Rychlejší přístup než prohlížeči!
166 vztahy: Absolutní monarchie, Anexe, Úřední jazyk, August II. Silný, Šlesvicko, Šlesvicko-Holštýnsko, Švédsko, Čechy, Československo, Řád černé orlice, Římskokatolická církev, Bavorsko, Belgie, Berlín, Braniborské markrabství, Braniborsko, Braniborsko-Prusko, Císař, Dánština, Dánsko, Dánsko-německá válka, Dělení Polska, De facto, Dolní Lužice, Dolnolužická srbština, Dolnoněmčina, Evropa, Francie, Francouzština, Francouzské království, Fríské jazyky, Fridrich I. Pruský, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém IV., Gott mit uns, Habsburská monarchie, Hannoverská dynastie, Hannoverské království, Hannoversko, Hegemonie, Hesensko-Darmstadtsko, Hesensko-Kasselsko, Hohenzollernové, Holštýnsko, Horní Lužice, Jidiš, Judaismus, Kašubština, Kašubové, Kaliningrad, ..., Kalvinismus, Kladské hrabství, Kondominium (mezinárodní právo), Konstituční monarchie, Král, Král v Prusku, Královské Prusko, Kujavsko, Kurfiřt, Listopadová revoluce (Německo), Litevština, Litevci, Litva, Luteránství, Mazovsko, Moravština, Moravci, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Nasavsko, Němčina, Němci, Německá říše, Německá marka, Německé císařství, Německý císař, Německý spolek, Německo, Nizozemština, Panovník, Personální unie, Podlesí (region), Pohřebiště pruských panovníků, Polabština, Poláci, Polština, Polsko, Polsko-litevská unie, Porýní, Poznaňské velkovévodství, Poznaňsko, Prajzština, Pravoslaví, Protestantismus, Pruština, Pruská armáda, Pruská unie, Pruské ctnosti, Pruské Slezsko, Pruské vévodství, Pruský král, Pruský tolar, Prusko, Prusko-dánská válka, Prusko-francouzská válka, Prusko-rakouská válka, První světová válka, Rakouské císařství, Rakousko, Reálná unie, Rujána, Ruské carství, Sasko, Sasko-lauenburské vévodství, Sedmiletá válka, Severoněmecký spolek, Seznam panovníků Svaté říše římské, Seznam polských panovníků, Slezané, Slezština (lechický jazyk), Spojené království, Státní náboženství, Svatá říše římská, Svobodný stát Prusko, Varšava, Varšavské knížectví, Varmie, Vazal, Válka o španělské dědictví, Války o rakouské dědictví, Vévoda, Vídeňský kongres, Východní Prusko, Výmarská republika, Velkopolsko (historické území), Versailleská smlouva, Vestfálsko, Vilém II. Pruský, Wettinové, Západní Prusko, 16. listopad, 1697, 17. století, 1700, 1701, 1714, 1740, 1745, 1772, 1795, 18. leden, 18. století, 1806, 1815, 1817, 1848, 1851, 1864, 1866, 1870, 1871, 1910, 1918, 4. červen, 8. červen, 9. listopad. Rozbalte index (116 více) »
Absolutní monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.
Nový!!: Pruské království a Absolutní monarchie · Vidět víc »
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Nový!!: Pruské království a Anexe · Vidět víc »
Úřední jazyk
Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.
Nový!!: Pruské království a Úřední jazyk · Vidět víc »
August II. Silný
Fridrich August I., známý jako August II.
Nový!!: Pruské království a August II. Silný · Vidět víc »
Šlesvicko
Jižní Šlesvicko Šlesvicko nebo také Jižní Jutsko (německy a anglicky Schleswig, dánsky Sønderjylland nebo Slesvig) je historická země rozkládající se na jihu Jutského poloostrova.
Nový!!: Pruské království a Šlesvicko · Vidět víc »
Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Nový!!: Pruské království a Šlesvicko-Holštýnsko · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Pruské království a Švédsko · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Pruské království a Čechy · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Pruské království a Československo · Vidět víc »
Řád černé orlice
Řád černé orlice (německy Hohe Orden vom Schwarzen Adler nebo Schwarzer Adlerorden) byl nejvyšší pruský řád.
Nový!!: Pruské království a Řád černé orlice · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Pruské království a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Pruské království a Bavorsko · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Pruské království a Belgie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pruské království a Berlín · Vidět víc »
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Nový!!: Pruské království a Braniborské markrabství · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Pruské království a Braniborsko · Vidět víc »
Braniborsko-Prusko
Braniborsko-Prusko (německy Brandenburg-Preußen) byl stát vzniklý roku 1618, když se Prusy knížecí dostaly pod kontrolu braniborského kurfiřta.
