38 vztahy: Achaimenovská říše, Alexandr Veliký, Amazonky, Anatolské jazyky, Antické olympijské hry, Arzawa, Asie (provincie), Aydın (provincie), Římská říše, Řekové, Bodrum, Byzantská říše, Chetité, Denizli (provincie), Frýgie, Halikarnass, Hérodotos, Heliogabalus, Homér, Indoevropané, Kroisos, Lýdie, Lýkie, Malá Asie, Matriarchát, Mausólos, Mauzoleum v Halikarnassu, Milét, Muğla (provincie), Osmanská říše, Priéné, Satrapie, Sedm divů světa, Trója, Turecko, Velký Menderes, 11. století př. n. l., 6. století př. n. l..
Achaimenovská říše
Achaimenovská říše neboli Perská říše (případně První Perská říše pro odlišení od Novoperské) jsou historické názvy pro říši (sami Achaimenovci ji žádný název nedali) vytvořené výboji Kýra Velikého (559–530 př. n. l.) a jeho syna Kambýsa (530–522), která je tradičně považována za stát, který završuje rané období vývoje politické organizace na Předním východě.
Nový!!: Kárie a Achaimenovská říše · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Kárie a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Amazonky
Boj Řeků s Amazonkami, reliéf na sarkofágu, Soluň Amazonky (řecky Ἀμαζόνες, latinsky Amazones) byl v řecké mytologii národ bojovných žen.
Nový!!: Kárie a Amazonky · Vidět víc »
Anatolské jazyky
Anatolské jazyky nebo též jazyky chetitsko-luvijské, jsou vymřelou větví indoevropských jazyků, kterými hovořily anatolské národy v Anatolii, tedy zhruba na území dnešního Turecka, ve 2. a 1. tisíciletí př. n. l. Podle nejrozšířenější teorie přišli nositelé anatolských jazyků do Malé Asie pravděpodobně z dolního Povolží ve dvou vlnách (luvijské a chetitské) přes Kavkaz či Balkán.
Nový!!: Kárie a Anatolské jazyky · Vidět víc »
Antické olympijské hry
144x144pixelů Antické olympijské hry byly nejvýznamnější z všeřeckých her.
Nový!!: Kárie a Antické olympijské hry · Vidět víc »
Arzawa
Arzawa na mapě Chetitské říše v době jejího maximálního rozmachu Arzawa byl starověký státní útvar existující v západní části Malé Asie v době bronzové, od 15. století př. n. l. do 12. století př. n. l. Hlavním městem byla Apaša, ztotožňovaná s pozdějším Efezem.
Nový!!: Kárie a Arzawa · Vidět víc »
Asie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Asie Římská provincie Asia zahrnovala západní část poloostrova Malá Asie v dnešním Turecku.
Nový!!: Kárie a Asie (provincie) · Vidět víc »
Aydın (provincie)
Aydınská provincie je území v Turecku ležící na pobřeží Egejského moře.
Nový!!: Kárie a Aydın (provincie) · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Kárie a Římská říše · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Kárie a Řekové · Vidět víc »
Bodrum
Bodrum (starořecky Ἁλικαρνασσός (Halikarnassos)) je turecké přístavní město s více než 140 tisíci obyvateli.
Nový!!: Kárie a Bodrum · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Kárie a Byzantská říše · Vidět víc »
Chetité
Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.
Nový!!: Kárie a Chetité · Vidět víc »
Denizli (provincie)
Denizliská provincie je tureckou provincií, nachází se na jihozápadě Malé Asie.
Nový!!: Kárie a Denizli (provincie) · Vidět víc »
Frýgie
Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny na území současné Turecké republiky.
Nový!!: Kárie a Frýgie · Vidět víc »
Halikarnass
Halikarnass či Halikarnássos, řecky Ἁλικαρνᾱσσός, turecky Halikarnas, bylo starověké město v Malé Asii (dnešní Turecko) přináležející ke starořecké civilizaci.
Nový!!: Kárie a Halikarnass · Vidět víc »
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Nový!!: Kárie a Hérodotos · Vidět víc »
Heliogabalus
Heliogabalus či Elagabalus, původním jménem Varius Avitus Bassianus, jako císař Marcus Aurelius Antoninus (204 patrně Řím – 11. března 222 Řím), byl římský císař ze severovské dynastie panující od 16. května 218 až do svého zavraždění v březnu 222.
