

Nový!!: Kvantová mechanika a Evanescentní vlna · Vidět víc »

Fermion

Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).

Nový!!: Kvantová mechanika a Fermion · Vidět víc »

Fotoelektrický jev

Schéma fotoefektu. Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.

Nový!!: Kvantová mechanika a Fotoelektrický jev · Vidět víc »

Foton

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.

Nový!!: Kvantová mechanika a Foton · Vidět víc »

Fourierova transformace

Fourierova transformace je integrální transformace převádějící signál mezi časově a frekvenčně závislým vyjádřením pomocí harmonických signálů, tj.

Nový!!: Kvantová mechanika a Fourierova transformace · Vidět víc »

Fullereny

Fulleren C540 Fullereny jsou molekuly, tvořené atomy uhlíku uspořádanými do vrstvy z pěti- a šestiúhelníků s atomy ve vrcholech, která je prostorově svinuta do uzavřeného tvaru (nejčastěji do tvaru koule nebo elipsoidu).

Nový!!: Kvantová mechanika a Fullereny · Vidět víc »

Fyzika

Fyzika (z řeckého φυσικός (physikos): přírodní, ze základu φύσις (physis): příroda, archaicky též silozpyt) je vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Nový!!: Kvantová mechanika a Fyzika · Vidět víc »

Gnozeologie

Gnozeologie (z řeckého γνῶσις gnósis poznání + λόγος logos slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle epistemologie (z řec. έπιστήμη epistémé znalost, schopnost) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka) je filozofická disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.

Nový!!: Kvantová mechanika a Gnozeologie · Vidět víc »

Gustav Kirchhoff

Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko – 17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.

Nový!!: Kvantová mechanika a Gustav Kirchhoff · Vidět víc »

Hamiltonův operátor

Hamiltonův operátor neboli hamiltonián (tímto pojmem se také označuje původní Hamiltonova funkce v klasické mechanice) je operátor energie v kvantové mechanice, který ve většině případů odpovídá celkové energii soustavy.

Nový!!: Kvantová mechanika a Hamiltonův operátor · Vidět víc »

Hamiltonovská formulace mechaniky

Hamiltonovská formulace mechaniky (někdy též hamiltonovská mechanika) představuje jiný přístup k popisu mechaniky než jaký využívají Newtonovy pohybové rovnice.

Nový!!: Kvantová mechanika a Hamiltonovská formulace mechaniky · Vidět víc »

Heinrich Rudolf Hertz

Heinrich Rudolf Hertz (22. února 1857 Hamburk – 1. ledna 1894 Bonn) byl německý fyzik, který experimentálně ověřil Maxwellovy a Faradayovy teoretické předpoklady o šíření elektromagnetických vln, a tím odstartoval cestu k vývoji bezdrátového spojení.

Nový!!: Kvantová mechanika a Heinrich Rudolf Hertz · Vidět víc »

Hermitovský operátor

Hermitovský operátor, též samoadjungovaný operátor nebo samosdružený operátor je v matematice označení pro takový omezený operátor na Hilbertově prostoru, který je roven své adjunkci, tzn.

Nový!!: Kvantová mechanika a Hermitovský operátor · Vidět víc »

Hilbertův prostor

Hilbertovým prostorem je v matematice a fyzice označován vektorový prostor, v kterém je možné měřit úhly a velikosti vektorů a konstruovat ortogonální projekce vektorů na podprostory.

Nový!!: Kvantová mechanika a Hilbertův prostor · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Nový!!: Kvantová mechanika a Hmotnost · Vidět víc »

Hustota pravděpodobnosti

Hustota pravděpodobnosti se může vztahovat k.

Nový!!: Kvantová mechanika a Hustota pravděpodobnosti · Vidět víc »

Hybnost

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.

Nový!!: Kvantová mechanika a Hybnost · Vidět víc »

Imaginární jednotka

Jako imaginární jednotka se v matematice označuje číslo značené i (někdy též j), které rozšiřuje obor reálných čísel \mathbb na obor čísel komplexních \mathbb.

Nový!!: Kvantová mechanika a Imaginární jednotka · Vidět víc »

Interakce

Interakce může být:;fyzika.

Nový!!: Kvantová mechanika a Interakce · Vidět víc »

Interference

Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetání jevů či hmoty.

Nový!!: Kvantová mechanika a Interference · Vidět víc »

Internet

Grafické znázornění části internetu Internet je celosvětový systém propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP.

Nový!!: Kvantová mechanika a Internet · Vidět víc »

Interpretace kvantové mechaniky

Interpretace kvantové mechaniky jsou filozofické pokusy o vysvětlení fyzikální podstaty reality v mikrosvětě.

Nový!!: Kvantová mechanika a Interpretace kvantové mechaniky · Vidět víc »

John Stewart Bell

John Stewart Bell (28. června 1928 – 1. října 1990) byl severoirský fyzik, známý jako autor Bellových nerovností, důležitého konceptu v kvantové mechanice týkajícího se teorií se skrytými parametry.

Nový!!: Kvantová mechanika a John Stewart Bell · Vidět víc »

Kinetická energie

energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kinetická energie · Vidět víc »

Klasická mechanika

Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.

Nový!!: Kvantová mechanika a Klasická mechanika · Vidět víc »

Kleinova–Gordonova rovnice

Kleinova-Gordonova rovnice je pohybová rovnice v jedné z relativistických formulací kvantové mechaniky.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kleinova–Gordonova rovnice · Vidět víc »

Klidová hmotnost

Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Klidová hmotnost · Vidět víc »

Kodaňská interpretace

Kodaňská interpretace je pravděpodobnostní interpretací kvantové mechaniky.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kodaňská interpretace · Vidět víc »

Kolaps vlnové funkce

V kvantové mechanice se kolapsem vlnové funkce rozumí její redukce ze superpozice několika vlastních stavů měřených veličin na jeden z těchto vlastních stavů.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kolaps vlnové funkce · Vidět víc »

Kvantová chemie

Kvantová chemie je obor teoretické chemie, který využívá kvantovou mechaniku a teorii kvantového pole k řešení chemických problémů.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová chemie · Vidět víc »

Kvantová elektrodynamika

Kvantová elektrodynamika (anglická zkratka „QED“) je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová elektrodynamika · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soubor oborů postavených na teoriích, jejichž ústředním pojmem je kvantování.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová fyzika · Vidět víc »

Kvantová kryptografie

Kvantová kryptografie je obor kryptografie využívající poznatků kvantové mechaniky.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová kryptografie · Vidět víc »

Kvantová teorie pole

Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová teorie pole · Vidět víc »

Kvantování

Kvantování je ve fyzice proces, při kterém se klasické fyzikální objekty a veličiny popisující jejich chování nahrazují odpovídajícími matematickými strukturami kvantové teorie (např. operátory, vlnová funkce, stavový vektor, dráhový integrál apod.) a zákony klasické fyziky, popisující vztahy mezi veličinami, se nahrazují odpovídajícími zákony kvantové teorie.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantování · Vidět víc »

Kvantové číslo

Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantové číslo · Vidět víc »

Kvantové provázání

Kvantové provázání v kvantové mechanice představuje stav, při kterém jsou stavy jednotlivých podsystémů většího systému navzájem neoddělitelné (matematicky řečeno: Hilbertův prostor je lineárně neseparabilní).

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantové provázání · Vidět víc »

Kvantový počítač

Kvantový počítač je v informatice zařízení na vykonávání výpočtů, které přímo využívá při svojí činnosti fenomény známé z kvantové mechaniky, jako je například superpozice nebo kvantové provázání, na vykonávání operací s daty.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantový počítač · Vidět víc »

Kvantum

Kvantum (lat. quantum, kolik) znamená množství, odpověď na otázku „kolik?“.

Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantum · Vidět víc »

Laser

Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. 'zesilování světla stimulovanou emisí záření') je optický zdroj elektromagnetického záření tj.

Nový!!: Kvantová mechanika a Laser · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua latina) je mrtvý indoevropský jazyk.