Nový!!: Pruské království a Braniborsko-Prusko · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Pruské království a Císař · Vidět víc »
Dánština
Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.
Nový!!: Pruské království a Dánština · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Pruské království a Dánsko · Vidět víc »
Dánsko-německá válka
Dánsko-německá válka, označovaná též jako druhá šlesvická válka bylo vojenské střetnutí Pruska a Rakouska jako členů Německého spolku s Dánskem o Šlesvicko.
Nový!!: Pruské království a Dánsko-německá válka · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Pruské království a Dělení Polska · Vidět víc »
De facto
Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Pruské království a De facto · Vidět víc »
Dolní Lužice
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko.
Nový!!: Pruské království a Dolní Lužice · Vidět víc »
Dolnolužická srbština
Dolnolužická srbština nebo též dolnolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků hůře zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí.
Nový!!: Pruské království a Dolnolužická srbština · Vidět víc »
Dolnoněmčina
Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.
Nový!!: Pruské království a Dolnoněmčina · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Pruské království a Evropa · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Pruské království a Francie · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Pruské království a Francouzština · Vidět víc »
Francouzské království
Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.
Nový!!: Pruské království a Francouzské království · Vidět víc »
Fríské jazyky
Mapka dialektů Fríské jazyky jsou skupina čtyř, resp.
Nový!!: Pruské království a Fríské jazyky · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Pruské království a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Pruské království a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Nový!!: Pruské království a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »
Gott mit uns
Gott mit uns („Bůh s námi“) je výraz běžně používaný v heraldice v Prusku (od roku 1701) a později německou armádou během období zahrnujících Německou říši (1871 až 1918), nacistické Německo (1933 až 1945) a raná léta západního Německa (1949 až 1962).
Nový!!: Pruské království a Gott mit uns · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Pruské království a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hannoverská dynastie
Znak Hannoverské dynastie Hannoverská dynastie je pojmenování, které se nejčastěji používá pro původně německou dynastii, vládnoucí ve Velké Británii od roku 1714 do roku 1901.
Nový!!: Pruské království a Hannoverská dynastie · Vidět víc »
Hannoverské království
Hannoverské království (Königreich Hannover) vzniklo v říjnu roku 1814 rozhodnutím Vídeňského kongresu.
Nový!!: Pruské království a Hannoverské království · Vidět víc »
Hannoversko
Hannoversko je historická země na severozápadě Německa, při pobřeží Severního moře, jejímž historickým hlavním městem je Hannover, po němž získalo území svůj název.
Nový!!: Pruské království a Hannoversko · Vidět víc »
Hegemonie
Hegemonie (z řec. hegemon – „vládce“) je proces působení mocenských praktik, kterými vládnoucí skupiny ve společnosti udržují status quo, a to za pomoci budování preventivního souhlasu společensky podřízených skupin se společenským řádem.
Nový!!: Pruské království a Hegemonie · Vidět víc »
Hesensko-Darmstadtsko
Hesensko-Darmstadtsko (německy Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1806.
Nový!!: Pruské království a Hesensko-Darmstadtsko · Vidět víc »
Hesensko-Kasselsko
Hesensko-Kasselsko (německy Hessen-Kassel) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1866.
Nový!!: Pruské království a Hesensko-Kasselsko · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Pruské království a Hohenzollernové · Vidět víc »
Holštýnsko
Holštýnsko (německy Holstein, dánsky Holsten) je historická země na severu Německa rozkládající se na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Nový!!: Pruské království a Holštýnsko · Vidět víc »
Horní Lužice
Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.
Nový!!: Pruské království a Horní Lužice · Vidět víc »
Jidiš
Jidiš (nebo idiš „židovský“) je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem tří miliónů Židů po celém světě.
Nový!!: Pruské království a Jidiš · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Pruské království a Judaismus · Vidět víc »
Kašubština
Otčenáš v kašubštině, kostel Pater noster, Jeruzalém Kašubština je západoslovanský jazyk podobný vymřelé polabštině a polštině, za jejíž dialekt se někdy považuje.
Nový!!: Pruské království a Kašubština · Vidět víc »
Kašubové
Kašubové (německy Kaschuben) je západoslovanský národ (podle Poláků západoslovanská etnická skupina), která se odvozuje od Pomořanů osídlivších Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří.