Nový!!: Kárie a Heliogabalus · Vidět víc »
Homér
Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.
Nový!!: Kárie a Homér · Vidět víc »
Indoevropané
kurganové hypotézy, přibližně 4 000 – 1 000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2 500 př. n. l., oranžová okolo roku 1 000 př. n. l. jámové kultury, 3 000 – 800 př. n. l. url.
Nový!!: Kárie a Indoevropané · Vidět víc »
Kroisos
500–490 př. n. l.) Kroisos (řecky Κροῖσος, latinsky Croesus) byl lýdský král z rodu Mermnovců, panující asi v letech 560–547 př. n. l. Byl synem krále Alyatta II. a blíže neznámé ženy z kárského rodu.
Nový!!: Kárie a Kroisos · Vidět víc »
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Nový!!: Kárie a Lýdie · Vidět víc »
Lýkie
Mapa umístění Lýkie (žlutě) Lýkie je historický region v Anatolii, jenž dnes administrativně spadá pod turecké provincie Antalya a Muğla.
Nový!!: Kárie a Lýkie · Vidět víc »
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Nový!!: Kárie a Malá Asie · Vidět víc »
Matriarchát
Matriarchát (z latinského mater, což znamená matka, a řeckého archein, což znamená vládnout) je forma společnosti, kde vládne žena (matka).
Nový!!: Kárie a Matriarchát · Vidět víc »
Mausólos
Socha satrapy z dynastie Hekatomidů, pravděodobně Mausóla; Britské muzeum, Londýn Mausólos II., česky dříve také Mausoleos (před 357–353 př. n. l.) byl perský satrapa, despota a vojevůdce, který v letech 377–353 př.
Nový!!: Kárie a Mausólos · Vidět víc »
Mauzoleum v Halikarnassu
Model Mauzolea Mauzoleum v Halikarnassu nebo též Mausólova či Maussóllova hrobka (řecky Μαυσωλεῖον Ἁλικαρνασσεύς, Mausóleion Halikarnasseús, Μαυσωλεῖον τοῦ Ἁλικαρνασσοῦ) byla monumentální hrobka, kterou dal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií v letech 353–350 př. n. l. v Halikarnassu (současné Bodrum v Turecku).
Nový!!: Kárie a Mauzoleum v Halikarnassu · Vidět víc »
Milét
(5. stol. př. n. l.) Milét (řecky Μίλητος, Mílétos, lat. Miletus) bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie při ústí řeky Meandros.
Nový!!: Kárie a Milét · Vidět víc »
Muğla (provincie)
Muğlanská provincie je území v Turecku ležící v Egejském regionu.
Nový!!: Kárie a Muğla (provincie) · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Kárie a Osmanská říše · Vidět víc »
Priéné
Pohled na horu Teloneia Ruiny chrámu Athény Polias Divadlo ve svahu pod agorou Antické město Priéné (řecky: Πριήνη) se nachází v maloasijské Kárii (dnešní Turecko) na jižních svazích hory Mykalé (dnes Teloneia).
Nový!!: Kárie a Priéné · Vidět víc »
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Nový!!: Kárie a Satrapie · Vidět víc »
Sedm divů světa
Sedm divů světa Časová osa sedmi divů světa Sedm divů světa, také Sedm divů starověkého světa, je všeobecně známý seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě, sestavován převážně řeckými starověkými turisty.
Nový!!: Kárie a Sedm divů světa · Vidět víc »
Trója
Trója (řecky Τροία Troja, Τροίη Trojé, latinsky Trōia nebo Īlium, chetitsky Truwisa, turecky Truva nebo Troia) bylo jednak skutečné, jednak bájné město na území dnešního Turecka v západní Malé Asii.
Nový!!: Kárie a Trója · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Kárie a Turecko · Vidět víc »
Velký Menderes
Velký Menderes (starořecky Μαίανδρος) je řeka na západě Turecka (Aydınská, Denizliská provincie).
Nový!!: Kárie a Velký Menderes · Vidět víc »
11. století př. n. l.
1069 př.
Nový!!: Kárie a 11. století př. n. l. · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Kárie a 6. století př. n. l. · Vidět víc »