Rychlejší přístup než prohlížeči!
157 vztahy: Absolutně černé těleso, Akce (fyzika), Akustika, Albert Einstein, Amplituda pravděpodobnosti, Anihilace, Atom, Atomové jádro, Bohrův model atomu, Boson, Chaos, Chemická vazba, Chemie, Comptonův jev, David Bohm, De Broglieova vlna, Diracova rovnice, Diskrétní spektrum, Dualita částice a vlnění, Elektromagnetické vlny, Elektromagnetické záření, Elektron, Elementární částice, Energie, Entanglement, Epistemologie, Erwin Schrödinger, Evanescentní vlna, Fermion, Fotoelektrický jev, Foton, Fourierova transformace, Fullereny, Fyzika, Gustav Kirchhoff, Hamiltonův operátor, Hamiltonovská formulace mechaniky, Harmonická funkce, Heinrich Rudolf Hertz, Hermitovský operátor, Hilbertův prostor, Hmotnost, Hustota pravděpodobnosti, Hybnost, Imaginární jednotka, Inkandescence, Interakce, Interference, Internet, Interpretace kvantové mechaniky, ..., John Stewart Bell, Kinetická energie, Klasická fyzika, Klasická mechanika, Kleinova–Gordonova rovnice, Klidová hmotnost, Kodaňská interpretace, Kodaňský výklad, Kolaps vlnové funkce, Kvantová chemie, Kvantová elektrodynamika, Kvantová fyzika, Kvantová kryptografie, Kvantová superpozice, Kvantová teorie pole, Kvantování, Kvantové číslo, Kvantové provázání, Kvantový algoritmus, Kvantový počítač, Kvantum, Laser, Latina, Lineární harmonický oscilátor, Lineární operátor, Louis de Broglie, Makroskopický a mikroskopický, Maticová kvantová mechanika, Max Born, Max Planck, Měření, Mikroelektronika, Mikrosvět, Mobilní telefon, Molekula, Moment hybnosti, Monochromatické záření, Nerozlišitelné částice, Neutron, Niels Bohr, Nobelova cena, Obecná teorie relativity, Paul Dirac, Paul Ehrenfest, Pauliho vylučovací princip, Pevné částice, Planckův vyzařovací zákon, Planckova konstanta, Počítač, Portable Document Format, Postkvantová kryptografie, Postulát, Pravděpodobnostní popis, Princip korespondence, Princip neurčitosti, Princip superpozice, Rentgenové záření, Rozdělení pravděpodobnosti, Rozměr, Rychlost, Rychlost světla, Schrödingerova rovnice, Silná interakce, Slabá interakce, Speciální teorie relativity, Spektrum, Spin, Standardní model, Statistická fyzika, Statistický soubor, Sternův–Gerlachův experiment, Subatomární částice, Supratekutost, Supravodivost, Tón, Teorie pravděpodobnosti, Teorie relativity, Tranzistor, Tunelový jev, Vesmír, Vlastní číslo, Vlnová funkce, Vodík, Werner Heisenberg, Youngův experiment, Záření gama, Zdravý rozum, Zeemanův jev, 1802, 1860, 1887, 1900, 1905, 1913, 1918, 1921, 1923, 1925, 1926, 1927, 1928, 1935, 1957, 1986, 1989, 1994, 1999. Rozbalte index (107 více) »
Absolutně černé těleso
Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.
Nový!!: Kvantová mechanika a Absolutně černé těleso · Vidět víc »
Akce (fyzika)
Akce (účinek) ve fyzice je měřitelná veličina, která popisuje časový vývoj fyzikálního systému.
Nový!!: Kvantová mechanika a Akce (fyzika) · Vidět víc »
Akustika
Umělý všesměrový zdroj zvuku v akustické bezodrazové komoře sloužící ke studiu akustiky Akustika je rozsáhlý vědní obor, zabývající se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením, vnímáním zvuku sluchem a přenosu prostorem až po vnímání lidskými smysly.
Nový!!: Kvantová mechanika a Akustika · Vidět víc »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Kvantová mechanika a Albert Einstein · Vidět víc »
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Nový!!: Kvantová mechanika a Amplituda pravděpodobnosti · Vidět víc »
Anihilace
Anihilace: z atomového jádra je emitován pozitron neboli antielektron (e+) společně s neutrinem (v). Pozitron se náhodně pohybuje po okolí. Po několika kontaktech s různými elektrony (e-) ztratí tolik energie, že nakonec reaguje s jedním elektronem. Výsledkem procesu anihilace je emitování dvou fotonů, přičemž každý má typicky energii 511 keV. V důsledku zbytkové energie pozitronu fotony zpravidla nejsou emitovány přesně v úhlu 180 stupňů, jak je na obrázku. Anihilace je proces v částicové fyzice, při kterém dochází k zániku částice a její antičástice při jejich vzájemném setkání.
Nový!!: Kvantová mechanika a Anihilace · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Kvantová mechanika a Atom · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Kvantová mechanika a Atomové jádro · Vidět víc »
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Nový!!: Kvantová mechanika a Bohrův model atomu · Vidět víc »
Boson
Bosony (čteno bozony) jsou částice, které mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin.
Nový!!: Kvantová mechanika a Boson · Vidět víc »
Chaos
Chaos (starořecky Χαος, též Chaeos Χαεος) je v řecké mytologii prvotní stav před stvořením světa.
Nový!!: Kvantová mechanika a Chaos · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Kvantová mechanika a Chemická vazba · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Kvantová mechanika a Chemie · Vidět víc »
Comptonův jev
Comptonův jev (někdy také Comptonův rozptyl) je fyzikální děj, při kterém se při interakci elektromagnetického záření s atomy pevné látky mění vlnová délka záření v důsledku předání části své energie atomům nebo jejich elektronům.
Nový!!: Kvantová mechanika a Comptonův jev · Vidět víc »
David Bohm
David Joseph Bohm FRS (20. prosince 1917, Wilkes-Barre – 27. října 1992, Londýn) byl americko-britský fyzik, bývá někdy považován i za představitele tzv.
Nový!!: Kvantová mechanika a David Bohm · Vidět víc »
De Broglieova vlna
Podle de Broglieovy hypotézy, přiřazuje částicím látky (ať už elektronu, protonu či jiné částici) nejen vlastnosti částic ale také vlnové a tedy pohybující se částici připadá na základě této hypotézy určitá vlnová délka de Broglieho vlny.
Nový!!: Kvantová mechanika a De Broglieova vlna · Vidět víc »
Diracova rovnice
Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.
Nový!!: Kvantová mechanika a Diracova rovnice · Vidět víc »
Diskrétní spektrum
Jako diskrétní spektrum se v kvantové fyzice označuje takový rozsah pozorovatelné veličiny, ve kterém může při měření nabýt pouze diskrétních, vzájemně oddělených hodnot, netvořících spojitý interval.
Nový!!: Kvantová mechanika a Diskrétní spektrum · Vidět víc »
Dualita částice a vlnění
Fotoelektrický jev. Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce 1905 Albert Einstein pro objasnění fotoelektrického jevu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Dualita částice a vlnění · Vidět víc »
Elektromagnetické vlny
Elektromagnetické vlnění Elektromagnetické vlnění (viz též elektromagnetické záření) je děj, při němž se prostorem šíří příčné vlnění elektrického a magnetického pole.
Nový!!: Kvantová mechanika a Elektromagnetické vlny · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Kvantová mechanika a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Kvantová mechanika a Elektron · Vidět víc »
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Nový!!: Kvantová mechanika a Elementární částice · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Kvantová mechanika a Energie · Vidět víc »
Entanglement
#PŘESMĚRUJ Kvantové provázání.
Nový!!: Kvantová mechanika a Entanglement · Vidět víc »
Epistemologie
Epistemologie (z řeckého έπιστήμη epistémé znalost, schopnost + λόγος logos slovo, řeč), občas také gnozeologie (z řec. γνῶσις gnósis poznání) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka), je jedna ze základních filozofických disciplín (vedle etiky, logiky a metafyziky), která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces, předmět či limity.
Nový!!: Kvantová mechanika a Epistemologie · Vidět víc »
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Nový!!: Kvantová mechanika a Erwin Schrödinger · Vidět víc »
Evanescentní vlna
Průnik evanescentní vlny do prostředí (dolní obrázek vpravo). Rozptyl na částici umístěné v evanescentní vlně. Evanescentní vlna je typ elektromagnetické vlny.
Nový!!: Kvantová mechanika a Evanescentní vlna · Vidět víc »
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Nový!!: Kvantová mechanika a Fermion · Vidět víc »
Fotoelektrický jev
Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.
Nový!!: Kvantová mechanika a Fotoelektrický jev · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Kvantová mechanika a Foton · Vidět víc »
Fourierova transformace
Fourierova transformace je integrální transformace sloužící k dekompozici funkce do jejich frekvenčních komponentů, tj.
Nový!!: Kvantová mechanika a Fourierova transformace · Vidět víc »
Fullereny
Fulleren C540 Fullereny jsou molekuly, tvořené atomy uhlíku uspořádanými do vrstvy z pěti- a šestiúhelníků s atomy ve vrcholech, která je prostorově svinuta do uzavřeného tvaru (nejčastěji do tvaru koule nebo elipsoidu).
Nový!!: Kvantová mechanika a Fullereny · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Kvantová mechanika a Fyzika · Vidět víc »
Gustav Kirchhoff
Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko – 17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.
Nový!!: Kvantová mechanika a Gustav Kirchhoff · Vidět víc »
Hamiltonův operátor
Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.
Nový!!: Kvantová mechanika a Hamiltonův operátor · Vidět víc »
Hamiltonovská formulace mechaniky
Hamiltonovská formulace mechaniky (někdy též hamiltonovská mechanika) představuje jiný přístup k popisu mechaniky než jaký využívají Newtonovy pohybové rovnice.
Nový!!: Kvantová mechanika a Hamiltonovská formulace mechaniky · Vidět víc »
Harmonická funkce
Harmonická funkce je pojem matematiky, matematické fyziky a teorie náhodných procesů (také stochastických procesů) označující matematickou funkci, která je dvakrát spojitě diferencovatelná – má spojité všechny parciální derivace až do druhého řádu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Harmonická funkce · Vidět víc »
Heinrich Rudolf Hertz
#PŘESMĚRUJ Heinrich Hertz.
Nový!!: Kvantová mechanika a Heinrich Rudolf Hertz · Vidět víc »
Hermitovský operátor
Hermitovský operátor, též samoadjungovaný operátor nebo samosdružený operátor je v matematice označení pro takový omezený operátor na Hilbertově prostoru, který je roven své adjunkci, tzn.
Nový!!: Kvantová mechanika a Hermitovský operátor · Vidět víc »
Hilbertův prostor
Hilbertovým prostorem je v matematice a fyzice označován vektorový prostor, v kterém je možné měřit úhly a velikosti vektorů a konstruovat ortogonální projekce vektorů na podprostory.
Nový!!: Kvantová mechanika a Hilbertův prostor · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Kvantová mechanika a Hmotnost · Vidět víc »
Hustota pravděpodobnosti
Hustota pravděpodobnosti (hustota rozdělení pravděpodobnosti, anglicky Probability Density Function, PDF) v teorii pravděpodobnosti je funkce, jejíž integrací na kterémkoli vzorku (podmnožině prostoru elementárních jevů) vyjde relativní pravděpodobnost, že hodnota náhodné proměnné by se rovnala tomuto vzorku.
Nový!!: Kvantová mechanika a Hustota pravděpodobnosti · Vidět víc »
Hybnost
Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.
Nový!!: Kvantová mechanika a Hybnost · Vidět víc »
Imaginární jednotka
Imaginární jednotka na číselné ose. Jako imaginární jednotka se v matematice označuje číslo značené \mathrm (někdy též \mathrm nebo 𝕚), které rozšiřuje obor reálných čísel ℝ na obor čísel komplexních ℂ.
Nový!!: Kvantová mechanika a Imaginární jednotka · Vidět víc »
Inkandescence
Inkandescence (záření černého tělesa, anglicky: black-body radiation) je tepelné záření neboli sálání materiálu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Inkandescence · Vidět víc »
Interakce
Interakce je vzájemné působení (lat. inter-actio) dvou i více činitelů, může být:;biologie.
Nový!!: Kvantová mechanika a Interakce · Vidět víc »
Interference
Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.
Nový!!: Kvantová mechanika a Interference · Vidět víc »
Internet
Grafické znázornění části internetu Internet je celosvětový systém propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP.
Nový!!: Kvantová mechanika a Internet · Vidět víc »
Interpretace kvantové mechaniky
Interpretace kvantové mechaniky jsou filozofické pokusy o vysvětlení fyzikální podstaty reality v mikrosvětě.
Nový!!: Kvantová mechanika a Interpretace kvantové mechaniky · Vidět víc »
John Stewart Bell
John Stewart Bell (28. června 1928 Belfast – 1. října 1990 Ženeva) byl severoirský fyzik, známý jako autor Bellových nerovností, důležitého konceptu v kvantové mechanice, týkajícího se teorií se skrytými parametry.
Nový!!: Kvantová mechanika a John Stewart Bell · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kinetická energie · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Kvantová mechanika a Klasická fyzika · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Kvantová mechanika a Klasická mechanika · Vidět víc »
Kleinova–Gordonova rovnice
Kleinova–Gordonova rovnice je pohybová rovnice v jedné z relativistických formulací kvantové mechaniky.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kleinova–Gordonova rovnice · Vidět víc »
Klidová hmotnost
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Klidová hmotnost · Vidět víc »
Kodaňská interpretace
Kodaňská interpretace je pravděpodobnostní interpretací kvantové mechaniky.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kodaňská interpretace · Vidět víc »
Kodaňský výklad
#PŘESMĚRUJ Kodaňská interpretace.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kodaňský výklad · Vidět víc »
Kolaps vlnové funkce
V kvantové mechanice se kolapsem vlnové funkce rozumí její redukce ze superpozice několika vlastních stavů měřených veličin na jeden z těchto vlastních stavů.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kolaps vlnové funkce · Vidět víc »
Kvantová chemie
Model atomu Helia Kvantová chemie je obor teoretické chemie, který využívá kvantovou mechaniku a teorii kvantového pole k řešení chemických problémů.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová chemie · Vidět víc »
Kvantová elektrodynamika
Kvantová elektrodynamika (anglická zkratka „QED“) je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová elektrodynamika · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová kryptografie
Kvantová kryptografie je obor kryptografie využívající poznatků kvantové mechaniky.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová kryptografie · Vidět víc »
Kvantová superpozice
Prezentace kvantové superpozice stavů Kvantová superpozice stavů je základním principem kvantové mechaniky, podle kterého lze každé dva (a více) kvantové stavy kombinovat (superponovat), čímž vznikne nový kvantový stav.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová superpozice · Vidět víc »
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantová teorie pole · Vidět víc »
Kvantování
Kvantování je ve fyzice proces, při kterém se klasické fyzikální objekty a veličiny popisující jejich chování nahrazují odpovídajícími matematickými strukturami kvantové teorie (např. operátory, vlnová funkce, stavový vektor, dráhový integrál apod.) a zákony klasické fyziky, popisující vztahy mezi veličinami, se nahrazují odpovídajícími zákony kvantové teorie.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantování · Vidět víc »
Kvantové číslo
Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantové číslo · Vidět víc »
Kvantové provázání
„Myšlenkový experiment“ níže. Pojem kvantové provázání (někdy též kvantové propletení) označuje v kvantové mechanice situaci, kdy nelze stav nějakého většího systému rozdělit do stavů jednotlivých podsystémů.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantové provázání · Vidět víc »
Kvantový algoritmus
#PŘESMĚRUJ Kvantový počítač#Kvantové algoritmy Kategorie:Přesměrování na kotvu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantový algoritmus · Vidět víc »
Kvantový počítač
Kvantový počítač je zařízení, které podobně jako klasický počítač slouží k provádění výpočetních úloh, liší se však v tom, že pro zpracování vstupních dat využívá jevů známých z kvantové fyziky, jako jsou například interference, kvantová superpozice, kvantové provázání či redukce vlnové funkce kvantovým měřením.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantový počítač · Vidět víc »
Kvantum
Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.
Nový!!: Kvantová mechanika a Kvantum · Vidět víc »
Laser
Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.
Nový!!: Kvantová mechanika a Laser · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Kvantová mechanika a Latina · Vidět víc »
Lineární harmonický oscilátor
#PŘESMĚRUJ Kvantový harmonický oscilátor.
Nový!!: Kvantová mechanika a Lineární harmonický oscilátor · Vidět víc »
Lineární operátor
#PŘESMĚRUJ Operátor#Lineární operátor.
Nový!!: Kvantová mechanika a Lineární operátor · Vidět víc »
Louis de Broglie
Louis Victor Pierre Raymond vévoda de Broglie (15. srpna 1892 Dieppe – 19. března 1987 Paříž) byl francouzský kvantový fyzik, který navrhl princip duality částic a vlnění, za což v roce 1929 dostal Nobelovu cenu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Louis de Broglie · Vidět víc »
Makroskopický a mikroskopický
Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem.
Nový!!: Kvantová mechanika a Makroskopický a mikroskopický · Vidět víc »
Maticová kvantová mechanika
Maticová kvantová mechanika je formulace kvantové mechaniky vytvořená Wernerem Heisenbergem roku 1925, která používá jako matematický aparát vektorový a maticový počet.
Nový!!: Kvantová mechanika a Maticová kvantová mechanika · Vidět víc »
Max Born
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Max Born · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Kvantová mechanika a Max Planck · Vidět víc »
Měření
Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.
Nový!!: Kvantová mechanika a Měření · Vidět víc »
Mikroelektronika
#PŘESMĚRUJ Elektronika#Mikroelektronika.
Nový!!: Kvantová mechanika a Mikroelektronika · Vidět víc »
Mikrosvět
#PŘESMĚRUJ Příroda#Rozdělení přírody.
Nový!!: Kvantová mechanika a Mikrosvět · Vidět víc »
Mobilní telefon
Klasický a dotykový mobilní telefon Mobilní telefon (hovorově mobil) je elektronické mobilní zařízení, které umožňuje uskutečňovat telefonní hovory.
Nový!!: Kvantová mechanika a Mobilní telefon · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Kvantová mechanika a Molekula · Vidět víc »
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Nový!!: Kvantová mechanika a Moment hybnosti · Vidět víc »
Monochromatické záření
Jako monochromatické záření se označuje elektromagnetické záření, jehož zdroj kmitá pouze na jediné frekvenci f. Název pochází z řeckého mono-chromos, tedy „jedna barva“.
Nový!!: Kvantová mechanika a Monochromatické záření · Vidět víc »
Nerozlišitelné částice
Koncept nerozlišitelných částic v kvantové fyzice objasňuje nový druh kvantového chování, které systémy vykazují, pokud jsou zcela identické.
Nový!!: Kvantová mechanika a Nerozlišitelné částice · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Kvantová mechanika a Neutron · Vidět víc »
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Nový!!: Kvantová mechanika a Niels Bohr · Vidět víc »
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
Nový!!: Kvantová mechanika a Nobelova cena · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Kvantová mechanika a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Paul Dirac
Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.
Nový!!: Kvantová mechanika a Paul Dirac · Vidět víc »
Paul Ehrenfest
Paul Ehrenfest (18. ledna 1880 Vídeň pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch – 25. září 1933 Amsterdam) byl rakouský fyzik a matematik, který přispěl k rozvoji kvantové mechaniky.
Nový!!: Kvantová mechanika a Paul Ehrenfest · Vidět víc »
Pauliho vylučovací princip
Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Pauliho vylučovací princip · Vidět víc »
Pevné částice
dieselovými motory Pevné částice či (pevné) prachové částice (anglicky: particulates či particulate matter – PM) jsou drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak malé, že mohou být unášeny vzduchem.
Nový!!: Kvantová mechanika a Pevné částice · Vidět víc »
Planckův vyzařovací zákon
Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.
Nový!!: Kvantová mechanika a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »
Planckova konstanta
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.
Nový!!: Kvantová mechanika a Planckova konstanta · Vidět víc »
Počítač
Počítač je číslicový elektronický stroj, který lze naprogramovat tak, aby automaticky prováděl posloupnosti aritmetických nebo logických operací (výpočty).
Nový!!: Kvantová mechanika a Počítač · Vidět víc »
Portable Document Format
PDF (zkratka anglického názvu Portable Document Format – Přenosný formát dokumentů) je souborový formát vyvinutý firmou Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly pořízeny.
Nový!!: Kvantová mechanika a Portable Document Format · Vidět víc »
Postkvantová kryptografie
Postkvantová kryptografie je klasická kryptografie, která je odolná vůči případným útokům kvantových počítačů.
Nový!!: Kvantová mechanika a Postkvantová kryptografie · Vidět víc »
Postulát
Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.
Nový!!: Kvantová mechanika a Postulát · Vidět víc »
Pravděpodobnostní popis
V kvantové mechanice je pravděpodobnostní popis hlavním rysem interpretace.
Nový!!: Kvantová mechanika a Pravděpodobnostní popis · Vidět víc »
Princip korespondence
Princip korespondence je princip, který se používá ve fyzice.
Nový!!: Kvantová mechanika a Princip korespondence · Vidět víc »
Princip neurčitosti
Heisenbergův princip neurčitosti (též relace neurčitosti) je matematická vlastnost dvou kanonicky konjugovaných veličin.
Nový!!: Kvantová mechanika a Princip neurčitosti · Vidět víc »
Princip superpozice
Princip superpozice nebo jen superpozice může být.
Nový!!: Kvantová mechanika a Princip superpozice · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Kvantová mechanika a Rentgenové záření · Vidět víc »
Rozdělení pravděpodobnosti
Rozdělení pravděpodobnosti (někdy také distribuce pravděpodobnosti) náhodné veličiny je pravidlo, kterým se každému jevu popisovanému touto veličinou přiřazuje určitá pravděpodobnost.
Nový!!: Kvantová mechanika a Rozdělení pravděpodobnosti · Vidět víc »
Rozměr
Rozměr může mít různé významy.
Nový!!: Kvantová mechanika a Rozměr · Vidět víc »
Rychlost
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Kvantová mechanika a Rychlost · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Rychlost světla · Vidět víc »
Schrödingerova rovnice
Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.
Nový!!: Kvantová mechanika a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Kvantová mechanika a Silná interakce · Vidět víc »
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Kvantová mechanika a Slabá interakce · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Kvantová mechanika a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Spektrum
Spektrum je ve fyzice a matematice popis veličiny jako funkce frekvence nebo vlnové délky.
Nový!!: Kvantová mechanika a Spektrum · Vidět víc »
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Nový!!: Kvantová mechanika a Spin · Vidět víc »
Standardní model
Přehled vzájemného ovlivňování mezi částicemi popisovanými Standardním modelem. Standardní model, přesněji standardní model částicové fyziky nebo standardní model částic a interakcí je teorie, která popisuje silnou, slabou a elektromagnetickou interakci a elementární částice, které tvoří veškerou hmotu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Standardní model · Vidět víc »
Statistická fyzika
Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.
Nový!!: Kvantová mechanika a Statistická fyzika · Vidět víc »
Statistický soubor
Statistický soubor je základní pojem popisné (deskriptivní) statistiky; je to množina všech objektů (které nazýváme statistické jednotky), které jsou předmětem určitého statistického zkoumání.
Nový!!: Kvantová mechanika a Statistický soubor · Vidět víc »
Sternův–Gerlachův experiment
Sternův–Gerlachův experiment je experiment kvantové mechaniky při němž bylo zjištěno, že prostorová orientace momentu hybnosti je kvantovaná.
Nový!!: Kvantová mechanika a Sternův–Gerlachův experiment · Vidět víc »
Subatomární částice
kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.
Nový!!: Kvantová mechanika a Subatomární částice · Vidět víc »
Supratekutost
Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo. Fázový diagram helia Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra.
Nový!!: Kvantová mechanika a Supratekutost · Vidět víc »
Supravodivost
LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.
Nový!!: Kvantová mechanika a Supravodivost · Vidět víc »
Tón
Tón je v akustice a v hudbě zvuk s periodickým nebo alespoň přibližně periodickým průběhem kmitů, který vzniká pravidelným chvěním (struny, vzduchového sloupce, ozvučné desky, hlasivek, membrány, apod.). Vlastnostmi tónu v hudbě jsou výška, délka, síla a barva.
Nový!!: Kvantová mechanika a Tón · Vidět víc »
Teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.
Nový!!: Kvantová mechanika a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Kvantová mechanika a Teorie relativity · Vidět víc »
Tranzistor
Tranzistory Tranzistor je třívrstvá polovodičová součástka, kterou tvoří dvojice přechodů PN.
Nový!!: Kvantová mechanika a Tranzistor · Vidět víc »
Tunelový jev
Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.
Nový!!: Kvantová mechanika a Tunelový jev · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Vesmír · Vidět víc »
Vlastní číslo
#PŘESMĚRUJ Vlastní vektory a vlastní čísla.
Nový!!: Kvantová mechanika a Vlastní číslo · Vidět víc »
Vlnová funkce
Vlnová funkce je ve fyzice a matematice obecně řešení libovolné vlnové rovnice, která je obvykle parciální diferenciální rovnicí prvního či druhého řádu.
Nový!!: Kvantová mechanika a Vlnová funkce · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Kvantová mechanika a Vodík · Vidět víc »
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Nový!!: Kvantová mechanika a Werner Heisenberg · Vidět víc »
Youngův experiment
Ukázka průchodu vlnění dvojštěrbinou Pozorovaný interferenční obraz po průchodu paprsku dvojštěrbinou Youngův experiment nebo dvojštěrbinový experiment je fyzikální pokus, při kterém světlo procházející dvěma malými otvory vytvoří interferenční obrazec.
Nový!!: Kvantová mechanika a Youngův experiment · Vidět víc »
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Nový!!: Kvantová mechanika a Záření gama · Vidět víc »
Zdravý rozum
Výraz zdravý rozum (či prostý rozum atd.) se v češtině používá jako ekvivalent latinského výrazu, tj.
Nový!!: Kvantová mechanika a Zdravý rozum · Vidět víc »
Zeemanův jev
Zeemanův jev je v atomové fyzice jev, při němž dochází k rozdělení spektrální čáry na několik komponent v přítomnosti statického magnetického pole.
Nový!!: Kvantová mechanika a Zeemanův jev · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1802 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1860 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1887 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1900 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1905 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1913 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1918 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1921 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1923 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1925 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1927 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1928 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1935 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1957 · Vidět víc »
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1986 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1989 · Vidět víc »
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1994 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Kvantová mechanika a 1999 · Vidět víc »