Nový!!: Pruské království a Kašubové · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Pruské království a Kaliningrad · Vidět víc »
Kalvinismus
Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.
Nový!!: Pruské království a Kalvinismus · Vidět víc »
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Nový!!: Pruské království a Kladské hrabství · Vidět víc »
Kondominium (mezinárodní právo)
Kondominium (z latinského condominia) je území pod společnou správou (svrchovaností) dvou a více států (mocností).
Nový!!: Pruské království a Kondominium (mezinárodní právo) · Vidět víc »
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Nový!!: Pruské království a Konstituční monarchie · Vidět víc »
Král
Český král Jiří z Poděbrad alt.
Nový!!: Pruské království a Král · Vidět víc »
Král v Prusku
Královci Král v Prusku (německy König in Preußen) byl královský titul, užívaný braniborskými kurfiřty v letech 1701 až 1772.
Nový!!: Pruské království a Král v Prusku · Vidět víc »
Královské Prusko
Královské Prusko neboli Prusy královské (polsky Prusy Królewskie, německy Königlich-Preußen nebo Preußen Königlichen Anteils), též Polské Prusko, bylo mezi lety 1466–1569 území patřící Polskému království, resp.
Nový!!: Pruské království a Královské Prusko · Vidět víc »
Kujavsko
Kujavsko, popř.
Nový!!: Pruské království a Kujavsko · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Pruské království a Kurfiřt · Vidět víc »
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Nový!!: Pruské království a Listopadová revoluce (Německo) · Vidět víc »
Litevština
Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.
Nový!!: Pruské království a Litevština · Vidět víc »
Litevci
Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Pruské království a Litevci · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Pruské království a Litva · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Pruské království a Luteránství · Vidět víc »
Mazovsko
13.–18. století) Mazovsko nebo též Mazov (polsky Mazowsze, latinsky Mazovia) je historická země rozkládající se na středním toku Visly částečně spadá povodí jejích přítoků ze středního a zčásti ze severovýchodního Polska.
Nový!!: Pruské království a Mazovsko · Vidět víc »
Moravština
Nářečí na území Moravy a českého Slezska Moravština, též obecná moravština, je označení meziútvaru češtiny, stojícího jako obecná mluva nad dialekty češtiny používanými na větší části Moravy (kromě její jihozápadní části, kde tradičně převažují tzv. dialekty české) a Českého Slezska.
Nový!!: Pruské království a Moravština · Vidět víc »
Moravci
Žena v hlučínském kroji, 30. léta Moravci (také „pruští Moravci“ či „němečtí Moravci“) je historický název pro lašským nářečím hovořící katolické obyvatelstvo pruského Slezska žijící severně od řeky Opavy.
Nový!!: Pruské království a Moravci · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Pruské království a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Pruské království a Napoleonské války · Vidět víc »
Nasavsko
Nasavsko (německy Nassau) je historické území v Německu, rozdělené dnes mezi spolkové země Hesensko, Porýní-Falc, respektive i Severní Porýní-Vestfálsko (část Nasavska kolem Siegenu připojená po roce 1815 k Prusku).
Nový!!: Pruské království a Nasavsko · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Pruské království a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Pruské království a Němci · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Pruské království a Německá říše · Vidět víc »
Německá marka
Německá marka (či hovorově, oficiální zkratka DEM, jindy také používáno DM) byla oficiálním platidlem v Západním Německu (1948–1990) a později ve znovusjednocené Spolkové republice Německo (1990–2002) až do nahrazení eurem.
Nový!!: Pruské království a Německá marka · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Pruské království a Německé císařství · Vidět víc »
Německý císař
Znak německých císařů. Německý císař (něm. Deutscher Kaiser) byl titul pruských králů ve funkci dědičných vládců Německé říše v letech 1871 – 1918.
Nový!!: Pruské království a Německý císař · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Pruské království a Německý spolek · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Pruské království a Německo · Vidět víc »
Nizozemština
Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.
Nový!!: Pruské království a Nizozemština · Vidět víc »
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Nový!!: Pruské království a Panovník · Vidět víc »
Personální unie
Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.
Nový!!: Pruské království a Personální unie · Vidět víc »
Podlesí (region)
Republice obou národů, 1635 Podlesí je historický region na východě Polska a západě Běloruska.
Nový!!: Pruské království a Podlesí (region) · Vidět víc »
Pohřebiště pruských panovníků
Znak Pruského království Toto je seznam pohřebišť pruských králů.
Nový!!: Pruské království a Pohřebiště pruských panovníků · Vidět víc »
Polabština
Polabština neboli drevjanština je vymřelý jazyk Polabských Slovanů v severním Německu.
Nový!!: Pruské království a Polabština · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Pruské království a Poláci · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Pruské království a Polština · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Pruské království a Polsko · Vidět víc »
Polsko-litevská unie
Malba oslavující Polsko-litevskou unii (přibližně 1861) Pojem Polsko-litevská unie (polsky Unia polsko-litewska) označuje řadu spojeneckých aktů, které proběhly mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím.
Nový!!: Pruské království a Polsko-litevská unie · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Pruské království a Porýní · Vidět víc »
Poznaňské velkovévodství
Poznaňské velkovévodství byl státní útvar existující v letech 1815 až 1848.
Nový!!: Pruské království a Poznaňské velkovévodství · Vidět víc »
Poznaňsko
Poznaňsko byla pruská provincie od roku 1848 do roku 1920.
Nový!!: Pruské království a Poznaňsko · Vidět víc »
Prajzština
Prajzština, též hlučínské nářečí, je nářečí češtiny, respektive podtyp lašských nářečí, užívaný na Hlučínsku.
Nový!!: Pruské království a Prajzština · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Pruské království a Pravoslaví · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Pruské království a Protestantismus · Vidět víc »
Pruština
Rozšíření pruštiny Pruština (Prūsiskan) byl západobaltský jazyk, kterým hovořili Prusové sídlící na jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu.
Nový!!: Pruské království a Pruština · Vidět víc »
Pruská armáda
Standarta Pruské armády. Pruská armáda (německy: Königlich Preußische Armee) byla armáda Pruského království.
Nový!!: Pruské království a Pruská armáda · Vidět víc »
Pruská unie
Pruská unie bylo spojení pruských kalvinistů (reformovaných) a luteránů do tzv.
Nový!!: Pruské království a Pruská unie · Vidět víc »
Pruské ctnosti
Pruské ctnosti (německy: Preußische Tugenden) odkazuje na ctnosti spojené s historickým královstvím Pruska, zejména na jeho militarismus a etický kodex pruské armády, ale také buržoazní hodnoty, ovlivněné zejména kalvinismem.
Nový!!: Pruské království a Pruské ctnosti · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: Pruské království a Pruské Slezsko · Vidět víc »
Pruské vévodství
Pruské vévodství či Prusy vévodské nebo knížecí bylo vévodství, které existovalo ve Východním Prusku mezi lety 1525–1701, přičemž od roku 1618 až do roku 1701 bylo v personální a později reálné unii s Braniborskem, kterýžto útvar nesl označení Braniborsko-Prusko.
Nový!!: Pruské království a Pruské vévodství · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Pruské království a Pruský král · Vidět víc »
Pruský tolar
Pruský tolar z roku 1788. Tolar byla měna v Prusku platící do roku 1857.
Nový!!: Pruské království a Pruský tolar · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Pruské království a Prusko · Vidět víc »
Prusko-dánská válka
Prusko-dánská válka (nebo tříletá válka) byla první série vojenských konfliktů v jižním Dánsku a severním Německu, které měly kořeny ve šlesvicko-holštýnské otázce, kdo by měl mít kontrolu nad vévodstvími Šlesvicko a Holštýnsko.
Nový!!: Pruské království a Prusko-dánská válka · Vidět víc »
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Nový!!: Pruské království a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Pruské království a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Pruské království a První světová válka · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Pruské království a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Pruské království a Rakousko · Vidět víc »
Reálná unie
Reálná unie je spojení dvou a více států (suverénních), které sdílejí některé státní instituce, ale nejsou přímo spojeny do jednoho celku či státu (jako v případě politické unie) a zachovávají si svá práva suverénních států.
Nový!!: Pruské království a Reálná unie · Vidět víc »
Rujána
Rujána (původně Rána;, německá výslovnost: IPA:, nebo IPA:; latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu.
Nový!!: Pruské království a Rujána · Vidět víc »
Ruské carství
Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.
Nový!!: Pruské království a Ruské carství · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Pruské království a Sasko · Vidět víc »
Sasko-lauenburské vévodství
Sasko-lauenburské vévodství (Herzogtum Sachsen-Lauenburg), zkráceně Sasko-Lauenbursko, běžně také jen Lauenbursko, bylo říšské vévodství existující v letech 1296–1803 a 1814–1876.
Nový!!: Pruské království a Sasko-lauenburské vévodství · Vidět víc »
Sedmiletá válka
Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.
Nový!!: Pruské království a Sedmiletá válka · Vidět víc »
Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.
Nový!!: Pruské království a Severoněmecký spolek · Vidět víc »
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam panovníků Svaté říše římské zahrnuje vladaře – krále a císaře – Svaté říše římské, která v letech 936–1806 spojovala různé státy především střední Evropy a severní Itálie.
Nový!!: Pruské království a Seznam panovníků Svaté říše římské · Vidět víc »
Seznam polských panovníků
Jagellonců, kolem roku 1500 Polsko-litevské unie (1569–1795) Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.
Nový!!: Pruské království a Seznam polských panovníků · Vidět víc »
Slezané
Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.
Nový!!: Pruské království a Slezané · Vidět víc »
Slezština (lechický jazyk)
Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.
Nový!!: Pruské království a Slezština (lechický jazyk) · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Pruské království a Spojené království · Vidět víc »
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Nový!!: Pruské království a Státní náboženství · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Pruské království a Svatá říše římská · Vidět víc »
Svobodný stát Prusko
Svobodný stát Prusko (německy Freistaat Preußen) byl německý spolkový stát, který existoval od roku 1918 do roku 1947 (1935) v rámci Výmarské republiky.
Nový!!: Pruské království a Svobodný stát Prusko · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Pruské království a Varšava · Vidět víc »
Varšavské knížectví
Varšavské knížectví či vévodství (polsky Księstwo Warszawskie; francouzsky Duché de Varsovie; německy Herzogtum Warschau) byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii.
Nový!!: Pruské království a Varšavské knížectví · Vidět víc »
Varmie
Mapa Znak knížecího biskupství Varmie (polsky Warmia, německy Ermland) je historická oblast v nížině u pobřeží Viselského zálivu v povodí řek Lava a Pasłęka o rozloze okolo 40 000 km².
Nový!!: Pruské království a Varmie · Vidět víc »
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Nový!!: Pruské království a Vazal · Vidět víc »
Válka o španělské dědictví
Válka o španělské dědictví (1701–1714) představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století.
Nový!!: Pruské království a Válka o španělské dědictví · Vidět víc »
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.
Nový!!: Pruské království a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Pruské království a Vévoda · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Pruské království a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Pruské království a Východní Prusko · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Pruské království a Výmarská republika · Vidět víc »
Velkopolsko (historické území)
Velkopolsko je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní.
Nový!!: Pruské království a Velkopolsko (historické území) · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Pruské království a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vestfálsko
provincie Vestfálsko (1815–1946)* ''tmavošedá'': Severní Porýní-Vestfálsko v hranicích z roku 1947 Vestfálsko (německy: Westfalen) je region v severozápadním Německu.
Nový!!: Pruské království a Vestfálsko · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Pruské království a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
Wettinové
Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10.
Nový!!: Pruské království a Wettinové · Vidět víc »
Západní Prusko
Západní Prusko (německy Westpreußen; polsky Prusy Zachodnie), v letech 1466-1793 Prusy královské (polsky: Prusy Królewskie) nebo Prusy polské (polsky: Prusy Polskie), jako součást Polského království.
Nový!!: Pruské království a Západní Prusko · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Pruské království a 16. listopad · Vidět víc »
1697
1697 (MDCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pruské království a 1697 · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Pruské království a 17. století · Vidět víc »
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pruské království a 1700 · Vidět víc »
1701
1701 (MDCCI) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruské království a 1701 · Vidět víc »
1714
1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pruské království a 1714 · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pruské království a 1740 · Vidět víc »
1745
1745 (MDCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pruské království a 1745 · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pruské království a 1772 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Pruské království a 1795 · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Pruské království a 18. leden · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Pruské království a 18. století · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pruské království a 1806 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pruské království a 1815 · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pruské království a 1817 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruské království a 1848 · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Pruské království a 1851 · Vidět víc »
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Pruské království a 1864 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pruské království a 1866 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruské království a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Pruské království a 1871 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Pruské království a 1910 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Pruské království a 1918 · Vidět víc »
4. červen
4.
Nový!!: Pruské království a 4. červen · Vidět víc »
8. červen
8.
Nový!!: Pruské království a 8. červen · Vidět víc »
9. listopad
9.
Nový!!: Pruské království a 9. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Königreich Preußen, Pruská koruna, Sasko-polské království.