Nový!!: Kvantová mechanika a Latina · Vidět víc »

Lineární harmonický oscilátor

Lineární harmonický oscilátor Modelem kvantového lineárního harmonického oscilátoru je každý oscilující objekt kolem své rovnovážné polohy např.

Nový!!: Kvantová mechanika a Lineární harmonický oscilátor · Vidět víc »

Louis de Broglie

Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Louis de Broglie · Vidět víc »

Makroskopický a mikroskopický

Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem.

Nový!!: Kvantová mechanika a Makroskopický a mikroskopický · Vidět víc »

Maticová kvantová mechanika

Maticová kvantová mechanika je formulace kvantové mechaniky vytvořená Wernerem Heisenbergem roku 1925, která používá jako matematický aparát vektorový a maticový počet.

Nový!!: Kvantová mechanika a Maticová kvantová mechanika · Vidět víc »

Max Born

Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Max Born · Vidět víc »

Max Planck

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.

Nový!!: Kvantová mechanika a Max Planck · Vidět víc »

Měření

Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.

Nový!!: Kvantová mechanika a Měření · Vidět víc »

Mobilní telefon

Mobilní telefon Samsung Galaxy Ace Počet uživatelů mobilních telefonů na 100 obyvatel mezi 1997 a 2007 Mobilní telefon (hovorově mobil) je elektronické mobilní zařízení, zařízení které umožňuje uskutečňovat telefonní hovory jako normální telefon, jehož uživatel však není díky použití rádiových vln vázán na místo, kde končí telefonní přípojka.

Nový!!: Kvantová mechanika a Mobilní telefon · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Nový!!: Kvantová mechanika a Molekula · Vidět víc »

Moment hybnosti

Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje rotační pohyb tělesa.

Nový!!: Kvantová mechanika a Moment hybnosti · Vidět víc »

Monochromatické záření

Jako monochromatické záření se označuje elektromagnetické záření, jehož zdroj kmitá pouze na jediné frekvenci f. Název pochází z řeckého mono-chromos, tedy „jedna barva“.

Nový!!: Kvantová mechanika a Monochromatické záření · Vidět víc »

Nerozlišitelné částice

Koncept nerozlišitelných částic v kvantové fyzice objasňuje nový druh kvantového chování, které systémy vykazují, pokud jsou zcela identické.

Nový!!: Kvantová mechanika a Nerozlišitelné částice · Vidět víc »

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Nový!!: Kvantová mechanika a Neutron · Vidět víc »

Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Nový!!: Kvantová mechanika a Niels Bohr · Vidět víc »

Nobelova cena

Alfreda Nobela – předloha aversu medaile, 1896 či dříveNobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.

Nový!!: Kvantová mechanika a Nobelova cena · Vidět víc »

Obecná teorie relativity

Dvoudimenzionální znázornění zakřivení časoprostoru. Přítomnost hmoty mění geometrii časoprostoru a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. Obecná teorie relativity je geometrická teorie gravitace, publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915, a také aktuální popis gravitace v moderní fyzice.

Nový!!: Kvantová mechanika a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Operátor

Operátorem \hat A nazýváme v matematice takové zobrazení, které prvku nějakého prostoru (např. funkci) f přiřazuje prvek jiného prostoru g, tzn.

Nový!!: Kvantová mechanika a Operátor · Vidět víc »

Paul Dirac

Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.

Nový!!: Kvantová mechanika a Paul Dirac · Vidět víc »

Paul Ehrenfest

Paul Ehrenfest (18. ledna 1880 Vídeň – 25. září 1933 Amsterdam) byl rakouský fyzik a matematik.

Nový!!: Kvantová mechanika a Paul Ehrenfest · Vidět víc »

Pauliho vylučovací princip

Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Pauliho vylučovací princip · Vidět víc »

Příroda

Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.

Nový!!: Kvantová mechanika a Příroda · Vidět víc »

Pevné částice

dieselovými motory Pevné částice či (pevné) prachové částice (anglicky: particulates či particulate matter – PM) jsou drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak malé, že mohou být unášeny vzduchem.

Nový!!: Kvantová mechanika a Pevné částice · Vidět víc »

Planckův vyzařovací zákon

Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost intenzity záření I absolutně černého tělesa na frekvenci ω. kde Intenzitu záření I o frekvenci ω je třeba chápat tak, že spektrum je rozděleno na nekonečně malé a stejně velké intervaly frekvencí a intenzita záření I o frekvenci ω pak znamená intenzitu záření o frekvencích z intervalu, který obsahuje frekvenci ω. Tuto formuli odhadl v srpnu roku 1900 Max Planck a o rok později přišel i na způsob, jakým se dá odvodit, za což byl později oceněn Nobelovou cenou.

Nový!!: Kvantová mechanika a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »

Planckova konstanta

Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.

Nový!!: Kvantová mechanika a Planckova konstanta · Vidět víc »

Počítač

Zdroj, 7. Optická mechanika, 8. Pevný disk, 9. Počítačová klávesnice, 10. Počítačová myš Superpočítač v NASA Počítač je v informatice zařízení a výpočetní technika, která zpracovává data pomocí předem vytvořeného programu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Počítač · Vidět víc »

Poissonova rovnice

Poissonovou rovnicí nazýváme rovnici kde \Delta označuje tzv.

Nový!!: Kvantová mechanika a Poissonova rovnice · Vidět víc »

Portable Document Format

PDF (zkratka anglického názvu Portable Document Format – Přenosný formát dokumentů) je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny.

Nový!!: Kvantová mechanika a Portable Document Format · Vidět víc »

Postkvantová kryptografie

Postkvantová kryptografie je klasická kryptografie, která je odolná vůči případným útokům kvantových počítačů.

Nový!!: Kvantová mechanika a Postkvantová kryptografie · Vidět víc »

Postulát

Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.

Nový!!: Kvantová mechanika a Postulát · Vidět víc »

Pravděpodobnostní popis

Podle klasické, tzv.

Nový!!: Kvantová mechanika a Pravděpodobnostní popis · Vidět víc »

Princip korespondence

Princip korespondence je princip, který se používá ve fyzice.

Nový!!: Kvantová mechanika a Princip korespondence · Vidět víc »

Princip neurčitosti

Heisenbergův princip neurčitosti (též relace neurčitosti) je matematická vlastnost dvou kanonicky konjugovaných veličin.

Nový!!: Kvantová mechanika a Princip neurčitosti · Vidět víc »

Princip superpozice

Princip superpozice nebo jen superpozice může být.

Nový!!: Kvantová mechanika a Princip superpozice · Vidět víc »

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Nový!!: Kvantová mechanika a Rentgenové záření · Vidět víc »

Rozdělení pravděpodobnosti

Rozdělení pravděpodobnosti nebo rozložení pravděpodobnosti (někdy také distribuce pravděpodobnosti) náhodné veličiny je pravidlo, kterým každému jevu popisovanému touto veličinou přiřazujeme určitou pravděpodobnost.

Nový!!: Kvantová mechanika a Rozdělení pravděpodobnosti · Vidět víc »

Rozměr

Rozměr může mít různé významy.

Nový!!: Kvantová mechanika a Rozměr · Vidět víc »

Rychlost

Rychlost je charakteristika pohybu, která nám sděluje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.

Nový!!: Kvantová mechanika a Rychlost · Vidět víc »

Schrödingerova rovnice

Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.

Nový!!: Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Nový!!: Kvantová mechanika a Silná interakce · Vidět víc »

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Nový!!: Kvantová mechanika a Slabá interakce · Vidět víc »

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná r. 1905 Albertem Einsteinem.

Nový!!: Kvantová mechanika a Speciální teorie relativity · Vidět víc »

Spektrum

Slovo spektrum má více významů.

Nový!!: Kvantová mechanika a Spektrum · Vidět víc »

Spin

Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.

Nový!!: Kvantová mechanika a Spin · Vidět víc »

Standardní model

Přehled vzájemného ovlivňování mezi částicemi popisovanými Standardním modelem. Standardní model, přesněji standardní model částicové fyziky nebo standardní model částic a interakcí je teorie, která popisuje silnou, slabou a elektromagnetickou interakci a elementární částice, které tvoří veškerou hmotu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Standardní model · Vidět víc »

Statistická fyzika

Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.

Nový!!: Kvantová mechanika a Statistická fyzika · Vidět víc »

Statistický soubor

Statistický soubor je konečná (neprázdná) množina objektů/dat, kterou chceme zkoumat.

Nový!!: Kvantová mechanika a Statistický soubor · Vidět víc »

Sternův–Gerlachův experiment

Sternův-Gerlachův experiment je experiment kvantové mechaniky při němž bylo zjištěno, že prostorová orientace momentu hybnosti je kvantovaná.

Nový!!: Kvantová mechanika a Sternův–Gerlachův experiment · Vidět víc »

Subatomární částice

Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.

Nový!!: Kvantová mechanika a Subatomární částice · Vidět víc »

Supratekutost

Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo. Fázový diagram helia Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra.

Nový!!: Kvantová mechanika a Supratekutost · Vidět víc »

Supravodivost

LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.

Nový!!: Kvantová mechanika a Supravodivost · Vidět víc »

Tón

Za tón je v akustice považován každý zvuk se stálou frekvencí.

Nový!!: Kvantová mechanika a Tón · Vidět víc »

Teorie pravděpodobnosti

Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.

Nový!!: Kvantová mechanika a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »

Teorie relativity

Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).

Nový!!: Kvantová mechanika a Teorie relativity · Vidět víc »

Tranzistor

Tranzistory Tranzistor je třívrstvá polovodičová součástka, kterou tvoří dvojice přechodů PN.

Nový!!: Kvantová mechanika a Tranzistor · Vidět víc »

Tunelový jev

Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.

Nový!!: Kvantová mechanika a Tunelový jev · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Vesmír · Vidět víc »

Vlastní vektory a vlastní čísla

Jako vlastní vektor lineárního operátoru se označuje nenulový vektor, jehož směr se po transformaci tímto operátorem nezmění.

Nový!!: Kvantová mechanika a Vlastní vektory a vlastní čísla · Vidět víc »

Vlnová funkce

Ve fyzice a v matematice obecně je vlnová funkce řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.

Nový!!: Kvantová mechanika a Vlnová funkce · Vidět víc »

Vodík

Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru.

Nový!!: Kvantová mechanika a Vodík · Vidět víc »

Werner Heisenberg

Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.

Nový!!: Kvantová mechanika a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Youngův experiment

Ukázka průchodu vlnění dvojštěrbinou Pozorovaný interferenční obraz po průchodu paprsku dvojštěrbinou Youngův experiment (též dvojštěrbinový experiment (angl. double slit experiment)) je pokus, kterým Thomas Young v roce 1801 experimentálně prokázal, že světlo je vlnění.

Nový!!: Kvantová mechanika a Youngův experiment · Vidět víc »

Záření gama

Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.

Nový!!: Kvantová mechanika a Záření gama · Vidět víc »

Zdravý rozum

Výraz zdravý rozum (či prostý rozum atd.) se v češtině používá jako ekvivalent latinského výrazu, tj.

Nový!!: Kvantová mechanika a Zdravý rozum · Vidět víc »

Zeemanův jev

Zeemanův jev je v atomové fyzice jev, při němž dochází k rozdělení spektrální čáry na několik komponent v přítomnosti statického magnetického pole.

Nový!!: Kvantová mechanika a Zeemanův jev · Vidět víc »

1802

1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1802 · Vidět víc »

1860

1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1860 · Vidět víc »

1887

1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1887 · Vidět víc »

1900

1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1900 · Vidět víc »

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1905 · Vidět víc »

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1913 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1918 · Vidět víc »

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1921 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1923 · Vidět víc »

1925

1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1925 · Vidět víc »

1926

1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1926 · Vidět víc »

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1927 · Vidět víc »

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1928 · Vidět víc »

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1935 · Vidět víc »

1957

1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1957 · Vidět víc »

1986

1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1986 · Vidět víc »

1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1989 · Vidět víc »

1994

1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1994 · Vidět víc »

1999

1999 (MCMXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Kvantová mechanika a 1999 · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »