Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Kvazisatelit

Index Kvazisatelit

Kvazisatelit (Quasi-satellite, též „Quasi-satelit“, „téměř-satelit“, či „téměř-družice“) je objekt s 1:1 dráhovou rezonancí, přičemž zůstává blízko planety po dobu několika oběhů kolem Slunce.

19 vztahy: Cruithne (planetka), Doba oběhu, Dráhová rezonance, Excentricita dráhy, Fobos 2, Hillova sféra, Jupiter (planeta), Librační centrum, Mars (planeta), Měsíc (satelit), Měsíc planetky, Neptun (planeta), Phobos (měsíc), Retrográdní dráha, Saturn (planeta), Sluneční soustava, Uran (planeta), 1989, 2002 AA29 (planetka).

Cruithne (planetka)

Oběžná dráha Země a Cruithne 3753 Cruithne je blízkozemní planetka, která patří do Atenovy skupiny.

Nový!!: Kvazisatelit a Cruithne (planetka) · Vidět víc »

Doba oběhu

Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.

Nový!!: Kvazisatelit a Doba oběhu · Vidět víc »

Dráhová rezonance

Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel.

Nový!!: Kvazisatelit a Dráhová rezonance · Vidět víc »

Excentricita dráhy

Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.

Nový!!: Kvazisatelit a Excentricita dráhy · Vidět víc »

Fobos 2

Fobos 2 (rusky Фобос-2, v západních jazycích přepisováno Phobos 2) byla planetární sonda, určená k průzkumu planety Marsu a jejího měsíce Phobosu.

Nový!!: Kvazisatelit a Fobos 2 · Vidět víc »

Hillova sféra

Lagrangeových bodů pro planetu, kolem níž obíhá jeden měsíc. Body L1 a L2 leží na hranici Hillovy sféry. Hillova sféra je oblast kolem nějakého tělesa (planety, měsíce), v níž má toto těleso silnější gravitační vliv než jiné masivnější těleso, kolem kterého obíhá.

Nový!!: Kvazisatelit a Hillova sféra · Vidět víc »

Jupiter (planeta)

Bez popisu.

Nový!!: Kvazisatelit a Jupiter (planeta) · Vidět víc »

Librační centrum

Librační centra soustavy s velmi těžkým centrálním tělesem (jako je Slunce v soustavě Slunce - Země) Lagrangeovy body a ekvipotenciální křivky soustavy dvou těles Librační centrum (librační bod, Lagrangeův bod) je v nebeské mechanice takový bod v soustavě dvou těles m1 a m2 rotujících kolem společného těžiště, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy tak, že malé těleso umístěné do tohoto bodu nemění vůči soustavě svou polohu (zachovává od m1 i m2 konstantní vzdálenost).

Nový!!: Kvazisatelit a Librační centrum · Vidět víc »

Mars (planeta)

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.

Nový!!: Kvazisatelit a Mars (planeta) · Vidět víc »

Měsíc (satelit)

Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.

Nový!!: Kvazisatelit a Měsíc (satelit) · Vidět víc »

Měsíc planetky

Dactyl Měsíc planetky (též nesprávně měsíc asteroidu nebo asteroidní měsíc) je planetka, která je přirozeným satelitem jiné planetky.

Nový!!: Kvazisatelit a Měsíc planetky · Vidět víc »

Neptun (planeta)

Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry.

Nový!!: Kvazisatelit a Neptun (planeta) · Vidět víc »

Phobos (měsíc)

Phobos, též psáno Fobos (z řeckého Φόβος, česky Děs), je vnitřním a větším ze dvou známých měsíců planety Marsu.

Nový!!: Kvazisatelit a Phobos (měsíc) · Vidět víc »

Retrográdní dráha

Ilustrační schéma ukazující retrográdní rotaci Retrográdní dráha je taková oběžná dráha přirozeného nebo umělého kosmického tělesa kolem planety, po níž se toto těleso pohybuje takovým způsobem, že průmět pohybujícího se tělesa do základní roviny planetocentrické souřadné soustavy (roviny rovníku planety) vykonává pohyb proti směru otáčení planety.

Nový!!: Kvazisatelit a Retrográdní dráha · Vidět víc »

Saturn (planeta)

Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.

Nový!!: Kvazisatelit a Saturn (planeta) · Vidět víc »

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým s, tedy sluneční soustava, ovšem Česká astronomická společnost doporučuje psaní s velkým S, tedy Sluneční soustava) je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Nový!!: Kvazisatelit a Sluneční soustava · Vidět víc »

Uran (planeta)

Uran (latinsky Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě.

Nový!!: Kvazisatelit a Uran (planeta) · Vidět víc »

1989

1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Kvazisatelit a 1989 · Vidět víc »

2002 AA29 (planetka)

Oběžná trajektorie 2002 AA29 kolem oběžné dráhy Země během 95 let 2002 AA29 je 50–100 metrů velký asteroid, přesněji kvazisatelit Země.

Nový!!: Kvazisatelit a 2002 AA29 (planetka) · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Kvazi-satelit, Quasi-satelit, Quasisatelit.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »