Rychlejší přístup než prohlížeči!
27 vztahy: Antonín Reissenzahn, Antonín Vávra (rektor), Atlantský oceán, Štětín, České vysoké učení technické v Praze, Balon, Berlín, Chicago, Fermež, František Křižík, Franz Thun und Hohenstein, Heinrich Mattoni, Ivan Puluj, Jubilejní zemská výstava v Praze 1891, Kaliko, Kolín nad Rýnem, Národní politika, Národní technické muzeum v Praze, Padák, Rakousko-uherský zlatý, Stollwerck, Svítiplyn, Světová výstava 1893, Varšava, Václav Zenger, 1891, 1892.
Antonín Reissenzahn
Antonín Reissenzahn (17. října 1850 Pardubice – 14. října 1903 Praha-Holešovice farnosti Holešovice-Bubny (sv. Antonín)), byl pražský podnikatel a továrník.
Nový!!: Balon Kysibelka a Antonín Reissenzahn · Vidět víc »
Antonín Vávra (rektor)
Antonín Vávra (6. února 1848, ProsečSOA Zámrsk, Matrika narozených 1847-1853 v Proseči, sign. R 16-4, ukn.11445, str.14. Dostupné online u Skutče – 1. listopadu 1928, Praha) byl český strojírenský inženýr, vysokoškolský pedagog, profesor mechanické technologie na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Nový!!: Balon Kysibelka a Antonín Vávra (rektor) · Vidět víc »
Atlantský oceán
Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.
Nový!!: Balon Kysibelka a Atlantský oceán · Vidět víc »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: Balon Kysibelka a Štětín · Vidět víc »
České vysoké učení technické v Praze
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je česká technická univerzita, sídlící a převážně i působící v Praze.
Nový!!: Balon Kysibelka a České vysoké učení technické v Praze · Vidět víc »
Balon
Horkovzdušný balón Balon (správně také balón, odborně aerostat) je letadlo, které se na principu Archimédova zákona pohybuje vzduchem.
Nový!!: Balon Kysibelka a Balon · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Balon Kysibelka a Berlín · Vidět víc »
Chicago
Chicago (v češtině vyslovováno nebo, anglicky) je město ve Spojených státech amerických.
Nový!!: Balon Kysibelka a Chicago · Vidět víc »
Fermež
Dřevo napuštěné fermeží Lahvička s fermeží Fermež (též lněná fermež) vzniká tepelnou úpravou lněného oleje a používá se jako pojivo v barvách nebo i samotná pro povrchovou úpravu dřeva.
Nový!!: Balon Kysibelka a Fermež · Vidět víc »
František Křižík
František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce.
Nový!!: Balon Kysibelka a František Křižík · Vidět víc »
Franz Thun und Hohenstein
#PŘESMĚRUJ František Antonín III. z Thun-Hohensteinu.
Nový!!: Balon Kysibelka a Franz Thun und Hohenstein · Vidět víc »
Heinrich Mattoni
Výroční pamětní medaile Heinricha Edlera von Mattoniho – porovnání obou dochovaných kusů – Medaile k 70. narozeninám a výroční medaile 40. výročí podnikání. Heinrich Kaspar von Mattoni (11. srpna 1830, Karlovy Vary – 14. května 1910, Karlovy Vary) byl císařský rada, člen c. k. rakouské rady pro železnici, majitel lázní Giesshübl Sauerbrunn (do roku 1895 Giesshübl Puchstein, nyní Kyselka), podnikatel a průmyslník německé národnosti z Karlových Varů v Čechách, pocházející ze starého italského rodu.
Nový!!: Balon Kysibelka a Heinrich Mattoni · Vidět víc »
Ivan Puluj
Ivan Pavlovič Puluj (ukrajinsky Іва́н Пулю́й,; 2. února 1845 Hrymajliv, Ternopilská oblast (Halič) – 31. ledna 1918 Smíchov) byl ukrajinský fyzik, elektrotechnik, vynálezce, překladatel a důležitá kulturní osobnost.
Nový!!: Balon Kysibelka a Ivan Puluj · Vidět víc »
Jubilejní zemská výstava v Praze 1891
Situační plán Jubilejní výstavy 1891 Jubilejní výstava v Praze roku 1891 byla hospodářská, kulturní a společenská výstava uspořádaná roku 1891 na oslavu stého výročí první průmyslové výstavy konané v pražském Klementinu roku 1791.
Nový!!: Balon Kysibelka a Jubilejní zemská výstava v Praze 1891 · Vidět víc »
Kaliko
Knihy vázané v kalikovém plátnu Kaliko je tkanina střední hmotnosti v plátnové vazbě z bavlněné nebo viskózové příze.
Nový!!: Balon Kysibelka a Kaliko · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Balon Kysibelka a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Národní politika
Ludvík Bartršovský (šéfredaktor), Karel Kádner, František Karel Hejda Václavském náměstíNárodní politika byl český deník, který začal vycházet od konce roku 1883 do 11.
Nový!!: Balon Kysibelka a Národní politika · Vidět víc »
Národní technické muzeum v Praze
Národní technické muzeum v Praze (NTM) je největší českou institucí specializovanou na muzejní sbírky technického charakteru.
Nový!!: Balon Kysibelka a Národní technické muzeum v Praze · Vidět víc »
Padák
Leonarda da Vinciho – model Padák je zařízení z jemné, lehké a pevné látky určené ke zpomalení objektu při jeho pohybu v atmosféře prostřednictvím odporu vzduchu.
Nový!!: Balon Kysibelka a Padák · Vidět víc »
Rakousko-uherský zlatý
Rakouský zlatý, od roku 1867 rakousko-uherský zlatý nebo též zlatka, florin či gulden byla měna používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie včetně českých zemí a později rakouského císařství a Rakousko-Uherska.
Nový!!: Balon Kysibelka a Rakousko-uherský zlatý · Vidět víc »
Stollwerck
Reklamní plakát z roku 1896 Stollwerck (výslovnost štolverk) je německá firma vyrábějící cukrovinky, především čokoládu.
Nový!!: Balon Kysibelka a Stollwerck · Vidět víc »
Svítiplyn
Svítiplyn je hořlavý vysoce jedovatý technický plyn vyráběný z uhlí zahříváním bez přístupu vzduchu, který byl distribuován spotřebitelům pomocí plynovodů.
Nový!!: Balon Kysibelka a Svítiplyn · Vidět víc »
Světová výstava 1893
World’s Columbian Exposition 1893 (také The Chicago World’s Fair) byla světová výstava konaná v době 1. květen – 30. říjen 1893 v Chicagu, devatenáctá svého druhu.
Nový!!: Balon Kysibelka a Světová výstava 1893 · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Balon Kysibelka a Varšava · Vidět víc »
Václav Zenger
Ukázka z jeho díla ''Fysika pokusná i výkonná'' Václav Karel Bedřich Zenger (17. prosince 1830 Chomutov farnost Chomutov – 22. ledna 1908 Praha) byl český fyzik a meteorolog, profesor a rektor České techniky v Praze.
Nový!!: Balon Kysibelka a Václav Zenger · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Balon Kysibelka a 1891 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Balon Kysibelka a 1892 · Vidět víc »
